Kawanishi E15K1 Shiun "Norm", M 1:20

[Jiří Doležel]

Podobnou výztuž jsem měl také na mysli, ale uvažoval jsem spíše o 0,8 mm překližce s otvory jako odlehčení, která by vedla až k pylonu. Pylon je v plánu určitě průchozí až na dno plováku. S těmi barvami na tom něco bude, stejný případ je např. noční verze Defiantu.

[Lubomir Koutny]

Ta překližka je moc tenká, takže bych se bál, aby mi při nárazu neproříza plovák jako nůž. Vpředu, před těžištěm na plováku nic neodlehčuj, pak bys dovažoval !

[Pavel Stráník]

Já bych do plováku před slepením polovin vložil nastojato příhradovinu vedoucí až k pylonu - něco na způsob bočnice příhradového trupu s příčkami a diagonálami, pásnice široké klidně i 4mm lamelované ze dvou 0,5x4mm balzových pásků. Bylo by to asi pracnější, ale poměr hmotnost pevnost by byl asi nejlepší (možná by na pásnicích mohl být i uhlík, ale váhou bych šetřil)

[Jiří Doležel]

Plovák mám vydlabán až na 15% předku, což jsem nechal jako deformační zónu a plánuji zde kapsu na olovo, jako ve hlavici u historického větroně. Kdybych ho nechal před těžištěm plný, byl by zbytečně těžký. A pokud dojde k silnému nárazu, stejně z něj bude harmonika i s výztuží. Každopádně moc děkuji za navrhované varianty, abych si byl 100% jist Vašimi návrhy, probral bych to s dovolením zítra u piva.
Trochu popojedem. Trup mám vydlabán dle představ, váha 9,4 gramu - nevím zda bych to formou klasické balsové příhradoviny postavil lehčeji. Předek trupu bude zpevněn motorovým krytem. Původně mělo jít o výlisek, ale proč vynalézat již vymyšlené - bude to horní část vhodné PETky. Asi si dokážete představit tu komedii v obchoďáku, kdy člověk prolézá regály s nápoji, prakticky bere láhev po láhvi a pomocí šablon hledá "tu pravou"

[Lubomir Koutny]

Jirko mně se u několika plovákovců s centrálním plovákem velmi osvedčilo to, že plovák byl oddělávací (bambusové kolíky v těsných trubičkách), takže po tvrdším nárazu se u zadní vzpěry ten kolík trochu povysunul a polklo to část energie. Pozor, nesmí to být moc volné, pak by to málo chránilo a když se to přežene, pak dokonce plovák po startu z vody odpadá - viz RUFE Ivana Šmolíka.

[Jiří Doležel]

Oddělávací plovák je určitě v plánu, už jen kvůli přepravě, přeci jen má model nějakých 70 cm rozpětí. Původně jsem ho chtěl po startu pomocí zápalné šňůry a petardičky odstřelovat, jako tomu mělo být ve skutečnosti při napadení, čímž došlo ke zvýšení rychlosti a letoun pak měl přistávat na břicho. Jelikož k tomu ale nikdy v minulosti nedošlo, tuto vizi nebudu realizovat: jednak bych při takovém přistání mohl poškodit kontraprop, který je nyní aspoň chráněn plovákem a jednak by model dost těžko zvádl přechod po "odstřelení" - dost by to zamávalo s těžištěm (navíc podle pravidel se doba letu počítá do upadnutí části modelu - i když zde by se jednalo asi o výjimku). V plánu je mít pylon s plovákem dohromady a do trupu ho zasouvat do drážek, jištěno mikromagnety - toť má aktuální představa..

[Pavel Stráník]

.. ona ta zelená japonská éra co byla sestřelena a později vylovena z moře se změnila na fialová...

No, nevím co má Jirka za lubem, ale skoro se mi nechce věřit že se chystá mít za předlohu letoun vytažený po několika desítkách let z moře ve stavu v jakém se právě vynořil

[Jiří Doležel]

Koukám, že stavebně se časově skoro shoduji s Pavlovou Vendettou - mám nahrubo dokončeno křídlo, plánuji náběžku vyztužit uhlíkem a jelikož konec odtokovky má aktuálně 3 mm, bude zde pro její "ostrost" natupo přilepena balza a zabroušena do trojúhelníkového profilu.
Křídlo je stavěno obdobně jako u mých předchozích polystyreňáků z 2 mm Selitacu jsem si vyřezal půdorys křídla, po mírném přežehlení přes papír a finálním dotvarováním profilu prsty, jsem na každou polovinu G-perfectem nalepil čtyři pomocná žebra z 4 mm Depronu, přes která vedou dva svislé balzové nosníky. Jeden z nich kopíruje přední hranu plovákových šachet (ano, pravděpodobně se plováky budou zatahovat - alespoň ručně), druhý kopíruje hranu klapek. Maketového vzepětí křídla je dosaženo vyztužením polovin křídla pomocí překližkových spojek na prvním nosníku. Následuje horní potah křídla - opět 2 mm Selitac, kde lepidlo nanáším pouze na 20-80% délky každého žebra, pro následné "dopasování". Po zaschnutí křídlo otočím do svislé pozice tak, že jej horní stranou náběžky opřu o hranu stolu a slepím horní a dolní strany náběžky k sobě pomocí gelového vteřiňáku, který polyš NELEPTÁ. To samé udělám i s odtokovkou. Tím si zajistím krásně rovné křídlo s rozumným profilem. Aktuální váha křídla je 14 gramů. Původně bylo křídlo plánováno z šedého XPS, vážením a porovnáním se ukázalo, že je asi o 30% těžší, takže jsem se vrátil ke svému Selitacu.
Přikládám fotku konstrukce křídla.

[Lubomir Koutny]

Jirko, je to paráda a jsem moc zvědavý, která z těch zde popisovaných metod bude úspěšnější. Přiznám s, že ta Tvoje se mi pro dvacetinky více líbí, než nějaké pracné a nespolehlivé řezání odporovým drátem. Ano, je to také bližší klasické stavbě a myslím, že při tom ani nebude tolik polétavého polystyrenového bordelu.

[Jiří Doležel]

Dnes při dopasování křídla ke trupu jsem si odskočil zpět k plováku - přesněji jeho vyztužení. Průchozí kýl je zatím ze 4 mm balzy, bude ještě nad plovákem odlehčen, zbroušen do profilu a o 90° potažen 1 mm balzou. Vnitřní konstrukce plováku je ze smrku 5x2, v místech potenciálního největšího namáhání je spoj navíc přelepen překližkou. V přední části mezi smrkovým nosníkem a spodní polystyrenovou hranou plováku je tento prostor vylepen 4 mm balzou. Zatím to vypadá celkem bytelně, ovšem oranice ukáže..
Nějaké nápady, než to zavřu?

[Pavel Stráník]

Hele Jirko, to musí být těžké jako blázen - ze smrku, vyztužené překližkou a noha z plné 4mm balzy. Řekl bych že na běžné přistání je to příšerně předimenzované a pokud dojde k tvrdšímu kontaktu tak to polystyrenový plovák stejně odnese a navíc se zničující síly ještě vyřádí na trupu v místě uložení plováku. V tuto chvíli nikdo netuší jak u téhle potvory bude vypadat standardní přistání, zda to bude přistání s dokluzem jak do peřin či se bude sypat k zemi pod strmým úhlem, takže těžko radit jak moc co dimenzovat a kde zvolit nějaký pojistný prvek.

[discobolos]

Já bych skoro doporučoval udělat to podobně, jak to má právě Pavel namalováno s podvozkem na svých druhoválečných stihačkách. Pouzdro pro podvozek, zde tedy plovák, který má horní hranu do půloblouku a při kontaktu se zemí se sklopí dozadu a pak vypadne. Mně to na Migovi celkem fungovalo. Akorát bylo potřeba průběžně dolaďovat tuhost uložení (lepením papírků).
Pak se nemusí dělat takové "bombenfest" uchycení .