Guma

[seawindttt]

Kluci kolik letů Vám tak snese guma než je na odpis? Já teď lítám o p.Kaliny 1,2 x 1 v Colibri a tak na čtvrté natočení je super zaběhnutá ale pak tak po 10-tém letu začne slábnout. Nemá se nechat taky trošku odpočinout a lítat chvíli na jinou?

[Hugo]

Nevím, jak lítají experti, ale já jsem zjistil, že je potřeba vždycky nechat gumu odpočinout. Teď to dělám tak, že mám víc modelů, které točím dokolečka, udělám jeden let s modelem A, nechám odpočívat, jdu lítat s modelem B, atd. To ale předpokládá, že jsou modely už zalétané a je vyladěná gumička. Jinak to chce měnit gumičky (na soutěžní lety). V Sorrelovi mám gumu rok, je to asi nesmysl, ale mám dojem, že je to čím dál lepší .
Ber mě ale s rezervou, nepovažuju se za experta na gumičky, pořádně vlastně ani nevím, jak natočit gumu... M.

[seawindttt]

Asi budu muset tak po pěti letech,nebo dřív měnit a nechat odpočinout

[discobolos]

Ani já se nepovažuju ze experta, ale pokud si pamatuju, odborníci v renomovaných časopisech psali, že guma Tan (svetležlutá, ať už Tan II nebo dnešní SuperSport) potřebuje po použití 1-2 hodiny na "relaxaci". Moje osobní zkušenost je, že se dají udělat dva starty bez znatelného úbytku energie (alespoň já to nepoznal). Pak už opravdu je třeba gumu nechat odpočinout a vzít jiný svazek, nebo jak píše Martin jiný model (já jich tolik ale nemám ).
D

[Lubomir Koutny]

S gumou je to podobné jako se svaly. Pokud nepotřebuješ špičkový výkon, točíš do svazku 60-70 % z vypočítaného maxima, tak ti svazek klidně vydrží i přes 50 natočení. Když jsem začal létat soutěžně s modely P-30, používal jsem model OMEGA, ten vážil prázdný asi 32 g, takže na maximum 100 s stačilo natočit 1100 otáček (teoretické maximum však pro svazek z gumy TAN II 4 nitě o délce 720 mm bylo 2000). Takže ten jeden svazek byl v éru celý rok a ještě pár soutěží v roce následujícím a všechny soutěže jsem tehdy vyhrál, většinou s plným časem 500s.
Jiná je situace při létání v hale, kde není žádné letové maximum. Při soutěžích modelů F1D se často natáčí svazek až na 90 % z vypočítaného maxima. Dnes se většinou u halových modelů natáčí svazek mimo model a na zadním závěsu je dynamometr měřící kroutící moment, takže reprodukovatelnost letů je optimální. Ze zkušeností, kdy se to ještě nepoužívalo však vím, že platilo jedno pravidlo : pokud chceš na stejný svazek zopakovat stejný let, musíš do svazku na ten další let natočit o 5 % vyšší otáčky - aby při letu byl stejný střední moment. To mezi jednotlivými starty v Pavilonu Z byla časová prodleva asi tak 2 hodiny. Jinak se dobrý svazek namazaný ricinovým olejem schoval do papírového sáčku, za měsíc se trochu znovu přemázl a mohl podat opět špičkový výkon, to vydržel tak asi 4x.
Při létání s dvacetinkami natáčím podle teploty vzduchu, a podle toho, kolik potřebuji aby můj model letěl. Oproti optimálním podmínkám při testování doma (cca 25 st, C) musím počítat s tím, že venku je jiná teplota, každý 1 st. dolů znamená asi - 1% snížení koeficientu. Obvykle točím jen 75 - 80 % z vypočteného maxima. Vidím-li při natáčení, že se trhá bublina teplého vzduchu a mám-li připraveného časoměřiče, pak často natáčím jen 60% z maxima a hned startuji do stoupáku . I SLABÝ STOUPÁK JE SILNĚJŠÍ NEŽ TA NEJLEPŠí GUMA

[Robert Pajas]

Josef Kubeš mi poradil vzorec, pro výpočet maxima otáček ve svazku, který prý má i nějakou tu reservu pro různé šarže gumy TAN II: délka svazku v mm násobená deseti lomená odmocninou z plochy průřezu (mm čtv.)

[seawindttt]

Ano,ten vzorec používám. Násobit deseti nebo devíti,jedenácti .......... Záleží na průtažnosti gumy. Ale deset je tak průměrná hodnota a sedí bezvadně. Já jsem si všiml že mi to tak do pěti letů chodí nádherně a pak mi to začíná (podle sil v natáčedle) dovolovat do gumy natáčet víc a víc otáček ale výkon jaksi klesá.Éro nestoupe tak krásně jako při prvních natočeních. Vyzkouším odpočinky gumy a budu měnit po např. čtyřech letech a za hodinu nebo déle ji zase vyzkouším

[Lubomir Koutny]

Někde se ztratil můj nejnovější příspěvek. Hodně mne to naštvalo, bylo s tím dost práce. Nicméně to zkusím ještě jednou a naposledy.

Tak tedy Roberte, to, co ti řekl Pepa celkem dobře platí, pokud maximální otáčky svazku Nmax = K . L/odmocnina z průřezu
K = koeficient získaný trhací zkouškou (ten se pohybuje u tuzemské gumy OPTIMIT mezi 6-7, u staré dobré gumy PIRELLI mezi 8-9,5 a u gum TAN mezi 10 - 12,5). Měřit průřez u gumy není jednoduché, ony ty hodnoty jsou dost gumové. Přesnějším údajem je váha na metr, tak například oblíbená guma TAN ji mívá mezi 3,05 - 3,4 g/m ( výborná guma TAN SS 2005 pak asi 3,16 g/m). Pro měření a výpočet K je dobré použít tzv. Nominální smyčku její délku získáte úpravou onoho vzorce, tak tedy např. u gumy 3,12 g/m má smyčka 2 x 3,12 = 6,24 g/m odmocnina z tohoto čísla je 2,5 po vynásobení 100 pak dostaneme délku nominální smyčky 250mm ( pochopitelně u smyčky z gumy 1x1 bude její délka 141 mm). Gumu svazuji štepůvkou v napjatém stavu. Přemáznu ricinovým olejem a provedu test. Gumu zavěsím na klíč ve dveřích u koupelny a postupně natáčím za současného vytahování, při natočených cca 350 otáčkách je guma vytažena na 400 % původní délky, pokračuji v natáčení za postupného zkracování až na původní délku to mám natočeno 700. Pak otáčky vytočím, gumu přemáznu, promnu mezi prsty, posunu uzel a natáčím znovu stejným způsobem na 90 %. Pokud praskla, tak zapíšu počet otáček. Pokud ne tak vše opakuji a natáčím až do prasknutí, pokud se tak stane při 1192 otáčkách, tak zapíšu K=11,9.
Je pravda, že ten koeficient je měřený v optimálních podmínkách, tedy v teple cca 25 st.C. Je li teplota nižší bude i koefocient nižší. Každý 1 st, C nižší teplota snižuje koeficient asi o 1%. Vliv má i způsob natáčení a průřez svazku - při výrazně vyšších průřezech je K nižší (asi vliv tření mezi vlákny a nerovnoměrné namáhání po celém průřezu). Přesnější výsledky vám dá trhačka na plném letovém průřezu u zkušebního svazku o délce 100 mm. Pak je výpočet podle délky svazku obyčejná trojčlenka.
V nauce o materiálech na VUT jsme se učili, že každé zvýšení teploty gumy o 4 st.C snižuje její životnost na polovinu. Eda Chlubný také říkal, že je dobré uchovávat gumu v chladničce. Někdy koncem šedesátých let jsme dostali od Svazarmu gumu nejen za soutěže wakefieldů, pokojáků, ale také za minimakety. Byla výborná. Polovinu jsem dal do sáčku ve skříni, druhou půlku do chladničky. Po roce ta z chladničky nestála za nic - byla znehodnocená, tvrdá K poloviční.
Téměř všechna tato "MOUDRA" lze si přečíst v mé knize Modely letadel s gumovým pohonem, je tam také návod, jak rychle otestovat gumu v prodejně. Jak byly testovány různé druhy gum, včetně tabulek a výsledků komparativních testů. Chápu, že pro obyčejného modeláře to může být únavné a chce se, aby čtenář i trochu přemýšlel. Před nějakým rokem mi hoši z Prahy poslali vzorky jejich gum, abych je otestoval. Dalo to dost práce, velkých díků jsem se nedočkal, výsledky potvrdily, že se jedná o horší šarže s malým kroutícím momentem. To vše by mi ani nevadilo, kdybych měl pocit, že to také trochu přispělo k osvětě a příště si to hoši zvládnou sami. Na druhé straně hluboce smekám před jejich propracovanou metodou povrchové úpravy, zvládnutí různých materiálů, japonskými papíry počínaje a různými laky konče, to nemluvím o parádním využití PC tiskáren a zvládnutí různých programů. Ony ty dovednosti se posouvají někam jinam :
Již asi 45 let vedu leteckomodelářské kroužky. Pozoruji jak za ty roky se hrozně snížila rukodělná dovednost mládeže. Také znalosti z matematiky jsou více jak ubohé, v kroužku začátečníků ve věku 11-14 nikdo z pěti hochů neuměl spočítat kolik je polovina ze 75. Nejen to, ti chlapci sice umí číst, ale neví co četli. Téměř nikdo z nich neumí vlastními slovy říci o čem ten článek je. Mám pocit, že toto se projevuje již i u některých dospělých. Jaký to rozdíl oproti situaci před takovými třiceti roky. Když jsem vedl kroužek na Slovaňáku tak tam vždy bratři Vysočanové perfektně citovali články z Modeláře jako by to byla Bible. Takový Ivan Šimoník nejenže je znal také, ale on je uměl prakticky využít - aplikovat. Nějaký rok na to při aerodynamických měřeních křídel a nominálních gumáků v hale byl tehdy tento student gymplu mým nejlepším oponentem, dohlížejícím na regulérnost měření.
Ještě pár slov o gumě všeobecně : velký vliv na kvalitu gumy má nejen její chemické složení, ale i technologie výroby. Mám na mysli především časový průběh vulkanizačních teplot. Výrobce, který má lidi,co toto perfektně zvládají, takový může dělat nejlepší gumu na světě.
Ano, ono se tím průběhem teplot dá dokonce zakódovat zda optimální hodnoty bude mít guma hned z výroby, nebo až v průběhu delší doby t.j. třeba za tři roky. Nicméně dnes má výrobce gumy TAN velké problémy, protože před pěti roky od něj odešel onen machr, který toto vše měl v malíčku. Takže od té doby je to místo vysokého standardu spíše systém pokus, omyl. Ano občas se jim za ty tři roky povedla nějaká ta slušná várka, ale kvalitu TAN SS 2005 to zatím nemělo a to ta 2005 zdaleka nedosahovala úrovně šarží z r 1999 ( tu dnes pokojáčkaři kupují za desetinásobek původní ceny), nebo například 03/95 (která sice neměla tak vysokou špičku, ale ta střední, téměř lineární část byla nezvykle vysoká).
Ten kdo potřebuje opravdu kvalitní gumu v malém množství pro halové modely, ten má šanci koupit ji od Jirky Kaliny. Zvláště pokud potřebujete jiné průřezy než 1,5 x1, 3x1, 5x1, nebo 6x1. Před pár roky takovou zakoupil Michal Králík a výkony jeho peanutů narostly o 30 %.
Normální člověk přímo u výrobce nemá šanci pravidelně kupovat opravdovou kvalitu. Když vás nezná a vidí adresu Czech Republic tak vá pošle ten nejhorší šmejd, co má na skladě. Zkuste vysondovat u takového Mikina Kaplana, Luboše Drobisze, Milana Nového, nebo někoho jiného z reprezentantů, jak to oni shání.
Také by nebylo špatné konečně společnými silami zhotovit stand na testování dovážené gumy, dnes není problém stáhnout celou křivku vytáčení, integrál plochy pod ní k x ose je akumulovaná práce. Otázkou by pak bylo jak by hlavní nákupčí jednotlivé šarže prodával. Poslední dva roky, pokud pronikla zpráva, že se nějaká šarže lépe povedla, tak nebyla k sehnání ani u mých známých v USA (akorát jednou jsem takto zachytil půl libry a létám to v Mustangovi, 2 svazky, každý asi již 12 letů).

[Hugo]

Pepa Kubeš ve Volném letu psalo o gumě 01/2010, že má lepší parametry, než 05/2005. M.

[Lubomir Koutny]

1. Jak to měřil ? Já dělám vždy statický test a pak komparativní v hale stále na stejném nominálním ořechu RAINBOW. Detaily a tabulky srovnávaných gum najdete v mé knize Modely letadel s gumovým pohonem.
2. Kde tu gumu může sehnat normální člověk ? Já ji dostal od kamoše z USA pouze 1/2 libry, jak jsem již psal, létám ji ve dvacetince P-51H Mustang. Je opravdu dobrá, ale podle mých statických i komparativních měření lepší než TAN SS 2005 není.

[Hugo]

Nevím, jak ji měřil (zda ji měřil), ale myslím, že si to šuškají vrabci v pokojářkářských kruzích a asi jde o první pozorování - snad prý dává podobný momentový průběh, ale snese větší počet otáček.
Já ji sehnal u Hořejšího, v Děčíně taky někdo prodával 1 libru. Údajně ji ještě Hořejší má. M.

[shark]

01/2010 Hořejší už nemá, to co nabízí je pozdější várka, snad 05/2010, má snad být horší.

01/2010 jsem vyzkoušel na Pé-třicítce, 10g, šest předepjatých nití 3x1, 1200 otáček, model letěl hódně dobře. Nebylo tam to, co u Super Sportky starších várek ( 2005 vyjímám), tedy velký počáteční moment který éro vyhnal nahoru a pak už jen kroužení bez výrazného stoupání. S 01/2010 model stoupal celou dobu vytáčení( měřeno stopkami).Termika vyloučena, gumu vidím jako velmi dobrou, 05/1999 to ale není. Bohužel na nějaké další zkoušení a testování zatím nebyl čas.
Jasně že tohle není žádná podstatná informace, jen chci upozornit, že pokud nemáte kontakty na gumičkáře zvenčí, který má zase kontakt na výrobce, nikdy pořádně nevíte co kupujete. Často to nevědí ani dovozci/prodejci.Tohle mají zmáknuté eF-1Béčkaři, ti vědí, kde brát.