Lesklé Humbrolky

[Lubomir Koutny]

Kamarád z USA mi poslal fotky své minimakety Pacific Standard C-1, je to pěkný vepřík a v jeho provedení dosti velký, necelý metr. Asi je to velmi létavý typ, protože jej vybavil determalizátorem. Naše pravidla jednak diktují jednotné měřítko M 1/20 a pak průměr vrtule 35% z rozpětí, takže u nás jako malá dvacetinka nic moc, ale jako M-oř, nebo P-pist by to mohlo být velmi zajímavé. Nakonec jsem jaksi zapomněl na svůj stařecký zrak a pustil se do titěrného pistácia. No v lostře to bylo za 1,5g bez vrtule. Za potah jsem zvolil kondenzátorák 7g/m2, ale chybou bylo, že jako barevné provedení to byly lesklé Humbrolky. Již při pokusu o stříkání přídě červenou se na potahu dělaly kapky laku jako kdyby pršelo na mastný plech. Nezbylo, než ti natřít hustou barvou štětcem (schlo to 2 dny). Váha byla vpředu, takže jsem si říkal nic zlého se neděje. Jenže po nástřiku lesklé modré (to jsem více ředil nitroředidlem a mizerně to krylo, ovšem nástřik byl bez těch hnusných kapek), bylo nutné nástřik ještě 2x zopakovat, aby bylo řádné krytí. Startovní číslo obtisky. Orýsování křidélek a kormidel není na lesklém povrchu moc vidět. No a éro je strašně těžké na zadek, takže vrtule s hlavicí za 1,5g a výsledkem je váha bez gimy strašných 4,5g. Vnučka říká, že je to pěkný tlouštík a je škoda riskovat poškození při zalétávání, ať to nechám na parádu, jenže ono to má jen pěkné barvy, jinak je vidět, že na tak malé modely již mé oči nestačí.

[Curtiss]

Bohužel, lesklé Humbrolky jsou problém. Za prvé hrozně dlouho schnou a za druhé mají mizernou kryvost, po naředění je to ještě horší. Revell na tom není o nic lépe, možná Tamyia, ale s nimi nemám zkušenost. Obecně s lesklými barvami jsem nikdy moc nedělal, a když už, tak se stejnými problémy, jaké popisuješ.

[shark]

A to jsou staré dobré Humbrolky, cca 20 let nazpět, nebo nové?

Pokud jde o Tamky, to jsou naprosto blbuvzdorné barvy, nedají se přeředit, perfektně kryjí, pokud není správný odstín v lesku, dá se přidat lak, případně po nástřiku přestříkat lesklým nitrolakem. Mluvím o akrylkách.

[Lubomir Koutny]

Honzo ta červená byla starší, nevím kolik let. Modrá, úplně nová. Ale hlavně ta červená dělala velké problémy při stříkání se na povrchu srážela do kapek a mezi nimi nekrytá plocha, proto nakonec jsem ji musel na příď natřít štětcem.
Kapitolou samou o sobě je zalétávání tohoto malého Vepříka. Předpokládal jsem, že to bude létat vlevo a tomu odpovídalo vyosení SOP, malý negativ na pravém křídle a dost velké vyoseni osy velké vrtule (130 mm) doprava. Jenže Vepřík si to štráduje doprava ! Do levé zatáčky ani za Boha a to jsem již 2x zmenšoval vyosení vrtule vpravo. Na 400 otáček v gumě TAN SS 07/2011 smyčka 1,7 g/m l=290 (tedy 1/4 z maxima) to ze začátku letělo v horizontu a pak v pravé klesalo, přistání po jednom okruhu s velkým zbytkem otáček, na 800 otáček stoupání do výšky asi 3 m, asi 3 okruhy a pak sestup, přistání s velkým zbytkem otáček. Po startu na 1000 otáček svíčka do výšky 5mm, visení na vrtuli, pak přepadnutí přes záda a pád na asfalt hřiště, na zbytek otáček pak docela hezký let přes 20 s. Nakonec jsem tedy srovnal SOP do osy, odboural podložku zmenšující vyosení vrtule vpravo asrovnal křídlo. Výsledkem byla klesavá pravá šturcspirála. Tak tedy znovu SOP doleva a znova zalétávat, asi to bude chtít trošku silnější svazek....Úspěšný soutěžní model to však asi nikdy nebude, to by musel být postavený za polovinu váhy!