Nejbližší akce

09.09.2017

Minimaketářské nebe v Trnávce 2017

16.09.2017

Memoriál Rudolfa Drnce 2017

10.11.2017

IIFI Nijmegen 2017

6. ročník minimaketářského nebe v Trnávce 2014 - Trnávka 6.9.2014

Tradiční bodovací a občerstvovací stan

Tradiční bodovací a občerstvovací stan

Letošní ročník hlavního pořadatele příjemně překvapil velkým počtem účastníků i modelů. Přes pesimistické předpovědi mnoha neúčastí se soutěže nakonec zúčastnilo 12 soutěžích s 32 modely, což je v šestileté historii rekordní počet. K tomu lze vlastně ještě připočíst tradičního nesoutěžícího účastníka, Zdeňka Stáníčka. S omluvou letos chyběl stálý účastník Petr Kolář, který měl jinou leteckou akci. Potěšila účast Martina Huka a Honzy Drážka z Prahy, které opět v Hranicích nabral do auta Tonda Alfery. Dokonce dorazil i Tonda Křižka, který se původně omluvil.

Přes mírné obavy hlavního pořadatele z atypicky brzkého termínu soutěže počasí opět vyšlo na jedničku. Zkraje letové části sice foukalo 2-3m/sec., vítr se ale poté místy zcela utišil. Trochu svěžeji foukalo během soutěžních letů RC minimaket.

Úvodní nástup soutěžících

Úvodní nástup soutěžících

Tradičně nejsilněji byla obsazena kategorie dvacetinek M-min, celkem 17 modelů. Jirka Doležel měl modely tři, takže jeden byl mimo soutěž. Rekordní počet, 10 modelů, byl tentokrát i v kategorii M-CO2/el. Letos nejslabší byla účast v kategorii RC-min, kde se rodina Alferyů zřekla modelů ze stavebnic a Jirka s Vláďou tentokrát nesoutěžili. Sešlo se 5 modelářů s 5-ti modely.

Novinek bylo letos spousta. Nejexotičtější v kategorii M-min bylo nové samokřídlo s tlačnými protiběžnými vrtulemi Northop XP-56 Black Bullet Jirky Doležela. Model byl zbrusu nový, nezalétaný, takže jako třetí Jirkův model absolvoval jen statickou část soutěže. Dalšími skvosty byly Nieuport Ni-28 Tondy Alferyho, Albatros D.V Jirky Alferyho a Embraer Tucano Martina Huka. V kategorii M-CO2/el. to byl maličký Morane Saulnier A1 Vládi Alferyho, poněkud obtloustle působící Lohner 10.20A jeho otce Antonína. Pak zde byly dva modely po přestavbě - Pavel Stráník zafixoval kormidla původně RC minimakety Fairey Tipsy Junior, Honza Drážek opatřil původně dvacetinku Fairchild F-24 elekrickým pohonem. V kategorii RC-min byl novinkou v pořadí třetí, zato největší, Morane Saulnier A1 Petra Faitla.

Bodování

Bodování

Jak už je téměř tradicí, hlavní pořadatel letos vyzkoušel další novinku. Bodování dvacetinek bylo rozděleno mezi dvě bodovací dvojice, každá z nich bodovala všechny modely z jedné poloviny bodovací tabulky. Na začátku bodování si jejich vedoucí „střihli“, kdo bude bodovat horní část bodovací tabulky a kdo dolní. Třetí dvojice pak bodovala kysličníky s elektrami. RC minimakety si pak rozdělila čtveřice, která toho ještě neměla dost. Bodovací dvojice byly Tonda Alfery s Martinem Hukem, Pavel Stráník s Jirkou Doleželem a domácí Standa Horváth s Jardou Masopustem, kterým vypomáhal Pavel Laník. Jak se ukázalo, byl to správný tah, bodování bylo ukončeno i při tak velkém počtu modelů téměř o hodinu dříve než obvykle.

Letová část tak mohla být zahájena již kolem 12. hodiny. Tradičně jako první odstartoval Luboš Koutný s Bristolem M-1B, vítězem letošního Openscale. Letěl slušně, ale k maximu přece jen něco scházelo. Nejdelší lety během soutěže předváděl Honza Drážek se Saimanem 200, který jako jediný nalétal dvě maxima. Maximum z ruky a let těsně pod maximum ze stolu předvedl i Tonda Alfery s Morane Saulnier A1. Protože měl nejlepší statiku, bylo jasné, kdo je letos vítězem. Jeho druhý model Nieuport Ni-28, který měl ve statice ještě o bod více, prodělal těsně před soutěží úpravy, které se negativně projevily na letových schopnostech a Tonda si zalétání raději odložil na klidnější dobu a hlavně vyšší trávu. Slušně létal i Jirka Alfery s Albatrosem D.V. Poněkud dramatickou soutěž prožil Jirka Doležel. Jeho Itoh po prvním 92 sekund dlouhém letu skončil v kukuřici, jejíž výška přes dva metry zcela znemožňovala hledání. Vzal tedy osvědčeného Nanzana a natočil jen tolik, aby nedopadl stejně jako Itoh. Čas byl slušný, ale do maxima přece jen trochu chybělo. Bohužel při startu ze stolu narazil do reklamních „muších křídel“ – reklamních třepetalek hlavního sponzora - a model poškodil. Vyrazil proto, vyzbrojen kompasem v mobilu Vládi Alferyho, znovu do kukuřice (mimochodem Vláďa dorazil na místo soutěže na kole - údajně vyjel ze Slovenska). Po úporném hledání se stal malý zázrak, Jirka model našel. Stihl tak jako poslední odlétat i druhý start ze stolu. Domácí Dušan Garba zalétal slušný standard se Spinks Akromasterem, jeho Mig I-220 přes dvojí výškový let se příliš neprosadil, protože let předčasně ukončila vypadlá hlavice s vrtulí. Model tak z výšky kolem 60m padal jako s determalizátorem. Velmi slušně zalétal i Luboš Koutný s druhým modelem - hydroplánem Morane hydro Garros 1913. Bohužel u něj došlo k jedné nepříjemné situaci, jeho nejdelší let jeden z časoměřičů nezapsal do startovní karty a tak se teprve v týdnu po soutěži řešila jeho reklamace. Luboš totiž odejel ještě před koncem soutěže, poté co poškodil přistávací zařízení obou svých modelů, takže na tuto chybu upozornil až po zhlédnutí výsledkové listiny, zaslané mu mailem. Přes fakt, že soutěž byla ukončena, aniž by kdokoli během vyhlášení uplatnil protest, byl mu tento let dodatečně uznán a provedena oprava pořadí. Samozřejmě to bylo projednáno s oběma zúčastněnými časoměřiči, kteří si na tento let vzpomněli a svou chybu uznali. Nicméně po této zkušenosti je hlavní pořadatel rozhodnut výslovně upozornit soutěžící, aby si po každém letu ověřili jeho správné zapsání do startovní karty, protože podobnou věc už nebude podruhé opakovat. Soutěž tak vyhrál Antonín Alfery před synem Jirkou a Lubošem Koutným. Oprava ve výsledkové listině odsunula na bramborovou pozici Jirku Doležela.

V soutěži maket na CO2 a elektromotory bylo před soutěžními lety prodiskutováno letové maximum. Díky zkušenosti s blízkou kukuřicí bylo dohodnuto maximum 60 sec. pro makety s elektropohonem, 45 sec. pro makety s motorem na CO2. Jak se ukázalo, předpokládaná převaha elektropohonu se nekonala. Díky relativně nízkému maximu nalétalo 100 letových bodů prvních pět modelů, z nichž pouze WKF 80.05 Tondy Alferyho měl elektropohon. O pořadí tak rozhodla opět statika. Pořadí 1.Lohner 10.20 A – Antonín Alfery, 2. Siebel Si-202 – Martin Huk, 3. Morane Saulnier A1 – Vladimír Alfery. Maximum naletěl dokonce i stařičký Thomas-Morse S-4C s motorem Telco Jirky Alferyho. Ten se už ale na stupně vítězů nedostal. Příliš se letos nedařilo Petru Faitlovi. Smolný den zažil Honza Drážek, jehož čerstvě zelektrizovaný Fairchild přistál v kukuřici a přes dlouhé hledání pěti lidí se jej nepodařilo najít.

V soutěži RC-min se v letové části vzdali svých pokusů díky větru Tomáš Kocur s Nieuportem 17 a Petr Faitl s Morane Saulnier A1, který už pomalu vybočoval z kategorie minimaket. Martin Huk s Farmanem F-450 dopadl jako loni. Díky větru měl velmi omezené možnosti řízení a lehoučký model jím byl unášen téměř z dohledu bodovačů. Plnohodnotný souboj tak svedl pouze Pavel Stráník s elegantním D.H.71 Tiger Mothem a Tonda Alfery s Aviatikem 30.24. Jak se ukázalo, uřídit trojplošník ve větru není jednoduché, takže přes náskok ze statické části Tonda v souboji Pavlovi neodolal a obsadil druhé místo. I s těmi pár body za pokus o let se podařilo Martinu Hukovi propracovat se na třetí místo.

Na závěr je třeba poděkovat děvčatům v bufetu, že jsme neumřeli hlady a žízní, sponzorům JETI model a Small Flying Aeroplanes za hodnotné ceny a pak pořadatelům – bodovačům a časoměřičům za zdárný průběh soutěže.

[Dušan Garba]

Výsledková listina kategorie M-min 1:20 ve formátu PDF (349kB)

Výsledková listina kategorie M-CO2/elektro ve formátu PDF (380kB)

Výsledková listina kategorie RC-min ve formátu PDF (425kB)

Fotogalerie

Dvacetinky M-min 1:20

01.JPG

Aichi M6A1-K Nanzan ...

02.JPG

Albatros D.V Jiřího ...

03.JPG

Dvacetinka Caproni-P...

04.JPG

Ještě ne zcela dokon...

06.JPG

Aeromachi C.202 Jiří...

07.JPG

Wittman Bonzo Martin...

08.JPG

Bristol M-1B Lubomír...

09.JPG

Itoh EAGLET N.62 Jiř...

10.JPG

Mig I-220 Dušana Gar...

11.JPG

Morane hydro Garros ...

12.JPG

Saiman 200 Jana Dráž...

13.JPG

Spinks Akromaster Du...

14.JPG

Morane Saulnier A-1 ...

15.JPG

Ještě jeden pohled n...

16.JPG

Nieuport Ni-28, novi...

18.JPG

Northop XP-56 Black ...

17.JPG

Northop XP-56 Black ...

19.JPG

SE5A Antonína Křižky...

Minimakety M-CO2/elektro

20.JPG

Farman F-451 Petra F...

21.JPG

Heinkel He-112B Pavl...

22.JPG

Lohner 10.20A Antoní...

23.JPG

Fairey Tipsy Junior ...

24.JPG

Fairchild F-24 Jana ...

25.JPG

J-1 Don Quixot Petra...

26.JPG

Siebel Si-202 Martin...

27.JPG

Siebel Si-202 Martin...

28.JPG

Nejmenší Morane Saul...

29.JPG

Thomas-Morse S-4C Sc...

30.JPG

Vítěz kategorie M-CO...

31.JPG

WKF 80.05 Antonína A...

32.JPG

Stůl s modely přista...

RC minimakety

40.JPG

Aviatik 30.24 Antoní...

41.JPG

Aviatik 30.24 Antoní...

42.JPG

Morane-Saulnier A.1 ...

43.JPG

Morane-Saulnier A.1 ...

44.JPG

David a Goliáš - Mor...

45.JPG

Nieuport 17 Tomáše K...

46.JPG

Nieuport 17 Tomáše K...

47.JPG

De Havilland DH.71 T...

Momentky ze statického hodnocení

50.JPG

Martin Huk s Antonín...

51.JPG

Martin Huk s Antonín...

52.JPG

Bodovači kategorie ...

53.JPG

Jirka Doležel v nové...

54.JPG

Pavel Stráník při bo...

55.JPG

Obě dvojice bodovačů...

Fotografie z letové plochy

60.JPG

Antonín Alfery při z...

61.JPG

Zcela nové Tucano Ma...

62.JPG

Nad záletem Tucana s...

63.JPG

I Petr Faitl zalétáv...

64.JPG

Petr Faitl startuje ...

65.JPG

Další v Trnávce zalé...

66.JPG

Honza Drážek při pří...

67.JPG

Ukázkový start ze st...

68.JPG

Stíhači na start - J...

69.JPG

Malý a velký, I-220 ...

70.JPG

Antonín Křižka s Avi...

71.JPG

Avia BH-1 Exp v letu

72.JPG

Jan Drážek s Fairchi...

73.JPG

Lubomír Koutný při p...

74.JPG

Wittman Bonzo Martin...

75.JPG

Martin s Bonzem a se...

76.JPG

Tak tohle tu ještě n...