minimakety.cz

Výšku nosníku je nutné vyšetřit experimentálně. Nejlépe je přilepit nosník s rozměry o něco většími než předpokládanými na spodní potah (ten je oříznutý na konečný tvar a máme tak jistotu, že nosníky obou polovin křídla budou při sestavování křídla proti sobě) a postupným dobrušováním/kontrolou sestavením křídla v přípravku doladit na správné rozměry. Křídlo slepuji v bloku po odříznutí horního potahu. Náběžná hrana přípravku je přelepena papírovou páskou – aby se křídlo k přípravku nepřilepilo. Na lepení odtokové hrany používám Perfect, ale ve velmi tenké vrstvě nebo ředěný vodou. Toto lepidlo je tvrdé a odtokovou hranu výrazně zpevní. Teoreticky se dá do odtokovky vlepit proužek papíru. Odtokovou hranu lepím přes balsový nosník – je tak zajištěno přilepení celé plochy. Křídlo je nutné nechat v přípravku důkladně vyschnout. Špendlíky před vytahováním prvně pootočit a pak teprve vytáhnout.

Tento způsob lepení zajišťuje správný tvar horní strany křídla. Pokud nejsou potahy sbroušeny správně, může spodní strana „vyjít“ trochu jinak – zpravidla trochu autostabilně. Pokud to není moc, nedělám s tím nic. Případné broušení odtokové hrany jen na podložce. Náběžnou hranu lze vyztužit nalepením uhlíkové kulatiny. Obě poloviny křídla jsou spojeny přes nosníky balsovou nebo překližkovou spojkou.

Ocasní plochy jsou vybroušeny z destičky. Nejprve vybrousím na čisto spodní stranu (levou u směrovky) a na skle pak dobrousím zbytek. Odtokové hrany jsou při broušení opět vyztuženy papírovou páskou. Broušení OP je z mého pohledu nejprašnější část stavby draku.

Jaký volíš u této velikosti modelu průřez nosníku (tedy jen tloušťku , výška je dána profilem)?
D

Přátelé, to je koncert.

Naprosto parádní, letím do Hornbachu pro polyš. Vážně, zajímají mne nové technologie a tento fotoseriál je vážně moc pěkně zpracován. Díky za to a těším se na další pokračování! Jura

Pěkné, to mi připomělo, že jsem stejnou technologií stavěl kdysi svého Grummana F3F-1. Tedy vlastně jen trup a taky krapet většího elektro RC:
http://www.modelweb.ic.cz/f3f_st.html

Dušan: Nosník má tloušťku 2mm - nejde ani tak o pevnost, ale o to, aby byl dobře přilepen k potahům a neměl tendenci "vystupovat" z obrysu. Pevnost křídla zajišťují především papírem potažené polystyrenové potahy - hlavním úkolem nosníku je držet tyto potahy ve správné poloze.
Jen doplním - výroba křídel zabrala asi 6 hodin, ocasní plochy jsou záležitostí půlhodiny. Samozřejmě je tu ještě potahování - tady spíš půjde o povídání, fotky moc potřeba nejsou - tak snad příští týden.
Domnívám se, že z napsaného a "vyfoceného" lze základní představu získat. Skutečně jediná potíž je v tom, že spousta věcí je jinak než při "klasické" stavbě, kterou má doposud většina z nás zažitou. Ale rozhodně to není postup složitější, špinavější nebo nedostupnější. Je to jen o ochotě, chuti a schopnosti zkoušet a učit se nové věci. Ale také o ochotě riskovat, protože se dá takřka s jistotou předpokládat, že některé věci se napoprvé, možná ani na podruhé nepovedou. Tento postup jsem si vyzkoušel už na několika modelech a považuji jej při dané úrovni znalostí za vcelku dobrý, použitelný a zvládnutelný - jinak bych jej nezveřejnil. Jsem připravem zodpovědět konkrétní dotazy nebo vyslovit nějakou domněnku, pokud nebudu odpověď znát. Těch slepých uliček mám za sebou dost a není nutné, aby je znovu prozkoumávali další. Připomínám, že jde o stav při dané úrovni znalostí. Taky jsem měl v daném okamžiku zdánlivě neřešitelné problémy, které se podařilo vyřešit (i s nevědomým přispěním dalších modelářů - ještě se k tomu časem dostanu) o něco později. A o to by snad mělo jít. Samozřejmě je nesmysl snažit se použít tuto technologii na modely předloh s "klasickou" konstrukcí potaženou plátnem. Ale nedovedu si představit, že bych se při stavbě dalšího "plecháče" vrátil ke zmiňované "klasické" konstrukci - prostě to z mého pohledu nemá logiku. V diskuzi o pravidlech se Luboš snažil hned od prvního návrhu polystyrenovým modelům přisoudit status "hitech" pro běžného modeláře nedostupné, což podle mne pravda není. Ale pokud si to někdo myslí, je to jeho právo a já mu to vymlouvat nebudu. Spíš bych připomněl jinou skutečnost. Pokud někdo vyrobí šablony a model se ukáže "fukčním", nebude asi problém tyto šablony poskytnout dalším zájemcům. Určitě se tak dá ušetřit spousta času. Navíc vyzkoužený model je možné takto relativně velmi snadno připravit do formy stavebnice - teď nemluvím o WWII. Svého času takové stavebnice dělal Vláďa Vaněk - jenže ten měl úplně jiné materiálové možnosti a zkušenosti/vědomosti, než jsou k dispozici dnes. Pokud někomu z předcházejících řádků snad vyplynulo, že jsem proti "klasické" stavbě, tak to ani náhodou. Jen jsem chtěl ukázat, že není potřeba držet se za každou cenu "jediné správné cesty" a je možné vyzkoušet i cesty jiné.

Jeden z možných dotazů: Nikde jsem neviděl, že se zabíváš nějakým ložem nebo ukotvením pro podvozek?.

Velice poučné a inspirativní,alespoň tedy pro mne.A ten krátký stavební čas.Jo hold kdo umí,ten umí.

Podvozek: standardně lepím (PU) při sestavování mezi potahy balsový blok cca 5mm a do něj vlepím papírovou trubičku, do které je zasunuta podvozková noha. Podvozek je lépe uložit pružně. U P-40 zatím nevím - jsou tam ty malé podvozkové gondoly, takže možností je víc.
Ty "výrobní" časy jsou současné - při prvních pokusech to byly spíše násobky těchto čísel.

Díky moc za postup. Je to v pravdě geniální. Jsem moc zvědavý na další pokračování. Hlavně jak se to dává dohromady, tím myslím usazení křídla a ocasních ploch no a samozřejmě co se dělá s povrchem. Zatím se tady objevují zmínky o potahování ale moc mě zajímá čím a jak.