Supermarine S.4

Stavba konkrétních minimaket a létání s nimi, foto a video

Moderátoři: Jiří Doležel, Pavel Stráník

Odpovědět
Bobeš Jiří Tamfal
Reakce: 13
Příspěvky: 98
Registrován: 09 úno 2010 09:19
Bydliště: Kravaře

Supermarine S.4

Příspěvek od Bobeš Jiří Tamfal » 01 pro 2024 21:48

Supermarine S.4 , dvacetina uvidím co z toho bude, je to můj první plovákový. Zatím 22 g.
Přílohy
IMG_20241201_213208.jpg
IMG_20241201_213039.jpg
IMG_20241201_212940.jpg
IMG_20241201_212836.jpg
IMG_20241201_213039.jpg
1
1 Obrázek

Steve
Reakce: 46
Příspěvky: 1287
Registrován: 11 úno 2010 20:18
Bydliště: Napajedla

Re: Supermarine S.4

Příspěvek od Steve » 02 pro 2024 20:51

Pěkně, Bobši! ;)
Už léta pošilhávám po této předloze, resp. pětce nebo šestce.
Na šestku moc dobrých podkladů nemám, na pětku něco jo.
Pěkné to máš! ;)
0

Uživatelský avatar
Sopwith
Reakce: 37
Příspěvky: 425
Registrován: 11 čer 2018 22:50
Bydliště: Řež u Prahy

Re: Supermarine S.4

Příspěvek od Sopwith » 03 pro 2024 09:38

Krásný žbrdlinky!
0

discobolos
Reakce: 14
Příspěvky: 1491
Registrován: 09 úno 2010 19:20
Bydliště: Ostrava

Re: Supermarine S.4

Příspěvek od discobolos » 03 pro 2024 15:10

Jo, i já uvažoval, že se do S.4 pustím.
Teď už tedy ne, budu hledat jinou předlohu na Schneider cup.
Sice pak už nebudu favorit, ale alespoň eliminuju permanentní uštěpačné poznámky :lol: :lol: :lol:
0

Uživatelský avatar
Sopwith
Reakce: 37
Příspěvky: 425
Registrován: 11 čer 2018 22:50
Bydliště: Řež u Prahy

Re: Supermarine S.4

Příspěvek od Sopwith » 03 pro 2024 15:33

Proč? I minulost ukazuje, že to není nic proti ničemu :lol: :lol: :lol:

https://minimakety.cz/forum/viewtopic.php?f=5&t=240
0

Steve
Reakce: 46
Příspěvky: 1287
Registrován: 11 úno 2010 20:18
Bydliště: Napajedla

Re: Supermarine S.4

Příspěvek od Steve » 26 pro 2024 22:57

Nevím jak S-4, ale S-5 měla delší pravý plovák a navíc vysunutý o 20 cm víc doprava.
Když to člověk udělá správně, dostane se mu odměnou stržení bodů za nepřesnou práci :lol:
Že měl v pravém plováku i nádrž naštěstí poznat nejde 8-)
Ono to zepředu vypadá dost blbě, ten centimetr ve Dvacetině je dost.
Ale fakt nevím, jestli to měla už "eS čtyřka" ;)

Mimochodem - nemá někdo sken S-6 z monografie v L+K? Měla by to být čísla 6-8/1999. Jde mi o výkres v kvalitním rozlišení.
0

Pavel Stráník
Reakce: 38
Příspěvky: 1212
Registrován: 28 pro 2009 22:46
Bydliště: Brno

Re: Supermarine S.4

Příspěvek od Pavel Stráník » 27 pro 2024 08:27

Člověče, nějak si nemohu vzpomenout kdo a kdy ti strhl ty body za nesymetričnost tvé Supermarinky :lol: :lol:
Jinak obdobně nesymetrická je, tentokrát křídlem, i Macchi MC.202.
Co by však ti zlí bodovači v těchto případech udělat měli (a i udělali), bylo nepřiznání nadhodnocení za nesymetrický letoun :lol: :lol: :lol:
0

Steve
Reakce: 46
Příspěvky: 1287
Registrován: 11 úno 2010 20:18
Bydliště: Napajedla

Re: Supermarine S.4

Příspěvek od Steve » 27 pro 2024 09:22

Pavlíku, nepochopil jsi :D
Aby to JEMU nestrhli, až to dokončí ;)
Pokud to neudělají, budou to hodní bodovači 8-)
Plus to nadhodnocení.
Ale vypadá to, že se to týkalo jen prvního kusu S-5.
Také na jednom plastikářském zahraničním fóru je zmínka, že to tak bylo i u S-6.
Na ten slušný výkres nemám.
I proto mě zajímá ta monografie z L+K.
Asi tak 8-)
0

Lubomir Koutny
Reakce: 31
Příspěvky: 2517
Registrován: 04 pro 2010 17:44
Bydliště: Brno

Re: Supermarine S.4

Příspěvek od Lubomir Koutny » 01 led 2025 20:54

Tento typ jsem stavěl jako dvacetinku i jako oříška, je to jedna z nejlepších předloh plovákobého letounu. Bude vám výborně létat, pokud zvětšíte plochu VOP. Snad vám pomůže to,co jsem napsal před třiceti roky a pár fotek.
Supermarine S.4jako M 1/20 Byl ve své době naprosto revolučním řešením rychlostního hydroplánu a měl být také velkým britským trumfem pro Schneiderův pohár v r. 1925. Již před tím pilot Henri Biard na tomto samonosném jednoplošníku překonal světový rychlostní rekord hydroplánů výkonem 365 km/h. Ovšem takový závod kolem pylonů je něco jiného, než jen rychlý let na 3 km bázi a tak při tréninku v ostré zatáčce došlo k přetažení letounu na vysoké rychlosti (provázené do té doby neznámým flatterem) a následný pád znamenal zničení letounu.
Dvacetinku S.4 jsem stavěl již před více jak tčiceti roky. Dnes již je na tento typ spousta dobrých podkladů, jsou také jisté zkušenosti s několikaletým provozem dvacetinky a tak bylo nutné původní výkres v některých detailech mírně upravit.
Stavba je trochu náročnější než u běžné dvacetinky stíhačky z druhé větové války a předpokládá se, že tento typ bude stavět modelář, který již má jisté zkušenosti se stavbou minimaket. Proto místo podrobného popisu stavby jen zdůrazňuji důležité body a případná rizika. Velice pečlivě vybíráme materiál, moje dvacetinka byla stavěna z velmi lehké, ale dost křehké balzy, což se v provozu projevovalo při tvrdých přistáních praskáním skořepiny trupu v místě vzpěr plováků. Tuto chybu nyní odstraníme kotvením vzpěr pomocí bambusových kolíků do papírových trubiček lepených do pevných bodů kostry. Křídlo má pásková žebra, dva nosníky z pevné balzy a koncové oblouky zhotovené lamelováním na šabloně. Trup je stavěn z přepážek, čtyřech osových podélníků a pomocných podélníků, které jsou na přídi doplněny pásky z lehké balzy 5x1mm zbroušené a lepené tak, aby vytvořily pevnou skořepinu. Kormidla jsou lepena ve špendlíkové šabloně a mírně zabroušena do profilu. Plováky se staví podobně jako trup. Vzpěry jsou z pevné, ale lehké balzy a jsou do nich zalepeny bambusové kolíky, které pak při kompletaci se zasunou do příslušných papírových trubiček v trupu a plovácích. Správné úhly zalepení těchto trubiček je třeba velmi pečlivě provést ještě při sestavení celé dvacetinky v kostře. Pečlivě kontrolujeme celkovou geometrii (rovnoběžnost plováků s trupem, jejich správnou polohu ve všech osách atd.). Trubičky lepíme kanagonem, abychom v případě nutnosti mohli spoj naleptat nitroředidlem a nastavení jejich úhlů dodatečně upravit. Vrtule i s hlavicí mohou být lehké, na listy není třeba volit žádnou tvrdou a pevnou balzu, ta je chráněna plováky do jejich špic se zalepí dovážení 1 g olova. Potah mé dvacetinky byl z bílého lesklého japanu lepeného na kostru ředěným herkulesem, což umožňovalo snadné provedení i na složitých krytech motoru. Potah byl vypínán vodou (vlhká vata), pak 2x silně ředěným napínacím lakem, potom stříkaný bílou humbrolkou a na konec opatřený obtisky, orýsovaný a přestříknutý ředěným zaponem. Motor byl u mé dvacetinky tvořen smyčkou z gumy TAN SS 5x1 mm o délce asi 600 mm, mazanou ricínovým olejem.
Seřízení a vyvážení se poněkud liší od běžných dvacetinek : především odpadá potřeba většího potlačení osy vrtule, u mé S.4 to bylo pouze malé vyosení doprava, jinak 0. Na pravé polovině křídla je malý negativ, levé křídlo je rovné. Také správná poloha těžiště je poněkud více v zadu cca 40% od náběžky . Pro zalétávání je nutné vybrat větší plochu s měkkou vyšší trávou a bezvětrné počasí. Nejprve ještě jednou zkontrolujeme zda celé seřízení je dle plánu a při rovnoměrně rozloženém svazku těžiště ve správném místě. Případně jemně dovažujeme plastelinou na špicích plováků. Klouzavý let by měl být v rovném směru, nebo v otevřené levé zatáčce. Jemné doladění provádíme nakrucováním kormidel, případně plastelinou. U mé dvacetinky nebyl třeba žádný zásah. Je-li vše v pořádku, tak mžeme zkusit prodloužený kluz na cca 150 otáček. Začátek bude sotva v horizontu a plynule by měla dvacetinka přejít do delšího kluzu bez zhoupnutí. Pak točíme asi 400 otáček, to by již měla dvacetinka mírně stoupat, nebo alespoň letět v levé ploché zatáčce alespoň celý okruh a velkém poloměru. Velikost zatáčky lze upravit vychýlením SOP, nebo podložkou mezi hlavici a čelní přepážku. Pokud je vše v pořádku, tak můžeme natočit 800 otáček, to již má dvacetinka v levé zatáčce nastoupat asi 20m výšky udělat pár zatáček a přejít do klouzavého letu. Pokud v první polovině zatáčky dvacetinka prudce stoupá a v druhé klesá, pak je nutné zvětšit negativ na pravé straně křídla. Může se také stát, že zpočátku dvacetinka letí rychle nad zemí a až za nějakou dobu teprve začne stoupat. Dá se to léčit buď startem s osou trupu více nahoru, nebo tenkou podložkou mezi spodek hlavice a čelní přepážku. Při natáčení na 1200 a více otáček je nutné aby start byl provedený pod úhlem alespoň 30 stupňů nahoru, jinak tato dvacetinka nebude vůbec stoupat a přistane pár kroků před vámi (projevuje se zde klopný moment dvojce sil tah vrtule, odpor plováků na rameni dané vertikální vzdáleností jejich os). Při soutěži jsem natáčel až 1500 otáček a starty byly pod úhlem skoro 45 stupňů, dosažená výška kolem 35m a časy bez termiky 69 a 71 sec. Při předvádění pro novozélandského delegáta FAI byla na Medlánkách pěkná termika, zdaleka jsem svazek netočil naplno, nechtěl jsem jej strhnout, náhradní jsem si nevzal a tři po sobě následující lety byly vždy přes dvě minuty, delegát byl úplně v transu a jen nechápavě kroutil hlavou jak to zde v Brně děláme. Také jsem pak zkoušel starty z vody. Po pravdě musím říci, že regulerní start z vody po normálním rozjezdu tato dvacetinka nezvládá, pouze jezdí po vodě se zvednutým ocasem. Ano pár startů z vody se podařilo, ale to musíte dvacetinku držet za ocas tak, že zadky plováků jsou zabořeny ve vodě a jejich předky nad vodou, dvacetinka musí mít dost velký úhel náběhu oproti hladině a navíc ji musíte ještě v tomto směru urychlit postrčením ! S dvacetinkou S.4 jsem si hezky zalétal po několik sezón, občas jsem ji bral i k vodě, nakonec jsem ji dal do frcu u Rumcajza a tam si ji koupil Milan Luža, jak moc si s ní zalétal on, to nevím, marně jsem mu vzkazoval nechť s ní přijde na Schneiderův pohár…
Přeji všem minimaketářům, co se do stavby S.4 pustí, aby jim tato dvacetinka přinesla tolik radosti z krásného polétání jak tomu bylo v mém případě.

L. Koutný

S,4 jako oříšek je zde jiné vlákno
Přílohy
S,4.po startujpg.jpg
S,4.po startujpg.jpg (29.45 KiB) Zobrazeno 1347 x
S,4. na zemi jpg.jpg
S,4. v zatčce  jpg.jpg
S,4. v zatčce jpg.jpg (27.61 KiB) Zobrazeno 1347 x
S,4 na vodě .jpg
S,4 na vodě .jpg (15.25 KiB) Zobrazeno 1347 x
0

Odpovědět