M-pist. Mr. Smoothie

[Lubomir Koutny]

Kategorie nejmenších minimaket M-pistácio má svá specifika. Aby model slušně létal, pak by měl být, co možná nejlehčí (do 4g), tomu od počátku odpovídaly první úspěšné typy : jednoduché bedny s velkou hloubkou křídla a velkou zásobou stability (typické jsou Lacey M a Fike E). Trochu se mi podařilo toto pravidlo prorazit racerem Sonerai II - tento byl schopný na výbornou gumu Pirelli letět v belgickém Flémalle 102 s a v malé nizké hale v Pardubicích U Kostelíčka 80s. Výkony na americkou gumu TAN byly nižší vlivem náhlého poklesu momentu, což model již nezvládal. Pak přišel Tonda Alfery skrásným super lehkým (jen 3g) Kingfisherem z pěnové hmoty, který umí 100 s. Naprosto mimořádné jsou v této kategorii výtvory Jirky Doležela, jeho hydroplány pro Schneiderův pohár vynikají doposud nepřekonanou kvalitou provedení stavby spojené svýbornými letovýni výkony. Protože znám Jirkovy téměř hodinářské schopnosti, tak si troufnu řící, že ty letové výkony je možné ještě zvýšit převodovkou do rychla a použitím silnějšího svazku.
V dnešní době věškeré mé volné místo mi zabírají krabice s modely. Jaksi jsem zatím nenašel duševní sílu většinu z nich vyhodit do popelnice, nebo zpopelnit tak, jak to dělá Pavel Stráník, jen menší část jsem rozdal. Takže z úsporných důvodů jsem letos stavěl pistácia, zkoušel různé typy a často se trápil s jejich zalétáváním venku na mém plácku mezi paneláky a parčíkem. Popsal jsem zde již problémy s Corsairem i Aerem A-11 HS , těm předcházel Koken, báječně létajicí na 35% otáček, ale po natočení naplno v Hlučíně sice z počátku krásně stoupající v levé spirále, ale po 26 s se vrtule zastavila (zaklíněné uzly gumy v ůzkém trupu), což bylo velké zklamání. Nejnovějším výtvorem je nyní Mr. Smoothie, ten má velmi dlouhý trup na hodně gumy, ale malou plochu křídla, takže pokud není postavený super lehký, tak nutně létá rychle a tím kratší časy.
Prázdná váha jsou 4g, což odpovídá možnostem při potahu papírem Plyspane 13 g/m2. Model nebylo nutné dovažovat, těžiště vyšlo dobře. Vrtule 120/130 má volnoběh, což je dobré pro létání venku. Včera jsem zkoušel první lety se svazkem smyčka z gumy 1,56 g/m o délce 330 mm. Na 500 otáček model sotva letěl jeden okroh o průměru 8m. Na 700 otáček po startu stoupal do výšky 4m, tam nastalo přetažení a pád. Bylo jasné, že to potřebuje potlačit motor. Slabé stéblo trávy to vyřešilo, model nastoupal asi 5m výšky, udělal 3 okruhy a přistál za 20s s velkým zbytkem obrátek. Usoudil jsem, že by pomohl silnější svazek. Tím byla smyčka z gumy 1,8 g/m o délce 360 mm a nepatrná kulička z plasteliny na náboji vrtule a zalepená podložka 1 mm mezi hlavici a příď trupu. Na 700 otáček byl rychlý výstup do 7m výšky a 3 okruhy o průměru 12m, 23 s a přistání klouzavým letem, na 1000 otáček výška asi 20 m, pak 4 okruhy z části nad parčíkem a po půl minutě přistání ve větvích stromu se kterých model soadl sám dolů. Inu ten svazek je zbytečně silný, takže nový z gumy 1,6 g/m , smyčka i délce 368 mm. Let na 700 otáček,výška 5m, tři okruhy o průměru 15m 24 s. na 1000 otáček výška opět asi 20 m, 4 velké okruhy těaně kolem zdi paneláku a po půl minutě přstání na borovici ve výšce 5m. Shánění správné větve a sundávání modelu. Znovu točeno 1000 itáček. Hezký let, výška asi 10 m, přistání za 33 s klouzavým lrtem bez obrátek. Lze očekávat, že za bezvětří na letišti na 1800 otáček může model létat kolem minuty, do haly je však nevhoddný, je rychlý a moc vysoko stoupá.

[Lubomir Koutny]

Nějak mi to nebralo fotky, takže přikládám samostatně, ale nebere mi to fotku v kostře, prý moc velký soubor, což je blbost, ta fotka je ořezaná: