minimakety.cz

Jeden z vůbec nejlepších stíhacích letounů WWW II italský Re-2005 je v poslední době minimaketářsky opomíjen i když jsou na něj perfektní podklady. Takže jsem vzal svůj plánek dvacetinky, kterou jsem stavěl v roce 1984 a xeroxem jej zmenšil na 60%, takže mám bez práce plánek oříška o rozpětí 330 mm. Vybral jsem si původní vetzi s italskou vrtulí, ale nyní niž vím, že to byla chyba, malý otvor v hlavici nebude umožňovat použití dlouhých a silnějších svazků, což by o verze s německou vrtulí VDM a větším kuželem nebyl žádný problém. Zatím pomalu pokračuje práce na kostře, pracné eliptické křídlo jsem zvládl dobře, nepřesnosti v umístění zářezů v přepážkách pro boční podélníky a jejich oprava nebyla příjemná, ale zvládl jsem to, stejně jako pracný podvozek. Takže nyní je největší problém potahový papír v tmavě zelené barvě. Z posledních zásob tenkého bílého modelspanu 12 g/m2 jsem ustřihl potřebný pás, našel láhev s před lety namíhanou barvou DUHA, nalil do hrnce, nechal vařit a ponořil do toho naskládaný pás papíru. Balzovou tyčkou vymačkal bubliny vzduchu, Do této doby se vše zdálo v pořádku, ta balzová tyčka se zbarvila zeleně, ale když jsem vyndal ten papír, opatrně jej rozbali a propláchl v čisté vodě, tak barva byla hnusná žluto/zelená. Pak jsem vzal pruh papíru Kashmir 9 g/m2 a položil na mikrotenovou folii a zkoušel barvit anilinkami - přímo natírat štětcem tak, jak jsem to dělal s hnědou pro Snaila. S tou hnědou to tehdy šlo bez problémů, se zelenou je to horší - flekaté.
Asi ještě zkusím někde koupit tmavě zelenou barvu Duha na bavlnu a znovu barvit modelspan. Také mám americky tmavě zelený papír, ten je však těžší a zdá se poněkud plechový. Budu vděčný za radu, jak získat vhodný, lehký tmavě zelený papír na potah.

Nástřik
Tónovací barva pro malíře (smíchat správný odstín že dvou-tří) + houbička. Tak se barví třeba Vlies.
Prodávají se jako 0,25; 0,5 a 1l. Největší za cca dvě stovky.
Někdo to umí dobře stejným (podobným) způsobem tuší.

Díky za radu. Jenže u oříška je nutné šetřit s vahou, tedy aby celý potah měl do 15 g/m2. to splňují pouze anilinové barvy, nebo DUHA, ale ta se musí po obarvení ještě vyprat ve studené vodě, aby se snížila váha. Na nějaký viles a podobné materiály je nutné zapomenout, stejně jako na barvení tuší. Pokud neseženu tu tmavozelenou duhu, tak jsem zjistil, že mám ještě kousek zeleného Plyspane 13 g/m2 a ten není pak třeba moc lakovat, ale má jiné pnutí než bude mít ten na šedo obarvený modelspan na spodní straně křídla a hlavně VOP, takže mám obavy, aby se neprohýbala.. Nyní v kostře model váží 7g, potah + lak 2-3g, svazek další 2-3g, takže letová do 13g. Jinak model není konkurence schopný. I tak bude dost rychlý a jen do větší haly.

Trafit DUHOU spravny odtien je skoro nemožné. Ak anilinky -tak na malom kusku papiera na skle natrenovat spravny odtien z tmavo a bledozelenej+trochu hnedej a čiernej- vysušit. Potom to použit ako etalon-vzorku pri farbení papiera. Alebo jednoducho Humbrol/Revell.

Psal jsem že se tak barví Vlies.
Ne že ho máš použít...
Jde o postup, který byl např. V RC modelech.
Já bych Vlies sotva dal i na větší model.
Ale Ivan ho úspěšně používá a modely má lehké.

Oříšky potažené obarveným papíren už skoro na soutěžích nelétají.

Napadá mne potisk potahového papíru na zeleno na inkoustové tiskárně, nárůst váhy by měl být zanedbatelný. Jinak v kostře to vypadá parádně!

Kamarádi moc děkuji za rady. Ivan Horníček má asi pravdu, že dnes většina oříšků je stříkaná humbrolkou, agamou, nebo podobnými emaily. Jenže jsem starý chlap a začal jsem být alergický na nitroředidlo, Eva když ucítí o přes troje dvéře kanagom, nebo jen trošku nitroředidla, tak herozně kašle. Takže kompresor jsem již loni vyhodil a se stříkáním je u nás konec.
Nejvíce se mi líbí rada Jirky Doležela, obarvit papír v inkoustové tiskárně, při tom tam udělat i znaky a označení regimentu. Jenže v mé tiskárně již pár let barevnou kartriž nemám. poslední dvě jsem málo používal a brzy zaschly.
Vzal jsem si k srdci tadu Roberta Coka, že správnou tmavozelenou Duhu na bavlnu dnes asi nikde neseženu.
Ten americký papír má celkem správnou barvu, ale zdá se mi příliš těžký a nějak plechový. Takže vylovil jsem zbytek zeleného Plyspane, ten je lehký a má správnou barvu. Jenže dnes si již nepamatuji jaký je u něj směr vypínání (zdá se mi, že to bylo kolmu na proti světlu vidítelnou orientaci vláken, tedy asi ve směru delšího rozměru archu - kolmo na srolování), může mi někdo poradit _ Naposled s tímto pracoval Dušan Garba na jeho Ki-61.
Zatím mám hotový šedivý potah spodní části modelu, detaily jako chladič, výfuky, krytky podvozku a ještě zbývá kopyto a matrice na vylisování kabiny, případně i pilot.

Lubomir Koutny píše: ↑

07 dub 2022 12:42

začal jsem být alergický na nitroředidlo....

Dnes jsou k mání i modelářské barvičky na bázi vody (akrylové).

Curtiss píše: ↑

07 dub 2022 15:19

Lubomir Koutny píše: ↑

07 dub 2022 12:42

začal jsem být alergický na nitroředidlo....

Dnes jsou k mání i modelářské barvičky na bázi vody (akrylové).

Právě. Nejlepší zkušenost (zatím jen na kitech) mám s akrylovými barvami Tamiya, ředěnými buď origoš X-20 ředidlem a nebo isopropylakoholem (k dostání v lepších drogeriích). Tyhle potom skoro až omamně voní

O akrylových barvách vím od kamaráda Marka Finemana, ten je používá na svých větších minimaketách. Výsledky jsou vzhedově moc hezké, ale váha větší. U jitů a věrších modelů to nevadí. U oříška ale nevhodné.

Pro mne však je nyní důležitá, správná orientace pnutí papíru Plyspane po vypnutí vodou. Tolik pro další postup na Re-2005

Takže potah je hotový, spodek byl potažený tenkým bílým modelspanem, obarveným duhou č.33 šedostříbrná, vrch a boky pak zeleným plyspane. Musím poděkovat Dušanovi Garbovi za potvrzení správné orientace pnutí tohoto papíru (ano. je to ve směru vláken a ten je ve směru delšího rorměru archu).
Papír byl vypnutý nejprve vodou (já to dělám tak, že namočím vatu, tu lehce vymáčknu a takovou pak model potírám), pak následoval nátěr silně ředěným napínacím lakem, orýsování četným fixem, a další nátěr ředěným napínákem. Kužel, listy vrtule, výfuky a nasávaci trubice jsou natřeny humbrolkami. Oříšek vyšel dost těžký na zadek, takže jsem do přídě zatím vlepil asi 3 cm pájecí trubičky cínu, to posunulo těžiště do cca 35%, jenže to je model beze svazku. I tak již váha vyskočila na 9g a počítám, že minimálně další 1 g bude nutné dovážit. Na vrtuli o 140 /200 mm odhaduji, že snad by mohl model létat na svazek smyčka 2,5 g/m o délce 440 mm a váze 2,2g, tedy letové 12 -13 g. Tolik teorie, uvidíme, co ukáže praxe. Zatím pár fotek z obýváku, které jsou poznamenané nízkým světlem a nehezkými stíny.