minimakety.cz

Zakládám tohle vlákno pro připomenutí pravěku minimaket, kdy firma IPRO vydala řadu plánků modelů na gumu, někdy více, někdy méně připomínajících skutečná letadla. Po trojplošníku Fokker jsem se rozhodl postavit tvarově elegantní model "stíhačky" Cadet. Nejedná se o polomaketu, ale o volnou fantazii autora plánku (Václava Weisgerbera), viditelně inspirovanou tehdejšími stíhačkami Avia. Model jsem oproti plánku opatřil snímatelnou hlavicí, přidal nosník křídla, doplnil nějaké drobné výztuhy a několik detailů, zvyšujících dojem stíhacího letadla. Zabarvení je podle československých vojenských letadel z doby vzniku plánku. Cadet teď čeká na zálet.

Pokud někdo polomakety podle plánků IPRO také staví, budu jen rád, když sem vloží fotografie svých modelů, zkušenosti se zalétáváním atd.

T.

Máš to moc hezké, ale také dost upgradované. Kolik to váží a jak létá ? V r. 1963 přišli otec a syn Drncové na první soutěž minimaket právě s Dreideckery podle IPRO, ale bohužel se jim to nepodařio zalétat. Zdeněk Raška hezky postavil FIATa a ten trochu létal. Pak Dušan Krumplovič s Jirkou Kalinou chtěli udělat soutěž minimaket dle plánů IPRO, ale skončilo to fiaskem. Myslím, že by se některé tyto "minimakety", či spíše volné fantazie na téma letadlo daly poastavit a některé i létat (nap. Bucaneer)... Byla by to pěkná nostalgie.

Díky, pane Koutný. Prázdná hmotnost hotového modelu je 10g, letová asi 14-15g. Cadet zatím neletěl, vše je připravené, ale počasí záletu nepřeje.
Ano, vím, že se v devadesátých letech organizoval IPRO CUP, píšete, že to skončilo fiaskem, z jakého důvodu?

Tehdy to skončilo na hezkém přání, ale naprosto nedostatečném počtu těch, co modely postavili a zalétali. Soutěž se nekonala. Více by mohl říci Dušan Krumplovič, který vše orgasnizoval.

Dušan Krumplovič, keby žil. Takže jediný kto by mohol poslúžiť je Zdeno Raška

Dušane máš pravdu, ale možná také Jirka Kalina, který se v tom tehdy také nějak angažoval.

Co bylo,bylo. Dnes lítáme oldtimery jako BV-min. Myslím,že když přineseeš takový pěkný IPRO model,tak si s náma hezky zalítáš a my budem rádi, že je nás zase trocu víc.

Vlastík, úplne sa dá s Tebou súhlasiť. Možná ale, že by bolo dobré keby ste vy, autority minimakiet napísali niečo ako varovanie pred starými plánkami "minimakiet" a hlavne čo tam je nakreslené a ako. Osobne rád by som videl lietať model v starých dobách postavený autorom niektorého plánku. Tie strašné profily na krídle /hrúbka aj 20 %/ výškovka tiež tak. Uhly zriadenia 0. Žiadne vyosenie vrtule. Krídlo občas prilepené na papier trupu. Radil by som, keby si každý koho nejaká historická maketa osloví, hneď zo začiatku poriadne preštudoval plánik a vysporiadal sa ešte v teórii s nástrahami minimaketárskej "histórie".

Dušane máš naprosto pravdu. Je třeba varovat především před minimaketami made in Němeček. Jsem přesvědčený, že on nikdy nestavěl toho Wellingtona a pokud snad ano, tak to nelétalo, o spolehlivosti jeho zatahovacího podvozku a funkčnosti oněch přenosů momentu ze svazků raději nemluvit ! Sám jsem postavil podle IPRO ZLIN Z-15, je to hezké éro, bohužel dost malé a hlavně křídlu je třeba dát nějaký ten úhel náběhu, stejně jako i potlačit osu vrtule. Pak je to schopné docela slušně létat, ale pokud by to byla dvacetinka, tedy o trochu větší, pak by letové vlastnosti byly mnohem lepší.

No, bez jakéhokoli rejpání do účastníků této debaty: ono by bylo dobré, kdyby taková Bv-min připomínala svoji předlohu alespoň základními tvary .

Pokud jde o IPRO, tak jsou tam jasně neletuschopné typy, ale i takové, které by se k nějakému pohybu vzduchem donutit daly. Příšerně tlusté profily jsou i u plánků old maket z ciziny. Někde mám v krabce žebra na Howarda, kterého jsem ani nezačal stavět, neb při té velikosti jsem tušil mizerné letové vlastnosti. On i ten můj Taylor by mohl mít profil o nějaké to procento nižší.

Mně se hrozně moc líbí ten model. Krása, Triplane - máš cit.
R.

Do IPRO klubu patřil i Jaromír Jančařík, který postavil spoustu krásných modelů, některé by asi měly patřit do kategorie BV-min. On některé své modely připravoval jako stavebnice prodávané v obchodu pana Vejvody. V archivu Pavla Lanštiaka je jich dnes hned několik (více by asi poradil Adam Jakeš).