Sopwith Rainbow 1919 - peanut
Moderátoři: Jiří Doležel, Pavel Stráník
- Jiří Doležel
- Reakce: 93
- Příspěvky: 714
- Registrován: 26 črc 2012 11:29
- Bydliště: Brno
Sopwith Rainbow 1919 - peanut
Do stoletého výročí tohoto krasavce ze závodů Schneider Trophy ještě nějaký ten měsíc chybí... Stavěno víceméně klasicky, balsový trup s lamelovanými přepážkami, motorový kryt a kužel výlisek z Durofolu 0,1, válce motoru z brček, křídla s žebry alá salám, uhlíkové náběžky, celobalsové plováky, vzpěry sendvič balsa-uhlík 0,3, výplet pružnou lycrou, výplet ocasek vlasec 0,06 mm, potah kondenzátorákem, stříkáno Humbrolkama (pod bílou je stříbrná základovka). Nástřik mne překvapil, ač působí inkoustová modř na pohled těžce, vše zabralo jen 0,7 gramů. Do plováku bude třeba ještě něco málo přisypat, nyní prázdná 16 gramů. Foceno s maketovou vrtulí.
-
- Reakce: 31
- Příspěvky: 2402
- Registrován: 04 pro 2010 17:44
- Bydliště: Brno
- Jiří Doležel
- Reakce: 93
- Příspěvky: 714
- Registrován: 26 črc 2012 11:29
- Bydliště: Brno
-
- Reakce: 14
- Příspěvky: 1466
- Registrován: 09 úno 2010 19:20
- Bydliště: Ostrava
Re: Sopwith Rainbow 1919 - peanut
Krásná letka.
Taky podobnou dvojičku mám, ale ne tak krásnou.
Jak tě znám, i pistácio bude létat krásně.
Taky podobnou dvojičku mám, ale ne tak krásnou.
Jak tě znám, i pistácio bude létat krásně.
0
Re: Sopwith Rainbow 1919 - peanut
Juro, máš to nádherný. Nechápu váhu tho pistacia... ať Ti to lítá, m.
0
- Jiří Doležel
- Reakce: 93
- Příspěvky: 714
- Registrován: 26 črc 2012 11:29
- Bydliště: Brno
Re: Sopwith Rainbow 1919 - peanut
Ale ne... Je to čistá váha, bez dovážení. Počítám, že ještě cca 1,2 gramu padne do plováků. Stavba mi s pauzami trvala zhruba tři týdny po večerech, protože jsem měl ještě v hlavě co a jak z předchozího Rainbowa. Konstrukčně je to shodné s ořechem, byť žeber je menší počet, tedy lisovaný kužel i kryt motoru, válce z brček, vzpěry křídel sendvič balsa/uhlík, vzpěry plováků uhlík, potah kondenzátorákem.
Technologicky jsem se ale vrátil o několik (desítek?) let zpět: žebra totiž nejsou pásková, ale salámovou metodou řezána na tloušťku cca 0,5 mm z předem vybroušeného balsového bloku tvaru profilu s již vypilovanými zářezy pro nosníky. Podařilo se mi tak dosáhnout tloušťky profilu pod 5%. Důvodů proč jsem se tak rozhodl je několik:
- pokud na podobnou sílu nakrájím páskové žebro, pevnostně nevydrží
- žebro je pnutím potahu namáháno a u páskového, byť vyztuženého stojinami, dojde k deformaci profilu
- úspora lepidla, to totiž nejen u podobně malých modelů výrazně ovlivňuje celkovou hmotnost - viz nákres lepených spojů (červené body znázorňují lepení) ... a pronásobte si to počtem žeber.
Koncové oblouky a radiusy jsem přestal lamelovat, jsou zhotoveny postaru, opět kvůli množství použitého lepidla, navíc mi přijdou pevnější.
Náběžnou hranu tvoří uhlík 0,4x0,4 mm, odtokovku pak 0,5x0,3 mm. Je až s podivem, jak rozdílná je pevnost, pokud tento profil "štípete" z pásnice nebo z kulatiny.
Přestal jsem používat řídké vteřinové lepidlo, které sice spoj prolepí, ale napustí i jeho okolí, přešel jsem na střední, nakapané do plastelíny, které nanáším entomologickým špendlíkem vel. 00.
Potah je lepen Herkulesem - neředěným, opět kvůli nenapouštění balsy. Dokážu si představit ušetřit i zde - lepit jen bodově.
Dlouho jsem přemýšlel z čeho udělat pilota. Na polystyrenu, i když jemnozrnném, by v této velikosti vynikla jeho struktura. Mé obvyklé lisování jsem z váhových důvodů také zavrhl, ale vzpomněl jsem si na jeden způsob, který jsme používali ve výtvarce na základce. Jelikož je Pistacio v měřítku 1/36, našel jsem doma figurku pilota 1/35, papírový kapesník rozebral na jednotlivé vrstvy, ty pak nastříhal na čtverce asi 5x5 mm a za pomocí tekutého škrobu je štětcem napatlal na figurku. Po vyschnutí žiletkou přes dělící rovinu rozřízl, vyloupl figurku a slepil k sobě. Kolik to hmotní nevím, ani jedna z mých setinových vah to nepobrala...
Technologicky jsem se ale vrátil o několik (desítek?) let zpět: žebra totiž nejsou pásková, ale salámovou metodou řezána na tloušťku cca 0,5 mm z předem vybroušeného balsového bloku tvaru profilu s již vypilovanými zářezy pro nosníky. Podařilo se mi tak dosáhnout tloušťky profilu pod 5%. Důvodů proč jsem se tak rozhodl je několik:
- pokud na podobnou sílu nakrájím páskové žebro, pevnostně nevydrží
- žebro je pnutím potahu namáháno a u páskového, byť vyztuženého stojinami, dojde k deformaci profilu
- úspora lepidla, to totiž nejen u podobně malých modelů výrazně ovlivňuje celkovou hmotnost - viz nákres lepených spojů (červené body znázorňují lepení) ... a pronásobte si to počtem žeber.
Koncové oblouky a radiusy jsem přestal lamelovat, jsou zhotoveny postaru, opět kvůli množství použitého lepidla, navíc mi přijdou pevnější.
Náběžnou hranu tvoří uhlík 0,4x0,4 mm, odtokovku pak 0,5x0,3 mm. Je až s podivem, jak rozdílná je pevnost, pokud tento profil "štípete" z pásnice nebo z kulatiny.
Přestal jsem používat řídké vteřinové lepidlo, které sice spoj prolepí, ale napustí i jeho okolí, přešel jsem na střední, nakapané do plastelíny, které nanáším entomologickým špendlíkem vel. 00.
Potah je lepen Herkulesem - neředěným, opět kvůli nenapouštění balsy. Dokážu si představit ušetřit i zde - lepit jen bodově.
Dlouho jsem přemýšlel z čeho udělat pilota. Na polystyrenu, i když jemnozrnném, by v této velikosti vynikla jeho struktura. Mé obvyklé lisování jsem z váhových důvodů také zavrhl, ale vzpomněl jsem si na jeden způsob, který jsme používali ve výtvarce na základce. Jelikož je Pistacio v měřítku 1/36, našel jsem doma figurku pilota 1/35, papírový kapesník rozebral na jednotlivé vrstvy, ty pak nastříhal na čtverce asi 5x5 mm a za pomocí tekutého škrobu je štětcem napatlal na figurku. Po vyschnutí žiletkou přes dělící rovinu rozřízl, vyloupl figurku a slepil k sobě. Kolik to hmotní nevím, ani jedna z mých setinových vah to nepobrala...
0
Re: Sopwith Rainbow 1919 - peanut
Zajímavé!!! Juro, nemáš někde fotku toho pilota, jak vypadá po kašírování a pak po nabarvení? Dík, M.
0
- Jiří Doležel
- Reakce: 93
- Příspěvky: 714
- Registrován: 26 črc 2012 11:29
- Bydliště: Brno
Re: Sopwith Rainbow 1919 - peanut
Martine, snažil jsem se to vyfotit, ale je to nezaostřitelné. Asi je to rukama
0
Re: Sopwith Rainbow 1919 - peanut
Martine, do Taylora jsem dělal "Klause" podobným způsobem. Základ polystyrén, z hajzlpapíru a Dispercolu posmrtná maska na nějakém rezinovém flyerovi. Po spasování a nabarvení to vypadá docela dobře. Není to řidič jak od Křepy, ale lepšího prostě nedám. Pravda, je trochu větší, ale metoda podobná. Fotky mám mizerné...
Juro, nad rozdílnou pevností pásnice a kulatiny bych se nepodivoval, každé se dělá jinak. Používáš pásnice dostupné v obchodech, nebo bereš od nějakého malovýrobce? Tam totiž teprve poznáš rozdíl v "pevnosti"...
Juro, nad rozdílnou pevností pásnice a kulatiny bych se nepodivoval, každé se dělá jinak. Používáš pásnice dostupné v obchodech, nebo bereš od nějakého malovýrobce? Tam totiž teprve poznáš rozdíl v "pevnosti"...
0
- Jiří Doležel
- Reakce: 93
- Příspěvky: 714
- Registrován: 26 črc 2012 11:29
- Bydliště: Brno
Re: Sopwith Rainbow 1919 - peanut
Honzo, používám normální sériové pásnice a kulatiny z "uhlíku". Znáš nějakého malovýrobce?
0