Nejbližší akce

09.09.2017

Minimaketářské nebe v Trnávce 2017

16.09.2017

Memoriál Rudolfa Drnce 2017

10.11.2017

IIFI Nijmegen 2017

Memoriál Rudolfa Drnce 2014, Brno-Medlánky 21.9.2014

Areál na medláneckého letiště

Pohled na areál medláneckého letiště

Letos proběhl tradiční Memoriál Rudolfa Drnce v nestandardním termínu konce září, když obvyklý první zářiový víkend si dopředu zamluvil Dušan Garba pro Minimaketářské nebe v Trnávce a následující víkend bylo medlánecké letiště obsazeno při příležitosti oslav 90ti let plachtění v Medlánkách. Z pozdního termínu byly trochu obavy, ale nakonec bylo toto pozdní datum darem z nebes, protože počasí vyšlo úplně ukázkově minimaketářsky - slunce, teplo, termika, bezvětří nebo jen slabý vánek.

Úvodní statické bodování proběhlo kde jinde než v párty stanu výletní restaurace U křivé vrtule, bodování bylo rozděleno na horní a dolní část bodovací tabulky, aby vše rychleji odsýpalo. Během statiky proběhlo na ploše letiště tradiční Fly-off minimaket schneidercupovských hydroplánů, které odloudilo Jirku Doležela z postu bodovače, takže kolonky shodnosti se vzorem jsem osamoceně a samojedině hodnotil já sám - alespoň jsem se s nikým nemusel dohadovat kolik bodů komu a za co přidělit. No a protože tím pádem mi průběh Fly-off unikl, přikládám reportáž z této akce z pera Luboše Koutného:

Bodování dvacetinek zabralo 3 hodiny a tuto dobu využili soutěžící s hydroplány na létání FLY OFF Schneiderova poháru. Napřed se zalétával zcela nový Pegna PC-7 Adama Šugla a pak se čekalo na Honzíka Pavlíka, který zapomněl svého peanuta Deperdussin hydro 1913 v autě na parkovišti. Nakonec přece jen odstartovalo všech 5 hydroplánů k prvnímu rozletu. Honzík start Deperdussina nezvládl a plácl s ním o zem (druhý let mimo soutěž již byl hezký), mezitím ostatní hydroplány předváděly nádherné lety v termice. Druhý rozlet byl do opravdu parádní termiky a tak nový PC-7 měl výšku hodně přes 50 m a čas přes minutu, stejně jako i Koutného Bernard HV.220 - tomu se však udělaly velké uzly gumy za hlavicí, následoval sestup střemhlav a zlomený plovák visel jen na horním osovém podélníku a na papíře potahu. Moc hezky letěl Sopwith Tabloid Toníka Křižky a velkou výšku měla i tandemová Savoia S.56 Jirky Doležela, ale ta nějak odmítla klouzat, takže přistála jako první. Do posledního rozletu šly tedy favorizovaný PC-7, Bernard a Sopwith. Před startem byla otázka, zda zlomený plovák u Bernarda neupadne během letu, když svazek je natočený na 95% z maximálních otáček a bude-li to stačit na PC-7. Let byl tentokrát do oblasti klesavého proudu, což se projevilo především na kratším letu Sopwitha, který přistál po necelé půl minutě. Bernard měl sice velkou výšku, ale PC-7 má delší motor a i když letěl o nějaké to patro níže, tak do posledního okamžiku nebylo jasné, kdo zvítězí. Nakonec rozhodla jediná vteřina pro Bernarda HV.220.

Statické hodnocení modelu Avia BH.1Exp

Statické hodnocení modelu Avia BH.1Exp

Po statickém hodnocení ovládly pořadí dvacetinky Tondy Alferyho, nádherný, tvarově přesný, do detailu provedený a úplnou dokumentací oplývající Morane A-1 spolu s novým Nieuportem 28, s nevelkým odstupem následovány Albatrosem D.V Jirky Alferyho a pitoreskním tříplošným Pensuti Triplane Ládi Alferyho - prostě rodinná idylka. Za zmínku stojí i úplně nové samokřídlo Granger Archeopteryx, také z dílny Vladimíra Alferyho, který se snažil tuto příšerku během soutěže přesvědčit ke stabilnímu letu, což jej ještě bude trochu úsilí stát. Dalšími modely vybočujícími z tradičního typového složení startovního pole byly dvacetinky Jirky Doležela, který má k takovým "obludám" zřejmou afinitu, a to jednak již z jara známý obří Blohm-Voss Bv-155 tak především samokřídlo s tlačným kontrapropem Northrop XP-56 Black Bullet, který se od Trnávky, kde měl svou premiéru, podařilo zkrotit a jehož lety jsou s napětím sledovány všemi přítomnými, kdyby kvůli ničemu jinému tak pro charakteristický zvuk převodovky kontrapropu. S výsledkem statiky svého hydroplánu Morane-Saulnier Garros byl naopak zjevně nespokojen Luboš Koutný, kdy model je sice postaven přesně jak co do vnějších tvarů tak i vnitřní konstrukce, avšak tratil na ostatních položkách statického hodnocení.

Závěrečné dekorování vítěze

Závěrečné dekorování vítěze

Letovou část soutěže zahájil hned po vyhlášení začátku, jak jinak, Luboš Koutný se svým Morane-saulnier Garros, když tento naplno natočený hydroplán poslal s přehledem do termiky a hned zapsal maximum. To pak zopakoval ještě i letem ze země a svou pověst zkušeného letce potvdil i dvěma maximy druhého modelu - Mr.Smoothie. Jediným dalším soutěžícícm který dokázal zaletět obě maxima byl Tonda Alfery s výborně létajícím Moranem A-1 a jen o vlásek mu uteklo druhé maximum s Nieuportem 28. Tím bylo o celkovém pořadí rozhodnuto, zvítězil Tonda Alfery s Moranem A-1 právě před Morane-Saulnier Garros Luboše Koutného, který doplatil na nižší statické ohodnocení, což podle nových pravidel lze již stěží dohnat v letové části (i když v tomto případě při výborných letech Tondova Morana by výsledek byl stejný při libovolném znění pravidel). Velmi pěkně létal i Jirka Alfery s Albatrosem D.V a Petr Kolář s Sopwithem Swallow a ti se také v tomto pořadí umístili na třetím a čtvrtém místě. Pominout pak nelze již výše zmíněné spektakulární lety Black Bulleta Jirky Doležela, který atakoval 30ti vteřinovou hranici, čímž se již dost přiblížil maximu tohoto stroje. Dost za očekáváním, alespoň pro mě, zůstal Dušan Garba s výškovým MiGem I-220, při vzpomínce na mého nešťastně ulétnuvšího velmi podobného MiGa I-224 jsem jeho modelu předpovídal mnohem lepší letové výkony než jaké doposud předvádí. Při pohledu na výsledkovou listinu trochu překvapí, že ideálního počasí k lepším letovým časům nedokázali využít i další minimaketáři, osobně jako zklamání hodnotím výkony Sopwith Tabloida Tondy Křižky a PAC-75 Tomáše Heinla.

Na závěr snad zbývá jen vyzvednou štěstí na krásné počasí, které ostatně letos provázelo soutěže dvacetinek obecně, a pak poděkovat Tomáši Heinlovi za mnoha a mnohaleté organizátorství Drncových memoriálů. Jak se nechal slyšet, letos pořádal tuto soutěž naposledy, štafetu by po něm měl příští rok převzít Jirka Doležel. Tak mu tímto přeji mnoho zdaru a úspěšné navázání na tradici zářiových brněnských Memoriálů Rudolfa Drnce, která sahá až do hloubi minimaketářského pravěku.

Kromě klasické fotodokumentace vzniklo i pár videí, na jejichž odkazy si dovolím upozornit:

Video z letů FLY-OFF Schneider Cup

První soutěžní let Black Bulleta Jirky Doležela

Druhý soutěžní let Black Bulleta Jirky Doležela

Granger Archeopteryx Vladimíra Alferyho

[Pavel Stráník]

Výsledková listina kategorie M-min 1:20 ve formátu PDF


Fotogalerie (foto Pavel Stráník, Jiří Krejza)

Statická část

s01.jpg

Stojánka modelů rodi...

s02.jpg

Krásný, do detailu p...

s03.jpg

Pensuti Triplane Vla...

s04.jpg

Granger Archeopteryx...

s05.jpg

Dvacetinky Lubomíra ...

s07.jpg

PAC-750XL Tomáše Hei...

s08.jpg

Minimakety Antonína ...

s09.jpg

Spinks Acromaster Du...

s10.jpg

Minimakety žáka Vojt...

s11.jpg

MiG I-220 Dušana Gar...

s12.jpg

Nekonvenční samokříd...

s13.jpg

Northrop XP-56 Black...

Letová část

l01.jpg

Vzlet plovákového Mo...

l06.jpg

Tomáš Heinl startuje...

l11.jpg

Rychlostní Mr.Smooth...

l16.jpg

Dušan Garba používá ...

l17.jpg

Vzlet MiGa I-220 Duš...

l21.jpg

Petr Kolář startuje ...

l22.jpg

Sopwith Swallow Petr...

l31.jpg

Start výškového Bloh...

l34.jpg

Blohm-Voss BV.155 Ji...

l36.jpg

Antonín Alfery natáč...

l37.jpg

Macchi C.202 v letu,...

l41.jpg

Vzlet Kurira Jiřího ...

l42.jpg

Kurir Jiřího Doležel...

l43.jpg

Žák Jiří Doležel sta...

l46.jpg

Northrop XP-56 Black...

l47.jpg

Start Northropa XP-5...

l51.jpg

Nový Nieuport 28 Ant...

l56.jpg

Pensuti Triplane Vla...

l61.jpg

MiG-3 Petra Koláře

l62.jpg

MiG-3 Petra Koláře

l66.jpg

Granger Archeopteryx...

l67.jpg

Granger Archeopteryx...

l71.jpg

Sopwith Tabloid Anto...

l72.jpg

Sopwith Tabloid Anto...

l81.jpg

Zemědělský IAR žáka ...

l82.jpg

Vzlet modelu HL-2 Vo...

l85.jpg

Spinks Acromaster Du...

l86.jpg

Albatros D.V létaný ...