minimakety.cz

Asi jsem hodně zatížený na dvoumotoráky a tak jsem si vybral SCH-10M asi jako pátého oříška se dvěma vrtulemi. Kamarádi říkají, že je to zvláště škaredý typ. Jenže ono je to jako s tím stájovým pinčlem, ten také je tak škaredý, až je krásný. Horší je, že oříšek asi vyjde dost těžký, vrtule malé a odpory velké, ambice na slušné výkony v nízké hale jsou skromné 30-35s. Aby to nebylo tak jednoduché, tak potah by hlavně z vlnitého duralu. Standa Černý mi kdysi udělal program na ten vlnitý plech, jenže ta jeho roleta byla moc hustá, takže program se musel upravovat a nakonec Jirka Doležel byl tak ochotný, že mi ji v inkoustové tiskárně natiskl na stříbrný japonský papír SAKAI. Problém ještě bude s obtisky, protože udělat je v celku se nezadařilo, takže asi metoda Per Partes.

Hezká zajímavost!

Začal jsem potahovat křídlo ze spodku, to šlo, ale vrch, to je hrůza, ten papír se chová jako plech, nad parou se vůbec nevypíná na koncových obloucích vrásky. Uvidíme, co s tím udělá napínák. Měl jsem volit jiný papír. V kostře to bylo velmi hezké křídlo, ale nyní bych na to nejraději šlápl, navíc to správné prokroucení co to mělo v kostře je zcela jinde. Navíc se na některých místech při lepení herkulesem projevuje rozpustnost toho inkoustu a roleta je poněkud zvýrazněná, inu ale na laserovce mi to všude odmítali udělat. Ale zkusím to dokončit.

V takových případech volím kompletní opravu - pára, stáhnutí potahu, vyschnout, láknout, přebrousit a potáhnout LÉTY PROVĚŘENOU METODOU, u které nebudu muset nadávat...

Díky za radu. Tak jsem to zkusil nad tou parou, ale přes ten plech ona asi neprostoupila a to lepidlo nepovolilo. Sundat potah bez rozlámání křídla mi tedy nejde. Trochu jsem ty vrásky zmenšil přelakováním napínacím lakem a pak vždy jednou za den potíráním nitroředidlem. Již je to z větší části potažené. Takže to zkusím dokončit, napřed obtisky kokard, pak orýsovat křidélka a dělíci linky kormidel. Již je hotový podvozek s pérováním kývačlou. Pak nalepit trup a gondoly, potom dokončit horní nástavbu nad gondolami a dodělat detaily, Výsledkem bude těžký dvoumotorák s vráskami na koncových obloucích možná, že pak zkusím tu vrásčitou čast potahu koncového oblouku odříznout a nalepit novou, ale je otázka, zda to nebude ještě horší.
Doposud jsem vždy u dvoumotoráků dělal vrtule s opačným smyslem otáčení. Nyní poprvé jsou obě pravotočivé a jsem zvědavý na výsledek. Doufám, že by to mělo přispět k pravidelné užší zatáčce.

Stavba pokročila natolik, že zbývá jen potáhnout horní strany gondol a dodělat detaily jako jsou řady válců, čelní štítek kabiny, vybavení střelišť ale to poslední až pokud to bude trochu létat. Narovnání vrásek potahu se podařilo jen z části, takže jako soutěžní model to asi nebude, ale vyzkouším experiment a možná inspiraci pro někoho, kdo má jěště dobrý zrak a potáhne model devítigramovým japonským papírem kašmír, takže to bude mít bez mých komplikací.

Pro pár vrásek... Je to moc pěkné. Bude-li sedět trojpohled, tak vrásky Vám každý u tak zajímavého typu promine! Klidně to vemte do Havlbrodu.

Prvy dojem bol že to nemože letet - kvoli malej vyškovke.Ale teraz ked vidim hotovy model-ktory je sympatický a zaujimavy tak to tých 30-35s asi poletí.Takže palec hore.

Zajímavý kousek
Trochu bych se bál napojení potahu gondol na potah křídel.
Jen nevím ta trikolóra na SOP. Vepředu u Frantíků bývá červená. I podle té čb. fotky. Ale byly výjimky. Např. některé Nieuporty 17.
Ale to je jen úvaha, ne výtka.
Podkladů asi moc nebude...

Ta trikolora je barevně v pořádku, na většině černobílých fotek z té doby vychází modrá mnohem světleji než červená. Totéž viz Munson - bojové letouny 1919-39. S podklady to není tak zlé. Mimo uvedený třípohled a text s daty najdeš na internetu 5 fotek celého letounu z různých úhlů záběrů. Dokonce lze pozorovat i jistý vývoj kapotáže přídě gondol.

Takže právě jsem dokončil potah, vyrobil kryty řad válců motorů, čelní štítek kabiny, vyzbrojení střelišť, upravil letové vrtule, dovážil na přídí 0,5g olova a zkusil první klouznutí do peřin postele. Zbývá zhotovit bambusové kolíky závěsů svazků, gumičky (asi 2 2x1,5g/m o délce 330 mm). Prázdná váha bez gumy je překvapivě nízká 8 g, asi díky tomu plechovému papíru SAKAI, která nějak moc laku nenasaje. Ovšem průměr vrtulí je opravdu malý, necelých 90 mm, takže s délkou letu to bude nic moc.

Když porovnám znak na křídle a znak na ocasních plochách, tak je to jasné.

Ivane děkuji za tuto fotku s takovým rozlišením, konečně vidím, co bylo napsáno na směrovkách a zkusím to tam doplnit