minimakety pro FLY OFF Schneidrova poháru

[Lubomir Koutny]

Musíme doufat, že koronavidové restrikce do konce května skončí a modelářské soutěže se rozběhnou, pokud ne tak si budeme létat bez soutěží jen pro radost, tedy za dobrého počasí a to je optomíální pro menší minimakety ze Schneidrova poháru. Právě období karantény jsem využil pro stavbu několika typů pro tyto soutěže. Jako velmi vhodné mohu doporučit známý Supermarine S.4 se kterým létá Jano Kuchta. Podobné výkony lze očekávat od American MERCURY (a díky velké ploše je vhodný i pro halové soutěže)m os hezky létá projekt He-11, Nieuport Sesquiplane, a zajímavý je Peggna P.5, možná ještě lepší by byl tandemový Peggna P.6 a suveréně perfektní jsou Peggna P.1 a P.6. Docela bych uvítal, pokud se Toník Křižka pochlubí novým Blériotem Hydro 1912.

[Lubomir Koutny]

Asi by bylo dobré doplnit ještě asi nejvhodnější typ do úplně klidného ovzduší, tím teoreticky je německý projekt He-11. Jako oříšek se dá postavit velmi lehký a poměrně velkou vrtulí. Zbarvení by mělo být typické pro prototypy v té době - tedy celý šedo/stříbrný. Protože má tento typ malou plošnou délku tak i přes velkoi plochu VOP je oříšek velmi citlivý na turbulenci, zvláště pak při letu na menší obrátky při zadním průvanu občas nastává ztráta vztlaku a pád, který dost pomalu vybírá.
Dalším, již známým typem je Macchi M.67, jakých vysokých výkonů je schopný lehký oříšek již předvedl Petr Mikulášek, ovšem ještě lepší by to jistě bylo u větší dvacetinky.

[Lubomir Koutny]

Středa 25.2.20221 odpoledně jasno, bezvětří. Takže beru P.5 a jdu na plácek zalétávat. Napřed opatrně točím 300 obrátek a vypouětím model rovně, trvá mu to dlouho než začne zatáčet a letí těsně kolem stromů v parku ve výšce 5 m, celý okruh nedokončil, protože narazil do vrby a spadl na zem, Takže ol=tnutých asi 80 m za 16 s. Na druhý let točím 400 obrátek, před starten trochu přihýbám SOP do zatáčky a lehce natahuji VOP a při startu nakláním do leva. Následuje nádherný jeden celý okruh o průměru 30 m, těsně kolm stromů v parku a na druhé straně kousek od baráku, výška 8 m, pak přetažení a úzký okruh s pěkným přistáním utzel na svazku vzadu. Takže asi ulétnutých 120 m za cca 20 s. Spokojenost a také cítím slabý průvan, takže v nejlepším končím a jdu domů,
Myslím, že Peggna P.5 může být letově rovnocenou konkurencí parádního Pc.7, který jsme na Medlánkách viděli před pár roky.

[Lubomir Koutny]

Ještě pár favoritů,tím beze sporu je Alfryho Curtiss, Pegna Pc.7 a možná o Jakešův Deperdissen

[Lubomir Koutny]

Dnes 25.2. asi poslední teplý předjarní den. NEFOUKÁ A TAK BERU Macchu M.67 a jdu na svůj plácek, zjišťuji, že ve vyších vrstvách je průvan od jihu a za vysokým panelákem bude slabý klesák. Točím 400 obrátek a startuji model rovně v horizontu, ten pokračuje asi 10m, pak se začne natahovat a na minimální rychlosti, jako na deter přistává. Na druhý let točím 600 a natlačím model VOP, startuji opět v horizontu, ale s náklonem do leva, jenže následuje rychlý let hodně na uchu a přistání po půl okruhu a lehká distorze vzpěr. Na třetí let opět točím 600, srovnávám SOP a startuji model v horizontu. Následuje hezké stoiupání do výšky asi 7m, pak přišel závan průvanu, model hodně poklesl, ale pak to hezky srovnal, letěl téměř rovno asi 60 m a hezky přistál. Závany průvanu pokračovaly a tak jsem šel domů.

[Lubomir Koutny]

Poslední slunečný, teplý a bezvětrný den byl ve čtvrtek, ráno ještě trochu mlha a vlhko, odpoledne hezky slunečno. Beru tedy oříšky Mecchi M.67 a US Project 1930 a jdu na svůj plácek, nejsou tam pejskaři jen jedna maminka s děťátkem na lavičce. Natáčím US Project 1930 na 400 otáček a zkouším jak poletí, letěl moc hezky, takže točím na 500 otáček a připravuji si fotoaparát, otevřu jej a pověsím na pravou ruku do které také beru model a budu jej házet. Ten kdo létal s nějakým plovákovcem, tak dobře ví, že je to náročné dobře odstartovat a nezachytit rukou o kormidla, jenže máte-li na té ruce ještě kývající se foťák, tak to je již skoro cirkusácký výkon. Nicméně povedlo se a dokonce po půl okruhu i jakýsi záběr modelu v ostré stoupavé zatáčce proti stromům parčíku, další záběry díky skleróze foťáku nestály za nic, jeden byl z blízka a rozmazaný, na dalším pak model není celý.
Beru tedy Macchi M.67 točím také 400 otáček a startuji, hezký začátek stoupání v půl okruhu a pak rovný let do parčíku končí přistáním na smuteční vrbě. Na druhý let přihýbám SOP do levé zatáčky, točím 500 a beru si foťák. I když jsem při startu nic nepokazil, tak asi ze zadu začal slabý průvan, model šel až k zemi, tam se srovnal, začal se natahovat, ztrácel při tom rychlost a nádherně přímo předpisově přistál. Je mi jasné, že tento je příliš choulostivý na průvan. Beru tedy znovu US Project 1930 točím 600, beru foťák, ale cítím, že stále je slabý průvan od dálnice. Asi bych měl startovat proti tomu průvanu, tedy v opačném směru než doposud. Stalo se dobrý start a hezké strmé stoupání do výšky 10 m, pak přišel silnější závan, model jako by dostal kopanec, vyskočil ještě nahoru, tam přetačžení a pád, který vybral 4m nad zemí, znovu stoupání v zatáčce a nyní z boku další náraz turbulence, který obrací model na záda a ten jde přímo do země. Totální distorze vzpěrového systému, který je vytržen z lepení na křidlo a zlomené vzpěry mezi plováky. Moc se musím přemáhat, abych ty trosky nestrčil do popelnice. Cestou domů dávám pozor, abych nějakou tu vzpěru neztratil. Hned sedám za stůl, zapínám lampu se 100W žárovkou a beru nejsilnější brejle. Nejprve je nutné zalátat díry v potahu po utržených vzpěrách. Pak pomocí carbonové pásky slepit vzpěry mezi plováky a vše zafixovat ve správné poloze, nakonec vzpěry mezi plováky a křídlem. Kupodivu oprava byla za hodinu hotová.

[Lubomir Koutny]

V úterý 30. března 10h bylo jasno, bezvětří a 17°C, tak jsem vzal své dva oříšky Macchi M-67 a US project 1930 a šel na svůj plácek mezi paneláky si zalétat. Na plácku byly je dvě malé holčičky, jinak nikdo. Travička sice maličká, asi jen 5cm ale zaplať Pánbůh za ni.
Prvně beru Macchi a lehce je klouznu, je to dobré a přistání jako do peřin.Natáčím tedy 300 obrátek a házím model v horizontu, on naořed trošku stoupá, pak horizont bez zatáčky přímo na panelák, pak pozvolné klesání, let asi 10s a ve výšce 2 m náraz do dveří baráku, obešlo se to bez poškození. Na druhý let točím 500 obrátek a SOP mačkám do levé zatáčky. Začátek letu je parádní, výstup v zatáčce do 5m, pak již téměř rovný let po přímce cca 20s, model zpomalil a začal letět v natažené poloze, jako by jej pilot vedl na perfektní přistání, které bylo ještě na motor s dost velkým zbytkem otáček. Je mi jasné, ž tento mode zde pravidelné kruhy asi létat nebude a tak jej nepoškozený odkládám,
Beru US project 1930, točím 200 otáček a model moc pěkně letí necelý jeden okruh. Na 400 otáček je to již jeden a půl okruhu letěný rychle v ostrém levém náklon, těsně nad zemí.. Na 600otáček a nakroucený negativ na pravém křídle model hezky stoupá v levé zatáčce do 6m výšky, ale pak zase onen ostrý náklon. Točím 750 otáček z teňoučké větvičky dělám podložku 0 ,5 mm a vychyluji osu vrube do prava. To je ono, krásná levá stoupavá spirála do výšky 15,m, pak jeden okruh v horizontu a následuje pomalý sestup. Jenže v cestě stojí statná borovice, náraz do větve ve výšce 10 m sklouznutí do výšky asi 8 m a tam zapletení se mezi větvičky. Třepání nepomáhá, jít domů pro teleskopickou tyč se mi nechce a tak v houští u dálnice hletám vhodný, štíhlý, vysoký stromek. Nakonec se mi takový podařilo najít, bez nože alespoň ulomit, odlámat přebytečné větve za cenu tržné ranky o bodlák a konečně došlo na pokusy o sundávání. Nebylo to jednoduché, napotřetí jen model nabral, zvedl z větviček a mimo ně spustil střemhlav dolů. Ve výšce 2 m model pád vybral, přešel do kluzu a hezky přistál. Spokojeně jsem oba nepoškozené modely vzal a šlo se domů. Inu na jaře je to něco úplně jiného než na zmrzlém sněhu.

[Drahoslav Dvořák]

Luboši Ty jsi nezmar. Připomíná mi to moje pokusy na chalupě. Zahrada je o něco větší než volejbalový kurt, okolo stromy, na východní straně stodola. Jeden obzvlášť povedený start - dvouplošníček nádherně stoupal, vlivem západního větru přeletěl stodolu, po nárazu na střechu chalupy přistál překvapené mamině na dvorku před lehátkem (nepoškozený). Dál už jsem tam s gumáskama nelétal, abych nemusel k sousedům.