KOUTNÝ LFG Roland D.XVI 1/20

[Lubomir Koutny]

Ivane můžu tomu rozumět tak, že ony pásky na první fotce jsou roztečí žeber 300 mm, pětiúhelníky zhruba poloviční, tedy 150 mm a v měřítku 1/20 by tedy měly být 7,5 mm . To je výrazně více, než zatím je vidět na našich dvacetinkách a blíží se to tomu, co používají Američané!

[Steve]

Třeba se bude hodit dalším stavitelům:
Pozemní lozenge má pravidelnou (opakující se) strukturu nepravidelných tvarů.
Používala se čtyř a pětibarevná zbarvení a obě pak v rozdílných barvách - z horní strany "tmavší", ze spodní strany pak "světlejší".
Odstíny barev obou provedení, rozložení polí, šířka potištěných pláten (nebyla stejná, byly dva rozměry, z hlavy snad 1320 a 1370 mm?), způsob kladení (po žebrech či šikmo, na křidélkách i podélně - opět nenavazuje) jsou dohledatelné jak v našem, tak v cizích pramenech.
Vzor potištěných pláten tedy nebyl plynulý v celé ploše, ale na sešitých spojích nenavazoval potisk.
Sešití potištěných pásů nebylo kromě nenavazujících tvarů nijak výrazné, na rozdíl od port na žebrech, které byly někdy z pásků stejně potištěného plátna (opět nenavazující) nebo i z jednobarevných a výrazně jiných odstínů (např. světle modrá - modrozelená).
O lozenge bylo napsáno už několik článků či odkazů, na plastikářských fórech asi nejvíc.
Nemám teď ale na mysli námořní lozenge, to bylo tvořeno pravidelnými šestiúhelníky.
Ukázka plátna je ze spodní strany, čemuž odpovídá i číslo stroje. Možná by se podle něj dal dohledat konkrétní stroj.
Jestli jde o čtyř nebo pětibarevnou variantu si z fotky netroufnu určit a podklady, kde je to uvedeno nemám po ruce.
Toto jsou informace obecně k lozenge a nevztahují se přímo k uvedenému modelu

[Steve]

Ještě bych doplnil - výše uvedeným mám na mysli německé stroje.
U Rakousko-uherských strojů bývalo lozenge opět s pravidelným vzorem a pokud se nepletu, barevná pole nebyla natírána podle žádného předpisu ale "náhodně".
Nešlo tedy v tomto případě o potisk a vzor byl pravidelný.
Např. Berg, Knoller a pod.
Pokud je něco "jinak", pak se rád přiučím - někdy si prameny v detailech odporují. Např. u odstínů to asi ani jinak nepůjde ani u předepsaných "pravidel", zejména ke konci války a může se lišit i podle výrobních závodů.

[Triplane]

Je to tak. Jen bych doplnil, při shánění informací jsem narazil na jediný uváděný rozměr šířky pruhu plátna čtyř a pěti barevného německého tištěného lozenge a to 1345 mm s tolerancí rozměru do plusu i mínusu 10 mm. Jaká byla šířka pruhu plátna u Rakousko - uherských strojů s ručně nanášeným lozenge jiného typu netuším.
Jak už bylo uvedeno, každá německá firma používala jiné barvy portů, někdy jiné na horních a spodních plochách.To bylo zřejmě ze začátku dodržováno. Později se porty dělaly prostě z pruhu tištěného plátna a počáteční pravidla přestala být dodržována. Na jednom konkrétním stroji se mohlo objevit současně čtyř i pětibarevné lozenge, dokonce sešité i na jedné potahované ploše. Vždycky je tedy dobré řídit se především fotkami. Jak už bylo uvedeno, tmavší odstíny byly určeny pro horní plochy, světlejší pro spodní. K samotným barvám lozenge se nebudu vyjadřovat, z pochopitelných důvodů v tom asi nikdy nenastane shoda.

[Lubomir Koutny]

Díky Ivane, takže i tvůj druhý snímek plátna z potahu Fokkera D VII dokazuje, že u tototo typu by u dvacetinky měly být největší rozměry u pětiúhelníků asi 7 mm.
A nyní si dovolím malou reportáž z prvního pokusu o zalétávání mého Rolanda :
Tak včera odpoledne zde sice bylo - 8°C, ale bezvětří. Přijel jsem z výletu, hodil jsem běžky do kouta přezul boty a vzal dvacetinku Roland XVI a šel na plácek mezi paneláky, byly tam asi 4 cm čerstvého prašanu a tak jsem to zkusil napřed na asi 400 otáček. Po startu a poklesu momentu model lehce zhoupl, ale pak pokračoval v zatáčce, po půl okruhu hezky přistál, ale musel jsem rychle pro něj protože se tam hrnuli dva černí psi. Požádal jsem majitele, aby si je dali na vodítko. Hoši tvrdili, že za 5 minut odchází. Řekl jsem, že nechci čekat a model je nový, zabral přes 50 hodin odborné práce, ať si spočítají, co je bude stát, když jej některý jejich čokl zničí. Naštvaní odcházeli, ale přišel další s velkým, hnědým psem, který se hrnul ke mně a předníma nohama se mi opřel na prsa. Zopakoval jsem majiteli to, co jeho předchůdcům. On tvrdil, že na vodítko musí jen ten pes, který neposlouchá a to není jeho případ. Jen jsem řekl pes mne obtěžuje a když mi zničí model, tak ho to bude stát minimálně 6000 Kč, to zabralo a chytrolín se pakoval . Konečně jsem mohl znovu letět, natočil jsem asi 700 otáček, hezký let ve výšce asi jen 4m, okruh o průměru asi 30 m skončil na větvích smuteční vrby. Další let na stejné otáčky byl horší, příliš sevřená zatáčka modelu nesvědčí a guma v tom velkém mrazu rychle ztrácí moment. Přicházeli další pejskaři a tak jsem raději šel domů.
Asi bude rozumnější dát tomu pokoj, počkat do jara na to až bude tepleji a hlavně tráva na letišt, jak mi radí Ján Kuchta. Chápu, že Triplane má svého Rolanda postaveného zcela podle svých představ, líbí se mi, že se snaží dodržet i původní technologii na stavbě trupu, škoda, že není tak důsledný u křídla (tam mi chybí položebra), ale aerodynamika jeho dvacetinky bude asi velmi podobná. Nechci se nějak vnucovat, ale snad i to málo co jsem odzkoušel by mu mohlo usnadnit zalétávání. Hlavní můj poznatek je, nesnažit se cpát tuto dvacetinku do úzké zatáčky. Moje dvacetinka má těžiště asi ve 40% hloubky, proto to občasné zhoupnutí po startu, když poklesne moment. Svazek ze smyčky 5x1 má malý moment pro letovou 30g, možná by byl dobrý do haly, kde je žádoucí létat v malých výškách. Uvidíme, jak to bude vypadat na jaře při teplotách kolem 20°C a když tam bude natočeno 1500 otáček.

[Jirka Alfery]

Lozenge 1:20

[Lubomir Koutny]

Díky Jirko, ano to odpovídá tomu, co mi poslal kamarád z USA.

[Vlastik]

Asi nějak tahle: Roland D VI ,dřevěnej trup i směrovka.

[Robert Pajas]

"...ale přišel další s velkým, hnědým psem, který se hrnul ke mně a předníma nohama se mi opřel na prsa..."

No teda Feldo?!

[Pavel Stráník]

Omyl, Roberte, já to nebyl, teda můj pes to nebyl.
Pokud by byl, tak by Lubošův příspěvek rozhodně nebyl tak dlouhý - z nemocničního lůžka s polámanými žebry se chatuje dost blbě

[Lubomir Koutny]

Včera dopoledne bylo na sídlišti bezvětří, ale již v poledne na Medlánkách foukal vítr 2-6 m/s, který měnil směr ze severního na západní, Udělal jsem tři pokusy o let, když to méně foukalo. První start svíčka do asi 10m přepadnutí přes záda, pád. Druhý let, pohupování v zatáčce a přistání na polovinu otáček. Třetí let perfektní, ve výšce asi 10m a přistání s posledními otáčkami. Pak zjišťuji, že je odlepená SOP a proto každý let jiný. Pak již jen trápím nový model F1D a když mi začíná při velkém momentu (8nití 3x1natočeno na 50%) haprovat natáčedlo, pak po třetím letu přistává model těsně před lesem a cestou zpět asi 1 km zjišťuji, že se z přídě ztratil časovač, tak je mi jasné, že se jede domů.
Dnes ráno je nehezky zamračeno, měli jsme jet na běžky, ale předpověď říká že bude pršet, takže zůstávám doma. V 8h ještě v Brně neprší a hlavně je bezvětří. Beru tedy Rolanda a jdu na plácek mezi paneláky. Natáčím 500 otáček, což je asi 1/3 z praktického maxima a při teplotě 7°C to napoprvé stačí. Start je jezký v levé mírně stoupavé zatáčce o průměru asi 20m, následují 2 okruhy při čemž maximální výška byla jen asi 4m a přistání je s posledními otáčkami. Bylo to moc hezké a tak natáčím asi 700 otáček, což je 1/2 z maxima možného při této teplotě. Začátek již poněkud prudšího stoupání opět v hezké levé zatáčce o průměru 20m, jenže pak se tato otevírá, model stoupá dál již bez zatáčky a míří si to na vysoký smrk, tam naráží na větev ve výšce 7m. Naštěstí tam nezůstává viset, ale padá dolů, dosti tvrdý náraz na zem při kterém se ohýbá osa vrtule, jedno kolo odpadává, druhé je vyvrácené a hlavně je zlomená jedna polovina VOP, Jde se tedy opravovat se smíšenými pocity. Model je schopný za bezvětří na velkém prostranství dost slušně létat, ale je hodně choulostivý na seřízení i způsob natočení. Rozhodně to nevypadá na spolehlivou soutěžní dvacetinku pro každé počasí.

[Lubomir Koutny]

Po šesti letech jsem se rozhodl, že Rolanda D. XVI spolu s velkým Morane P daruji do malé stálé výstavky dvacetinek v obchodě u Reicharda, před tím tam dal své tři modely Tom Heinl.
Nicméně nedalo mi to a po těch letech se stále stejným svazkém jsem si šel zalétat na můj plácek, nejprve jsem točil jen 400 otáček a lety nic moc, pak jsem přidal a zkusil 800, jenže model byl nějak moc na uchu, nakroucení negativu na pravém křídle pak dost pomohlo, ale křidlo se vracelo do původní polohy. Takže jsem zvětšil vyosení motoru podložkou 0,5 mm mezi hlavici a čelní přepážku, což výrazně pomohlo, nyní model hezky nastoupal výšku asi 7m a na konec motoru přecházel do kluzu. Protože bylo naprosté bezvětří, tak jsem natočil 1200 otáček, což asi bylo blízko maxima 6 let starého svazku. Model hned po startu hezky stoupal v levé stabilní spirále, do horizontu přešel ve výšce přes 15m, po konci motoru hezky klouzal a čas 44 s považuji za dobrý - o mnoho lepší než to co model létal jako nový. V nejlepším je dobré skončit a neriskovat pověšení modelu na vysoké stromy v parčíku. Jsem rád že na výstaku dávám nejen hezkou, ale i dobře létající dvacetinku.