minimakety.cz

Tak po obsáhlé diskuzi na téma barevné provedení letounu Roland XVI první prototyp, podpořené hezkou fotkou od V. Alferyho, názorem pana Balouse a Silvestrovskou diskuzí v restauraci U Křivé vrtule již nic nebránilo tomu, abych se pustil do dokončení dvacetinky podle svých představ o tom jak správně ty barvy vypadaly. To již vše bylo v kostře hotové, křídlo dokonce ve dvojím provedení (pevnější s nosníky a odtokovkou zpevněnými bambusem a tlustším profilem bylo těžší 3,8g, kdežto druhé šetřící váho, jen z balzy a z tenčím profilem jen za 2,8g). Nyní zbývalo získat lozeng na potahový papír, ten mi slíbil udělat Jirka Doležel. Co slíbil to udělal, dokonce na dvakrát. Poprvé u nás, nejprve jsme vybírali vhodný papír, Jirka odmítl modelspan i Kasmir (prý by to bylo nevýrazné), nakonec jsme vybrali plechovou hustější strukturu papíru od "Vrtulky" (pozůtalost nebožtíka Mirka Pokorného), ten byl výborný svou neprodyšností na jednoduché potahy malých oldtimerů Liliput a Bobík. První pokusy o tisk na mé tiskárně HP 2050 skončily fiaskem, napřed použitý papír PLYSPAN se trhal a krčil, pak vrtulka se sice netrhala, ale tisk nestál za nic, měnily se barvy po pár centimetrech (asi vadná kartige), dal se použít jen jeden arch na spodek křídla a VOP, ten tmavý na vrch křídla a VOP mi doma vytiskl Jirka, ten také mi udělal obtisky.
Takže jsem se dal do potahování. Byla to hrůza, papír se choval hrozně, byl nepodajný, špatně držel na žebrech ze spodu a hrozně se s ním pracovalo při potahování vrchu křídla. Na trupu to bylo ještě horší. Zásadní chyba byla, že jsem po potisku ten papír nevyžehlil, takže velmi dlouho i přes první vypínání silně ředěným napínacím lakem zůstával povrch hrbolatý, jako po neštovicích. Nasledovalo několikanásobné vypínání vodou (potírání navhčenou vatou), pak znovu již hustší napínák a nakonec zapon. Pak přišly na řadu obtisky. To byl další horor, neboť žádný nezůstal celý, hrozně se trhaly jako by byly polámané. Nakonec jsem je tam po částech dostal. ale na mokrém krabatém papíře křídla dělaly hroznou paseku. Trvalo to 3 dny titěrných oprav, něž se na to dalo dívat. Prázdná dvacetinka vážila 17g, ale hned jsem na čelo vrtule nalepil 3g olova, takže pak 20g. Svazek smyčka gumy 2 x 4,9 g/m o délce 460 mm a pár dodělávek již dalo 25g, ale přesto poloha těžiště je někde v 60%.
Dnes bylo ráno bezvětří a tak jsem venku udělal pár fotek, před baráky je nízký a dost široký keř měkkého jehličnanu. Nedalo mi to a zkusil jsem dvacetinku klouznout tak, aby přistání bylo do měkkého. Kluz za mnoho nestál, většinou končil přetažením. Zmenšil jsem úhel seřízení, trochu se to zlepšilo. Takže točím pár obrátek prstem. Po vhození následuje kus let v horozontu, pak náklon doprava a pád. Model je těžký na zadek, ma moc překroucené křídlo a malou SOP. Vyosuji trochu SOP a pokus opakuji na trochu větší otáčky. Let v horizontu je delší a rovný, následuje přechod do kluzu již mimo oblast měkkého keře, je to tam zatraceně tvrdé, ale Roland nádherně podrovnává a přistává téměř na 3 body. Inu míra štěstí byla asi již vyčerpána, jde se domů. Doma pracně vyrábím z tvrdého olova na vyvážení pneumatik velkou podložku, kterou lepím na na čelo vrtule, nyní je již letová 30g. Jdu opět ven a zkouším klouzavý let, je to již lepší. Opět natáčím pár otáček jen tak prstem, letí to již bez většího zhoupnutí, ale začal mi pofukovat větřík proměnlivých směrů. Po dlouhém čekání letím znovu, ale ono to zaneslo na opačnou stranu keřního porostu než jsem očekával. Nechci rozbít nový model a tak jdu domů. Asi to nebude dvacetinka na dobrá umístění v soutěžích - viz diskuze o kamufláži tohoto typu, takže statika nic moc, ani letové výkony nelze očekávat nějak vyjímečné, takže spíše model pro radost.
Myslím, že mohu dát pár rad:
1. Závěs svazku by neměl být v zadu, musí stačit délka závěsu 150 mm a pak ušetříte 6-10 g na zbytečném dovažování.
2. Stačí svazek o délce 400 mm
3. Vzhledem k malé ploše SOP nesmí být prokrocení křídla veliké

Vy máte fakt smůlu, ještě ke všemu máte opačně pláty překližky. (tedy soudě podle fotek z vlákna o dokumentaci)
To znám, spoustu času se stavbou v pytli a už to nemá cenu ani vytahovat.

..a ještě do cizího vlákna

Jura Dolezel píše:..a ještě do cizího vlákna

Fixed...
Tímto prosím Pana Koutného o více pozornosti v dalších případech...

Tak to je pro mne šok, ale máte pravdu, alespoň pro tuto stranu. Ta druhá je v pořádku. Naštěstí mám ještě kus potištěného papíru od Jirky a také jeden obtisk. Takže znovu do práce. Ale nebude to snadné. Nezbývá než poděkovat za upozornění !

Nejprve se omlouvám, že jsem vlezl do cizího vlákna, ale myslel jsem to dobře. Snad mé zkušenosti by mohly pomoci provést nutné úpravy u jiného rozestavěného Ronalda.
Jinak jsem bleskově provedl stržení potahu na pravé straně trupu a nové potažení papárem se správnou orientací spár lepení plátů dýhy na trupu viz foto :

Gratuluji vám k úspěšnému dokončení Rolanda přesně dle vašich představ. Pokud jde o snahu pomoci, naše dva modely jsou od počátku stavěny s tak rozdílným přístupem, že co platí pro stavbu/zalétání jednoho s největší pravděpodobností nebude platit pro stavbu/zalétání druhého. Ne, nemám v plánu stavět nové křídlo s jiným (tenčím) profilem, ani posouvat závěs svazku dopředu - vše je, jak to chci mít. Nicméně jsem rád třeba za uvedení váhy vašeho modelu a křídla pro porovnání. Nic ve zlém, ať se vám daří.

T.

Jen pro zajímavost. Toto má být originál plátna z Fokkera D.VII z roku 1918. Majitel tohoto materiálu uvedl, že ho koupil od rodiny pilota, který sloužil jak v první tak v druhé světové válce.

Jedna vec je jista. Delat tenci profil u kridla a posouvat zaves vskutku neni treba u eroplanku, ktery bude nejspise opet staticky. Nic ve zlem ale obcas je dobre poslouchat stare bardy. At se dari.

Ze sedmi maket a polomaket které mám jsou "statické" pouze dvě a to ty, které jsem zatím nezačal zalétávat. Ostatní létají k mé spokojenosti. Věř si čemu chceš Ondro a to i přes to, že si žádný z mých modelů v životě neviděl.

Ivane díky za tu ukázku lozenge z Fokkera D-VII, jen nevíme zda je to pro křídlo ze spodu, nebo na vrch a boky. Vsadil bych na to první. Velmi názorné jsou rozdíly ve velikosti a tvaru pětiúhelníků. Přiznám se, že zatím jsem žádný program lozenge tomuto odpovídající neviděl. Také mám pocit, že velikost pětiúhelníků je výrazně větší, než zatím používáme....

Ještě jeden kousek. Rozteč žeber u Fokkera VII byl 300mm.