minimakety.cz

K tomu ohýbání v míste lomu obvodové linky.
Jak se psalo kdysi v Modeláři - v místě zlomu z vnější strany naříznout, lehce nalomit. Po kompletaci příček v místě zlomu zalepit.
Použitím tohoto postupu a za pomoci pravoúhlých trojúhelníků, kterými lze trup na plánku fixovat, jde dosáhnout požadovaného tvaru bez nepříjemných efektů. Kompletací na plánu se tak vyhneš "banánu" , protože při lepení stále kontroluješ dodržení osy.
Samozřejmě je potřeba přípravky přesouvat, podle toho kterou část trupu kompletuješ. Já osobně začínám místem pod křídly. Zkompletované a v místě zlomu nalomené bočnice za pomocí trojůhelníků v podobě dorazu vpředu i vzadu zajistím ve správné (a stejné) poloze. Zalepím příčky nahoře i dole a pak pokračuju s přední částí až po motorovou přepážku. Poté přemístím trojůhelníky a zkompletuju zadní část. Ukončím kompletaci zalepením motorové přepážky.
U hranatého trupu to není takový problém, zpravidla vždy jde najít rovnou hranu, na kterou se při kompletaci bočnice položí a zafixuje trojúhelníky. Pokud máš problém dodržet přímou linii na nějaké delší hraně, lze to v místě, kde se odchyluje od spávného tvaru, zafixovat připíchnutým kouskem balsové lišty (tedy souběžně s balsovým nosníkem bočnice místo pomocného trojúhelníku).

K lepení - od jisté doby používám postup, který na tomto webu kdysi ukázal Robert Pajas. Z modelíny na nesavé podložce vyrobím malou hroudu a do ní udělám něčím (já používám tužku z Bauhausu) sadu komolých dírek, do kterých si odliju pár kapek vteřiňáku. Do téže tužky ze zadní strany mám vraženu tenkou jehlu se zlomeným očkem, kterou nabírám vteřiňák a aplikuju jej, kde potřebuju. Dá se tak lepit opravdu jen to, co potřebuju, navíc se s jehlou v tužce dostanu i do hůře přístupných míst. Zatvrdlý vteřiňák na jehle je třeba čas od času sloupnout nebo opálit.

Dobrý den.
prosím mohli by jste poradit, jak děláte kolečka pro minimakety?

Po mnohaleté modelářské pauze pustil do stavby modelu v měřítku 1:20. Je to Avia BA 122 podle plánku Rudolfa Drnce. Na tomto foru jsem našel spoustu informací, které mi se stavbou pomohly. Jen se mi nepodařilo zjistit, jak vlastně děláte kolečka.

Moje pokusy o vyřezání, nebo soustružení ve vrtačce nedopadly dobře. Nakonec jsem zkusil budoucí kolečko upnout pomocí podložek a šroubu M2 do vrtačky. Obráběl jsem Dremlem s malou cirkulárkou. Výsledek není úžasný, ale tato kolečka jsem použil.

Můžete poradit jak na to? Tuším, že chyba je tom upnutí pomocí šroubu, ale jak to udělat jinak? Jde o klasická kola, do vyplétaných kol se zatím pouštět nehodlám. Ale i tam je základem udělat přesnou obruč.

Díky Vladimír.

Já používám dřík k malé kotoučové pilce, asi taky příslušenství k Dremel. Je to kulatina asi 2,3 mm v průměru, na konci tlustší s vnitřním závitem M2. Takže asi něco podobného jako ty. Střední část kola-disk dělám z jednoho kusu balsy, obrousím na uvedeném nástroji (skrz vede šroub M2 přes podložky na obou stranách). Obruče, tedy plášť pneumatiky, mám slepený z několika pruhů/vrstev balsy s lety napříč. Ty se dají dobře za mokra ohýbat kolem disku. Lepeno nejlépe hustým lakem, disperzní lepidlo se špatně brousí. Podstatné je, aby balsa měla ve směru otáčení jakousi homogenitu-byla po obvodu stejně tvrdá. Pokud totiž brousíš kolo vyříznuté celé z jednoho kusu balsy, v místech kde jsou leta kolmo na brousící nástroj, je to tvrdší a kolo pak hází. Brousím papírem od zrnitosti 250 do 600, mám jej v ruce, ale možná na malém prkýnku by to bylo lepší.
Pokud chceš obrázek, najdeš jej tady:
http://www.minimakety.cz/howto/docs/mod ... _kola_.pdf
Díru po šroubu M2 pak vyvložkuju paírovou trubičkou, podle tloušťky hřídele (na té trubičku dělám).

Jinou metodu používá Jirka Doležel tady:
http://www.minimakety.cz/forum/viewtopic.php?f=6&t=578
Pak máš pneumatiky gumové jako originál.

Děkuju za rady i za inspiraci. Ten dřík z pilky to je hezký nápad, musím vyzkoušet.

Já jsem mezi tím využil čas na další pokusy. Vycházel jsem z toho, že ve vrtatčce brousit nejde, protože se točí pomalu. Pokud stáhnu kolečko na šroub mezi podložky tak se obtisknou do balzy a pak to musím opravovat (namočit a vyžehlit)

Dopracoval jsem se k následujícímu
Kolečka dělám z balzové překližky lepené zředěným Kanagonem. Na kolečka pro Avii jsem použil tři vrstvy balzy 2 mm.

Do Dremla upnu špejli o průměru 3 mm, srovnám a začistím konec. Do špejle jde kupodivu jednoduše provrtat díru 0,5 - 0,8mm pro osu kola. Pak na osu nasadím polotovar kolečka, vyrovnám ho a přilepím řídkým vteřiňákem.




Brousím smirkem na prkýnku i v ruce, občas používám i další nástroje - různé nože, jehlové pilníky a pod. Kolo se dá odříznout v točícím se Dremlu nožem a nebo lupenkovou pilkou. Následuje hledání pod stolem kam roztočené kolo spolehlivě zajede.

Zjistil jsem, že lepšího výsledku dosáhnu, když nejdříve udělám samotnou pneumatiku a následně do ní vysoustružím střed. Pneumatiku jsem odřezával v Dremlu na vyšší otáčky pomocí lámacího nože.
Je to sice dvojnásobek práce, ale pneumatika jde lépe nabarvit a celé kolečko vypadá mnohem líp, než z jednoho kusu.




No a takhle to dopadlo




Na malá kolečka (tato mají průměr 30 mm) se dá špejle jako unašeč použít. Zkoušel jsem průměr 50 mm a ukroutil jsem ji. Tady bude potřeba použít např. v minulém příspěvku zmíněný dřík z kotoučové pilky. Ten nápad se mi fakt líbí.

Jinak Avie pomalu pokračuje

Na větší kolo lze použít jako upínací tyč uhlíkovou trubku 2/1. Jen do ní vždy zasunu kousek 1mm ocelového drátu, aby ji sklíčidlo nepoškodilo.
Používám to i na brousení části kuželu na vrtule stíhaček z II.ww, zatím to vždy vydrželo.
Samozřejmě pak hřídel kola musí být 0,9-1mm, jinak by to házelo. Tedy na 1mm je potřeba vnitřní otvor trubky trochu zvětšit vrtákem, jinak to jde ztuha a kolo by se netočilo.
K zamaskování nepravidelně natřené obruče kola jsem začal používat nastříkané kolečko z papíru, které nalepím v místě disku. To vyřezávám OLFA kružítkem/nožem.

Pokud trefíš střed špejle vrtákem jen tak v ruce, tak to klobouk dolů. Já to zkoušel a asi jsem nešika .
Ono vrtat vrtákem 0,5mm je trochu legrace, stačí malá nepřesnost a vrták uletí, zlomí se.

Uhlíková tyčka je dobrý nápad na další pokusy

Vrtání špejle jsem zkusil a ono to šlo překvapivě jednoduše. Dremla mám puštěného na nižší otáčky, zarovnám čelo špejle a pak mám pocit, že otáčející špejle si vrták ustředí sama a po zavrtání ho vede tak, že je možné vrtat hodně hluboko a vrták bude pořád v ose. Natočil jsem to na video, ale těch 15 vteřin má 30MB a tak ho sem nevložím. Ale je na něm vidět, jak při pohledu z druhé strany jsem strašně mimo osu a točící se špejle si vrták stejně srovná do osy.

Ještě mě to vedlo k jednomu experimentu - vrtat pomocí pružinového drátu. Zkoušel na obyčejné kulaté špejli z papírnictví. A jde to také. První pokus s průměrem 0,8. Nic jsem nebrousil, jen jsem nechal špičku tak jak je po uštípnutí. Jde to o něco hůř než vrtákem, ale drát se neláme a dá se vrtat tím samým, který pak použiju jako osu.

Nejmenší "vrták" se mi povedl udělat s drátu o průměru 0,2 (Asi začnu místo koleček vyrábět jehly na akupunkturu).

Celé kouzlo je v tom, že se musí vrtákem do roztočené špejle (ne přiložit a pak teprv roztočit), když se špejle točí, je střed vidět. Doporučoval bych vrták nechat koukat co nejméně, v případě, že se netrefíte úplně přesně se vrták neprohne, ale udělá nepatrně větší díru. Jak už tam je aspoň důlek, může být vrták delší a sám sklouzne do středu.

Video můžeš uložit na YouTube a dát odkaz.

Taky někdy vrtám drátkem - důležitá je uštípnutá strana - ploška vytvoří správný "vrták do dřeva".
Ale mám i vrtáčky 0.2 a 0,3mm. Jsou dobré třeba na provrtání páskového žebra pro výplet bez rozštípnutí.

A nátěr obruče - pokud přece jen natíráš kolo z jednoho kusu, jde "nasadit" štětec a (i v prstech) točit kolečkem.
Lepší je pochopitelně upnutí v něčem s malými otáčkami.
Hrnčíři takto malují linky na vázy a pod.

Avie je moc pěkná!
Kolečka taky dělám stejně soustružením pneumatiky a středu každé zvlášť. Ještě mám 2 tipy:
1) jako hřídel středu kola používám injekční jehlu příslušného průměru jehly podle použitého drátu na hřídel podvozku. Při broušení slouží k uchycení do Dremela a po odfrézování přesahů slouží jako ložisko hřídele podvozku.
2) mezi pneumatiku a střed kola (nebo výplet v případě vyplétaných kol) používám jakýsi ráfek z hnědé lepící pásky. Osvědčilo se mi vytvořit pásek o příslušné hloubce (podle tloušťky pneumatiky) ze dvou slepených vrstev lepicí pásky, který se vlepí zevnitř do pneumatiky a vytvaruje se přesně do podoby tvaru ráfku - jde to hezky tvarovat, protože páska je vlhká. Vypadá to moc dobře a vytváří to zajímavý detail. Obzvlášť pěkně to vypadá u vyplétaného kolečka.
Snad to je srozumitelné.

Díky spoustě rad získaných tady na foru a několika dnům, kdy počasí bylo stavebně modelářské je Avia hotová a připravená na zálet.

Model Avia BA 122 je postavený podle plánku dvacetinky od Rudolfa Drnce z edice Modelář, původně pohon gumovým svazkem.

Nyní jako RC model o rozpětí 430 mm, řízená směrovka a výškovka, letová váha 42g. Na povrchovou úpravu tiskem jsem použil podklady od Roberta Pajase, které vyšly v RCM.

Krásná práce! Kromě samotného modelu se mi líbí i hodnotné moderní využití dnes už v podstatě historického plánku.
Můžu poprosit o informaci o použitém RC vybavení? Díky.

Máš to moc hezké. Ale jsem zvědavý jak s tím budeš bojovat v letu, na to že nemáš řízená křidélka tak to véčko není největší, aspoň co je z fotek patrné.