25. Openscale 2017

[Pavel Stráník]

To máš Dušane hrozně těžký. Bodování je navýsost subjektivní záležitost a mnohem důležitější než absolutní bodový příděl je udržení relací mezi modely. A toho nejde docílit tím že se budou výsledky přejímat z předchozích bodování. Sám víš že kolik modely dostanou záleží na tom kdo je boduje a taky třeba na tom v jakém rozpoložení bodovači zrovna jsou. To co navrhuješ by bylo ideální za stavu kdyby bodování bylo exaktní bez vlivu lidského činitele, ale za současného stavu si to moc nedovedu představit. A to tohle rozhodně nepíši proto že bych bodovačům nechtěl práci ulehčit, naopak, obzvláště za situace kdy sám dost často boduji a moje lenost je příslovečná

[Vyvel]

Já to říkám furt, že lenost je matkou veškerého pokroku. Jinak soudím, že pokud se přikloníme k bodování každé položky na stupnici 0 - 10 bude jednodušší udržet vzájemné relace. Dovedu si představit i situaci, kdy bodovači projdou celou stojánku modelů a ohodnotí jednu položku stylem - ten má perfektní detaily - to je jasná 10, ten má horší 8 a ten nemá žádné 0.
Ještě pozn. pro adminístrátora - něměla by se diskuse o bodování odehrávat raději v sekci pravidla?

[Hugo]

Praxe přepisování bodů tady už na Openscale v minulosti byla a pokud si vzpomínám, tak jsme s tím spokojeni nebyli. Souhlasím s Pavlem Stráníkem, jediná cesta je asi bodovat znova a znova. Bohužel bodovači z řad nesoutěžících nejsou (pokud jsou, ať se přihlásí, každý organizátor soutěže je vřele přivítá). Přijde mi nešťasté, že si modely musí vzájemně bodovat soutěžící. Létání s maketami na gumu je náročné na čas a soutěžící by si zasloužili, aby ten čas na soutěži měli, místo aby bodovali. Dost na tom, že soutěže organizují lidi, kteří sami létají.
Znovu oprašuji myšlenku Radka Gregovského, který tvrdí, že makety by se bodovat neměly, odporuje to samotné myšlence maket, kdy každá maketa je jedinečná a neporovnatelná. S létáním je to stejné. Každá snaha o porovnávání je nutně odsouzena k nezdaru. Makety by se měly obdivovat a mělo by se s nimi létat (doufám, že cituji mistra správně ). Tento přístup je asi pro mnoho z nás příliš nezávislý. Dovolím si malou provokaci - kdy jindy makety nebodovat, než nyní, když vlastně nezávislí bodovači nejsou? Stejně se scházíme na soutěžích, jak kdo může a ceny v poslední době dostanou stejně všichni . V Rakovníku se makety nebodují a funguje to.
PS: omlouvám se za zaneřádění tématu. Martin

[Honza Drážek]

bodovači projdou celou stojánku modelů a ohodnotí jednu položku stylem - ten má perfektní detaily - to je jasná 10, ten má horší 8 a ten nemá žádné 0.

Myslel jsem že se tak boduje ?!

Znovu oprašuji myšlenku Radka Gregovského

Radek mi svými myšlenkami připomíná Galilea Galilei Taky mu to nežrali a jak se mýlili

[Emil]

No,
já bych pro změnu zahrnul do bodování i podklady. Někteří poťouchlí soutěžící z toho dělají pro bodovače lušťovku na dlouhé zimní večery:
1/ Tak máme pěkný třípohled. Podklad pro bodování. Bohužel, obsahuje několik verzí. Bokorys je znázorněn pro obě verze, čelní pohled je společný, půdorys je ale pouze pro verzi, kterou soutěžící samozřejmě nestavěl . Vzít barevnou pastelku a zdůraznit rozdíl mezi variantami, to by mu ruka upadla. Našinec pak marně přemýšlí, proč to ten vozembouch slepil tak křivě.
2/ A co barvičky? Barevné schéma není, to se našinec prokouše anglickým textem. Ona je tam moc pěkně popsána slovně barva, ale pouze horních ploch. Dolní plochy jen odkazem na předchozí verzi. Trocha detektivního pátrání, ošklivý pohled na soutěžícího. Ejhle, v hromadě předloženého salátu je další okopírovaný hustě popsaný list A4 (anglicky, of course). Relevantní z něj je ale jen jedna věta . Dotyčný požádá příbuzenstvo, aby k vánocům dostal pod stromeček sešívačku (a fixku). Bodovači neprovozují ani čtenářský kroužek, ani detektivní kancelář.
3/ Děsivá je i snaha předložit maximum podkladů. Dokumentace rozsahem hodná Lva Nikolajeviče Tolstého. Perfektní třípohled (nejlépe několik), barevné schéma, velikost a tvar výsostných znaků, jejich umístění, kdejaký ten popisek, vše zdokladováno na dobových fotkách tohoto konkrétního kusu. Naneštěstí se ale všechny podkladové materiály dohromady popírají. Takže to máme popisek na trupu podle obrázku 1, tam nám ale nesedí roundel. Aha, roundel je podle obrázku 4.... Tvar směrovky nám sice na třípohledu 1 nesedí, podle třípohledu 2 je v pořádku. Aha, ten třípohled 1 je kvůli tady tomu detailu
4/ Rozhodně by ale mělo platit, že soutěžící nejprve shromáždí podklady, teprve až pak staví. Ono v některých případech chvíli intenzivního šrotování zabere zjištění, zda-li to, co stojí před bodovačem na stole a to, co je popisováno v dokumentaci má alespoň něco společného a při raním balení soutěžící omylem nevzal úplně jinou složku

A soutěžící, který bude mít podklady v čurbesu, tomu bude model ještě před zahájením bodování komisně sešrotován. Bodování tak proběhne ve svižném tempu .

[Dušan Sedlár]

Pavlíku, nie som si celkom istý, že je to tak. Iste. Bodovanie je "vetranie" subjektívneho pocitu,ale...
Neboduje sa na každej súťaži "od buka, do buka", ale bodovači sú viazaní bodovacou tabuľkou, kde je max. 100 bodov. Ideálne postavený model musí dostať tých 100, alebo skoro 100 bodov a ideálne postavený model tých skoro 100 musí dostať na každej súťaži./ Prosím bod dva hore dole./ Každý model podľa mńa sa porovnáva s tabuľkou. A to čo píšeš Ty Jirko sa mi tiež nezdá. Ak by sa stretli na niektorej súťaži modely, ktoré majú nárok povedzme na 80 bodov, nemôžu predsa dostať skoro 100 bodov, lebo nie je tu lepší a pri porovnaní s takýmto modelom "ulepenec" nemôže dostať 70, alebo 85 bodov.
Ale nechcem budiť nejaké vášne. Čo som minule napísal, to bola taká reakcia na to, ako som v lete videl statočne pracovať na Openscale 2016 bodovačov. Všetka česť! Nad modelmi trávili nekonečne času a napadlo ma, že pasáž bodovania minimakiet je najzranitelnejšou časťou súťaže. Ak to raz nebude chcieť nikto robiť...
A k tomu nebodovaniu. Asi by sa dalo postaviť povedzme ZERO so štyrmi špajličkami ako trup, dve rebrá v krídle, atď a čo potom. Zoberiete takýto model do súťaže?

[Hugo]

A k tomu nebodovaniu. Asi by sa dalo postaviť povedzme ZERO so štyrmi špajličkami ako trup, dve rebrá v krídle, atď a čo potom. Zoberiete takýto model do súťaže?

Na Zeru postavenému ze 4 špejliček a dvou žebírek není nic obdivuhodného a majitel takového letadélka by si asi (doufejme) řekl, že příště přijede s maketovějším modelem. Při "nebodovací soutěži" vlastně o soutěž v pravém slova smyslu nejde. Jde v zásadě pouze o dvě kriteria: 1) obdivuhodnost a 2) létání - podstatný je kladný vztah k maketařině, takže těm lidem stojí za to se sejít a zalétat si.

Napadlo mne, že by bylo možná fajn, udělat jednu venkovní soutěž do roka (maximálně 2), kde by bylo vše zajištěno jak má být - nezávislí bodovači, bodování dle pravidel, atd. (a možná i guláš za 50kč ) - prostě by to byl pro soutěžícího svátek dostat se na tuto soutěž. Věděli bychom, že tam budeme všichni co volné makety létají. Museli bychom organizaci nějak vyšpekulovat a možná do ní i zainvestovat víc než teď. Možná jde o to, víc zapojit diváky - vesměs to jsou modeláři, kteří už aktivně nelétají, ale makety je táhnou. Proč by se třeba nemohli diváci aktivně zapojit placením vstupného? Ze vstupného dát bodovačům odměnu (na guláš)... variant je asi víc. Zbytek soutěží (které nyní jsou) udělat jako happeningy typu Rakovník, kde se sejdeme ti co mohou + zalétají si nové modely + možné workshopy - prostě jako v Rakovníku. Žádné zdržování s bodováním, protože bodovači z řad nesoutěžících nejsou (kdyby byli, bylo by to jiné). Já věřím, že by to mohlo být lákavé i pro nové lidi, kteří nechtějí soutěžit, protože mají dojem, že to pro ně není, začínají, jejich výtvory se nemohou rovnat současným špičkovým maketám hrstky maketářů, které jsou opravdu na světově špičkové úrovni. M.

[Pavel Stráník]

Napadlo mne, že by bylo možná fajn, udělat jednu venkovní soutěž do roka ......

Nic nového pod sluncem to už tu bylo - a bylo bezvadné, super, alespoň já na to mám ty nejhezčí vzpomínky - ano OPENSCALE v prvotních ročnících. To byla nádherná společenská záležitost s banketem v luxusním prostředí, společenském oděvu a třeba i s partnerkami. Takže mustr by tu byl, jen kdo to zorganizuje a zasponzoruje. Ono to není totiž jen tak, je to asi půlroční práce, ale to si snad všichni dovedete představit, někteří si to i vyzkoušeli .....

[Vyvel]

Informace pro soutěžící:
- Bodování proběhne podle navrhované úpravy tj. každá položka hodnocena známkou 0 - 10 s přepočtem na body podle koeficientu
- Uvítám kohokoliv, kdo se dobrovolně přihlásí ujmout role bodovače.
- Celkový součet statických bodů bude přepsán do startovní karty aby měl každý přehled už před létáním kolik dostal bodů.
- Uvítám také jakékoliv náměty jak důstojně připomenout čtvrtstoletí Openscale. Bankety na prvních ročnících byly sice fajn ale měl jsem takový pocit, že s přibývající dobou už nějak táhly méně a méně.

Pořádání modelářské soutěže opravdu nelze nazvat výdělečným podnikem. Každý rok mám starost abych zkončil alespoň na nule a ne v červených číslech a to je ještě vázáno na pomoc lidí, kteří mi pomohou bez nároku na odměnu. Vzhledem k naší "masové" základně opravdu není snadné najít sponzora. Co chcete nabídnout jako protiplnění? Já to dost dobře nevím. Jestli si s tím někdo jiný ví rady lépe tak možná bude na čase mě vystřídat v roli hlavního organizátora.

[Antonín Alfery]

Ono něco navrhnout není až takový problém. Ale taky není úplně špatné držet se reality. Soutěže dvacetinek se v současnosti létají na třech místech. V Týnci je letová plocha docela fajn, při několika návštěvách jsem nezaregistroval ani větší problémy s okolní vegetací. Pokud se Ondrovi nepodaří dostat do klubovny, je složitější bodování. Největším problémem je ale poloha – samozřejmě jen pro soutěžící z Moravy. Ale jednou za rok se to zvládnout dá. Dušan je na tom hůř s letovou plochou. Zemědělci mají pro využití přilehlých ploch jiná kritéria než volní modeláři, takže z našeho pohledu je to otázka štěstí. Rovněž nelze pominout, že Dušana a lidi kolem něj stojí značné úsilí jak příprava, tak i úklid po soutěži – obzvláště ráno mu zpravidla moc nepomůžeme. Tady poloha překvapivě až takový problém není. Dvě ze čtyř soutěží se létají na Medlánkách. Ty vycházejí pro pořádání našich soutěží objektivně nejlépe. Jednak polohou, samotnou letovou plochou, ale i zázemím jak pro bodování, tak gastronomickým a sociálním. A tuto skutečnost potvrzuje i účast – především na Openscale, které je navíc dvoudenní. Tudíž přirozeným vývojem se Openscale stala – tedy alespoň z mého pohledu – soutěží „nejvýznamnější“. Je také pravdou, že není jako dřív. Ale z toho nelze vinit Pavla Vysočana, který je stávajícím organizátorem (ač sám aktivně nelétá). Naopak se domnívám se, že svou roli zvládá velmi dobře. Můj subjektivní dojem je, že „zlomovým“ okamžikem ve vývoji této soutěže byl právě ročník, který byl pojat jako „přátelské polétání“. Z toho možná pramení moje nedůvěra k polétání v Rakovníku, ale dokud se této akce nezúčastním, nemohu soudit. Je ale skutečností, že účast nemoravských modelářů na soutěžích v Medlánkách je minimální – letos snad i nulová. Nejsou důležité důvody – důležitá je účast/neúčast. Ty důvody budou v příštích letech zhruba stejné, takže i účast je nutné předpokládat stejnou. A pokud by snad někoho napadlo problém Brněnských soutěží personifikovat, doporučil bych mu, ať se podrobněji zajímá o akci v Mělníku. Včetně příčin problémů a možností jejich řešení. Pokud bude mít problémy najít společné prvky, rád mu mimo DF pomohu…

Takže moje řečnická otázka zní – kde takovou soutěž pořádat a jak na ni „všechny“ dostat?

Dalším oblíbeným tématem jsou bodovači. Žehrat nad tím, že žádní nesoutěžní nejsou, je opravdu to nejjednodušší. Ale ono je to složitější. Jednak se sami jaksi nevyskytnou. Po dlouhých letech, kdy Ivan Horníček chodil na soutěže, ač nesoutěžil, byl vmanévrován do fukce bodovače na Openscale (s Dušanem Garbou – ten toho měl doma málo, tak bodoval další víkend i na Drncovi). Po bodování (ne bodováním) byl natolik otráven, že v neděli už nepřijel a následné mailové „dohry“ přispěly k tomu, že nepřijel ani do Trnávky ani na Drnce. Jediným „plusem“ byl průběh mimo DF. Ale i tak jsme asi o potenciálního bodovače přišli – pokud to přes zimu „nerozdýchá“. Další nesoutěžící, který částečně pod nátlakem a částečně asi jako revanš za pomoc dvacetinkářů při jeho soutěži, přijal úděl bodovače, je Adam. Bodoval jak Openscale, tak i Drnce. Podle mne – stejně jako Ivan – dobře. Pavel Stráník také odbodoval tři soutěže – ale je jen otázkou času, kdy nějaký model nakonec dodělá a stane se zase soutěžícím. A napadají mne další možní „nesoutěžní“ bodovači – závislí na maketách být musí, jinak by to nemohli dělat. Osobně si myslím, že se bez bodovačů/soutěžících do budoucna stejně neobejdeme (můžeme to zkusit v Pelhřimově ). Navíc ty nesoutěžní si mnohdy ani nezasloužíme. Považujeme za samozřejmost, že ve stavbě vlastních modelů se zdokonalujeme až časem, na základě chyb a omylů, bodovači jsou ve stejné situaci občas podezříváni z těch nejhorších úmyslů.

Druhá řečnická otázka – jaké bodovače vlastně chceme? Soutěžící bodovači jsou špatně, nesoutěžní by měli dokázat svoji erudici stavbou minimakety, čímž by ale přišli o svoji nesoutěžnost…

Diváci, návštěvníci… Pokud chceme na soutěžích diváky, tak jim musíme prvně sdělit, že se akce koná. Zveřejnění v modelářských novinách nestojí finančně nic – snad se nepletu. Druhou možností, jak se k informacím dostat je náš web – ten mimochodem taky „někdo“ platí. Jenže zkuste se vžít do role případného neznalého zájemce o naše modely a touto optikou si projděte naše DF. Opravdu byste se šli podívat i potom? A pokud ano, co byste čekali? Že byste na akcích samotných byli příjemně překvapeni? Obávám se, že do tohoto stadia se mnoho potenciálních diváků nedostane. Obviňovat administrátora je to nejjednodušší. S Pavlem jsme prožili hodně věcí spolu i proti sobě. Na základě toho si troufám tvrdit, že to co a jak dělá (zdarma, v čase, kdyby měl stavět modely), dělá podle svého přesvědčení a šance ho v tom ovlivnit je vcelku nepatrná – ať by se o to snažil kdokoliv. Takže je na nás, abychom uvážili, co sem dát a co ne. Informovat o akcích by asi bylo možné i přes ostatní modelářské weby – ale to jsem nezkoumal.

Nechci aby tento příspěvek rozpoutal nějaké diskuze. Spíš je to k zamyšlení. Myslím si, že pokud mají minimakety nejen přežívat, ale žít, je nezbytné, aby alespoň významná část z nás do této kategorie nějakým způsobem „investovala“ – tím nemyslím peníze. Minimakety nejsou kategorie, která by byla schopna přežít bez „energie“ dodávané zvenčí. Tím mám na mysli energii pozitivní .

Napadlo mne, že určitou možností by bylo mít kategorii, která by měla základní omezení stejně jako dvacetinky – modely by měly odpovídat předloze, měřítko 1:20 a vrtule 35% rozpětí. Ale bez bodování a létání jako BV-min (ta pravidla neznám, jen co jsem odpozoroval na letišti). Taková „přípravka“. Ale postavil by si to někdo? Létat by se mohlo během bodování a možná by se časem zjistilo, že dvacetinky jako takové už ani neexistují .

[Hugo]

Tondo, hezky jsi to popsal. Já nevím, co s tím. Trápí mě situace okolo minimaket a přál bych si, aby to byla především radost - pro mne je. A napadlo mne udělat jednu velkou soutěž - (klidně ať je to Openscale, nebo Trnávka, nebo Týnec, nebo Záhřeb...). Na nemoraváky bych moc nespoléhal (ale mohu se mýlit), ze scény se stáhli, asi z mnoha důvodů, které nebudu personifikovat
Píšeš, že nechceš rozpoutat nějaké diskuse, ale možná by bylo dobré, aby se lidi vyjádřili, co jim vlastě vyhovuje. Třeba je to pro všechny OK, že se na soutěžích víc času boduje, než létá (trochu přeháním). Mně moc ne, ale skousávám to, protože na soutěže jezdím za lidma, ne za soutěžením. Možná jsem v tom výjimka. Rád budu i bodovat a vzdám se i létání, když to bude potřeba.

Na webu minimakety.cz je každý den okolo 90-130 návštěv (pokud se mýlím, opravte mne). Předpokládám, že v mnoha případech jsou to opakované návštěvy. Ale řekněme, že třeba 30-50 lidí každý den na tento web jde. Asi je tento web něčím zajímavý. Stál bych o názor těchto lidí - co je na tomto webu oslovuje, že sem jdou i přesto, že tady často vedeme žabomyší války, ze kterých musí mít v lepším případě srandu . Zajímalo by mne, čím by se pro ně staly soutěže atraktivními, že by přijeli (jako soutěžící, nebo jako bodovači, nebo jako diváci). Případně, že by se vyjádřili, že je soutěže nezajímají, ale rádi si čtou tady na webu, atd... Za tím číslem 90-130 návštěv jsou konkrétní lidi a ti lidi mají nějaký názor okolo minimaket. O jejich názor bych stál ho znát a věřím, že i další z tohoto fóra, kterým na minimaketách záleží.

Jinak velká úcta všem, kteří se nějak podílejí - adminovi, přispěvatelům, stavitelům, organizátorům soutěží, bodovačům.... Bez ironie, DÍKY!!!

[Lubomir Koutny]

Létat při OPENSCALE 2017 W.W.II. jako vzpomínku na Jirku Mertu je výborný nápad. Nevím, jak se pak bude zvládat bodování a vůbec moc se mi líbí video z hromadných startů na Amerických Nationals (něco jsem přeposlal i dalším hochům). Myslím, že létat W.W.II. jako FLY OFF podobně jako Schneiderův pohár by bylo prima a těch dvacetinek by tam mohlo být hodně, také by to bylo zajímavé pro diváky. Ony hezké by byly i samotné hromadné starty bez bodování a měření. Takové létání by pro nezasvěcené diváky byla zajímavější než naše dosavadní soutěž, protože o statice nic neví a moc je asi nezajímá ani nějaká výsledková listina...Tím snad i přispívám na otázku, jak naši kategorii udělat zajímavější pro diváky.