Guma
Moderátoři: Jiří Doležel, Pavel Stráník
-
Lubomir Koutny
- Reakce: 31
- Příspěvky: 2406
- Registrován: 04 pro 2010 17:44
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Nejlépe v Plzni u Hořejšího a přímo v obchodě TAN SS 07/2011, otestovat průtažnost a hysterezi (viz Modely letadel s gumovým pohonem)
0
Re: Guma
Koncem minuleho tydne dorazila guma vyrobni sarze 11. unora 2013. Podle hystereze vypada dobre. O vikendu jsme byli na Rane (jeste se klepu zimou), dal jsem kus Pepikovi Kubesovi na vyzkouseni.
Pred tim byla listopadova varka, udajne nic moc, tu jsme nebrali.
Pred tim byla listopadova varka, udajne nic moc, tu jsme nebrali.
0
-
bourlivak88
- Reakce: 0
- Příspěvky: 9
- Registrován: 12 črc 2011 02:40
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Zdravím, chtěl bych se zeptat, kde můžu sehnat gumu menšího průřezu, než 3x1? Mám pěkných pár malých modelů, které tak silnou gumu nepotřebují, ideální by bylo tak 2x1. Dá se sehnat u p. Kaliny, nebo i jinde? Díky
0
-
Jiří Doležel
- Reakce: 93
- Příspěvky: 715
- Registrován: 26 črc 2012 11:29
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Ahoj Filipe,
gumu TAN 2 jakéhokoliv průřezu seženeš v JR Models v Šebrově kousek za Brnem, ale je třeba si to domluvit předem, na prodejně mají většinou jen 1x1, 1,5x1, 2x1, navíc nařezáno po jednom metru, takže spíše na pokojáky. Kvalitativně jde spíše o průměr, šarži mi nikdo nebyl schopen říci. Mám od nich doma 5x1 a 4x1.
J.
gumu TAN 2 jakéhokoliv průřezu seženeš v JR Models v Šebrově kousek za Brnem, ale je třeba si to domluvit předem, na prodejně mají většinou jen 1x1, 1,5x1, 2x1, navíc nařezáno po jednom metru, takže spíše na pokojáky. Kvalitativně jde spíše o průměr, šarži mi nikdo nebyl schopen říci. Mám od nich doma 5x1 a 4x1.
J.
0
-
discobolos
- Reakce: 14
- Příspěvky: 1466
- Registrován: 09 úno 2010 19:20
- Bydliště: Ostrava
Re: Guma
Nevím kolik z vás čte časopis Volný let, ale v posledním čísle píše Jan Čihák velmi zajímavé informace.
Nevím odkud tyto informace čerpá (nejspíš z praxe jakožto dlouholetý soutěžící F1B).
Z jeho článku vybírám jen malou, ale asi dost zásadní část:
Díky nemožnosti zajistit homogenitu (zachování stejných vlastností v celém objemu) gumy při její výrobě, je nesmyslné myslet si, že guma v rámci jedné šarže gumy (jedné "várky"), má stejné vlastnosti. Jednotlivé svazky v rámci jedné šarže se tedy liší a jedinou cestou, jak objektivně zhodnotit vlastnosti gumy, je testovat každý svazek samostatně. Dnes již na to existují metody a nástroje, ale časově a finančně dost náročné.
Guma Tan Super Sport je prý stejnorodější, takže rozdíly mezi svazky z jedné šarže je již jen 8-10%. U Tan II činily rozdíly i 20%.
Například soutěžící s modely F1D tak létají pouze se svazky exaktně změřenými a při natáčení kontrolovanými tensometry (měřiče tahu).
Pro nás minimaketáře to díky vlivu spousty dalších aspektů možná není tak zásadní, jen chci upozornit, že z tohoto článku plyne, že model je potřeba zalétat na jeden konrétní svazek (tedy chceme-li maximálně využít jeho potenciálu).
Přiznám se, že pro mně (laika v oblasti gumového pohonu) to jsou dost zajímavé (a překvapivé) informace. Ale to se již opakuju (viz začátek)
D
P.S. pokud by byl zájem, mohu zkusit domluvit s autorem článku, zda by bylo možné zveřejnit zde celé znění.
Nevím odkud tyto informace čerpá (nejspíš z praxe jakožto dlouholetý soutěžící F1B).
Z jeho článku vybírám jen malou, ale asi dost zásadní část:
Díky nemožnosti zajistit homogenitu (zachování stejných vlastností v celém objemu) gumy při její výrobě, je nesmyslné myslet si, že guma v rámci jedné šarže gumy (jedné "várky"), má stejné vlastnosti. Jednotlivé svazky v rámci jedné šarže se tedy liší a jedinou cestou, jak objektivně zhodnotit vlastnosti gumy, je testovat každý svazek samostatně. Dnes již na to existují metody a nástroje, ale časově a finančně dost náročné.
Guma Tan Super Sport je prý stejnorodější, takže rozdíly mezi svazky z jedné šarže je již jen 8-10%. U Tan II činily rozdíly i 20%.
Například soutěžící s modely F1D tak létají pouze se svazky exaktně změřenými a při natáčení kontrolovanými tensometry (měřiče tahu).
Pro nás minimaketáře to díky vlivu spousty dalších aspektů možná není tak zásadní, jen chci upozornit, že z tohoto článku plyne, že model je potřeba zalétat na jeden konrétní svazek (tedy chceme-li maximálně využít jeho potenciálu).
Přiznám se, že pro mně (laika v oblasti gumového pohonu) to jsou dost zajímavé (a překvapivé) informace. Ale to se již opakuju (viz začátek)
D
P.S. pokud by byl zájem, mohu zkusit domluvit s autorem článku, zda by bylo možné zveřejnit zde celé znění.
0
Re: Guma
Četl jsem, hodně zajímavý článek. Ta nehomogenita i v rámci jedné šarže by mohla vysvětlovat různé výsledky testů od L. Koutného. Myslím Dušane, že by stálo za to požádat autora o souhlas s uveřejněním na minimaketách. Akorát propadám beznaději, protože nákup gumy se ve světle těchto informací stává úplnou loterií.
0
Re: Guma
Tož hoši, přesně tohle jsem předpokládal. Totiž to, že Honzův článek způsobí u některých z nás beznaděj, další budou tvrdit, že dobrá guma se nedá koupit, atd., atd....
Takže:
.u F-1B se guma natáčí nadoraz* a po letu se svazek vyhazuje. Kdo z vás to dělá u minimaket nebo jiných kategorií?
.výběr svazků se shodnými vlastnostmi je u F-1B důležitý nejen kvůli průběhu letu, ale i kvůli správnému fungování VP hlavice
.zalétat model na jeden konkrétní svazek je nesmysl. Jiné vlastnosti bude mít při prvním a jiné při třetím natočení.
.rozdíly ve svazcích z jedné šarže nemáme u minimaket absolutně šanci rozpoznat, zvlášť při našem zcela amatérském způsobu natáčení, není třeba se tím trápit.
.rozdíl v aerodynamice a způsobu letu je mezi modelem F-1B a minimaketou asi takový, jako mezi motorovým rogalem a Sucharem 27. nelze to porovnávat.
Takže klid, chlapi, vyžeňte brouky z hlavy, berte to co je a lítejte...
*nadoraz myšleno nadoraz... na 99,98% Moment se měří přímo na natáčedle a buď se do svazku dostane, nebo svazek praskne. Soutěže F-1B jsou neodmyslitelně provázeny zvukem praskajících svazků a s tím spojeným cinkáním cívek na natáčecích půltrubkách.
Takže:
.u F-1B se guma natáčí nadoraz* a po letu se svazek vyhazuje. Kdo z vás to dělá u minimaket nebo jiných kategorií?
.výběr svazků se shodnými vlastnostmi je u F-1B důležitý nejen kvůli průběhu letu, ale i kvůli správnému fungování VP hlavice
.zalétat model na jeden konkrétní svazek je nesmysl. Jiné vlastnosti bude mít při prvním a jiné při třetím natočení.
.rozdíly ve svazcích z jedné šarže nemáme u minimaket absolutně šanci rozpoznat, zvlášť při našem zcela amatérském způsobu natáčení, není třeba se tím trápit.
.rozdíl v aerodynamice a způsobu letu je mezi modelem F-1B a minimaketou asi takový, jako mezi motorovým rogalem a Sucharem 27. nelze to porovnávat.
Takže klid, chlapi, vyžeňte brouky z hlavy, berte to co je a lítejte...
*nadoraz myšleno nadoraz... na 99,98% Moment se měří přímo na natáčedle a buď se do svazku dostane, nebo svazek praskne. Soutěže F-1B jsou neodmyslitelně provázeny zvukem praskajících svazků a s tím spojeným cinkáním cívek na natáčecích půltrubkách.
0
-
Lubomir Koutny
- Reakce: 31
- Příspěvky: 2406
- Registrován: 04 pro 2010 17:44
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Trochu jiný pohled nejen a gumu TAN SS
Modely s gumovým pohonem létám 60 let, takže jisté zkušenosti bych měl mít a z měření jsme měli profesora Kábeleho, který nás něco naučil, abych se snad mohl kvalifikovaně vyjádřil k článku Jana Číháka.
V této zemi se guma vyrábí hlavně pro pneumatiky, elektrotechnický průmysl (izolace), hračky a pak menší množství pro textilní průmysl. A právě z oné gumy pro textilní výrobu se také dělala guma pro letecké modeláře (Optimit Odry). Jako plnidlo se používají saze, nebo zinková běloba (ta výrazně zhoršuje hysterzi). Vůbec nejlepší tuzemská guma IPRO byla na počátku padesátých let, díky Z. Husičkovi, vyrobena ve Zlíně, když jeho bratr pro tyto účely sehnal asi metrák přírodního kaučuku. Po spotřebování této gumy se již nikdy v tuzemsku nepodařilo vyrobit opravdu kvalitní gumu pro modeláře.
V Brně špičkoví modeláři pak nějaký čas létali na gumu Rubber Brown, kterou Emil Res sehnal z Ameriky. Pak se objevila dobrá maďarská guma kruhového průřezu (první velmi dobrá várka modré barvy a další zelená), ale to již v druhé polovině padesátých let začíná celý svět létat na italskou gumu Pirelli. Tato firma je známá nejen jako výrobce kvalitních pneumatik, ale po dlouhá léta také dodávala gumu pro vázání štěpů vinné révy a právě z této výroby pak nejlepší šarže byly prodávány modelářům. Když vinaři místo gumy začali používat plastové pásky, odbyt této gumy klesl natolik, že přestal být rentabilní. Firma Pirelli prohlásila, že pro modeláře vyrobí poslední velmi kvalitní gumu a pak s touto výrobou skončí.
Tak se také stalo a pár let jsme létali na světlou Pirelli známou pod názvy Little Orange, nebo také jako Alfa Romeo.
Další italská firma Filatti údajně od Pirelli odkoupila recepturu na chemické složení a tvrdila, že do dvou let bude prodávat nejlepší gumu na světě. Nestalo se tak hlavně proto, že neznala optimální průběh průběh vulkanizačních teplot (který určuje nejen koeficienty pružnosti, hysterze, ale i dobu, kdy tyto hodnoty budou optimální).
Po krátkou dobu se zdálo, že nastane doba, kdy všichni budou létat na čínskou gumu Panda, některé její šarže byly opravdu výborné, zvláště dobré při létání v chladném počasí. Horší bylo, že kvalita hodně kolísala, guma obsahovala vmetky a jiné kazy. Nečekaně praskala.
Pak se zde objevily americké gumy FAI a SIG, nebyly špatné, ale vše pak překonala guma TAN. Tato guma byla původně určena jako náplň do golfových míčků. Pozdější spolupráce špičkového hráče golfu Tiger Woodse s výrobcem a náhrada náplně místo gumy plastem pak znamenalo omezení jak vyráběného množštví gumy, tak i její kvality. Pokojáčkáři vám potvrdí, že vůbec nejlepší byly některé šarže TAN II. Pak kvalita poklesla (údajně od výrobce odešel jejich největší odborník). Poslední roky kvalita Gumy TAN SS hodně kolísá. Velmi dobrá byla šarže, kterou jsem koupil u Richarda v r. 2005, další dobrá byla 07/2011, 02/2013.
Jan Číhák má pravdu, že objektivně a exaktně měřit kvalitu gumy TAN SS není snadné. Velký gumičkář Eda Chlubný ne nadarmo říkal, že všechny parametry u gumy jsou gumové.
Nicméně právě on a další pokojáčkáři byli prvními, kteří jednotlivé šarže gumy testovali a snímali momentové křivky při vytáčení svých svazků. Ti také již nespoléhají jen na šířku gumy, ale měří váhu na metr, což je mnohem přesnější. Tato měření pak pomohla Karolovi Rybeckému získat 2. místo na Mistrovství světa a nebýt toho, že při popíjení koňaku s Gábrišm jaksi zapomněli na niť od balonu s helim, kterým si shodil model o mnoho metrů, tak to MS mohl vyhrát !
Jan Číhák však nemá pravdu, že v jednom librovém balíčku TAN SS mění guma svou kvalitu, pokud tedy kvalitou má na mysli specifickou akumulovanou energii měřenou v J/g.. Problém je však v tom, že v onom jednom balíčku mění váhu na metr z 3,2 až na 3,9 g/m. Takže z jednoho balíčku udělají wakefieldáři asi 15 svazků a každý může mít při stejné váze 29g jinou délku a jiný průřez, i když celková akumulovaná energie při natočení na stejné % z maxima bude stejná !!! Ovšem, ten svazek ze silnějšího konce bude kratší, silnější a bude natáčený na vyšší % z maxima, takže moment takového svazku bude výrazně vyšší a model pak rychleji stoupá!
Pokud si tato fakta neuvědomí, pak je dost pravděpodobné, že takový svazek „nečekaně“ strhne !!!
Již jsem se zmínil, že špičkoví pokojačkáři již půl století testují nejen jednotlivé šarže gumy, ale i jednotliví svazky. Problém je v tom, že se u nás doposud nejednalo o exaktní měření, jejich amatérské krutoměry (tenzometry), nejsou cejchovány v Nm, ale jen v Kalinových, Rybeckého, Chlubného, Kubešových, nebo Kaplanových dílcích, takže jsou vzájemně nesrovnatelné.
Asi před rokem na stránkách DF minimaket byla diskuze o tom, jak by takový stand pro exaktní měření různých várek gumy měl vypadat. Ano, exaktní měření je možné, stand by stál nějakou tu tisícovku. Otázka je, zda je zde „společenská objednávka“ na takový stand. Pokud by o něj měl zájem výrobce gumy TAN SS, pak je to pro něj pakatel, který může zahrnout do svých nákladů. Dokonce si myslím, že by to nemusel být problém ani pro našeho největšího dovozce. Proč tedy tyto stendy nejsou a guma TAN SS se neprodává s atestem, zaručujícím exaktně změřenou kvalitu ?
Výrobce potřebuje prodat veškerou gumu, kterou vyrobil. Nemůže potřebovat, aby ta nekvalitní se mu hromadila ve skladech. Myslím, že u dovozce je to podobné.
Špičkoví wakefildáři si již našli způsob, jak se dostat k těm nejlepším šaržím gumy TAN SS, takže ani oni nepotřebují nějaké exaktní testování….
Jako příklad uvedu jen fakt, že vůbec nejlepší gumu na kterou Ivan Tréger získal titul mistra světa, tento našel na zemi v Sezimově Ústí, ze strženého svazku Milana Nového.
Tato situace mne neuspokojuje. Po dobu více jak 70 let se jako axiomy berou teorie Dr. Hoška (ten si právě na teoriích pevnostních i aerodynamických výpočtů udělal onen doktorát).
Podle těchto teorií by měla být maximální akumulovaná energie v 1 g gumy 5 J. Mimo jiné tyto teorie také říkaly, že akumulovaná energie u natahovaného svazku je 9x větší, než u stejného zkrucovaného, tedy 45 J/g. To by mohlo dnes při využití moderních pevných a lehkých materiálů podstatně zvýšit výkony modelů. Provedl jsem tedy v amatérských podmínkách příslušná exaktní měření a ta ukázala, že pravda je úplně jiná. Kdo má zájem o ona měření, tomu je mohu mailem poslat.
Ing. Lubomír Koutný
LMK AVIATIK Brno
14- 6. 2013
Modely s gumovým pohonem létám 60 let, takže jisté zkušenosti bych měl mít a z měření jsme měli profesora Kábeleho, který nás něco naučil, abych se snad mohl kvalifikovaně vyjádřil k článku Jana Číháka.
V této zemi se guma vyrábí hlavně pro pneumatiky, elektrotechnický průmysl (izolace), hračky a pak menší množství pro textilní průmysl. A právě z oné gumy pro textilní výrobu se také dělala guma pro letecké modeláře (Optimit Odry). Jako plnidlo se používají saze, nebo zinková běloba (ta výrazně zhoršuje hysterzi). Vůbec nejlepší tuzemská guma IPRO byla na počátku padesátých let, díky Z. Husičkovi, vyrobena ve Zlíně, když jeho bratr pro tyto účely sehnal asi metrák přírodního kaučuku. Po spotřebování této gumy se již nikdy v tuzemsku nepodařilo vyrobit opravdu kvalitní gumu pro modeláře.
V Brně špičkoví modeláři pak nějaký čas létali na gumu Rubber Brown, kterou Emil Res sehnal z Ameriky. Pak se objevila dobrá maďarská guma kruhového průřezu (první velmi dobrá várka modré barvy a další zelená), ale to již v druhé polovině padesátých let začíná celý svět létat na italskou gumu Pirelli. Tato firma je známá nejen jako výrobce kvalitních pneumatik, ale po dlouhá léta také dodávala gumu pro vázání štěpů vinné révy a právě z této výroby pak nejlepší šarže byly prodávány modelářům. Když vinaři místo gumy začali používat plastové pásky, odbyt této gumy klesl natolik, že přestal být rentabilní. Firma Pirelli prohlásila, že pro modeláře vyrobí poslední velmi kvalitní gumu a pak s touto výrobou skončí.
Tak se také stalo a pár let jsme létali na světlou Pirelli známou pod názvy Little Orange, nebo také jako Alfa Romeo.
Další italská firma Filatti údajně od Pirelli odkoupila recepturu na chemické složení a tvrdila, že do dvou let bude prodávat nejlepší gumu na světě. Nestalo se tak hlavně proto, že neznala optimální průběh průběh vulkanizačních teplot (který určuje nejen koeficienty pružnosti, hysterze, ale i dobu, kdy tyto hodnoty budou optimální).
Po krátkou dobu se zdálo, že nastane doba, kdy všichni budou létat na čínskou gumu Panda, některé její šarže byly opravdu výborné, zvláště dobré při létání v chladném počasí. Horší bylo, že kvalita hodně kolísala, guma obsahovala vmetky a jiné kazy. Nečekaně praskala.
Pak se zde objevily americké gumy FAI a SIG, nebyly špatné, ale vše pak překonala guma TAN. Tato guma byla původně určena jako náplň do golfových míčků. Pozdější spolupráce špičkového hráče golfu Tiger Woodse s výrobcem a náhrada náplně místo gumy plastem pak znamenalo omezení jak vyráběného množštví gumy, tak i její kvality. Pokojáčkáři vám potvrdí, že vůbec nejlepší byly některé šarže TAN II. Pak kvalita poklesla (údajně od výrobce odešel jejich největší odborník). Poslední roky kvalita Gumy TAN SS hodně kolísá. Velmi dobrá byla šarže, kterou jsem koupil u Richarda v r. 2005, další dobrá byla 07/2011, 02/2013.
Jan Číhák má pravdu, že objektivně a exaktně měřit kvalitu gumy TAN SS není snadné. Velký gumičkář Eda Chlubný ne nadarmo říkal, že všechny parametry u gumy jsou gumové.
Nicméně právě on a další pokojáčkáři byli prvními, kteří jednotlivé šarže gumy testovali a snímali momentové křivky při vytáčení svých svazků. Ti také již nespoléhají jen na šířku gumy, ale měří váhu na metr, což je mnohem přesnější. Tato měření pak pomohla Karolovi Rybeckému získat 2. místo na Mistrovství světa a nebýt toho, že při popíjení koňaku s Gábrišm jaksi zapomněli na niť od balonu s helim, kterým si shodil model o mnoho metrů, tak to MS mohl vyhrát !
Jan Číhák však nemá pravdu, že v jednom librovém balíčku TAN SS mění guma svou kvalitu, pokud tedy kvalitou má na mysli specifickou akumulovanou energii měřenou v J/g.. Problém je však v tom, že v onom jednom balíčku mění váhu na metr z 3,2 až na 3,9 g/m. Takže z jednoho balíčku udělají wakefieldáři asi 15 svazků a každý může mít při stejné váze 29g jinou délku a jiný průřez, i když celková akumulovaná energie při natočení na stejné % z maxima bude stejná !!! Ovšem, ten svazek ze silnějšího konce bude kratší, silnější a bude natáčený na vyšší % z maxima, takže moment takového svazku bude výrazně vyšší a model pak rychleji stoupá!
Pokud si tato fakta neuvědomí, pak je dost pravděpodobné, že takový svazek „nečekaně“ strhne !!!
Již jsem se zmínil, že špičkoví pokojačkáři již půl století testují nejen jednotlivé šarže gumy, ale i jednotliví svazky. Problém je v tom, že se u nás doposud nejednalo o exaktní měření, jejich amatérské krutoměry (tenzometry), nejsou cejchovány v Nm, ale jen v Kalinových, Rybeckého, Chlubného, Kubešových, nebo Kaplanových dílcích, takže jsou vzájemně nesrovnatelné.
Asi před rokem na stránkách DF minimaket byla diskuze o tom, jak by takový stand pro exaktní měření různých várek gumy měl vypadat. Ano, exaktní měření je možné, stand by stál nějakou tu tisícovku. Otázka je, zda je zde „společenská objednávka“ na takový stand. Pokud by o něj měl zájem výrobce gumy TAN SS, pak je to pro něj pakatel, který může zahrnout do svých nákladů. Dokonce si myslím, že by to nemusel být problém ani pro našeho největšího dovozce. Proč tedy tyto stendy nejsou a guma TAN SS se neprodává s atestem, zaručujícím exaktně změřenou kvalitu ?
Výrobce potřebuje prodat veškerou gumu, kterou vyrobil. Nemůže potřebovat, aby ta nekvalitní se mu hromadila ve skladech. Myslím, že u dovozce je to podobné.
Špičkoví wakefildáři si již našli způsob, jak se dostat k těm nejlepším šaržím gumy TAN SS, takže ani oni nepotřebují nějaké exaktní testování….
Jako příklad uvedu jen fakt, že vůbec nejlepší gumu na kterou Ivan Tréger získal titul mistra světa, tento našel na zemi v Sezimově Ústí, ze strženého svazku Milana Nového.
Tato situace mne neuspokojuje. Po dobu více jak 70 let se jako axiomy berou teorie Dr. Hoška (ten si právě na teoriích pevnostních i aerodynamických výpočtů udělal onen doktorát).
Podle těchto teorií by měla být maximální akumulovaná energie v 1 g gumy 5 J. Mimo jiné tyto teorie také říkaly, že akumulovaná energie u natahovaného svazku je 9x větší, než u stejného zkrucovaného, tedy 45 J/g. To by mohlo dnes při využití moderních pevných a lehkých materiálů podstatně zvýšit výkony modelů. Provedl jsem tedy v amatérských podmínkách příslušná exaktní měření a ta ukázala, že pravda je úplně jiná. Kdo má zájem o ona měření, tomu je mohu mailem poslat.
Ing. Lubomír Koutný
LMK AVIATIK Brno
14- 6. 2013
0
-
Lubomir Koutny
- Reakce: 31
- Příspěvky: 2406
- Registrován: 04 pro 2010 17:44
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Ještě asi by to chtělo pár rad, jak si gumu otestovat a jak s ní zacházet, aby podávala optimální výkony.
Takže, když koupím tu jednu libru gumy (menší množství asi ani nemá cenu testovat),tak ustřihnu přesně 1 m délky a tento zvážím(používám buď elektronické váhy s přesností 0,1 g nebo přesnější pérové váhy, které jsem si vyrobil v době, kdy jsem létal halové modely). Zjistím, že onen 1m gumy 3x1 váží 3,4 g. Z této gumy udělám nominální smyčku o délce √ ( 2x3,4) = √ 6,8 = 260 mm.
Smyčku namažu ricinovým olejem pověsím na klíč u dveří a natáčím tak, že při polovině natočených obrátek mám gumu vytaženou na čtyřnásobek a pak postupně zkracuji až na původní délku, nejprve na 700 otáček, pak na 900 a nakonec až do přetržení. Pakliže guma praskne při 1120 otáčkách má koeficient Km = 11,2 . Také si změřím teplotu, je li tato 25°C, pak musím počítat s tím, že při venkovní teplotě 15°C, bude Km = 10,1 (to proto, že každý 1°C mižší teplota nám snižuje Km asi o 1%).
Mám li tedy svazek o váze 9,8 g ze čtyř nití (jak to létám v P-30, nebo i několika mých dvacetinkách), pak tento má délku asi 720 mm a maximální otáčky při 15°C budou Nm = Km . L/√ Q = 10,1 . 720/ √4.3,4 = 10,1 . 720 /√13,6 = 72720/3,69 = 1970 otáček při teplotě 15°C. Ovšem bude li horko kolem 30°C, pak maximální otáčky budou přes 2200.
Pro praktické létání v tréninku točím 1400 - 1600 otáček, v soutěži pak 1600 -1800 otáček, u dvacetinek pak ten svazek vydrží celou soutěž = 4 lety. Na soutěžích P-30 je to jiné, první lety jsou ráno a teplota je nízká, není termika a na naletění maxima 100 s s reservou je nutné točit naplno, tak tedy točím 1900 otáček a na druhý let dávám nový svazek, pak když teplota stoupne, tak je možné letět na poprve jen při 1850 a další let na ten samý svazek při 1900 otáček. Pouze při FLY OFF a vyšší teplotě točím 2000 otáček, ovšem pak ten svazek je zcela odrovnaný !
Takže, když koupím tu jednu libru gumy (menší množství asi ani nemá cenu testovat),tak ustřihnu přesně 1 m délky a tento zvážím(používám buď elektronické váhy s přesností 0,1 g nebo přesnější pérové váhy, které jsem si vyrobil v době, kdy jsem létal halové modely). Zjistím, že onen 1m gumy 3x1 váží 3,4 g. Z této gumy udělám nominální smyčku o délce √ ( 2x3,4) = √ 6,8 = 260 mm.
Smyčku namažu ricinovým olejem pověsím na klíč u dveří a natáčím tak, že při polovině natočených obrátek mám gumu vytaženou na čtyřnásobek a pak postupně zkracuji až na původní délku, nejprve na 700 otáček, pak na 900 a nakonec až do přetržení. Pakliže guma praskne při 1120 otáčkách má koeficient Km = 11,2 . Také si změřím teplotu, je li tato 25°C, pak musím počítat s tím, že při venkovní teplotě 15°C, bude Km = 10,1 (to proto, že každý 1°C mižší teplota nám snižuje Km asi o 1%).
Mám li tedy svazek o váze 9,8 g ze čtyř nití (jak to létám v P-30, nebo i několika mých dvacetinkách), pak tento má délku asi 720 mm a maximální otáčky při 15°C budou Nm = Km . L/√ Q = 10,1 . 720/ √4.3,4 = 10,1 . 720 /√13,6 = 72720/3,69 = 1970 otáček při teplotě 15°C. Ovšem bude li horko kolem 30°C, pak maximální otáčky budou přes 2200.
Pro praktické létání v tréninku točím 1400 - 1600 otáček, v soutěži pak 1600 -1800 otáček, u dvacetinek pak ten svazek vydrží celou soutěž = 4 lety. Na soutěžích P-30 je to jiné, první lety jsou ráno a teplota je nízká, není termika a na naletění maxima 100 s s reservou je nutné točit naplno, tak tedy točím 1900 otáček a na druhý let dávám nový svazek, pak když teplota stoupne, tak je možné letět na poprve jen při 1850 a další let na ten samý svazek při 1900 otáček. Pouze při FLY OFF a vyšší teplotě točím 2000 otáček, ovšem pak ten svazek je zcela odrovnaný !
0
-
Lubomir Koutny
- Reakce: 31
- Příspěvky: 2406
- Registrován: 04 pro 2010 17:44
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Ještě malý dovětek. Zde v Brně dost lidí kupuje gumu u Bohouše Reicharda. Jak jsem již psal guma 2005 od něj byla výborná, další dobrá (tuším 02/2011) na mně ani ostatní naše kluky jaksi nezbyla, to proto že ji vykoupili hoši z Ostravy. Nejvíce gumy pro kroužky a na ceny jsme koupili od šarže 09/09, což je guma dost měkká a Bohouš jí měl asi 20 kg. Modely P-30 potřebovaly 5 nití...
Jirka Doležel si nyní postavil moc hezkou P-30 SHARK podle mého plánku, Protože vše řádně dimenzoval, stříkal reflexníma barvami a dal tam i bzučák pro dohledávání, tak mu prázdné éro vyšlo na (56 g) právě jsem se vrátil z Medlánek a tam mně Jirka opravil, ta prázdná váha je 65 g !!! Říkám máš to po čertech těžké, na jakou gumu budeš létat ? Mám gumu od Reicharda, dal jsem tam 4 nitě. Říkám, pokud je to ještě ta 09/09, tak ti to po 40 ti vteřinách přistane na motor.
První let byl na 1000 otáček, model letěl naprosto stabilně, perfektně tak jak byl postavený, výška asi 30 m, čas 70 s. Říkám, to máš nějakou výbornou gumu, co je to za šarži ? On že neví. Natočil pak 1600 otáček a čas byl 120 s, časovač to kopal asi v 10 ti metrech nad zemí. Podobné byly i další dva lety, pořád na stejný svazek !!! Ano, někdy mátě štěstí a kápnete na výbornou gumu. Pořekadlo říká : Někdy i slepé kuře najde zrno !
Dnes ještě doplňuji, Jirka zkusil do éra dát 4 nitě 4x1 mm a éro stoupá jako raketa, na 1300 otáček letí 110s. Zdá se, že při té vyšší váze a křídlo s plnými žebry (nosníky na horní straně) + drsné reflexní barvy = nadkritické obtékání a výkony jako u Perpetum Mobile.
Zkrátka je to úplně něco jiného, než naše éra přesně na váhu a s páskovými žebry.
Jirka Doležel si nyní postavil moc hezkou P-30 SHARK podle mého plánku, Protože vše řádně dimenzoval, stříkal reflexníma barvami a dal tam i bzučák pro dohledávání, tak mu prázdné éro vyšlo na (56 g) právě jsem se vrátil z Medlánek a tam mně Jirka opravil, ta prázdná váha je 65 g !!! Říkám máš to po čertech těžké, na jakou gumu budeš létat ? Mám gumu od Reicharda, dal jsem tam 4 nitě. Říkám, pokud je to ještě ta 09/09, tak ti to po 40 ti vteřinách přistane na motor.
První let byl na 1000 otáček, model letěl naprosto stabilně, perfektně tak jak byl postavený, výška asi 30 m, čas 70 s. Říkám, to máš nějakou výbornou gumu, co je to za šarži ? On že neví. Natočil pak 1600 otáček a čas byl 120 s, časovač to kopal asi v 10 ti metrech nad zemí. Podobné byly i další dva lety, pořád na stejný svazek !!! Ano, někdy mátě štěstí a kápnete na výbornou gumu. Pořekadlo říká : Někdy i slepé kuře najde zrno !
Dnes ještě doplňuji, Jirka zkusil do éra dát 4 nitě 4x1 mm a éro stoupá jako raketa, na 1300 otáček letí 110s. Zdá se, že při té vyšší váze a křídlo s plnými žebry (nosníky na horní straně) + drsné reflexní barvy = nadkritické obtékání a výkony jako u Perpetum Mobile.
Zkrátka je to úplně něco jiného, než naše éra přesně na váhu a s páskovými žebry.
0