Letošní soutěž byla stejně jako ta loňská výborná! Zaregistroval jsem jedinou „chybku“, kdy na kartách pro M-CO2/EL zůstaly čtyři starty místo tří, ale vzhledem k počasí to určitě nikomu nevadilo a nemusel je využít. Celou soutěž měl Kamil velmi dobře připravenou a tomu také odpovídal spořádaný průběh. Určitě má na tom svůj podíl i úzká spolupráce a vzájemná výměna zkušeností s Jirkou Doleželem. V konečném efektu má Brno dva spolehlivé organizátory, což je příslibem do budoucnosti. Většina z nás už pochopila, že velmi důležité jsou i Kamilovy vazby na aeroklub. Jak psal Adam – pro mnohé současné aeroklubáky jsou modeláři jen ti, kteří nemají peníze na skutečné letadlo. Počasí nemělo chybu, létat se dalo kdykoliv po oba dny – sobotní dešťové mraky Medlánky obcházely, teplota příjemná, tráva tak akorát. Nepříjemností byla řepka, naštěstí relativně vzdálená, ještě zelená a vcelku průchodná…
Úbytek soutěžících je dlouhodobá záležitost. Dávat ho do souvislosti se změnou pravidel je takové dvacetinkářské „Carthago delenda est“ (
https://cs.wikipedia.org/wiki/Carthago_delenda_est). Mám jediné srovnání se zahraničím, a tím je soutěž v Nijmegenu. Byť jde o halovou akci, „modelářské postižení“ zúčastněných má podobný charakter. Nemyslím si, že jsme na tom tak špatně. Viditelný je dramatický pokles oproti minulosti, jenže to je dané jiným společenským statusem podobných aktivit. Ano, i já si někdy vzpomenu na vysoké počty soutěžících, ale současně si vzpomenu, co vše se občas dělo ve snaze o získání co nejvíce bodů do hodnocení klubů, které bylo základem pro přidělování často jinak nedostupného modelářského materiálu – jak v oblasti „sportovní“ (v pondělí se nikdo neptá, jak jsi v neděli zvítězil), hospodářské (cesťáky, materiál) i vztahů mezi kluby a jejich členy uvnitř i napříč. Takové dnešní dotace se vším, co s tím souvisí…
Podobné je to s mládeží. Představa, že v kroužku lze vychovat za daného stavu minimaketáře, je podle mne iluzí. O účinnosti tento cesty svědčí fakt, že nejmladší „kroužkový modelář“ mezi námi je asi Vlastík. Později se modeláři z kroužků objevovali na soutěžích v lepším případě několik sezón, zpravidla ani to ne. Stejný efekt mělo i umělé zvyšování počtu žáků a juniorů dětmi či vnuky soutěžících. Minimaketáři jsou prostě „postižení mezi postiženými“ a tomu odpovídá i jejich statistický výskyt. Stíňáky a větrůňci mi připadají jako mnohem perspektivnější „udička“.
Ne, že by se nás nemohlo sejít víc. Některým to letos nevyšlo, ale dali to vědět. To je normální. Opakované nářky nad neúčastí modelářů z Čech nic neřeší. Jirka se je snažil „nalákat“ znovuzavedením kategorií M-CO2/EL, což zafungovalo pouze jednorázově. Chápu, D1 není zrovna tím druhem zábavy, který by člověk dobrovolně vyhledával. Ale o víkendech to není taková hrůza. Navíc v současnosti, kdy většina vlaků z Čech staví i v Brně-Židenicích, by byl přesun případných účastníků do Medlánek mnohem jednodušší, než jak ho dlouhodobě praktikujeme na soutěže v Trnávce.
Martin vloni zveřejnil dvě myšlenky. Jednou bylo uspořádání jedné velké akce, kde by se nás sešlo co nejvíc – takový svátek minimaketářů. Opravdu mne nenapadá lepší místo než Medlánky – především z hlediska zázemí (jak ubytování, tak i jídlo – tam má zase dobré vazby Jirka Doležel). Letos se podařilo zorganizovat i první „instruktážní školení“ (píšu kvůli Ivanovi). Nedovedu si představit něco takového zrealizovat během jednodenní soutěže. Nevím, ale zda je dobrý nápad zveřejňovat záznam na UT. Letos to smysl mělo, aby bylo vidět, o co jde. Jenže cílem je přilákat na akci další účastníky, ne zvýšit sledovanost UT. Navíc všichni přítomní byli po dni bodování a běhání po letišti i okolních polích v podobném fyzickém i duševním stavu. S časovým odstupem a v klidu u PC záznam vypadá trochu jinak…
Druhou Martinovou myšlenkou bylo nahradit soutěže jen setkáními. V tomto duchu byl jeden ročník OS zorganizován jako nesoutěžní polétání „Brněnská guma“. Pokud si to pamatuji dobře, úplně to nedopadlo a jedním z důsledků bylo výrazné snížení počtu zahraničních účastníků v následujících – již „normálních“ ročnících OS. Netvrdím, že to byla jediná příčina, ale vliv tam byl. Polétání má smysl pro setkání modelářů z blízkého okolí, ale na větší vzdálenost moc nezabírá. Taky si nepojedu do Nijmegenu jen zalétat, byť jsem si vědom reálného významu našich soutěží. Vysvětlit to seriózně ale neumím – prostě „postižení“.
Myšlenka zkusit znovu přilákat někoho ze zahraničí (Slováci prominou, je beru jako domácí) je určitě dobrá. Začali jsme na tom pracovat už vloni a jakýsi zájem jsme registrovali. Jenže to by chtělo dovézt pozvánky už v listopadu do Nijmegenu - všichni si plánují dopředu, začátek roku 2020 bude pozdě.
Nakonec se ještě vrátím k pravidlům a bodovačům. V odkazech na minulá úspěšná a dlouhodobě ověřená pravidla chybí několik skutečností. Třeba to, že se v případě „potřeby“ pravidla měnila i během roku nebo že se nadhodnocení přičítalo ke statice. Situaci, kdy se nadhodnocení sčítalo a dělilo horizontálně i vertikálně si asi pamatuje ještě většina z nás. Píšu to jen pro připomenutí, že historie pravidel není tak jednoduchá, jak je prezentováno. Ale ono je dobré se podívat i do pravidel F4D/E - s respektováním faktu, že nejde o dvacetiny. Například položky ve statickém hodnocení za označení (přesnost k=8, složitost k=3) a barvy (přesnost k=3, složitost k=2) mi při bodování vždy dělají nedobře. Opravdu si nemyslím, že by naše pravidla pro minimakety byla až tak zlá – obzvláště z hlediska možností jednotlivých předloh považuji výsledky za dobré.
Rovněž nevidím problém v bodování modelů i soutěžícími. Rozdělení do tří skupin se podle mne osvědčilo a asi není potřeba nic měnit. Pro srovnání přiblížím situaci při bodování F4D/E posledních let v Nijmegenu, který někteří berou ze sportovního pohledu za vzor. V roce 2016 bodovali ještě v neděli těsně před vyhlášením výsledků. V roce 2017 některé modely nebodovali vůbec, hodnocení bez jakékoliv korekce brali z předchozího roku – tento postup ohlásili předem. Vloni bodovala část modelů (kompletně) v sobotu jedna skupina bodovačů, v neděli dokončila bodování zbývajících modelů druhá skupina, aby se nakonec snažili alespoň u modelů na prvních místech hodnocení sjednotit. Bez jakéhokoliv protestu, bez diskuzí. Ano, je to soutěž, ale…
Kamilovi a všem, kteří se pozitivně podíleli na průběhu OS2019 děkuji !!!