minimakety.cz

obrázek pro ilustraci při tisku z adobe reader je pro správnou velikost je nutné mít zaškrtnuté skutečná velikost

časem bych mohl připravit i barevnou verzi pro tisk z pc na potahový papír s patřičnými přesahy, nyní ale musím pokročit s něčím jiným, pomohlo by kdyby sem někdo dal nějakou ukázku jak by to mělo vypadat jaký přesahy a tak ale nebude to hned

menší pokus

Kvízová otázka staví to teda někdo nebo to bylo horší než práce, tzn zbytečná práce:-D:-D:-D:-D + otázka druhá mám čmárat ty potahy nb ne?:-D jesli jo tak bych potřeboval nějakou kritiku k dílu předchozímu jesli to takhle tiskárna schroustá či nikolivěk nikdy sem na potahový papír netisk tak nevím co to obnáší:-)

Naprosto správná otázka. Zodpovědět ji může jenom Tom Heinl. Do konce roku má jít do důchodu, již si výkres dvacetinky nechal vytisknout, takže naděje je veliká, ale také je pravda, že na DM se mu moc líbil Jirkův Kurir...

Kurir? A líbil? No to je asi někde něco špatně - že by porucha smyslu pro krásno?

Inu jak je vidět horší než práce je už jen zbytečná práce nebo se snad někdo pochlapil a postavil to?:-)

Tom Heinl, který I.A.R. 828 chtěl stavět, já otravoval s 3-pohledem a pak kreslil výkres dvacetiny, se nakonec rozhodl postavit Turbočmeláka. Asi udělal chybu, ale to je jeho věc.
Právě dnes posílám výkres dvacetinky I.A.R. 828 Dušanovi Garbovi, který ji chce stavět, Myslím, že to bude v nejlepších rukách a již se těším na krásnou dvacetinku.

Dle návrhu šéfredaktora MHm jsem kolegův řípohled doplnil článkem o letounech A.I.R. 821-828. Takže doufám, že brzy bude obojí publikováno jako perfektní podklad.
Letoun I.A.R- 828
V podvědomí většiny našich lidí bylo Rumunsko považováno za agrární stát s poměrně málo rozvinutým průmyslem, u některých jedinců tento názor ještě přetrvává. Ovšem kdo se zajímá o letectví tak ví, že již od počátků prvních létajících aparátů měli Rumuni hned několik úspěšných aviatiků. Byli to především Traian Vuia, Aurel Vlaicu a především Henri Coanda, kteří patří mezi pionýry letectví. Je pravdou, že tito mohli hodně čerpat z tradiční rumunské spolupráce s Francií.
V období mezi válkami pak v Rumunsku vzniklo hned několik leteckých továren ( I.A.R. , I.C.A.R. , S.E.T. atd.) a také spousta amatérských konstrukcí. Rumuni také stavěli v licencích úspěšné zahraniční typy a zlanařili i nejlepšího polského konstruktéra autora letounu PZL-7, který v r. 1937 v Brašově v I.A.R. řídil licenční stavbu PZL-24 (max. rychlost 430 km/h) a v r. 1939 pak vzlétl jeho dolnoplošník I.A.R. – 80 (max. rychlost 510 km/h).
Po válce v Rumunsku vznikla spousta nových různých konstrukcí továrna I.A.R. mimo cvičné školní, akrobatické a turistické letouny stavěla také víceúčelové a malé dopravní letouny, zajímavou byla i úprava sovětského proudového letounu Jak-23 na dvousedadlovou verzi. Samostatnou kapitolou pak je vývoj zemědělského letounu, ten začal v r. 1967 jako I.A.R. - 821 s hvězdicovým motorem A.I.-14 R.F. o výkonu 300 KW (podobně jako u nás Z-37 Čmelák). Následovala i jeho dvoumístná verze. V roce 1970 pak vznikl na stejném draku I.A.R.-822 s plochým motorem Lycoming o 290 KW, kterého bylo vyrobeno 200 ks. Následoval I.A.R. – 826 s upraveným křídlem a pak I.A.R. – 827 , který dostal motor Avco Lycoming IO-720 (400 h.p.) a druhé sedadlo pro mechanika vedle pilota. V červnu 1976 pak dostal polský hvězdicový motor PZL-3S 600hp). V r. 1981 pak vznikla verze s motorem Pratt & Whitney Canada PT6A-15AG o výkonu 680 h.p. a ta byla označena jako IAR-827TP.
Poslední verzí pak je IAR-828, který byl poprvé u nás publikován v L+K jako černobílá fotka tohoto prototypu s třílistou vrtulí . Barevné fotografie na googlu pak ukazují tentýž typ v muzeu se čtyřlistou vrtulí. A právě velká spousta fotek, některé přímo z boku a údaje o rozpětí, ploše a délce umožnily Ondřeji Markovi vytvořit dokonalý 3-pohled pro stavbu minimakety v měřítku 1/20. Jeho publikování v odborném časopise pak splní podmínky pro dokonalé podklady pro soutěže.


Ing. Lubomír Koutný
LMK Aviatik Brno

To je správný postup, tím pádem bude tenhle pečlivě rekonstruovaný výkres bez jakýchkoliv námitek možno brát za nezpochybnitelnou dokumentaci, a to je moc dobře.
Na druhé straně to představuje další Pandořinu skříňku (kterou se po anabázi s vláknem o konstrukční podobnosti a povrchové věrnosti snad už zdráhám plně otevřít), a to čím se tato dokumentace stane validnější když bude otištěna oproti prostému vyvěšení na web? On ji snad bude někdo v redakci posuzovat?

Ten třípohled co jsem spáchal dokonalý není, i když je na internetu několik fotek, ze kterých jsem vycházel, tak si myslím že pro profi monografii by bylo potřeba si celý letoun proměřit a důkladně nafotit všechny detaily. Zejména by pak bylo třeba rozlousknout "záhadu čumáku". Já vycházel z této fotky download/file.php?id=3019 . V třípohledu jsou nakreslené obě varianty. Je na rozhodnutí minimaketářské veřejnosti a bodovačích jestli tento třípohled budou považovat za vhodný podklad nebo ne. Hlavním důvodem kreslení toho třípohledu bylo abych si to zkusil a jsem si vědom toho, že moje dílo není dokonalé.

Pavle máš naprosto pravdu. Publikování v MHm již na kvalitě 3-pohledu nic nezmění, Ondřej mne požádal, zda bych k němu udělal komentář, šéfredaktor jej požadoval...