MC 202 ze stavebnice Alfamodel

[ANSCR]

MC 202 ze stavebnice Alfamodel - tak jak je, váží 38,6 g. Lepeno převážně E 1200, stříkáno akrylovými barvami Mr.Paint v odstínech Regia Aeronautica pro kamufláže MC 202 od firmy Breda. Zbarvení pilota Konráda Augnera z roku 1944 ve Francii.

[Lubomir Koutny]

Stando, to je nádhera. Ta váha je bez hlavice, vrtule, gumy a dovážení, nebo již letová?

[ANSCR]

Ahoj Luboši,

je to váha bez vrtule, gumy a dovážení, jen s hlavicí, do letové ještě takových 10 g (?) chybí. Takže těžká váha, já to jinak ani neumím, bohužel. Ve stavbě mám La-7, též od Alfamodel. Byl jsem přesvědčený, že váha MC 202 je způsobená tím, že jsem lepil E 1200, jen díly z ABS jsem na model lepil lepidlem Revell Contacta. U La-7 jsem si poctivě vážil změnu váhy po každém kroku. Ukázalo se, že přírůstek váhy je fakticky zanedbatelný (kromě E 1200 a Revell Contacta jsem k lepení používal ještě Herkules). Nyní před barvením, s nalepenými díly ABS (kromě kabiny) jsem na 39,8 g. Osvědčilo se mi před lepením stříknout díly ABS surfacerem (kitařina), protože pak na nich lépe drží a kryjí akrylové barvy Vallejo, které normálně používám (MC 202 jsem stříkal barvami MRP, protože Vallejo nemá barvy Regia Aeronautica - pozor, MRP jsou na materiál ve stavebnici trochu agresívní). Obtisky jsou nakreslené v SW Corel Draw, vytištěné na laserové tiskárně na bílém obtiskovém podkladu od firmy Aeroteam.

[Lubomir Koutny]

Stando, díky za pár slov o použitých postupech stavby, dvacetinky jsou to krásné i když trochu těžší. Ale já mám takový dojem, že model z polystyrenu se chová, jako by to jeho křídlo bylo větší (větší koeficient vztlaku i odporu, drsnější trup dá také trochu větší odpor a pak se tečna k poláře dostává k vyšším koeficientům vztlaku - model může stabilněji létat i při větších úhlech náběhu, to zároveň s vyšší hodnotou Re vede k vyšším výkonům než by měl stejně těžký model s papírovým potahem).
To potvrzují výsledky mých měření v reálných podmínkách na kluzáčcích v hale i komparativních měření na nominálním gumáčku. Takže se těším jak uvidím tvé výtvory létat na Medlánkách.

[ANSCR]

No snad to poletí i mně .

Musím ale přiznat, že jsem si sám párkrát naběhl:
1. Proč mám marking Luftwaffe a ne Regia Aeronautica, které jsou tak pěkné a je jich tolik - protože si umím v PC nakreslit kde co, ale ze své praxe jsem zjistil, že tisk na průhledný obtiskový podklad nefunguje, prosvítá podkladová barva (aspoň mně). Tisknu tedy na bílý podklad. No a Italové mají spoustu popisů na konci trupu, fasces atd., a ty vyřezat z bílého podkladu nejde a kalibrace PC/obrazovka/podkladová barva je mimo mé schopnosti. Tím pádem se množina italských kamufláží dost smrskne (třeba na ty, co pak válčili se Spojenci proti Němcům). Zkrátka - hledal jsem tak dlouho, až jsem našel italskou kamufláž, ale s označením Luftwaffe.
2. Dostal jsem nápad, že stavebnici vylepším a udělám pohyblivou směrovku, abych si usnadnil zalétávání. Jenže odříznutí pohyblivé části SOP nebylo úplně košer a broušení tady občas nefunguje. Dostal jsem tedy nápad, že to máznu tmelem Tamyia na kity a vylepším i spáru polovin trupu. Ta spára vyšla OK, i to šlo s opatrností brousit. Jenže v místě řezu mi ten tmel materiál začal požírat - zkrátka, tuhle část jsem nakonec vyrobil celou znova. S tím broušením se musí opatrně, tmel/vyteklé lepidlo je tvrdší než materiál stavebnice. Pokud se při broušení moc tlačí, tak se jen ona hrouda zatlačí do materiálu, nic moc se neobrousí a pořád leze ven. U lavočkina jsem dělal všechno proto, aby vše sedlo na první dobrou. K tomu byl dobrý jak E 1200, tak Herkules, že schnou pomalu. Lepený spoj jsem přelepoval takovými těmi papírovými štítky, co se na ně nechá tisknout i v tiskárně. To proto, že se bez problémů oddělí od lepeného spoje. Pozor - některé umělohmotné lepící pásky přilnou fakt fest a mají tendenci strhnout vrchní vrstvu materiálu.
3. Oba modely mají dvoudílné kabiny - průhledné zasklení a rám kabiny z ABS, ze kterého se musí vypreparovat ty "perspexové" části. Na to preparování jsem používal skalpely, žiletku, nůžky z manikůry. U MC 202 jsem to nějak uspokojivě dal, u lavočkina ne. Je tam toho moc a je to tenké. Takže použiji jen tu průhlednou část, perspex vymaskuju a rám stříknu (je na dílu i vyznačený).
4. Tip na materiál ke zkoušení barev, lepidel a tmelů - jak u La-7, tak u MC 202 se z horních částí polovin křídel odřezává centroplán. Je toho dost na pokusy.
5. Pokud bych dneska měl začít stavět oba modely znova, začal bych s La-7. Tyhle polystyrénové stavby mají svá specifika, není to ani kitařina, ani klasická modelařina. Každopádně se těším na další druhoválečníky .

[ANSCR]

Víceméně finále, lavočku musím jen trochu ušmudlat a pak oboje nastříkat matným lakem kvůli ochraně a scelení obtisků s povrchem. Bez gumy a případného dovážení mi La-7 vyšel na 50,5 g a MC 202 na 45,5 g.

[Lubomir Koutny]

Stando, to je paráda. Na můj vkus jsou ty barvy snad až příliš tmavé, ale ono také záleží na nasvícení při focení a hlavně pak na tom, co ukazují podklady a ty tvé já neviděl...Víš již jaká bude letová váha ?

[ANSCR]

Ahoj Luboši,
máš pravdu, tady ty barvy jsou tmavé, oba modely jsou v reálu světlejší. A je to nafocením, foceno mobilem v předsíni. Lavočka je podle mjr. Achmeta Chan Sultana z přelomu let 1944/1945. Odstíny by měly být přesné, jak u 202, tak u lavočky (u ní to je ekvivalent barev Vallejo pro sovětské AMT-7, AMT-11 a AMT-12). Letovou váhu netuším, rád bych létal na 4-6 nití FAI TAN 3,1x1 mm, délka 500 mm. Závěs svazku je v obou případech zhruba na úrovni hvězdy/kříže. Obávám se, že s případným dovážením a svazkem může v obou případech přibýt tak 10 g (?).

[Lubomir Koutny]

Stando, nevím zda budou stačit 4 nitě 3x1, ono záleží jak na letové váze, tak i na stoupání vrtule. Však to vyzkoušíš, ale počkej až bude měkký sníh, bylo by moc škoda tu krásu nějak poškrábat. No a pokud jde o barvy, tak máš pravdu, když fotíš éro na velké světlé ploše, pak to éro na fotce vždy vyjde tmavší.

[Vyvel]

No já měl v dávných dobách MC202 stavěnou klasicky podle Lubošova plánku. Letová byla asi 56g (balsa ze stavebnice Marabu a potah barvená mikelanta) a na smyčku pirelky 1x6 to bylo dost lenošné, ale lítalo to kolem 40 sec. Živější to bylo až když jsem jednou zkusil 4 nitě 1x6. To byl jeden let úplná paráda ale při druhém se tam někde udělal uzel, kde neměl a skončilo to totálkou. Osobně bych počítal spíš se 6 nitěmi 1x3 nebo pokud riskneš malé smyčky na koncích tak se dá i na 5, ale té práce se zakládáním svazku. I když musím říct, že jak Courierovi tak Aircoachovi těch 5 nití vyhovovalo líp než 6. Prostě je potřeba to vyzkoušet.

[Lubomir Koutny]

Přesně tak, jak Pavel píše, až vyzkoušíš uvidíš co je nejlepší. Jinak, bohužel tehdy v kroužku na Slovaňáku byl problém, kde sehnat kvalitní lehkou balzu, modelspan ten byl jen na příděl za nalétané body a málo, takže na potah jsem klukům dal mikelantu, ta barvením ještě ztěžkla a zatraceně moc šponovala, takže nutně pevnější a tím i težší kostra. Proto ta váha, konec konců asi stejně vycházel i Šimoníkův Arsenal VG-39 a letové výkony byly podobné - na tu dobu a žáky z koužku velmi dobré.