minimakety.cz

Zdravím všetkých minimaketárov,

mám záujem postaviť P-47 Thunderbolt v mierke 1:20 a chcel by som tam použiť zaťahovací podvozok, ale nemám s tým žiadnu skúsenosť.
Prešiel som si staršie čísla Modelář, kde som našiel návod od p. Pazderu.

Chcel by som Vás poprosiť, ak ste už niekto použil daný mechanizmus (podobný), či by bolo možné uverejniť postup + fotky, pre lepšiu predstavivosť a inšpiráciu.
Ďakujem

Marián

Ano, tento systém jsem také použil na dvacetince Mig-3D, fungovalo to tak, že při startu byl podvozek dostatečně tuhý, pak se zatáhl a dvacetinka přistávala na břiše. Ovládání nebylo od osy vrtule s diskem, ale doutnáčkem a gimičkou. Dvacetinka je již mnoho let někde v Museu letectví a kosmonaultiky v Kbelích, kam jsem ji věnoval.

majof, aké máš vzdelanie?

Ako je to myslené, p. Sedlár?

Ak chce niekto aby mu poradili, tak treba vedieť či je to strojar, chemik alebo povedzme hudobník. Odtial začína akt radenia. Aspoň tak si to já myslím. Inak povedané som presvedčený, že taký návod, eventuálne výkresová dokumentácia sklápacieho podvozku pre Thunderbolta neexistuje. To proste treba vymyslieť a hlavne vyrobiť a pre každý eroplán bude iný. Takže to si musíš vymyslieť hlavne Ty. Ak by si mi bol napísal, že si strojar, tak poradím, že treba začať s kinematikou mechanizmu. Ak mi napíšeš, že si povedzme ten hudobník, tak poradím, aby si tomu dal pokoj. Môže sa stať, že model nakoniec vôbec nedostaviaš.
To píšem z vlastnej skúsenosti. Ja som strojar a bol som veľmi slušný konštruktér. Je tomu už viac ako 40 rokov, čo som doma chlapcom brňákom ukazoval model Westland Whirlwind, ktorý mal zabudovaný mechanizmus odhodu bômb včetne hand made "stroja času". Ten Whirlwind komplet v kostre, v reprezentačnej škatuli spinká už 40 rokov v pivnici. Preto som sa pýtal. Stratili sme čas a zbytočne zabrali miesto na tomto fóre.

On ten Pazderův systém je z dvacetinkářského pravěku - tehdy se hodnotil zavírací a otvírací podvozek (nikdy jsem nepochopil jak by se ověřilo že model někde v dáli podvozek opravdu vysunul, navíc si dost nedovedu pžedstavit jak takový systém dimenzovat aby přečkal přistání třeba do oranice s vysunutým podvozkem - opravu tímto poškozeného zatahováku si už nedokáži představit vůbec), což dnes už není, dnes se hodnotí jen zatažení podvozku, tudíž ta část vázaná na pohyb huga je bezpředmětná a i ty zámky tím pádem jsou zbytečně komplikované a náročné na přesnou výrobu, pro pouhé zatažení podvozku lze sklápěcí mechanizmus podvozkových noh řešit mnohem jednodušeji, systém zpožďovače může být od doutnáku přes jednoduché mechanizmy s pružinou a třecí brzdou až po nějaké strojky s pérem, několikastupňovými převodovkami a vzdušnou brzdou, třeba.
Dušan to možná píše trochu příliš ostře, ale je to tak - u každého typu je vhodné něco jiného a použité mechanizmy někoho jiného u jiných modelů se hodí tak maximálně pro inspiraci či okopírování s náležitým přizpůsobením konkrétním podmínkám. Takže v tomto případě bude vlastní invence nezbytná.

Ďakujem za reakciu a vysvetlenie.

1) ak je to nutná podmienka uviesť vzdelanie pýtajúceho sa na konštrukčnú radu, aby sa niečo dozvedel, tak to som teda nevedel.
- mám ukončené VŠ vzdelanie technického smeru (ako odpoveď na Vašu otázku) a kinematika mi niečo hovorí,
2) ja som v mojom príspevku nežiadal o výkresovú dokumentáciu priamo na daný model P-47 - ako som písal, mám záujem o stavbu, ale nakoľko som nič podobné ešte nevidel a nevytvoril (čomu sa nebránim a chcem sa o to pokúsiť) a našiel som k tejto téme iba priložené nákresy (autor p. Pazdera), chcel som len vidieť podobné mechanizmy, vytvorené a odskúšané Vami - modelármi s dlhoročnými skúsenosťami .

Ak ste s Vašou odpoveďou stratili čas a zabrali miesto na fóre - nemuseli ste tak urobiť, nikoho som do toho nenútil, len som položil otázku a očakával som odpoveď.
V konečnom súčte, aj tak Vám ešte raz ďakujem za názor, aj keď si myslím, že aj hudobník môže byť šikovný modelár, nie každý je predurčený stať sa strojárom - konštruktérom.

No a abych byl konkrétní, já sám měl zatahovák jen u Heinkela He-119 s rozporuplným výsledkem - zatahování podvozkových noh, včetně zavření krytů pneumatik, fungovalo perfektně, spolehlivě, a dnes bych to asi neřešil jinak. Horší to bylo s tím zpožďovacím mechanizmem - ten jsem nezvládl. Ten má dobře zvládnutý třeba Tonda Alfery u Wildcata, k tomu jsem se já tehdy už nedostal, model jsem předělal na elektro a RC a užil si s ním určitě víc než kdyby býval zůstal na gumu.

He, he, mám už hodně dlouho T-bolta verze N v kostře... ale zatahovací podvozek mě nenapadnul. Dovol mi můj skepticismus: bude to těžké, natrápíš se s mechanismem, a pokud to zprovozníš, obávám se, že míra uspokojení z takového detailu nebude odpovídat vynaloženému úsilí.
Navíc, pokud to chceš mít maketové, měl bys zatahovat i kryty a ostruhu (u Wildcata, MiGa, nebo Spitfira nižších verzí toto odpadá), ale hlavně zkracovat nohy hlavního podvozku, u T-bolta to v měřítku 1:20 dělá 11,5mm.

O tom, jak se bude za letu chovat dolnoploch s velmi rozměrnými koly před a po zatažení podvozku ani nemluvím.

Tak si říkám, že u minimaket je nakonec stejně nejkouzelnější plánovat a probírat se v duchu tím, co všechno je možné... zatahovací podvozky, vytahovací podvozky, odhoz bomb, čtyřmotorák!, tankování ve vzduchu, palba z kanonů, palba z kulometů, funkční dynamo, ventilky u koleček s funkční duší... ty jo, takových možností a všechno je to realizovatelné!!! Kdyby... bylo víc času... Takže nakonec - to mluvím za sebe - to skončí u jednoduchého éra, ideálně hornoplošník, který pěkně a bezstarostně létá, jeden let jako druhý, pěkně a čistě postavený... a radost je stejná a ještě zbyde čas na fantazii o tom, jaký by to bylo, kdyby přece jenom ten zatahovací podvozek.... atd. atd. .
Každý, kdo se pustí do složitějšího éra a DOKONČÍ HO a rozlétá ho, si zasluhuje metál a nehynoucí obdiv.
Držím Ti palce, abys to dokončil. Martin

A snad ještě pár vět. Ten Pazderův systém byl namontovaný na Ta-152H, tuto dvacetinku jsem nikdy neviděl létat a myslím, že měla dost nevhodný profil, možná byla i dost těžká. Celé to nevymyslel Lew Pazdera, ale bylo to z části převzaté ze zatahováků pro RC modely. Já jsem tento systém zvolil proto, že perfektně zajišťuje pevnou polohu podvozku při startu a dokonalé zavření při letu. S ohledem na rozměry dvacetinky stačila na výrobu překližka 0,8 mm. Pro P-47 by to chtělo větší dimenzi, asi 1,5 mm. Honza správně zdůrazňuje komplikovanost podvozku u P-47, kde při zatahování se noha i zkracuje. Pavel správně píše o problému s pevností vytaženého podvozku u dvacetinky přistávající do oranice. Nakobec ani přistání na letišti nemusí být zrovna měkké, to jsme viděli na jinak perfektní dvacetince B-33 se zatahovacím podvozkem v provedení Františka Bárty. Jinak s časovačem by nemusel být problém, takový ČEPO je docela maličký a váží asi 1g, k pohonu je použita malá smyčka gumy a smyčka silonu, což se dá vyižít pro vlastní táhlo zatahování.