minimakety.cz

Při stříkání se mi na povrchu vytvořila taková jemná "krupička" - nevíte prosím někdo, čím je to způsobený a jak se jí vyhnout?

Děje se to pouze nad kostrou, volný plochy potažený jen papírem jsou bez problému. Barva akryl Tamyia XF-2, naředěná jen o cca 10% originálním ředidlem (původně jsem naředil o 200% dle nějakých doporučení, co jsem našel, ale bylo to moc, nakonec jsem skončil až u těch pouhých 10%)

Jinak potah Kashmir 8,6g je přilepenej naředěným Herkulem na nenalakovanou kostru a 3x natřený 25% zaponovým lakem, vždy přebroušeno.

Při stříkání Tamyiou se mi občas taky dělá krupička, jakýsi sametový povrch, stačí pak přejet po povrchu rukou a "sundat" ho, resp. vyhladit povrch. Ale nevím, zda to je i Tvůj případ.
M.

Tipnul bych to na hustou barvu, na stříkání je třeba poměrně dost ředit a stříkat hodně jemným popraškem více vrstev. Těch 10% mi přijde málo.

Děkuji za odpovědi! Setřít to jde snadno, každopádně naředím víc..

Koukni na nějaká kitařská videa na youtube, jak stříkají a ředí barvy.

Akrylové barvy Tamiya se prakticky nedají přeředit. 1:10 je málo.

Používáš XF, tedy matné. Kup lesklý lak X-22 a přidej ho trochu do barev. Klidně přímo do skleničky, nic se nestane. Povrch bude polomatný a barva bude lépe držet.

Vyzkoušej si bokem tlak vzduchu, krupice se dělá, když je malý.

Spletl jsem se, je to X-2, tj. lesk, omlouvám se. Má pak smysl přidávat ten lak?

Jaký by měl být tlak?

Tlak se při stříkání ustálí na 2,75 baru. Kdyby bylo potřeba víc, asi bych to mohl řešit přidáním přetlakové nádoby - teď mám napojený kompresor přímo na pistoli.

Barvu jsem víc naředil (1:3), a už je to dobrý. Ta bílá málo kryje, takže mi to ze začátku přišlo moc naředěný, bylo vidět jen ředidlo...
Tak ještě jednou díky všem za rady!

Jinak všem doporučuju lakovat, lakovat, lakovat... Jinak dopadnete takhle

Ano, tento stav dobře znám. Pokud se rozhodnu použít "krepák", tak s tím bojuji. Mnohokrát jsme o tom mluvili s Martinem Hukem i jinými. Kluci doporučují mnoho téměř vodových vrstev Balakrylu. Mají pravdu v tom, že voda nesmrdí. Ale zase se papír hodně prověsí a přilepuje, kam nemá (dá se to řešit).

při bezmyšlenkovitém natírání laku se póry zalejou až po mnoha vrstvách, já doporučuji následující kombinaci tří vrstev (mluvím o nitrolaku):

1) první nátěr (impregnace) natírat přes proužek potah. papíru a roztáhnout lak co nejdokonaleji po všech vláknech papíru, nesmí vznikat kapky
2) druhý nátěr mít ředěný opravdu hodně a víceméně "nalít" hladinku, říkám tomu "jezírko" - chce to vyzkoušet, cílem je již druhou vrstvou dosáhnout vlastně jakýsi mikrofilm - tedy ani hustou sesychající krabatinu, ani zbytečné nic po vyschnutí ředidla (je to zhruba ta hustota laku, kdy to štětcem přestane "táhnout", ale eště né úplně vodička - nebo tak nějak ))
3) opravičky, přímazy, co vyleze pod lampou v ostrém úhlu světla
4) po přebroušení závěr. vrstva

Příště ten postup zkusím! Díky moc za radu!