minimakety.cz

Je to již drahně času co jsem sem nepřidal žádný příspěvek z nějaké nové stavby. Ale ono je to tím, že kromě budování z cihel, malty, betonu a kamení jsem toho moc nepostavil. Ale jak se trochy volného času po večerech nasčítaly, dospěl do finiše Austi-Ball a tak snad jej do Openscale dokončím. Na tomto modelu jsem si vyzkoušel dvě pro mě nové technologie:
1) Tondou inspirované tenké profily křídel s využitím uhlíku. Musel jsem postup poněkud modifikovat (snad nikdo nevěří že bych na to taky použil polystyren), kýženého profilu bylo dosaženo, avšak křídla mi vychází o poznání těžší jsem zvyklý z klasické stavby a pak taky nemám zažité vlastnosti uhlíku, takže došlo k drobným zborcením kostry po potažení a vypnutí - celkově výsledek hodnotím neutrálně, něco se povedlo a co ne, tomu vím jak se příště vyhnout. S váhou asi nic nenadělám.
2) Ball má odporně celozelené zbarvení a tak bylo hned jasné že by to byl hnus k pohledání. Naštěstí jsem při hledání informací k chystanému Salmsonovi narazil na tohle kitařské vlákno http://www.modelforum.cz/viewtopic.php? ... it=salmson a to mě teda fakt dostalo. Tak jsem si řekl že na vyzkoušení těch ďábelských kitařských technologií, weatheringu, světel a stínů, plastičnosti neexistujícího detailu, pre a postshadingu a co já vím čeho všeho ještě bude Ball právě tím nejlepším cvičištěm. Výsledek je snad trochu vidět na fotkách, Michal Křepelka mi to jistojistě a oprávněně zepsuje, ale mně se to celkem líbí, chyb je sice nepočítaně, ale je to první pokus a přede mnou v tomto ohledu dlouhá cesta ....

Jestli to na Openscale (2017?) opravdu přineseš, tak budou všichni natolik v pozitivním šoku, že k žádné kritice nedojde . Blahopřeji!
Nechceš se podělit, v čem spočívá zmiňovaná modifikace? I já se rád dozvím něco nového. Nešel by výraz "o poznání těžší" nějak lépe specifikovat - třeba číselným údajem o hmotnosti kostry křídel?

Nová pravidla nastartovala něco úžasného. Pavel to posouvá dál a je to potěšení sledovat.

Hezký model, pro mě neznámého stroje.
Přeju ti to samé, co u P51R, PE-2 a Arado 66, ať to dokončíš
Žije z toho uvedeného ještě něco?

Ona ta modifikace není nic převratného, ani nového, ani nejsem jejím vynálezcem - prostě žebra jsou řezaná z lamelovaných destiček ve tvaru horní a dolní strany profilu, je to jen modifikace páskové metody aby byla tloušťka pásků žeber minimální při zachování jejich dostatečné tuhosti. Dalším krokem by byla již salámová metoda, tu jsem ale zavrhl už kdysi dávno, protože jsem měl problémy z bloku řezat stejně tlustá žebra - žiletka mi pořád někam uhýbala (dnes bych to asi vyřešil nějakým jednoduchým přípravkem, ale takhle to šlo taky celkem dobře). Co se hmotností týká, byl jsem při stavbě docela lajdák, nefotil jsem ani nevážil. Tak alespoň hotové horní křídlo (rozpětí 495mm). Celý model nastříkaný, ale bez vrtule, podvozku, vzpěr a nesestavený váží 30g - a to je docela dost.

A ještě poznatek z toho jak jsem dělal stínování - jedná se o neskutečně zdlouhavou techniku, napřed něco předstříknout jednou barvou, pak stříknout základ, vymaskovat žebra a nastříkat stíny. Celkem to ještě jde u horní a spodní strany, ale u znaků je to fakt nekonečné. no a váha taky celkem narůstá, těch vrstev barvy je docela dost.

Honza Drážek píše:Přeju ti to samé, co u P51R, PE-2 a Arado 66, ať to dokončíš
Žije z toho uvedeného ještě něco?

Žije vše, ale už teď vím že budoucnost asi nemá Venetta, Arado je před potažením a to by bylo škoda nedodělat a Pe-2 se potýká s problémy nad kterými se mi asi ani moc nechce přemýšlet (tak to bývá když člověk zjistí v průběhu stavby že předloha vypadala o poznání jinak než jak si ji vysnil kreslíř v L+K)

Pavle, s Pe-2 si nedělej starosti. Na kitařských fórech (nejen českých) před časem proběhla debata, proč je nová čtvrtková Pe-2 od Zvezdy rozměrově jiná, než dosud vydané modely od MPM a HiPM. Nakonec bylo zjištěno, že ani v rodné zemi tohoto letadla nejsou přesně známy jeho rozměry, nikdo pořádně nezná rozdíly mezi jednotlivými sériemi, všelijaké úpravy také nejsou pořádně zdokumentovány, takže buď v klidu a nějak to postav...

Pavel Stráník píše:... Dalším krokem by byla již salámová metoda, tu jsem ale zavrhl už kdysi dávno, protože jsem měl problémy z bloku řezat stejně tlustá žebra - žiletka mi pořád někam uhýbala (dnes bych to asi vyřešil nějakým jednoduchým přípravkem, ale takhle to šlo taky celkem dobře)...

Já vím, že Tě nepřesvědčím, takže pouze obecně . Salámová metoda je při použití polystyrenu jako jádra podstatně jednodušší, než když jsou mezi horní a spodní pásnicí balsové stojiny zakončené lepidlem - řezací nástroj "plave" podstatně méně. Ale i tak někdy raději řežu oboustranně a nařezaná žebra vždy "kalibruji" na tloušťku oboustranným přebroušením naplocho - v jednoduchém "přípravku" po cca. 5 kusech současně (podle velikosti a tloušťky žeber).

Pavle je to nádherné. Těší mne, že tento typ se zase po 30 ti rocích objeví na soutěžích. Jsem zvědavý na letové vlastnosti, ta letová bude asi dost podobná tomu, co vážila dvacetinka Radka Kovala. Ten však tahal závěs svazku více dozadu a musel dost dovažovat v předu. Ty jistě budeš mít mnohem lepší vrtuli. Jeho model létal slušně v hodně otevřené zatáčce a za klidu. Tehdy se mi zdálo, že by potřeboval větší SOP a tak dostal kus celuloiidu mezi ostruhu a spodek trupu, po pravdě to moc nepomohlo. Své jistě udělají správné negativy....

Soutěž je za dveřmi a stavba moc neodsýpá. Třeba s detaily si hraji už pěkných pár dní - ne že by jich bylo moc a ne že by byly nějak extra komplikované, ale pokud to člověk nechce úplně odfláknout tak si to vezme čas a bohužel to i něco váží. Z této sestavy jsou bezkonkurenčně nejtěžší velké boční chladiče, lamely mají z papíru a ten je fakt těžký. Naštěstí je vše před těžištěm takže jsem v klidu, ušetřím na olovu.

Vypadá to výborně!