Halberstadt D.II

[Lubomir Koutny]

Pavle ta hmotnost kostry je naprosto v pořádku a tvoří jen zlomek letové. Důležité bude, zda nebudeš muset moc dovažovat v předu. Ale ty jistě nepotáhneš svazek zbytečně dozadu a kormidla mohou být lehká, pokud nebude těžký barevný kabát, tak kousek olova na čele náboje vrtule bude stačit.

[Sopwith]

Děkuji za informace. Moc pěkné éro - ať se dílo daří...

[Pavel Stráník]

Tak jsem se konečně posunul a dodělal kostru. Docela se mi to líbí, takhle poskládaný. Takže potáhnout a napatlat na to nějaké barvy - to je docela problém, zajímavých zbarvení, natož zdokumentovaných, moc není.

[Robert Pajas]

Udělej krok zpět k dobám, kdy minimaketařina eště měla smysl, potáhni to těmi nejtenčími papíry, co jdou kolorovat vodovkami. Kostra vynikne, váha nenaroste, budeš obdivován za precizní napojení papírů, radost z modelu bude o to větší - věř mi

[Ivan Horníček]

Kostra je moc pěkná. Ten tuhý potah je tak tenký. Někde létá povedená replika.

[Pavel Stráník]

Udělej krok zpět k dobám, kdy minimaketařina eště měla smysl, potáhni to těmi nejtenčími papíry, co jdou kolorovat vodovkami. Kostra vynikne, váha nenaroste, budeš obdivován za precizní napojení papírů, radost z modelu bude o to větší - věř mi

To bych rád. Ale to už moc neumím . Ono to bylo (snad, prý) v barvě plátna, světle modré nebo šedivé, ale patinu na to, aby to nevypadalo moc blbě, nedám. A pak zeleno-hnědé a to je taková dost smutná kamufláž - a u té to asi i skončí, bohužel, je nejlépe zadokumentovaná.

[Lubomir Koutny]

Pavle Robert má naprosto pravdu. Kup si anilinové barvy za 40 Kč (to mi poradi R. Cok), perfektně kryjí a jsou velmi lehké (viz Robertova Se-5, nebo můj SNAIL), obarvené a vyžehlené papíry hnědý a zelený dáš na sebe a současně řežeš žiletkou klikatou linii skvrn. Pak položíš na naprosto rovný igelit tak, že světlejší je ve spodu, tmavší nahoře s přesahem asi 2mm a lepíš štětečkem ředěným kanagomem, nebo vypínacím lakem. Po zaschnutí znovu pečlivě vyžehlíš a potahuješ. Asi to zbytečně popisuji, vždyť to jistě znáš....

[Lubomir Koutny]

Pavle Robert má naprosto pravdu. Kup si anilinové barvy za 40 Kč (to mi poradi R. Cok), perfektně kryjí a jsou velmi lehké (viz Robertova Se-5, nebo můj SNAIL), obarvené a vyžehlené papíry hnědý a zelený dáš na sebe a současně řežeš žiletkou klikatou linii skvrn. Pak položíš na naprosto rovný igelit tak, že světlejší je ve spodu, tmavší nahoře s přesahem asi 2mm a lepíš štětečkem ředěným kanagomem, nebo vypínacím lakem. Po zaschnutí znovu pečlivě vyžehlíš a potahuješ. Asi to zbytečně popisuji, vždyť to jistě znáš....

[Ivan Horníček]

V jednoduchosti je krása.

[Hugo]

Pavle, když už Ti tady do toho všichni kecají, tak se taky přidám.
Krásná kostra!
Doporučuju jednoduchou jednobarevnou kamufláž - světle modrou, nebo šedivou (to je jedno). Pokud stavíš F4D, tak bych to jednoznačně nastříkal. Kup si pořádné barvy, které kryjí (Tamyia, Gunze, Mr. Paint...). Ale nestříkej ty šílené vrstvy, co většinou lidi tady na své modely stříkají, nýbrž pouze jakousi mlhu. Vynikne Ti kostra a nebude to přitom vyblité (promiňte mi to slovo) - ani ryba ani rak jako to dělají anilinky. Nárůst váhy se bude pohybovat v desetinách gramu. Pak vezmi white spirit (výtvarné potřeby) a olejovou barvu Umton (nejlevnější) příslušného odstínu (záleží podle toho jakou základní barvu se nakonec na model rozhodneš použít, ale určitě ne černou), rozmíchej si z toho špinavou vodičku (kapka olejovky a dostatek white spiritu) a namatlej to na celý model tak, že se štětcem budeš kolmo lehce dotýkat povrchu a tekutina se bude perfektně rozpíjet do potahu. Pak to nech zavadnout (chce to trochu zkusit stranou) následně to setřeš papírem a máš hotovo. Kde se Ti to bude zdát přehnané (neboj nebude, ale kdyby přece jenom), tak si namočíš hadřík do white spiritu a místo vyčistíš. prostě si s tím pohraješ. Případně to podle potřeby místama ještě zopakuješ, ale už ne plošně. Pokud to ještě budeš chtít mít lepší, tak okolo portů žeber to napustíš víc, nepravidelně, tak jak je to vidět hezky na fotkách starých letadel. Ve výsledku Ti vznikne opticky rozbitý povrch, který budeš mít nastříkaný jedním odstínem, ale nebude to jednolitá plocha. Budeš mít perfektní povrch, který nebude přeplácaný, nebude působit plastikově, nebudeš tam mít tuny barvy, nic to nebude vážit, bude působit nadýchaně, lehce a přirozeně, vyleze Ti z toho kostra, která bude působit velmi realisticky, tj, při pohledu shora bude barva krýt a při pohledu zezdola bude vykukovat kostra a potah bude průhledný. A nejlepší je, že Tě vyjde velmi levně, protože nespotřebuješ prakticky žádnou barvu.
Tento postup, kterým jsem se inspiroval u plastikových modelářů, u minimaket funguje ještě lépe a působí to přirozeněji, než u plastikáčů.
Času na tom strávíš o polovinu méně času, než jsem já psal tento příspěvek . m.

[discobolos]

Sorry, že plevelím Pavlovo vlakno.
Martine, nechceš tvůj postup natočit a šoupnout to tady někde, třeba do sekce dílna?
Určitě by to přivítalo více lidí.

[Petr P]

Pečlivě popsaný postup, zajímavé! Co mě ale ještě zajímá, pod těmi kamuflážními barvami je vypínací lak + balakryl, a nebo jen vypínák? Čili, jak se snáší White Spirit a akrylový (balakryl) podklad. Barvy Tamiya akrylátové, nebo syntetické?