Seřízení modelů, zejména víceplošných

[Steve]

Ok. Neřešme co je v té publikaci.
Měl jsem za to, že je tam tabulka.

Myslím, že celkem jednoznačně vyplynulo správné (vyzkoušené) nastavení křídel v obecné konfiguraci.

Problém ještě trochu vidím v tom, že jediný přímo cílený článeček (kromě toho "Máte chuť na oříšky?") je ten Lubošův a ten je právě opačně než je podle všeho optimální. I on sám teď potvrdil opak.
A tak podle něj může někdo postavit model a "nebude to ono".

Ještě bývá problém s potlačením osy pohonné jednotky.
Občas jsem zahlédl o dost jinak vyosené vrtule, než bylo odhadem postaveno. Nepředpokládám, že by někdo už při stavbě nedal alespoň nějaké (odhadnuté) vyosení. A v reálu pak drobná úprava ne vždy postačuje.

Mám za to, že největší potlačení "chtějí " hornoplošníky a parasoly a nejmenší dolnoplošníky.
Ale třeba Farman jako středoplošník, stejně jako Antoinette potřeboval cca 8° potlačit.
Je nutno takto potlačit i vícemotoráky? A jak je vyosit?

[Steve]

Troufám si říct, že sotva kdo z aktivních minimaketářů nestavěl alespoň jednoho dvou nebo i víceplošníka.
Škoda, že se nepodělí...
Podle mě je to celkem základní a zásadní nastavení.
Možná to ostatní berou za samozřejmé (ale ne každý je zkušený a ví...), ale já se nestydím, že i přes už nějaký počet postavených víceplošníků si to chci ujasnit. Třeba aby létaly lépe, nebo i z principu

Mám tu trochu oleje do ohně

Kritizujte, schvalujte, opravujte, připomínkujte...

[RCOK]

Na dvojplošníkoch mam nastavenie- horné 1stupen menej ako dolné.Výhody: posobisko odporu je trochu nižšie a teda može byt menej potlačená osa
vrtule.Trhanie prudnic na hornom krídle hrozí menej.Ak je horné krídlo pred dolným tak moze byt tažisko nepatrne viac vzadu, pri tomto nastavení ale musí byt dostatočna plocha výskovky aby premohla zvýšený klopný moment profilov. Osvedčilo sa mi aj použit na hornom kridle menej prehnutý profil. Na chovanie modelu maju výrazný vplyv negatívy na oboch stranach-pravy viac ako lavý-treba s tým počítat pri potahovaní a montáži krídel.Ak je to RC tak je NUTNA výrazná diferenciace krideliek- dole 5st , hore 15 st. U trojplošníkoch s malou vyškovkou, stupnovanými krídlami a prehnutými profilmi by malo platit nastavenie ako popisuje p. Koutný. Ak je výškovka dostatočne velka, možme si dovolit rovnobežné nastavenie krídel-ale to je len odhad-možem sa mýlit.

[Steve]

Díky Roberte.
Zatím všichni, i LK doporučují horní křídlo s menším úhlem náběhu (kromě jeho náčrtku).
Jde mi o obecné nastavení, což by mělo být jak jsem vyznačil.
Ale může to mít výjimky, jak píšeš. Třeba se pletu.
Nicméně, nezdá se mi, že pokud postavím model s malou VOP (jak malou?), tak je nastavení opačně.
Triplana mám. A VOP jsem dělal tu větší. Jen ještě neokusil povětří
Ale neriskoval jsem různé profily, spíš bych vyhrál ve sportce než bych trefil správnou kombinaci

Spousta věcí je k diskuzi, všiml jsem si třeba, že spousta staví poměrně ploché profily (mírná náběžka) a s ostrou náběžkou.

[Steve]

Na ještě nezalétané Be-2c jsem nastavil shodný úhel na obou křídlech, se stupněním, stejná hloubka, profil i rozpětí. A skoro obří VOP.
Tak snad to bude OK.

[Steve]

Tak mám další dotazy, pořád ještě chci potvrdit nastavení Dreideckera, ale i dalších.
Tím mám na mysli vzájemné nastavení křídel, celkové podélné seřízení a případně odchylky v případě různých profilů.
Všichni staví a není čas něco řešit

1) Jaké seřízení má mít kachna? Tondův Canard má třeba křídlo +4°, VOP pak +9°. A létá dobře.
Stejný Canard, ale oříšek od Benno Sabela má křídlo +6°a VOP +9,5°.
Ale Canard má velkou VOP a třeba Quickie (skoro tandem) nebo Vari Eze má štíhlou malou VOP. Tam to platí stejně?
A mění se i poloha těžiště podle nastavení nebo poměru obou ploch?
Jaké nastavení pak bude mít Faberova kachna? Nebo Voisin Canard Hydro?

3view-voisin.jpg (22.76 KiB) Zobrazeno 1767 x

2) Jaké nastavení má mít tandem? Třeba Astra Kapferer?
Opět Benno Sabel a ten uvádí u jeho oříšku přední křídlo +8,5°, zadní pak +6,5°.

003.jpg (51.58 KiB) Zobrazeno 1767 x

3) Jaké nastavení pak může mít třeba nějaká "specialita"? Třeba Annual monoplane? Včetně těžiště?
Třeba jako kachna? Nebo tandem (velký rozdíl mezi nimi nevidím, kromě možného poměru ploch).

lee-richards-annular-monoplane-no-3-1914- (1).jpg (51.18 KiB) Zobrazeno 1767 x

[Lubomir Koutny]

Petře ptáš se hezky na mnoho věcí naráz. Odpověď není jednoduchá. Vyšší matematika začíná integrálním počtem a tam na řešení některých složitějších případů se s úspěchem používá metoda PER PARTES - česky řečeno PO ČÁSTECH. Proto doporučuji ptát se a odpovídat vždy k jednotlivým konkrétním případům,
Je otázkou zda dáváme přednost největší účinnosti vztlakového systému, nebo upřednostňujeme stabilitu. V prvním případě platí to, co u velkých letounů, tedy u stupněných víceplošníků při kladném stupnění má mít spodní křídlo větší úhel náběhu než horní. To platí i pro RC. které za letu řídíš. Ovšem, jedná li se o malou volně létajíci minimaketu je-li stupnění výrazné a malá velikost násobku délky ramene a plochy VOP, pak mohou být velké problémy se stabilitou a je lépe dát oběma křídlům stejný úhel náběhu. U mé první dvacetinky Fokker Dr I jsem proto dal všem třem křídlům stejný úhel náběhu a kupodivu zvládl jej zalétat tak dobře, že vyhrál hned první soutěž. Létal tak, že po startu strmě stoupal a po krátkém motoru v dost velké výšce (a to i po startu ze stolu), pak přešel do klouzavého letu, časy byly kolem 35s. Ovšem jiní hoši asi měli jiné seřízení a zcela jiný styl letu, například Křivákův létal poměrně divokou úzkou stoupavou spirálu.
U kachen je bežné, že přední kachní plocha má o 3 až 5 stupňů větší úhel náběhu než křídlo. U tandemu, pokud je VOP dost velká a na dlouhém rameni mohou mít obě křídla stejný úhel náběhu, je li VOP malá, nebo žádná, pak zadní křídlo o 3 stupně měnší.
Vždy se snažím o to, aby dvojice sil (klopný moment těžiště před působištěm vztlaku a záporný z působení v zadu umístěné VOP) byly v rovnováze při středním momentu svazku, osa vrtule byla u hornoplošníku potlačena 2 - 4 stupně, u dolnoplošníku pak 1-3 stupně.
Samostatnou kapitolou by pak bylo řešení stability u plovákových typů, vlivu délky vzpěr a profilu křídla, ale to je na dlouhé povídání. Problémy se stabilitou samokřídel by jistě mohl lépe popsat, Tonda jako profesionální aerodynamik a určitě může mít i poněkud odlišný názor na příklady, které já zde uvádím.

[Steve]

Ano, ptám.
Ono to všechno tak nějak souvisí. A i proto jsem tehdy založil toto vlákno, aby to bylo v hromadě
Pokud bude mít někdo zájem, tak to nemusí hledat po všech čertech.
Jestli se ale sejdou odpovědi
A já chci mít taky trošku jistotu, že to nastavím správně. Proč vymýšlet vyzkoušené, že?
Tohle není Piper, kde stačí podložit VOP nebo křídlo

Proto doporučuji ptát se a odpovídat vždy k jednotlivým konkrétním případům

To je právě ten Fokker Dr.I. Stavělo ho dost lidí, ale nikdo vlastně nenapsal, jak to má seřízené.

Kachna i tandem mají dost společného, dělit to na dvě různé věci mi nepřipadá dobré.
Myslím, že seřízení kachny závisí (mimo jiné) i na poměru obou nosných plochách a tím i těžiště.
A ten třetí případ (kruhové křídlo Annualu) je vlastně asi varianta tandemu, jen se spojenými konci. Tam mě dost zajímá, jaké úhly nastavení tam asi budou.
Tipuju, že právě jako tandem.

Lze obecně říct, že rozdíl nastavení u tandemu je o něco málo menší než u kachny?
Kachny se moc nelétají, vzpomínám si třeba na Dádův Shiden, kde ta výškovka byla dost zranitelná (kromě toho, že byla i maketově malá).

Vždy se snažím o to, aby dvojice sil (klopný moment těžiště před působištěm vztlaku a záporný z působení v zadu umístěné VOP) byly v rovnováze při středním momentu svazku,.....

Přiznám se, že tohle mi jasné není...

[Pavel Stráník]

Ještě na škole jsem tuto problematiku (tříkřídlá tandemová předloha) rozbíral na katedře aerodynamiky, byla kolem toho celkem dost dlouhá diskuze všech v tu chvíli přítomných aerodynamiků se zcela rozdílnými názory. Tehdy ještě nebyly běžně k dispozici počítače, takže se uvažovalo na analogové bázi, nějaká numerická iterační metoda by asi dospěla spíš k řešení. Ale když jsem jim tehdy ještě řekl, že se má jednat o velikost a rychlost letu modelu velikosti oříška, odkázali mě na studium literatury o letu hmyzu
A tohle je taky inspirativní předloha:

340437514_1262544624686579_3594502288074109776_n.jpg (34.6 KiB) Zobrazeno 1581 x

[Steve]

Máš k tomu dobrý výkres?
Do toho by šel jen blázen, tam je všechno špatně
Od vyplétaných kol přes celkové seřízení, spousta lešení, dvě vrtule s náhonem, spoustou tenkých křídel a.... a vůbec
No ale u žaluzie od Phillipse bych taky nečekal, že ji někdo postaví, ale z trucu to Z.Raška udělal
To, že to stabilně padalo (pokud jsem četl) je věc jiná. Nejspíš těch (asi) 21 křídel mělo stejný úhel náběhu. A chudák Mr.Reynolds

[Steve]

To, že ten Annual někdo postavil neznamená, že to bylo dobře seřízeno. Myslím skutečný.
Jako stínový model jsem to na videu letět viděl.
Ale letové fotky skutečné předlohy jsou, tak to asi (nějak) letělo.
O proměnném průřezu profilu křídla nemá cenu asi mluvit. A o stavební složitosti také.
Seřízení bych tedy viděl jako tandem.
A těžiště...někde uvnitř kruhu

[Lubomir Koutny]

Petře několikrát jsem pročetl všechny zdejší příspěvky. Možná to bude tvrdé, ale mám pocit, že pořádně nečteš co zde píšou ostatní a vedeš si tu svůj monolog. Vůbec nepíšeš o jak velké minimakety se má jednat, zda to budou volně létající, nebo RC. Takže pokud by se jednalo o dvacetinky. pak máš ode mne vše popsáno v článečku otištěném kdysi v Modeláři. Moji zkušenost potvrdil i Petr Kolář.