Schneider SCH-10M

[Lubomir Koutny]

Asi jsem hodně zatížený na dvoumotoráky a tak jsem si vybral SCH-10M asi jako pátého oříška se dvěma vrtulemi. Kamarádi říkají, že je to zvláště škaredý typ. Jenže ono je to jako s tím stájovým pinčlem, ten také je tak škaredý, až je krásný. Horší je, že oříšek asi vyjde dost těžký, vrtule malé a odpory velké, ambice na slušné výkony v nízké hale jsou skromné 30-35s. Aby to nebylo tak jednoduché, tak potah by hlavně z vlnitého duralu. Standa Černý mi kdysi udělal program na ten vlnitý plech, jenže ta jeho roleta byla moc hustá, takže program se musel upravovat a nakonec Jirka Doležel byl tak ochotný, že mi ji v inkoustové tiskárně natiskl na stříbrný japonský papír SAKAI. Problém ještě bude s obtisky, protože udělat je v celku se nezadařilo, takže asi metoda Per Partes.

[Robert Pajas]

Hezká zajímavost!

[Lubomir Koutny]

Začal jsem potahovat křídlo ze spodku, to šlo, ale vrch, to je hrůza, ten papír se chová jako plech, nad parou se vůbec nevypíná na koncových obloucích vrásky. Uvidíme, co s tím udělá napínák. Měl jsem volit jiný papír. V kostře to bylo velmi hezké křídlo, ale nyní bych na to nejraději šlápl, navíc to správné prokroucení co to mělo v kostře je zcela jinde. Navíc se na některých místech při lepení herkulesem projevuje rozpustnost toho inkoustu a roleta je poněkud zvýrazněná, inu ale na laserovce mi to všude odmítali udělat. Ale zkusím to dokončit.

[Robert Pajas]

V takových případech volím kompletní opravu - pára, stáhnutí potahu, vyschnout, láknout, přebrousit a potáhnout LÉTY PROVĚŘENOU METODOU, u které nebudu muset nadávat...

[Lubomir Koutny]

Díky za radu. Tak jsem to zkusil nad tou parou, ale přes ten plech ona asi neprostoupila a to lepidlo nepovolilo. Sundat potah bez rozlámání křídla mi tedy nejde. Trochu jsem ty vrásky zmenšil přelakováním napínacím lakem a pak vždy jednou za den potíráním nitroředidlem. Již je to z větší části potažené. Takže to zkusím dokončit, napřed obtisky kokard, pak orýsovat křidélka a dělíci linky kormidel. Již je hotový podvozek s pérováním kývačlou. Pak nalepit trup a gondoly, potom dokončit horní nástavbu nad gondolami a dodělat detaily, Výsledkem bude těžký dvoumotorák s vráskami na koncových obloucích možná, že pak zkusím tu vrásčitou čast potahu koncového oblouku odříznout a nalepit novou, ale je otázka, zda to nebude ještě horší.
Doposud jsem vždy u dvoumotoráků dělal vrtule s opačným smyslem otáčení. Nyní poprvé jsou obě pravotočivé a jsem zvědavý na výsledek. Doufám, že by to mělo přispět k pravidelné užší zatáčce.

[Lubomir Koutny]

Stavba pokročila natolik, že zbývá jen potáhnout horní strany gondol a dodělat detaily jako jsou řady válců, čelní štítek kabiny, vybavení střelišť ale to poslední až pokud to bude trochu létat. Narovnání vrásek potahu se podařilo jen z části, takže jako soutěžní model to asi nebude, ale vyzkouším experiment a možná inspiraci pro někoho, kdo má jěště dobrý zrak a potáhne model devítigramovým japonským papírem kašmír, takže to bude mít bez mých komplikací.

[Robert Pajas]

Pro pár vrásek... Je to moc pěkné. Bude-li sedět trojpohled, tak vrásky Vám každý u tak zajímavého typu promine! Klidně to vemte do Havlbrodu.

[RCOK]

Prvy dojem bol že to nemože letet - kvoli malej vyškovke.Ale teraz ked vidim hotovy model-ktory je sympatický a zaujimavy tak to tých 30-35s asi poletí.Takže palec hore.

[Steve]

Zajímavý kousek
Trochu bych se bál napojení potahu gondol na potah křídel.
Jen nevím ta trikolóra na SOP. Vepředu u Frantíků bývá červená. I podle té čb. fotky. Ale byly výjimky. Např. některé Nieuporty 17.
Ale to je jen úvaha, ne výtka.
Podkladů asi moc nebude...

[Lubomir Koutny]

Ta trikolora je barevně v pořádku, na většině černobílých fotek z té doby vychází modrá mnohem světleji než červená. Totéž viz Munson - bojové letouny 1919-39. S podklady to není tak zlé. Mimo uvedený třípohled a text s daty najdeš na internetu 5 fotek celého letounu z různých úhlů záběrů. Dokonce lze pozorovat i jistý vývoj kapotáže přídě gondol.

Takže právě jsem dokončil potah, vyrobil kryty řad válců motorů, čelní štítek kabiny, vyzbrojení střelišť, upravil letové vrtule, dovážil na přídí 0,5g olova a zkusil první klouznutí do peřin postele. Zbývá zhotovit bambusové kolíky závěsů svazků, gumičky (asi 2 2x1,5g/m o délce 330 mm). Prázdná váha bez gumy je překvapivě nízká 8 g, asi díky tomu plechovému papíru SAKAI, která nějak moc laku nenasaje. Ovšem průměr vrtulí je opravdu malý, necelých 90 mm, takže s délkou letu to bude nic moc.

[Ivan Horníček]

Když porovnám znak na křídle a znak na ocasních plochách, tak je to jasné.

[Lubomir Koutny]

Ivane děkuji za tuto fotku s takovým rozlišením, konečně vidím, co bylo napsáno na směrovkách a zkusím to tam doplnit