minimakety.cz

Vážení modeláři i nemodeláři,
termín příštího ročníku Openscale je již znám - tedy víkend 25.-26.5. 2019 a než bude pořadatelem zveřejněn oficiální program a pozvánka, jako zpestření této dvoudenní soutěže pro (nejen) příští ročník jsme s Kamilem vymysleli, třeba pro podvečerní létání, jednu speciální oddechovou srandakategorii: soutěž stínových polomaket poháněných kondenzátorem.

Jelikož jde především o zábavu, pravidla jsou více než jednoduchá, předloha z jakéhokoliv období, skutečně létající či projekt, poháněná vrtulí či proudovým motorem, zkrátka co se komu líbí. Podmínkou je zhotovení z balzových či polystyrenových destiček, zachování podobnosti s předlohou a rozpětí 13´´, tedy oříškovských 330 mm.
Soutěžilo by se na čas, třeba aby se to vše dobře pamatovalo na přesnost přistání na 33 sekundu, co bude nad se odečítá, jako u klasické minutky-upřesnili bychom v pozvánce. Každý soutěžící by mohl letět až 5 startů, v případě shody by následovaly rozlety až do finále.

Kdo se bude chtít zapojit, má možnost za opravdu pár peněz přijít k celé výbavě, tzn. ss motorek s vrtulkou, kondenzátor a nabíječka po vykuchání z gumového házedla z Číny, cena od 60 Kč, odkaz na eBay zde:

https://www.ebay.com/sch/i.html?_from=R ... =0&_sop=15

Pokud by měl někdo zájem a nemá možnost platby kartou nebo jinak nedisponuje možnostmi objednání, dejte vědět na jiri_dolezel@centrum.cz, na konci ledna bych provedl hromadný nákup, dodání je obvykle do 14ti dnů.

Kdo si není jist vlastní výrobou stínové polomakety, pořadatel plánuje na laseru vyřezat pár druhoválečných typů a včetně elektroniky je na Openscale za drobný poplatek prodávat jako rychlostavebnici pro okamžité použití.

Jde o oddechovku, takže se soutěže může zúčastnit i ten, kdo jinak nebude na Openscale přihlášen. Kdo někdy model s tímto pohonem viděl letět, ví že na tom opravdu nic není a není se čeho bát. Až pro jedno sto startů (odzkoušeno) vám stačí tři tužkové baterie do nabíječky, nabíjení pak probíhá propojením nabíječky a kondenzátoru po dobu asi 10 sec. přes konektor a po rozpojení můžete hned letět!

Vítány budou jak známé tak i méně známé předlohy!

A ještě pohled na vykuchanou výbavu:

Opravdu prima nápad. Myslím, že je to vhodné i pro mládež. Tohle asi snadněji zvládnou než i tu nejjednodušší dvacetinku. Jen malý dotaz, lze provést úpravu i na tlačnou vrtuli ?
Jinak mám zájem o jednu sadu. A zbude-li čas po stavbě P-30 v kroužku tak pohecuji i pár bažantů.

Dopoledne prvního svátku vánočního bylo tvořivé a tak je hotová JUDY a čeká jen na motorizaci. Původně jsem uvažoval o Kingfisherovi, ten má větší hloubku křídla a velkou VOP, ale musel bych dělat podvoozek, nebo plováky. Obojí s rizikem uražení při přistání....
Již jsem model zaklouzal, chová se hezky. Jen nevím o kolik na váze přibere motorizací ?

Luboš ahoj.
Nie som síce ten najskúsenejši, to Ivan Horníček, alebo Róbert Pajas vedia z vlastnej skúsenosti viac napísať, ale pre Teba, pre orientáciu v akých hodnotách sa dá pohybovať aspoň nejaké údaje.
Kondenzátor 2,5 V a 3,3 F váži 2 gramy
2,5 V a 5 F váži 2,3 gramu
2,7 V a 22 F váži 6,8 gramu
Motorky, oni nemajú nejaký názov, tak aspoň rozmery a váhu.
priemer 6mm a dĺžka válečka 14,5 1,75 gramu
priemer 7mm a dĺžka válečka 16,5 2,9 gramu
vrtulka priemer 45 mm 0,3 gramu.
Váha tej čínskej zostavy sa môže pohybovať niekde v týchto údajoch.
Píšeš dosť optimisticky o materiale pre začínajúcich mladých v krúžku. No, ja by som moc optimistický u začínajúcich nebol.

Dušane díky za informaci o váhách. Myslím, že ještě něco přibude za nějaký konektor - pro nabíjení a snad i vypínač. Vůbec nevím, jak se to nabíjí a pak zapíná před startem. Má-li někdo zkušenost, pak uvítám radu, kolik je nutné potlačit osu vrtule, skoro bych řekl, že to bude více než u gumáka s velkou vrtulí.
Jinak pokud jde o bažanty, pak asi velmi vhodný bude jednoduchý hornoplošník jako Super Courier, nebo Do- Komet III

Na tento model nebyl vlastně plánek, byl postaven od oka. Rozpětí 400mm. Motor je potlačen 3st. dolů a 3st. doprava. Na prvém křídle je na fotce vidět negativ a směrovka je mírně doleva. Model létá pravidelné kruhy nahoru a dolů. Je to vlastně klasické seřízení. Jinak kondenzátor se nabíjí, když je konektor zasunut a po vytažení se motor rozběhne okamžitě. Dobu letu dělá doba nabíjení. Je to snadné.

Nepochybuji, že takový baculatý Ivanův hornoplošník je velmi vhodný typ pro stí'nák na elektropohon a kondenzátor. Jenže já chci od toho něco více, takže dolnoplošník a pokud bude hezky létat, pak nějaký létající člun, nebo něco, co na gumu vychází moc složité a málo létavé. Konec konců tak jsem to udělal i před čtvrt stoletím, kdy maličký elektromotorek od pana Muellera jsem dal do létajícího člunu Hansa Brandeburg - tedy dvouplošníku s tlačnou vrtulí.
Protože doma nemám pistolovou páječku, tak asi nevyužiji nabídky dodávky komponent od Dušana Sedlára a raději počkám na společný nákup koncem ledna od Jirky Doležela.
Jenže nechat zahálet jinak hotovou JUDY, to mi bylo líto a tak jsem ji zatím motorizoval na gumu. Využil jsem vrtuli IGRA 150, ložisko je z balzy a dvou pásků překližky, motor smyčka gumy TAN SS 3,2, g/m o délce závěsu tedy cca 200 mm do které po namazání lze v napjatém stavu točit maximálně 800 otáček. Hotový a vyvážený model má 13 gramů, tedy asi tolik, co předpokládám u elektro verze.
A protože to venku nefoukalo, šlo se zalétávat. Kluz výborný hned tak, jak je model postavený. První motor asi na 100 otáček v horizontu. Druhý let na 200 otáček hezký okruh v levé zatáčce, snad trochu moc na křídle. Přidávám negativ na pravém křídle, točím 300 otáček a je to parání let do výšky asi 10 m, těsně nad kandelábrem veřejného osvětlení. Jeden okruh na motor o průměru asi 30 m a pak kluz rovně. Přistání na tvrdý asfalt parkoviště skončilo vylomením ložiska z přídě modelu. Jde se domů opravovat a zpevňovat příď překližkou.

Po opravě a zpevnění přídě se jde znovu na to. Natáčím 440 otáček, následuje hezký let jeden celý okruh na motor končí na stromě, naštěstí z něj model vypadl. Další lety se mi zdají divné, model nezatáčí, prudce stoupá v divném náklonu, ale ze svíčky nespadne, jen se zhoupne, přeletí celé parkoviště a narazí do baráku. Další let je stejný, pořadně si prohlédnu model a vidím, že odpadla z přídě plastelina dovážení, takže nyní je těžiště v 50%, Jdu domů vteřiňákem lepín na příď matku M5, nyní je těžiště v 33% a model opět létá hezky v zatáčkách, na 500 otáček je to paráda, na 600 otáček létá již model dva okruhy nad stromy, pak naštěstí klouže rovno a naráží do balkonu domu ve druhém patře. Je mi jasné, že jsem měl kliku, která se nemusí příště opakovat, jde se domů.

Připraveno na motorizaci. Trup tl. 2 mm, křídlo tl. 1 mm, ocasní plochy tl. 0,8 mm. Vše mimo křídla oboustranně potaženo, 2 x zapon. Hmotnosti: balzový model 5, 24 g, po polepení a laku 6,28 g, vyváženo a lehce zaklouzáno 9,35 g.

Pokud by si někdo ze čtenářů tohoto vlákna rád postavil nějakého stíňáka a nevěděl si rady s instalací pohonu nebo výrobou modelu, přináším zde pro inspiraci krátký návod jak třeba na to. Poštou z Číny mi kdysi přišel model v konfiguraci 6 mm stejnosměrného motorku, kondenzátorem 2,7V o kapacitě 5F a nabíječkou na 3xAA baterie, ale viděl jsem už i verze s vyšším napětím a nabíječkou na 4xAA baterie.

Vzhledem k použité miniaturní vrtulce v čínském setu z odkazu jsem si záměrně jako předlohu vybral letoun bez vrtulového kužele - Hellcata. Tím ale nechci shazovat předlohy, které kužel mají, jen mi to přijde líbivější, byť i zde miniaturní vrtulka působí směšně. Jelikož má zakoupený čínský model motor na pylonu v tlačném uspořádání, po kanibalizaci elektroniky je nutné ho přepólovat a zároveň otočit na hřídelce vrtulku, aby táhla. Důležité upozornění: vrtulka je levotočivá! Pro ušetření problémů při zalétávání doporučuji kvůli tomuto faktu létat VPRAVO-VPRAVO. Díky poměrně vysokým otáčkám při startu jinak model při seřízení VLEVO-VLEVO končí v levé motorové šturcce.

Ke stavbě (polystyrenová verze modelu):
Patřičně nazmenšované obrysy předlohy jsem pomocí papírových šablon přenesl na Depron. Trup na 7 mm, křídlo a výškovku na 2 mm silný. Kdo tyto slabé nemá, zbrousí si ze 3 mm nebo použije balzu. Vše žiletkou vyříznu. Trup má kvůli odlehčení zadní části v půdorysu tvar klínu, tzn. je směrem dozadu zbroušen až na tloušťku 2 mm a po obvodu je zakulacen (není nutné). Profil křídla v této velikosti modelu moc neřeším, pouze ho mírně několikrát prohnu přes hranu stolu do požadovaného klenutí. Určitě neuděláte chybu, když profil bude pouze rovná deska, let bude rychlejší, model více nastoupá. Jelikož jsem líný a nechtěl jsem se moc trápit s následnou povrchovou úpravou, pomohl jsem si barevným kamuflážním schematem ve vysokém rozlišení (oficiálně zkopírovaným z manuálu ve formátu .pdf z kitu e-shopu firmy www.eduard.cz). Jednotlivé pohledy jsou z .pdf jednoduše přes „ručičku“ prohlížeče vybrány a uloženy jako obrázky .jpeg. Ty jsem následně vložil do excelu, zvětšil o 5% oproti šablonám (kvůli okrajům při potahování) a mírně výškově „natáhl“ – excel obrázky při tisku deformuje. Samozřejmě, lze to dělat i uživatelsky příjemnějšími cestami. Připravím si papír – potah pro tisk. Na klasickou A4 po obvodu přilepím tuhým lepidlem (např. Scotch Stick), ale i stačí pouze hrana, kterou papír leze do tiskárny - lesklou stranou k papíru - šustivý potahový papír Plyspan (13g/m2) a po zavadnutí lepidla proženu tiskárnou. Vše vystříhám a trup v místě motorového krytu přestřihnu. Jednotlivé depronové díly potáhnu standardním způsobem. Pro lepení používám Methylan – práškové lepidlo na tapety. S tímto potahem jednotlivé díly získají takovou pevnost, jako by byly z té nejtvrdší balzy. Následně do trupu v místě pozice křída vyříznu drážku pro obě jeho poloviny se seřízením +2° a drážku pro výškovku, tentokráte -1°. K trupu přilepím výškovku a obě poloviny křídla se vzepětím cca 15 mm. Polystyrenové díly lepím disperzí (Herkules, Perfect G).
Připravím si výřez pro uložení motoru, kondenzátoru, nabíjecího konektoru a vodičů. Volbu polohy konektoru volím tak, abych po odpojení nabíječky od kondenzátoru mohl model co nejdříve vypustit. Kondenzátor umístím co nejvíce dopředu, odpadá pak nutnost dalšího dovažování. Je dobré, aby nebyl úplně zastavěn, ideálně aby byl chlazen proudem vzduchu. Obecně teplo elektrolytickým kondenzátorům nesvědčí – vysychají. Nesnažte se ze zvyku motor potlačovat, měl by být v 0° a vychýlen 1° vpravo. Po seřízení vše zalepím disperzí. Pro určení polohy elektroniky kvůli těžišti je možné jednotlivé komponenty na předek trupu zkusmo nalepit např. oboustrannou lepící páskou, následně pak až si je obkreslit a vyřezat pro mě pozice.
Elektroniku z obou stran přelepím patřičně vydlabaným motorovým krytem z 3mm Depronu, zabrousím a potáhnu jej již dříve odstřiženým potahovým papírem.
Tím to je model téměř připraven pro zálet. Naříznutím křidélka nebo nakroucením udělám na levé polovině křídla 2 mm negativ, pravé křídlo zůstává rovné, směrovku vychýlím 1° vpravo, zkontroluji pohledem zezadu zda model není nijak dále zkroucen a v případě potřeby ho dovážím , aby těžiště bylo cca v 25° hloubky křídla. Za ideálně bezvětrného počasí zaklouzám obvyklým způsobem. Následně přistoupím k postupnému motorovému letu tak, že zvyšuji čas nabíjení kondenzátoru až do plných, doporučených 15 sekund. Začínám na cca 2 sekundovém času nabíjení, kdy by měl model mírně stoupat v pravé zatáčce. Klouzat model bez motoru patrně nikdy neuvidíte, jelikož kondenzátor se vybíjí až do nuly a ještě po přistání se budete na místo startu vracet s bzučícím se motorem.

Přeji všem zájemcům odpočinkovou stavbu a stovky úspěšných startů a přistání.
Přikládám video z vánošního létání v sedmimetrové hale v Šaľe. Čas nabíjení cca 4 sec., tedy na 30%. Hmotnost mého modelu při 330 mm je 13 gramů (z toho 5 gr. má elektronika).
https://www.youtube.com/watch?v=RL3NFmZ ... e=youtu.be

Jirko, za tohle bych ti dal čtyři palce nahoru!!!
Názorný, praktický a úplný příspěvek!

To je nádhera, Jirko a Ivane!! Fakt! Po dlouhé době mě zas něco chytlo!

Jestli jsem správně pochopil, tak z vašich výzkumů vyplývá, že na jednoplošný stínový ořech je ideál conrad 2,5 V/5F, nabíjení 3 tužkovky napřímo 4- 15 sekund. Nebo jinak?