Guma

[Lubomir Koutny]

Pane kolego, jak jste přišel na to, že se jedná o "nezmysel". On je to fakt, který vím od Mikina Kaplana, který je reprezentant v F1D a Tréglův kamarád. Můžete upřesnit Váš zdroj informací ? Nebo jen tak plácáte ? !!!

[shark]

Nejlepší guma, jakou má Ivan Tréger je 5/99, kterou má ode mne. Takže klídek, hoši, nehádejte se...
To, že v Bělehradě lítal na 3/02, bylo způsobeno vedrem v hale, při kterém 5/99 praskala a to nejen jemu. Příští rok ve Slanic to prý bude jiné.

Tyhle povídačky jsou skorem v každé kategorii. On má zázračnou gumu, kterou koupil na benzínové pumpě kousek od Weidenu. Lítá na svazek, který vypadl Andrjukovovi z kapsy... Zajímavé, že jsem na Všechově nikdy neviděl Mikitu Kaplana, an přetržené svazky sbíraje...
Logiku by to mělo, ne?
Takže bych tuto historku zařadil do tzv. modelářské latiny.

[Lubomir Koutny]

Honzo nezáleží na tom, kam bys ty co zařadil. Tady se mluví o tom, na jakou gumu Ivan poprve udělal mistra světa. Mikin Kaplan možná nikdy na Všechově nebyl, ale to nic nemění na tom, že Ivan ano a ten stržený, na zem vhozený svazek s Nového F1B si vzal, doma otestoval a zjistil, že je to nejlepší guma, kterou kdy do té době měl v ruce.
Jinak končím s touto pitomou diskuzí. Ten, kdo si chce ověřit fakta, pro toho zde je mail na Mikina Kaplana : "KAPLAN ELEKTRO" <elektro@kaplan.cz>, nebo ještě lépe, zeptejte se přímo Ivana !

[shark]

Tak jo, já se na to Ivana zeptám, jsme poslední dobou dost v kontaktu.

[discobolos]

Dovolím si přispět i já svojí troškou do mlýna.
Můj slovenský kamarád Vlado Macura, který se zná velmi dobře s Ivanem Trégrem (navrhuje mu profily, on je totiž Trégr takový "klasický" modelář, létá špičkově i jiné kategorie než F1D, třeba F1E).
Zrovna minulý týden mi psal, cituji pár jeho slov:
" No a ked som v tom VL cital, v clanku o gume, ako Ivan Treger vyhral na MS s gumou, co tiez nasiel na sutazi, teda z roztrhnuteho zvazku z F1B, hned ma napadlo, ze by sa Ti ta guma mohla zist. Takze ak chces, dam Ti ju.
Vcera mi volal Ivan, zaujimal sa o akysi LDA profil, teraz si robi nove pokojaky na MS, lebo MS bude v bani v Slanici, tam ze treba uplne ine modely, ako do haly v Belehrade. Ked som mu spomenul ten clanok, normalne sa rozculil. Ze nevie, kde to ten b... zobral. Ze je to samozrejme uplny nezmysel. Ak by ten /Koutny? -opat ten otras mozgu/ co i len trocha rozmyslal, nikdy by takuto ko... nenapisal. Uz len preto, ze ma gumaky sa pouziva o priereze okolo 3x1, na pokojaky okolo 1x0,8 /on mi to povedal presne, iba som si to nezapamatal/. No a uz namazana guma ze sa neda narezat. A ked bol zvazok namahany tak, ze paskol, nik s nim nevyhra nic ani na beznej sutazi."
Tolik citát.
Na vysvětlenou, Vlado je po otřesu mozku a prý dost zapomíná.
Osobně jsem zkoušel jednou namazanou gumu nařezat řezačkou a přestože jsem ji dost důkladně vypral, klouazala tak, že se nařezat opravdu nedala.
D

[albisko]

Honzo nezáleží na tom, kam bys ty co zařadil. Tady se mluví o tom, na jakou gumu Ivan poprve udělal mistra světa. Mikin Kaplan možná nikdy na Všechově nebyl, ale to nic nemění na tom, že Ivan ano a ten stržený, na zem vhozený svazek s Nového F1B si vzal, doma otestoval a zjistil, že je to nejlepší guma, kterou kdy do té době měl v ruce.
Jinak končím s touto pitomou diskuzí. Ten, kdo si chce ověřit fakta, pro toho zde je mail na Mikina Kaplana : "KAPLAN ELEKTRO" <elektro@kaplan.cz>, nebo ještě lépe, zeptejte se přímo Ivana !

však práve od neho Ivana mám tú informáciu s Ivanom som bol 3roky v repre tíme F1E na dvoch ME a 1xMS

[Lubomir Koutny]

Tak se tedy zeptej přímo Ivana. Já mám tu informaci od Mikina a dosud jsem neměl důvod o jeho slovech pochybovat. Jinak není problém i namazanou gumu vyprat a po uschnutí řezat, dost záleží, čím ji řežeš. Také jsem pár let létal F1D, dokonce i reprezentoval ve Slaniku, takže snad i o této kategorii něco vím a Ivana pamatuji z doby kdy s pokojáky začínal a jezdil i na soutěže do Lomnice u Tišnova...

[discobolos]

Pokud nestačí svědectví ze dvou nezávislých zdrojů, pak je asi zbytečné cokoli dodávat .
Někdo má holt vždycky pravdu ...

[albisko]

do Tišnova som chodil aj ja neskor do Prostejova na F1L N50 a LRS
teraz makám na F1M a neskor ak ma pritom nešlahne aj f1D
ps pred vypustením takýchto informácií s čím sa vyhrávajú MS a ME poprosím si overiť fakty ako zavádzať menej znalú modelársku verejnosť
s pozdravom
palo polonec,rcm martin
info pre Dušana: minulý víkend brat hodil s F1N 43,5 v 10m hale

[Lubomir Koutny]

Ano Palo, souhlasím, byla to moje chyba, že jsem si tu informaci neověřil. Ale bral jsem to od pokojáčkáře, reprezentanta jako fakt. Dnes již přesně nevím, zda o tom nemluvil ještě někdo další... Takže pro pořádek tu neověřenou informaci z mého článku dodatešně mažu !

[Jan Čihák]

Zdravím všechny minimaketáře, obzvláště poté všechny kdo se zajímají o problematiku gumy, jejího měření a testování. V 1. řadě jsem nuce poděkovat za možnost, registrovat se a vyjádřit tak svůj názor na několik okolností, které se týkají problematiky měření energie gumového svazku atd. V první řadě chci upozornit, že nebudu reagovat na nekonstruktivní dotazy, respektive narážky to je špatně/dobře atd. Jsem v každém hodnocení vždy obezřetný, proto mi nějakou dobu bude trvat sehnat relevantní informaci k odpovědi všem. Pokud ale budete mít k mému článku jakýkoli dotaz, mohu se pokusit odpovědět - pokud to budu vědět. Nejsem studnice všeho vědění a vší moudrosti ohledně gumy a nejsem ani expertem přes toto téma. Ono je celkem logické, že "čím je větší ostrov našich vědomostí, tím je logicky větší pobřeží naší nevědomosti" (Kdo to asi řekl?). I tak jsem se nechal zaregistrovat, abych mohl přispět i na toto veřejné místo - do diskuze o gumě, články o gumě. Všechny tyto jsou již dostupné na stránkách LMK Sezimovo Ústí, ale i přesto je zkusím vložit ještě sem. Dělám to i z důvodu, že jednou jsem byl žádán o souhlas s uveřejněním mého článku právě zde. Proto přikládám i další článek (oba již vyšli v časopise Volný let). I přesto, najde-li se někdo s dotazem a nejasností, rád na to budu reagovat. Nechci aby můj článek kohokoli idradil, ale je nutné si uvědomit že guma je polymer a jako takový se chová (nestálá, nezesíťovaná vazba atd.) a proto je možné, že se i vlastnosti gumy budou měnit s léty, že mohla být nějaká na počátku "dobrá" a posléze již "nestojí za nic", nebo že "zraje jako víno" Budu se těšit na plodnou diskuzi a dotazy, které, když budou konstruktivní, zodpovím. Zdraví Jan Čihák a dále již slíbené články o gumě.

Guma Tan Super Sport
Základní informace
V současné době existuje pro modely poháněné gumovým svazkem vlastně pouze jediný zdroj gumy, který je použitelný pro soutěžní létání. Tato guma se vyrábí v USA a má doopravdy jedinečné parametry, díky kterým je mimořádně vhodná pro soutěže. Dovolím si i bez větších obav tvrdit, že v současné době se pro naše potřeby nevyrábí kvalitnější guma.
Nejsem ještě takovým pamětníkem, a tak nemohu relevantně hodnotit gumy, které pro létání používali modeláři v osmdesátých letech, mám na mysli Pirelli, Panda atd. Předchůdce gumy Tan Super Sport, špičková guma Tan II byla vyráběna až do doby, než byl výrobce donucen změnit složení. Jako blesk z čistého nebe zasáhla tato skutečnost celý letecko-modelářský svět. Z počátku několik šarží gumy Tan Super Sport bylo nesrovnatelně horších a pro modeláře zvyklé na vysokou kvalitu gumy Tan II to byl neskutečný šok. Modely zalétané na gumu Tan II náhle přestávaly létat. Dnešní nejlepší šarže gumy Tan Super Sport se již kvalitou velmi blíží šaržím gumy Tan II, ale jedná se jen o pár dostupných šarží.
Nyní se guma vyrábí ve dvou kvalitativně a cenově odlišných šaržích. První, méně kvalitní, má název Tan Sport a výrobce u ní uvádí, že se hodí pro trénink a létání kdy nepožadujeme maximální výkonnost, přičemž její cena je asi o třetinu menší než cena druhé Tan Super Sport. U gumy Tan Super Sport se uvádí, že se jedná o gumu pro soutěžní létání a všude tam, kde požadujeme maximální výkonnost modelů a cena je samozřejmě úměrně vyšší. Guma se tradičně dodává v několika rozměrech od rozměru 1,6x1mm až po rozměr 9x1mm, a to v papírových krabicích o váze 1 libra nebo 10 liber (1 libra=453,4g). Standardní rozměr je 3,2x0,8-1,2mm. To je dáno způsobem výroby. Nejprve musí guma zvulkanizovat, poté se hmota dostává mezi válce, které ji rozvalují na potřebnou tloušťku, která závisí na mnoha parametrech, a proto je síla vlákna velmi variabilní a není výjimkou, že se jednotlivé šarže od sebe výrazně liší. Mnohdy se liší i stejná šarže v jedné krabici, kde je v extrémním případě na začátku síla 0,8mm a o několik metrů dále například 1,2mm, což se může v průběhu určitého množství zopakovat. Kvalitě gumy to ale evidentně zcela vůbec neškodí, jen je s tím nutné počítat při kompletování svazků. Na řezu bývá guma poměrně čistá a bez znatelných otřepů. Je hladká, narůžovělé až žluté barvy. Různé odstíny žluté se ale nejvíce střídají ve všech šaržích. Na povrchu je guma posypána bílým práškem, který má zabránit slepení vláken a chrání ji částečně před odřením. Po zhotovení svazku ale doporučuji tento prášek z gumy smýt ve vodě s mýdlem, protože po namazání tvoří prášek s mazadlem emulzi, která při natáčení gumového svazku značně zkracuje jeho životnost.

Vázání svazků
Jako soutěžící v kategorii F1B popíši postup vázání svazků pro tuto kategorii, lze jej použít i pro kategorii P 30 a F1G s adekvátně menším množstvím gumy. Nejprve si navážíme množství gumy, které je povolené pravidly, ale je snížené o hmotnost mazadla, kterého je zapotřebí pro namazání gumového svazku. Poté svážeme svazek na potřebnou (předem určenou) délku, přičemž není možné hledět v naší kategorii na počet vláken gumy, protože se svazky díky způsobu úpravy gumy ve výrobě (válcování) liší průřezy vláken, a tak je dost dobře možné, že se bude počet vláken ve svazcích lišit. Je ale důležité, aby svazky měly v sobě pokud možno stejné množství energie. U kategorie F1B je několik technik, jak dosáhnout roztřídění svazků. Já používám po svázání a namazání svazků na stejnou délku ještě kombinaci s protažením gumového svazku na vzdálenost 2m, kdy třídím jednotlivé svazky dle síly naměřené na siloměru právě v této vzdálenosti. Tím je z části zajištěna podobnost svazků. Při vázání uzle na gumě je dobré ji nejprve naslinit, aby se vlákna o sebe netřela a neničila. Pro vázání využijeme jeden uzel přes prst a poté ještě pojistíme dvěma jednoduchými uzly jako při vázání tkaničky u bot. Tento druh uzle se nerozváže ani po namazání svazku. Případně je nutné uzel pojistit ještě nití, pokud používáme jiný druh uzle.

Mazání svazků
Existuje několik receptur osvědčených více nebo méně. Jsou zastánci i odpůrci různých druhů mazadel. Jednou možností je používat samotný ricinový olej, který se dá zakoupit v malém množství v lékárně. Další alternativou je mazat silikonovým olejem, který se vyrábí synteticky a není zřejmé, zda při dlouhodobém působení gumě neškodí. Třetí alternativou je smíchání glycerinu nebo mýdlové vody (Spiritus) s ricinovým olejem v různém poměru, případně rozpuštění mýdla na holení (Barbus)v glycerinu. Andriukov používá pro mazání svazků velmi hustou silikonovou pastu.Má zkušenost je taková, že pokud je mazadlo příliš řídké, tak se snáze na svazek aplikuje, ale při natáčení se rozstřikuje všude kolem a svazek je po natočení téměř suchý. Stejným způsobem se mazadlo chová, pokud je zahřejeme, a to nejen při natáčení, ale i pokud zvýšíme teplotu okolního prostředí. Není jednoznačně možné říci, které mazadlo je nejvhodnější. V každém případě ale doporučuji před mazáním gumové svazky oprat (a to i nové) v mýdlové vodě a poté ještě opláchnout v čisté vodě. Po oschnutí svazků je namažeme dostatečným množstvím mazadla, ale pozor na maximální dovolenou hmotnost namazaného gumového svazku.

Natáčení svazků
Kolik do svazku bezpečně natočit otáček je dle mnohých autorů snadné vypočítat na základě koeficientu průtažnosti a průřezu svazku. Nejsem schopen hodnotit, do jaké míry jsou tyto teoretické výpočty srovnatelné se skutečností. Můžeme ale říci, že dle koeficientu průtažnosti (tedy na kolik cm je možné maximálně natáhnout 1cm gumy, tedy je li koeficient 1:10, znamená to, že 1cm gumy natáhneme na 10 cm) je možné odvodit kolik otáček do svazku lze dát. Čím je koeficient průtažnosti větší, tím lze do svazku natočit více otáček. Guma Tan Super Sport má koeficient průtažnosti v závislosti na kvalitě jednotlivých šarží 1:8-1:10.
Samozřejmostí je, že v průběhu natáčení je nutné sledovat i kroutící moment při určitých otáčkách, a až v tento okamžik můžeme adekvátně vyhodnotit kvalitu našeho gumového svazku a jeho vhodnost pro létání. Pokud máme možnost při natáčení kontrolovat kroutící moment, je to jen přínos pro nás samotné. Vrtačky pro natáčení z ukrajinské produkce mají v sobě zabudovaný tzv. torque metter (měřič momentu, měřič kroutícího momentu), který je nejen ve vrtačkách pro F1B, ale i pro F1G. Jen tento způsob natáčení za neustálého sledování kroutícího momentu může přinést maximální výsledek. Počet otáček je také závislý na okolní teplotě prostředí, a je nutné si uvědomit, že se zvyšující se teplotou je možné svazek snáze ukroutit, především díky tomu, že se u některých šarží zmenšuje kroutící moment a guma neklade tak velký odpor při natáčení. Natáčení gumového svazku zásadně ovlivní jeho životnost. Při soutěžním startu, kdy je svazek natáčený na maximum,lze na něj letět pouze jeden start a po správném natočení je již k dalšímu letu, natož pak k soutěžnímu, nepoužitelný. Před samotným natáčením je dobré nový svazek těsně před touto procedurou vytáhnout na maximum a po nějakou dobu zatížit. Až po této době je vhodné začít natáčet. Do poloviny maximálních otáček je svazek natáčen v maximálně napjatém stavu, až poté se začíná postupovat směrem k modelu. Je důležité natáčet plynule a ve svazku nevytvořit neplynulou rychlostí natáčení a neplynulou rychlostí pohybu velké uzly. Pokud nepožadujeme maximální výkonnost, guma nám vydrží mnohem déle, jestliže svazek bude natáčen na 60-80% maximálních otáček.

Skladování
Dlouhodobé skladování gumy je vhodné v papírovém obalu, lépe než v igelitovém. V každém případě je výhodné gumu skladovat na temném a chladném místě.

Tento článek nemá za cíl vyčerpat zcela problematiku týkající se současné gumy Tan Super Sport, jedná se spíše jen o základní informaci a všeobecně známá doporučení, která je vhodné při zacházení se špičkovou gumou Tan Super Sport dodržovat, aby bylo využito maximálně jejích vlastností pro létání.

Jan Čihák


Guma Tan Super Sport, opět a trochu jinak.

Je to již nějakou dobu, kdy v časopise Volný let vyšel článek o gumě Tan Super Sport. V čísle 1/2011 jsem uvedl několik poznatků, které se týkaly skutečnosti výroby a základních charakteristik této gumy. Pro připomenutí - zde bylo možné nalézt, jak se guma vyrábí, jak můžeme jednotlivé svazky připravit, čím lze svazky mazat, jakým způsobem je natáčet a skladovat. Zajímavé doplnění mého článku, napsal Jan Vodička v čísle 3/2011, zejména se týkalo skladování gumových svazků. Jak už to ale bývá, poznatky a vědomosti je dobré neustále rozšiřovat, a tak jsem „neusnul na vavřínech“ a neustále se vzdělával i v této oblasti. Překvapilo mě několik kladných reakcí na článek a stoupající počet dotazů, které se týkaly problematiky gumového pohonu. Zároveň při shánění nových poznatků ze všech dostupných zdrojů mě překvapovala neinformovanost o některých zcela zásadních skutečnostech, které s touto problematikou souvisí. Vyvození závěrů o vhodnosti nebo nevhodnosti jednotlivých šarží pro soutěžní létání tak není mnohdy založeno na skutečnosti, respektive tato tvrzení stojí na velmi vratkých základech, protože nezohledňují ty nejzásadnější poznatky. Předpokládám, že specialisté na modely poháněné gumovým svazkem budou po přečtení tohoto článku zarytými odpůrci nebo zastánci popsané problematiky. Jakékoli náměty vítám a budu velmi rád, pokud se o své zkušenosti podělí i s ostatními čtenáři Volného letu, právě na stránkách tohoto časopisu.

Co je guma?
Ve stručnosti můžeme gumu charakterizovat jako materiál, který má elastické vlastnosti. Je složena z dlouhých řetězců molekul známých jako polymery a se specifickým názvem eleastomer. Existuje i poměrně jednotná definice pro eleastomery, totiž že se jedná o materiály, které při pokojové teplotě umožní opětovné natažení na minimálně dvojnásobek své původní délky. V současné době existuje jak přírodní guma – známá jako cis-poly-isoprene + voda pod názvem latex. Použití přírodní gumy dnes tvoří méně než 1/3 z celkového množství v průmyslu. Výrazně do popředí se dostávají syntetické kaučuky a mezi ně patří i Guma Tan Super Sport. V dnešní době je známo minimálně 8 základních druhů syntetických gum s více než 44 poddruhy, které jsou uvedeny v databázi ASTM (American Society for Testing and Materials). Jen pro doplnění uvádím, o které směsi se jedná, bez toho, aniž bych specifikoval jejich přesné charakteristiky. Pomineme-li tedy přírodní kaučuk (mléčné šťávy kaučukovníku – latexu), tak do syntetických kaučuků lze zařadit v nejzákladnějším dělení následné eleastomery:
a) Butadien-styrenový (SBR), který se hodí pro všeobecné použití, vyznačuje se horší
pevností než přírodní kaučuk, ale zároveň má vyšší odolnost proti stárnutí za vyšších teplot.
b) Polybutadienový (BR), jedná se o tvrdou pryž a v kombinaci s přírodním kaučukem má lepší odolnost proti oděru. Používá se například v běhounu pneumatik.
c) Butadien-akrylonitrilový (NBR), ten dobře odolává bobtnání , vzdoruje olejům a rozpouštědlům. Má nižší mrazuvzdornost a horší odrazovou pružnost.
d) Butyl kaučuk , isobutylen-isoprenový (IIR) se vyznačuje dobrou nepropustností pro plyny, dobrou chemickou i tepelnou odolností, zároveň má nízkou odrazovou pružnost.
e) Chloroprenový (CR), který vyniká vysokou odolností proti oxidaci (stárnutí v ozonu), sníženou hořlavostí, dobrou nepropustností pro plyny a odolává olejům a benzínu.
f) Isoprenový (IR) má stejné chemické složení jako přírodní kaučuk a je snadno zpracovatelný.
g) Etylen-propylenový (EPDM) se vyznačuje velmi vysokou odolností proti stárnutí (oxidaci)
a chemickým vlivům. V poslední době se vyrábí jako brimek (EPT) s různými olefiny.
h) Silikonový (SI), který má vysokou odolnost proti teplotám (-70 až +250 C), odolnost proti stárnutí, ozonu a je chemicky zdravotně nezávadný, zároveň má vysokou elektrickou pevnost.
i) Polyuretanový (AU) jehož vlastnostmi jsou: vysoká pevnost, houževnatost a odolnost proti oděru, ozonu, oleji.
j) Thiokolový, který má vysokou odolnost proti bobtnání.
k) Fluorokaučuky, tak je označována skupina kaučuků s vysokou odolností proti teplu, olejům a agresivním chemikáliím.
Je obtížné přesně určit, ke které ze základních skupin má guma Tan Super Sport nejblíže. Nesmíme zapomenout na základní charakteristiku gumy Tan Super Sport, totiž že se jedná o polymer a že je složena z několika monomerů, tedy mnohem jednodušších látek. Právě syntetické kaučuky, které jsou velmi blízké vlastnostmi kaučuku přírodnímu (polyisoprenu), jsou velmi významným produktem gumárenského průmyslu. Při výrobě se do nich používají přísady, jako saze, kaolin, antioxidanty, křída, barevné pigmenty atd. Nejdůležitější proces je tzv. vulkanizace, tedy spojení makromolekul do síťovité struktury. Výsledným produktem je eleastomer – polymer se řídce zesíťovanou molekulou. Se stoupající teplotou měkne, aniž by přecházel do plastického a následně tekutého stavu. To všichni modeláři dobře znají a vědí, že kroutící moment gumového svazku, počet otáček atd. je plně závislý nejen na šarži dané gumy, ale také na teplotě.

Je guma stejnorodý materiál?
Na tuto jednoduchou otázku neexistuje tak jednoduchá odpověď. Samozřejmostí je, že výrobce se snaží dodržovat všechny postupy tak, aby bylo dosaženo homogenity materiálu. Při míchání směsi, do které se používá kaučuk, někdy také regenerát (opotřebené pryžové výrobky) a ostatní složky (vulkanizační prostředky, urychlovače vulkanizace, aktivátory vulkanizace, retardery, plniva, změkčovadla, antioxidanty, peptizační činidla, barviva, pigmenty, separační činidla a nadouvadla), je velmi důležité dodržet postup výroby, aby bylo dosaženo požadované kvality. Pokud se na tento proces podíváme se základní znalostí dané problematiky, lze výrobu rozdělit na přípravu před samotným navažováním a proces míchání gumárenských směsí. V první fázi přípravy v nejobecnější rovině dochází ke štěpení molekul kaučuku, snížení molekulární hmotnosti a zvýšení plasticity (nejčastěji se jedná o předehřátí na 60 °C po dobu 24 hodin), kdy se připraví také další přísady. Proces samotného míchání gumárenské směsi je velmi složitý a není možné jej do detailu popsat, ani to nemá být obsahem tohoto článku. Při míchání je cílem vytvořit homogenní (stejnorodý) materiál. V průběhu celého míchání je velmi důležité dodržet konstantní teplotu, množství přísad, jejich pořadí a v neposlední řadě také dobu promíchávání jednotlivých složek. Je zde celá řada proměnných, které ovlivňují výslednou kvalitu gumy. Jedním z nejdůležitějších procesů je vulkanizace. V průběhu vulkanizace dochází k vzájemnému působení různých přísad a nastává řada změn v materiálu. Nejčastějšími změnami jsou změna mechanických vlastností, změna citlivosti k teplotě, změna v bobtnání a rozpustnosti a změna fyzikálních vlastností. Při změně mechanických vlastností dochází k získání elasticity a nárůstu mechanické i strukturní pevnosti. Snižuje se i hysterze a trvalá deformace. Změnou citlivosti k teplotě se rozumí, že vulkanizát je elastický v širokém rozmezí teplot. Co se týká bobtnání a rozpustnosti, tak vulkanizovaná směs je nerozpustná a jen omezeně bobtná , což je závislé právě na stupni vulkanizace. Změna fyzikálních vlastností, určuje specifickou váhu, index lomu, tepelnou vodivost a také roztažnost.
I zde je na místě připomenout, že ač je směs homogenní materiál, nemusí se nám jednotlivé prameny gumy díky způsobu výroby (válcování) a síle od cca 0,8-1,2 mm takto jevit. Nařezání gumy je provedeno poměrně přesně a odpovídá rozměrům uvedených výrobcem, tedy 1/8“, 1/16“, 3/16 a 3/32“. I přes tuto skutečnost, svazky, které vyrobíme ze špičkové gumy, i když mohou mít stejné parametry váhy, nemusí být stejné, co se týká parametrů délky, průřezu a tedy výsledné energie.


Testování gumy
Výše popsaná problematika jasně dokládá skutečnost, že je velmi nesnadné testovat různé šarže gumy a porovnávat je mezi sebou. Jediné, co můžeme mezi sebou objektivně porovnat, jsou právě testované kusy gumy jednotlivých šarží. V případě, že budeme usuzovat na základě kusu měřené gumové smyčky, respektive pramenu gumy, že budou díky homogenitě, o kterou se výrobce snaží, další oka (respektive prameny) totožná s testovaným vzorkem, dostaneme velmi pravděpodobně nesprávné - nestejné výsledky i u stejné šarže gumy. Proto jen velmi těžko můžeme souhlasit s tvrzením, že když byla zakoupena guma nějaké šarže, otestována a na základě skutečnosti, že náš test vyšel jako dobrý, byla koupena další guma stejné šarže, ale výrobci, respektive prodejci nás chtějí obelhat a prodali nám gumu úplně jinou, respektive s úplně jinými parametry. Takováto tvrzení jsou přinejmenším zavádějící, jelikož nevíme, jak jsou při jednotlivých testech, které provádíme, naplněny podmínky metricity při experimentálním měření. V nejširším kontextu se jedná o tranzitivitu, aditivitu, rozhodnutelnost a konstantnost. Nemá smysl zde popisovat do detailů teorii testování, respektive co vše musí být zachováno pro možnost srovnání jednotlivých měření. Obecně můžeme říci, že je vhodné, aby se všechno testování realizovalo za co nejméně rozdílných podmínek při provádění testu. Od teploty přes osobu experimentátora až po časovou souslednost testu atd. Za předpokladu, že všechny podmínky metrizace jsou splněné a dostáváme rozdílné výsledky, můžeme to přisuzovat nejrůznějším vlivům. Pokud jsou rozdíly jen malé, může jít o chybu měření, pokud jsou ale výrazné, začneme se zpravidla podivovat nad tím, co vlastně měříme, respektive o jaký vzorek se jedná. Následně můžeme vyvodit závěr, že se jedná o zcela kvalitativně odlišný vzorek – tedy jinou šarži gumy. To ale nemusí být správná úvaha. Doufám, že po přečtení dalších řádků bude takových nesprávných úvah méně. V článku o gumě z r. 2011 jsem psal i o způsobu výroby (řezání a válcování) a výše byla zmíněna postupně celá problematika v komplexní podobě. Už tato skutečnost může mnoho alespoň částečně zasvěceným do této problematiky, napovědět. V průmyslu se používají k testování eleastomerů velmi složité testy, které musí splňovat normy ISO, jsou standardizované, mechanismy na testování jsou nesmírně drahé, a to jak softwarově, tak i materiálně. Dovolím si tvrdit, že naše laické testování a porovnávání různých šarží gumy je přinejmenším nevhodné. Jak už napovídá nadpis této části, guma, ač se výrobci snaží vyrobit homogenní materiál, tak jednotlivé svazky ze stejné šarže gumy nejsou stejné. To znamená, že je každý námi připravený gumový svazek více nebo méně odlišný. Záleží potom na nás, jakým způsobem se s tím vyrovnáme. Můžeme to ponechat náhodě, bez jakéhokoli měření a být nešťastní, jak nám celou soutěž guma bez problémů fungovala a v rozlétávání se najednou stalo cosi nepředvídatelného a model „vůbec nelezl“ anebo jsme byli poraženi o 5-10 vteřin a to vše připíšeme vlivu štěstí nebo smůly apod. Pokud pomineme skutečnost, že při létání mimo halu neexistuje start bez vlivu oblasti, kde to „více“ nebo „méně“ padá, tak i přes to, mimo opadání modelu hraje podstatnou roli energie, kterou je schopna guma vydat pro pohon modelu. Při létání v hale, kde je eliminován vliv termiky, větru atd., je tento vliv ještě více markantní. Nejlepší modeláři kategorií halových modelů poháněných gumovým svazkem pečlivě vybírají nejen šarži gumy, ale také konkrétní úseky, ze kterých nařežou co nejpodobnější svazky, tyto svazky pak zaběhnou a otestují přímo v modelu a jednotlivé gumové svazky takto označené posléze používají při soutěžním létání. U kategorií F1B, F1G, P30 i jiných je situace o mnoho složitější, protože svazky není možné před použitím v modelu natočit a testovat, protože to vede k jejich částečnému znehodnocení. Proto je nutné najít jiný způsob pro testování ne šarží, ale jednotlivých gumových svazků. Experti v oblasti F1B používají různé metody, od původního zjišťování tahu každého svazku, přes jeho délku, průřez, vzorce s výpočty až po dnešní nejmodernější metody, kdy je svazek natahován za pomoci řízeného elektromotoru při neustálém snímání tahu (za pomoci tenzometru) a vzdálenosti, to vše je připojeno na počítač se softwarem, kde dochází k vyhodnocování a zakreslení snímané charakteristiky do grafu. Samozřejmostí je možnost nastavení požadovaného tahu, rychlosti napínání, respektive ukončení napínání v okamžiku dosažení požadovaných hodnot. Pokud zachováme parametry stálosti okolního prostředí a další volitelné proměnné, co se týká tahu atd., potom můžeme jednotlivé svazky mezi sebou skutečně porovnávat. Právě softwarové zpracování umožní velmi objektivní záznam průběhu tahu, a pokud k tomu přičteme plně mechanizované a automatizované měření, bez možnosti vstupu lidského faktoru (mimo upevnění gumového svazku), tak můžeme říci, že toto měření je opakovatelné s minimální chybou a rozdílnost výsledků je tak možné přisuzovat kvalitě jednotlivých svazků.

Závěry
Z výše uvedených skutečností plynou jasné závěry, které snad ukončí naše laické polemizování nad špičkovou gumou Tan Super Sport. Nejen jednotlivé šarže jsou rozdílné, ale rozdílné jsou i jednotlivé svazky připravené ze stejné šarže. Pokud výrobce dodrží do detailu výrobní postup, použije stejné ingredience, stejné pořadí při mísení složek, neznamená to, že budou šarže stejné, jelikož do všeho vstupuje mnoho dalších okolností (například vliv teploty, rychlost chladnutí směsi atd.) pro které by musely být v průběhu výroby ideálně vytvořeny stálé laboratorní podmínky, což není v praxi dost dobře možné. Proto se budou vždy nejen jednotlivé šarže, ale i jednotlivé svazky více nebo méně lišit. Musíme si přiznat, že rozdíly mezi jednotlivými šaržemi u gumy Tan Super Sport jsou stejné, jako tomu bylo u gumy Tan II. Jediný rozdíl je v rozdílech v dané šarži. Rozdíly mezi svazky v jedné šarži z gumy Tan II byly podstatně větší, než jak je tomu v současnosti u gumy Tan Super Sport. Zodpovědně mohu říci, že měření ukazují rozdíl mezi jednotlivými svazky ve stejné šarži gumy Tan Super Sport. Rozmezí se pohybuje okolo 8 %, zatímco u gumy Tan II rozdíly činily i 20 % v jedné šarži. Toto zjištění je zajímavé a možná může vysvětlit mnohým „selhání výkonnosti“ jejich modelu při důležitém startu. Mnohým z nás se 8 % rozdílu v energii gumového svazku může zdát jako bezvýznamná hodnota. Pro rozlétávání a ostatní důležité starty do ideálních (beztermických) podmínek však tato hodnota může být rozhodující pro úspěch v daném závodě. Modely všech technicky náročných kategorií jsou již dovedeny k dokonalosti, jsou velmi účelné konstrukce a podobné si jako „vejce vejci“. Výkonově se jednotlivé modely samozřejmě lišit mohou a optimální seřízení do daných podmínek je základem úspěchu. Toho dosáhneme jedině poctivým tréninkem. Náskok před konkurencí je ale možné udržet právě tím, co je v pozadí. Pro modely poháněné gumovým svazkem se může zcela bezpochyby jednat právě o měření energie jednotlivých svazků před jejich použitím na samotné soutěži. Měřící mechanismus a softwarové zpracování takového přístroje ale není levnou záležitostí. Stejně tak je nutné mít prostor, kam lze takové měřící zařízení uskladnit. Pro měření svazků modelů F1B se jedná o nutnost mít poměrně velkou místnost. Samotný proces měření je také časově a prostorově náročnou záležitostí, obzvláště pokud měříme velký počet gumových svazků. Dále nemá smysl rozepisovat se o samotných detailech měření a zařízení, kterým se dané měření provádí. Zkonstruováno a softwarově ošetřeno může být nejrůznější způsobem. Důležité je, aby byl eliminován lidský faktor z měření, který v tomto případě může být velkým zdrojem chyb. Zároveň ale nesmíme opomenout, že měření gumového svazku je „třešničkou na dortu“, která jen podtrhuje celkově vysokou výkonnost daného závodníka. To že máme změřené svazky, a víme, které disponují potenciálně největší energií, neznamená ještě, že se nám tuto energii povede využít v celé komplexnosti. Musíme dodržet všechny důležité momenty při natáčení gumového svazku, včetně měření kroutícího momentu při současném sledování počtu otáček. Jedině souhrn všech těchto poznatků nám umožní optimálně vyhodnotit vhodnost daného svazku pro soutěžní let. Berte prosím tento článek jako motivační podnět pro zvýšení výkonnosti vašich modelů, podnět k diskusi a racionálnějšímu měření gumových svazků, které je nutné provádět bezpodmínečně na každém svazku zvlášť a každý jednotlivý svazek i takto posuzovat. Pro modeláře, kteří se nevěnují kategoriím modelů poháněných gumovým svazkem, se tento článek možná zdá zbytečný. Na druhou stranu víme, že informace není zdraví škodlivá a po dočtení tohoto článku zůstanou stejně zdraví jako před zahájením četby.

Jan Čihák

P.S. Ještě jsem chtěl přiložit nějaké fotografie, ale jsou moc velké atd. až bud mít více času toto řešit, dodám - dokreslují totiž mé články.

[Jan Čihák]

Ještě bych si dovolil požádat Honzu Vodičku, který reagoval na můj první článek do VL , pokud jej najde a nalezne aby je sem také umístil - pokud není jinde, jsou tam doplňující informace které jsou nezanedbatelné a týkají se právě skladování gumy i jejího mazání.
Díky Honza Čihák