Výroba žeber

[discobolos]

Původně jsem se o tom moc zmiňovat nechtěl, ale když jsem si přečetl reakci na můj předchozí příspěvěk, uvědomil jsem si, že ne všichni mohli potkat časopisy, které já měl jako nějvětší zdroj informací v době, kdy Internet nebyl (přesněji u nás ).
Chci představit metodu, kterou jsem vyčetl z Přílohy Modeláře z r.1989, z článku Máte chuť na oříšky, který napsal Tonda Alfery a který byl mojí "oříškářskou biblí" v době, když jsem s nimi začínal.
Podotýkám, že jsem zkusil i jiné, ale asi nejsem dostatečně šikovný a pečlivý, takže výsledky byly horší, někdy až katastrofální (hlavně metoda Radka Gregovského-viz vlákno v sekci Modely, Sopwith Pup).

Tato metoda je vhodná hlavně tam, kde je konstantní hloubka křídla a spousta žeber.
Základní nákres je z uvedené Přílohy Modeláře

Priloha 89.jpg (52.98 KiB) Zobrazeno 10529 x

Bloky 1, 2 a 3 jsou vyřezány odporovou pilou z polystyrenu (či nějakého pronu) dle šablon dolního a horního tvaru profilu.
Dle obrázku jsou mezi ně umístěny dostatečně namočené destičky balsy. Důležité je, aby měly směr let ve směru letu (zajímavá slovní hříčka ), protože v tomto směru se pak budou odřezávat. Vše je omotáno něčím (gumou, gumovým škrtidlem, apod.), co to bude držet pohromadě. Horní destičku je vhodné předohýbat, protože hlavně v přední časti profilu to může do polystyrénu vytlačit díru a prohnutí pak není dle požadovaného profilu. Dobře se na to hodí nějaký válec (třeba malý váleček na nudle, pro bývalé raketýry je použitelný válec, používaný na vinutí trubek, apod.) a měkká podložka (třeba pod myš). Vše v bloku je třeba nechat důkladně proschnout (je tam malý prostor na odpařování tak je potřeba 2-3 dny dle teploty místnosti).
Na obrázku je tl. destiček 0,4mm, já běžně na oříška používám 0,8mm, na větší dvacetinku i 1mm.
Po vyschnutí si na destičky vyznačíme polohu stojin. Výhodné je, aby sousedily s polohou nosníků křídla. Na obrázku jsou dvě, já dal radši ještě jednu do místa největší výšky profilu (tam to pravidelně lámu při dalším broušení křídla). Opět je důležité, že stojiny musí mít leta ve směru své kratší strany (z pohledu profilu nastojato). U zadní stojiny, která má často výšku 1mm je potřeba řezat pomalu a velmi ostrou žiletkou, jinak se nám rozpadne na krátké nepoužitelné kousky.

zebra1.jpg (47.08 KiB) Zobrazeno 10529 x

Stojiny přilepíme ke spodní destičce, po zaschnutí pak blok uzavřeme přilepením horní destičky. Ta ale musí mít zbroušenu zadní část do úkosu, aby po spojení se spodní destičkou vytvořila pevnou tenčí zadní část profilu.

zebra2.jpg (41.06 KiB) Zobrazeno 10529 x

Dobré je přilepit tenký nosníček i do přední části profilu, aby spoj horní a dolní destičky byl na větší ploše. Jen se musí opatrně a pečlivě dobrousit jeho tvar.
Lepit je vhodné něčím co trochu déle schne, aby byl čas vše přesně ustavit (já používám něco jako Herkules-Soudal, lepidlo nadřevo rychleschnoucí). Ideální je, aby lepidlo bylo jen v místě spojů, hlavně ne na vnější části profilu, kde se pak špatně brousí.

[discobolos]

Ve výsledku to pak vypadá takto:

zebra3.jpg (45.46 KiB) Zobrazeno 10527 x

K řezání používám balsoříz, popsaný v jiném vlákně.
Příprava je trochu zdlouhavější a pracnější, finální "krájení" je ale naopak velmi příjemné a výsledkem jsou naprosto stejné profily pro celé křídlo (u víceplošníků křídla).

zebra4.jpg (62.69 KiB) Zobrazeno 10527 x

Většina patrně tuto metodu zná, nicméně třeba se najde někdo, komu to pomůže.
Dušan

[Steve]

Máš to pěkné!
Znám to, ale ještě jsem neměl odvahu to zkusit
Předpokládám, že máš žiletku na celou tloušťku profilu....Nebo ne? Nadvakrát?
Bojím se, že uhne, asi by byly dobré Rapidy.

[discobolos]

Řežu nadvakrát, sdola a shora, většinou se mi to potká . Pokud ne vyhodím to , zabrousím rovinu a řežu dál. K řezání používám žiltku Rapid (pokud možno co neostřejší).
D

[discobolos]

Zapomněl jsem , ne na celou výšku profilu, pak už je moc vysunutá a má tendenci uhýbat.
D

[Steve]

To je to, čeho jsem se bál.
Takže shrnuto - nadvakrát a Rapid.
Díky.

[discobolos]

Ha, koukám na obrázky a přistihl jsem se při lži . Je to Tiger . ale obecně uhlíkatá žiletka 0,13mm.
D

[Steve]

Asi jsem tě podvědomě ovlivnil, když jsem psal, že by mohly být vhodné Rapid.
Čéče, asi tu salámovou metodu přece jen zkusím.
Ten Radkův systém je pěkný, ale taky si s ním nějak nerozumím....

[discobolos]

No u Radkovy metody jsem narazil s řezáním balsy napuštěné vteřiňákem. Je to hrozně tvrdé a blbě se to řeže .
K tomu se připočetl fakt, že při nařezávání jsem nevěděl, jestli to má být tak co 1mm (na šířku jednoho pásku), nebo víc či míň. Pak jsem taky nebyl schopen to naříznout tak, aby po ohnutí a posunutí vrstev do jiných míst nevznikla mezi nimi mezera (asi jsem to nařízl lehce šikmým řezem). Výsledkem byl proužek, který byl hrbatý, nepravidelný a natolik tvrdý, že se nedal skoro brousit (což při drobných nepřesnostech v řádu desetin milimetru u mně vždy je). Možná bych se to časem naučil, ale spíše bych to viděl v duchu rčení "starého psa novým kouskům nenaučíš"
D

[Steve]

Myšlenka respektovat léta je bezva, ale dopadl jsem stejně, ten vteřiňák mě trápil.
Možná jsem to nesprávně pochopil, možná je nutný nějaký grif....
Možná by bylo řešením to lepit disperzním lepidlem (brousitelným!), mělo by to být měkčí....
Radek to dělá, takže to určitě jde, ale mě to nějak nešlo a podruhé to buď zkusím s tou disperzí nebo vůbec.....
Páskových křídel jsem udělal už celkem dost, a asi je budu dělat i nadále, ale zřejmě původní metodou "přes léta".

[Bayeux]

Taky řežu podle šablony přes léta, a po pravdě - speciál Modeláře byl pro mne taky biblí, ale tuhle metodu jsem nikdy ani nezkoušel, a teprve dnes jsem si ji díky Tobě rozebral a důkladně pochopil, jak to vlastně je. Ale jak jsi napsal, starého psa a dinosaura... Mno a řezat přes cokoliv prosycené vteřiňákem se mi echtuje, tak nějak už vteřiňák omezuji co to jde (broušení je pak horor). Ale kdo umí, ten umí

Jen mne napadá v souvislosti s těmito žebrami i balsořízem obecně: žiletka rozhodně uhlíkatá, ale nezkoušel jsi tl.0,2? V balsořízu se mi osvědčila, není o tolik tlustší a přitom krásně drží, neprohýbá se i při větším vysazení (zvláště pak pro lišty z tvrdší basy či větších průřezů) neuhne...
A pokud toužíš po tenčích - mám i super fine 0,1. A pak 0,3 - 0,4 - 0,5... Hold jsem bývalý žiletkářský náborář a stálý zásobitel (byť spíš převážně secondhandových)

[Lubomir Koutny]

Kdysi jsem stavěl Curtisse tříplošníka. Těch žeber tam byla spousta. Tehdy jsem poprve použil Tondovu metodu a ono to šlo. Prkénka byla z 0,8 mm lehké, možná až příliš měkké balzy. Lepil jsem ředěným kanagomem. Řezal jsem normálním balzořezem s žiletkou Tiger 0,13 mm v jednom zátahu celou výšku žebra, nezdálo se mi, že by žiletka nějak moc pružila a uhýbala (výška žeber nebyla velká).