Nejbližší akce

09.09.2017

Minimaketářské nebe v Trnávce 2017

16.09.2017

Memoriál Rudolfa Drnce 2017

10.11.2017

IIFI Nijmegen 2017

Openscale 2017, Brno-Medlánky 27. a 28.5.2017

Historické foto z OPENSCALE 1993

Historické foto z OPENSCALE 1993

Tento rok to je pětadvacet let, co je tradičně koncem května pořádáno OPENSCALE, soutěž dvacetinek a dalších přidružených kategorií na medláneckém letišti v Brně. A tak snad není od věci ve zkratce zrekapitulovat historii této soutěže. Celé to začalo v roce 1992, kdy se Lubomír Koutný rozhodl přesvědčit modelářský svět o smysluplnosti této kategorie tím asi nejrozumnějším způsobem - uspořádáním velké, mezinárodní, každoročně se opakující soutěže na vysoké sportovní a společenské úrovni. Pravda, snaha prosadit dvacetinky do mezinárodních pravidel tady byla již dříve, cestou oficiálních mezinárodních modelářských struktur, ale vlivem různých okolností vyčpěla do ztracena. A tak po mohutné korespondenční aktivitě byla na konec května (což byl už z dřívějších dob zavedený a osvědčený termín první minimaketářské soutěže v roce) roku 1993 vyhlášena mezinárodní OPENSCALE jako soutěž volně létajících minimaket na gumu v měřítku 1:20 podle tuzemských pravidel, přičemž zahraniční účastníci nebyli měřítkem vázáni. V různých ročnících pak k této nosné kategorii přibyly vedlejší soutěže dalších kategorií, tak jak jejich popularita v průběhu let stoupala a klesala. A ať už byla tato akce doprovázena většími či menšími problémy, je při zpětném pohledu nutno ocenit to množství organizační práce a uznat, že se Lubošovi podařilo prvotní myšlenku pořádání špičkové soutěže beze zbytku uskutečnit. Pamětníci jistě vzpomenou na početné výpravy zahraničních modelářů z celého světa, reprezentativní společenské sobotní večeře ve svého času nejlepších podnicích u brněnské přehrady a v neposlední řadě i vysoké počty soutěžících s vynikajícími modely. Svého společenského a sportovního vrcholu tato akce dosáhla koncem devadesátých let. Pak nastoupila stagnace a postupný úpadek, alespoň ve srovnání s tím, čeho bylo dosaženo v dobách největší slávy. Organizačně akci táhl Lubomír Koutný celých dvacet let, pak předal pořadatelské žezlo Pavlu Vysočanovi, který letošním ročníkem úspěšně završil pětiletku svého ředitelování, již ovšem ve zcela odlišných podmínkách.

Modely na statickém hodnocení

Modely na statickém hodnocení

Od samého rána se na terase restaurace U křívé vrtule začali shromažďovat soutěžící se svými modely, pořadatelé i diváci. Povědomí pětadvacátého výročí OPENSCALE přimělo mnohé k tomu, aby při této příležitosti postavili nové modely. Řadě z nich se to podařilo, a tak byly k vidění nové dvacetinky od Tondy Alferyho, Jirky Doležela, Lubomíra Koutného, Tomáše Heinla, Petra Koláře, Radka Čechlovského, Kamila Pítry i žáka Jirky Pavlíčka - prostě záplava nových modelů. Celkem 14 soutěžících předložilo k bodování 24 modelů do hlavní soutěže dvacetinek, k tomu 7 modelů do tematické soutěže modelů z 1. světové války a další 4 minimakety byly připraveny pro Fly-off Schneider Cup. Dvě dvojice bodovačů statiky, Jiří Alfery s Jiřím Doleželem a Dušan Garba s Adamem Jakešem, zasedly ke své práci. Předpověď počasí byla příznivá, pohled na oblohu potvrzoval představy meteorologů, tráva na letišti měla dostatečnou avšak ne zbytečně nadbytečnou výšku, snad jen vítr mohl foukat vhodnějším směrem. A tak všichni očekávali zdárný průběh a těšili se na letošní jubilejní ročník. Jenže zrovna tuto emoci jsme si měli odpustit, jak se říká: velká očekávání přinášejí velká zklamání.

Bodovači Jiří Alfery a Jiří Doležel hodnotí nový Fw-43A Tomáše Heinla

Bodovači Jiří Alfery a Jiří Doležel hodnotí nový Fw-43A Tomáše Heinla

Doposud idylická průběh soutěže se začal komplikovat s koncem statického hodnocení. Bodovači nasadili dosti přísná kritéria hodnocení, někdy možná až přespříliš. S ohodnocením dvou ze svých modelů se nehodlal smířit Lubomír Koutný a věc řešil protestem. Tyto projevy nespokojenosti po zveřejnění výsledků statiky bývají celkem obvyklé a své zkušenosti s tím mají takřka všichni kdo se podvolí této nevděčné roli bodovače. Tentokrát však situace vygradovala nad přijatelnou mez. Vyjasňování svých postojů mezi soutěžícím a bodovači nesměřovalo k oboustranně přijatelnému řešení, naopak přerostlo ve slovní napadání a urážky, padaly výrazy které nejsou reprodukovatelné. Ani přizvání nezávislého arbitra vzedmuté vášně neuklidnilo, výrazné zvýšení bodového hodnocení u jednoho z posuzovaných modelů žádnou ze znesvářených stran neuspokojilo. Celý tento incident měl na zbývající průběh soutěže značně devastující vliv - oba bodovači, Jiří Alfery i Jiří Doležel oznámili že ze soutěže odstupují, svou další účast v ní se rozhodl ukončit taktéž Antonín Alfery a další důsledky měly ještě následovat. A aby nebylo všem nepříjemnostem konce, jak se později zjistilo, během statického hodnocení došlo k dosti závažnému poškození nového a špičkově postaveného modelu Pfalz D.XII Antonína Alferyho.

Po přesunu na plochu letiště byla zahájena letová část prvního soutěžního dne. Napříč plochy vanoucí vítr zanášel modely přes vzletovou dráhu aeroklubu do pole s obilím. To spolu s dosti intenzivní termikou zapřínilo ulétnutí modelů Mr.Smoothie Lubomíra Koutného a Fw-43A Tomáše Heinla. Naopak některčým termika pomohla k nádherným letům, například výkon letitého Me-209 Petra Mikuláška v délce 74s je malým zázrakem. Dvě maxima zalétl i výborně létající Nieport N.28 Antonína Alferyho a velmi pěkně létal i stejný model Petra Koláře, o jeho MiGu-3 ani nemluvě, ten létá stále stejně dobře a spolehlivě. A pěkné, minutu atakující časy, dokázal zaletět i Dušan Garba s Ki-61. Překvapením na druhé straně nebylo, že nádherně létala Aeronautica Lombarda (taková trochu zakuklená P-30 v rouše maketovém) Radka Čechlovského. Ten pak navečer předváděl stratosférické výškové lety se svým Ta-152H, ovšem mimo soutěž. Počasí nebylo zrovna vhodné na zalétávání čerstvě dokončených modelů, a tak Jiří Doležel raději rozumně neriskoval poškození svého nového dvoumotorového Vickerse 432. To Kamil Pítra hledal vhodnou gumu do nového Fw-190, avšak letové pokusy skončily ztrátou špičky kuželu s dovážením a Kamil, roztrpčen spíše celkovou atmosférou, která na soutěži panovala, než ztrátou drobné komponenty, na další lety rezignoval a v neděli už model ani nepřinesl. Tomáši Heinlovi zbyl po ulétnutí Fw-43A jen Zlín Z-37T, s tím však žádný lepší letový výsledek již nepředvedl.

Zahájení nedělní letové části soutěže bylo vyhlášeno na devátou hodinu, ale letuchtiví modeláři se na ploše začali objevovat už před osmou, aby využili krásného klidného rána k zalétávání nebo přelétnutí svých modelů. A tak Jirka Doležel zkoušel nového dvoumotorového Vickerse 432, zatím s rozpačitými výsledky, Dušan Garba seřizoval Ki-61. Co však rozpačité vůbec nebylo, byly lety dvouplošného dvoumotorového, elektromotory poháněného volně létajícího Handley Page W8 Ivana Horníčka. Model byl na diskuzním fóru předmětem zájmu již v průběhu stavby a krásné stabilní lety dokazovaly, že kromě komplikované stavby Ivan zvládl i záludnosti létání s takovouto "chmelnicí".

Vzhledem ke změně směru větru bylo zvoleno jiné startoviště, vítr vál od jihu po délce letiště a tak dohledávání modelů bylo jednodušší než v sobotu. Ještě než se rozfoukalo bylo vyhlášeno fly-off Schneiderova poháru. Ze čtyř potenciálních soutěžících však v důsledku včerejšího incidentu Jirka Doležel a Tonda Alfery účast odřekli a tak první rozlétávací kolo bylo současně kolem finálovým - tak trošku blamáž. Vítězství si připsal Adam Jakeš s Deperdussinem, jehož ne zrovna přesvědčivý let celkem v pohodě stačil na notně olétaného a řadou havárií poznamenaného Bernarda Luboše Koutného, který sice měl nadějnou první část letu, vzápětí ale přešel do pravé klesavé spirály a bylo rozhodnuto. Počasí bylo opět termické a tak o dlouhé a vysoké lety nebyla v dalším průběhu soutěže nouze. Krásně opět létal Radek Čechlovský s Aeronaticou Lombarda, standardně kvalitní lety byly vidět i v podání závodní Airacobry Tondy Alferyho, osvědčeného MiGa Petra Koláře a své maximum odletěla i Kingcobra Lubomíra Koutného. Na nedělní část soutěže dorazila i výprava z Prahy - Michal Křepelka s Honzou Drážkem, kteří si přijeli jen tak polétat a pobýt. Honza přivezl z diskuzního fóra známé Aero A-34 Kos, které se snažil zalétat, a Cessnu Bird dog ze stavebnice Alfa model. Michal zase krásný nový a překvapivě lehký Lockheed Vega a Macchi MC.202 také od Alfa model v německých barvách. Když už jsem u těch hostů, již v sobotu nás poctili návštěvou Dušan Sedlár a Karol Vinš s manželkami coby zástupci slovenských modelářů a bývalých minimaketářů a taktéž mezi nás zavítali Franta Krontorád s Osvaldem Janischem, jména spojená s historií dvacetinek; v neděli přišel pro změnu David Merta. Mírný vítr střídaly chvíle bezvětří, o termiku nouze také nebyla, prostě celkem dobré podmínky pro minimaketářskou soutěž a kdo mohl a chtěl, létal soutěžně i mimo soutěž do sytosti. A aby byl scénář OPENSCALE naplněn beze zbytku, došlo i na oblíbenou kremaci, kdy Jirka Doležel při jednom nepovedeném letu "pro radost" se Savoiou S.65 havaroval na vysokou travou obklopenou polní cestu a model na místě samém spálil (tady si dovolím připomenout, že místo havárie i kremace bylo takřka totožné s tím, kde ukončil před lety svou nedlouhou kariéru můj Me-209)

Připravené poháry a ceny pro vítěze

Připravené poháry a ceny pro vítěze

Vyhodnocení proběhlo opět tradičně na verandě restaurace U křivé vrtule. Připraveny byly poháry, diplomy a ceny, řada z nich ze sortimentu Alfa model. Při vyhlašování vítězů došlo k poněkud prekérní situaci, kdy jasný vítěz kategorie dvacetinek Tonda Alfery prohlásil, že to je špatně, že on nesoutěžil jen měřeně létal, což však pořadateli asi nedal dosti důrazně vědět, nevím, každopádně tak došlo k trapnému přetlačování o diplom. Takže abych pravdu řekl, nejsem si až tak jistý jak soutěž dopadla, co se soutěžních výsledků týká, z jiných hledisek v tom mám celkem jasno. Podle výsledkové listiny dvacetinky zcela s přehledem vyhrál Antonín Alfery, a to se všemi svými modely, v případě že opravdu nesoutěžil, tak vítězství v podstatě utrpěl Lubomír Koutný. Následovali Dušan Garba a Petr Kolář. V prvoválečnících tím pádem asi zvítězil Petr Kolář, úsměvné může být že se svým novým Nieuportem N.28 jako cenu vyhrál stavebnici Nieuporta N.28.

Perníčky

Perníčky

Hodnotit pětadvacátý ročník OPENSCALE snad ani nechci, ať si každý udělá závěr jaký chce. Podle mě nedůstojný konflikt na začátku soutěže se táhl jako červená nit celým jejím průběhem a vyústil v trapný závěr. Řekl bych, že když už všechno co se ovlivnit nedá po oba dva dny vyjde jak má, to by bylo abychom si to nepokazili sami. Takže se vlastně vůbec nedivím hlavnímu pořadateli Pavlu Vysočanovi, i když i on nese svůj podíl viny, že vyjevil oprávněné pochyby zda bude ještě tuto soutěž napřesrok pořádat - a to připravil tak krásné a chutné perníčky s logem 25 let OPENSCALE. Snad si to rozmyslí, doufám. A slyšet byla i další silácká prohlášení, uvidíme jak vše dopadne až hlavy vychladnou a emoce pominou.

[Pavel Stráník]

Výsledková listina kategorie M-min 1:20 ve formátu PDF

Výsledková listina soutěže dvacetinek z I. světové války ve formátu PDF

Fotogalerie (foto Pavel Stráník)