Takže jsem se dal do potahování. Byla to hrůza, papír se choval hrozně, byl nepodajný, špatně držel na žebrech ze spodu a hrozně se s ním pracovalo při potahování vrchu křídla. Na trupu to bylo ještě horší. Zásadní chyba byla, že jsem po potisku ten papír nevyžehlil, takže velmi dlouho i přes první vypínání silně ředěným napínacím lakem zůstával povrch hrbolatý, jako po neštovicích. Nasledovalo několikanásobné vypínání vodou (potírání navhčenou vatou), pak znovu již hustší napínák a nakonec zapon. Pak přišly na řadu obtisky. To byl další horor, neboť žádný nezůstal celý, hrozně se trhaly jako by byly polámané. Nakonec jsem je tam po částech dostal. ale na mokrém krabatém papíře křídla dělaly hroznou paseku. Trvalo to 3 dny titěrných oprav, něž se na to dalo dívat. Prázdná dvacetinka vážila 17g, ale hned jsem na čelo vrtule nalepil 3g olova, takže pak 20g. Svazek smyčka gumy 2 x 4,9 g/m o délce 460 mm a pár dodělávek již dalo 25g, ale přesto poloha těžiště je někde v 60%.
Dnes bylo ráno bezvětří a tak jsem venku udělal pár fotek, před baráky je nízký a dost široký keř měkkého jehličnanu. Nedalo mi to a zkusil jsem dvacetinku klouznout tak, aby přistání bylo do měkkého. Kluz za mnoho nestál, většinou končil přetažením. Zmenšil jsem úhel seřízení, trochu se to zlepšilo. Takže točím pár obrátek prstem. Po vhození následuje kus let v horozontu, pak náklon doprava a pád. Model je těžký na zadek, ma moc překroucené křídlo a malou SOP. Vyosuji trochu SOP a pokus opakuji na trochu větší otáčky. Let v horizontu je delší a rovný, následuje přechod do kluzu již mimo oblast měkkého keře, je to tam zatraceně tvrdé, ale Roland nádherně podrovnává a přistává téměř na 3 body. Inu míra štěstí byla asi již vyčerpána, jde se domů. Doma pracně vyrábím z tvrdého olova na vyvážení pneumatik velkou podložku, kterou lepím na na čelo vrtule, nyní je již letová 30g. Jdu opět ven a zkouším klouzavý let, je to již lepší. Opět natáčím pár otáček jen tak prstem, letí to již bez většího zhoupnutí, ale začal mi pofukovat větřík proměnlivých směrů. Po dlouhém čekání letím znovu, ale ono to zaneslo na opačnou stranu keřního porostu než jsem očekával. Nechci rozbít nový model a tak jdu domů. Asi to nebude dvacetinka na dobrá umístění v soutěžích - viz diskuze o kamufláži tohoto typu, takže statika nic moc, ani letové výkony nelze očekávat nějak vyjímečné, takže spíše model pro radost.
Myslím, že mohu dát pár rad:
1. Závěs svazku by neměl být v zadu, musí stačit délka závěsu 150 mm a pak ušetříte 6-10 g na zbytečném dovažování.
2. Stačí svazek o délce 400 mm
3. Vzhledem k malé ploše SOP nesmí být prokrocení křídla veliké
