RWD-17W

[Lubomir Koutny]

Ano, pozemní verze jak s řadovým, tak s hvězdičákem jsou velmi vhodné typy, Ale ta plováková má extra šmrnc a jako dvacetinka by to mohla být paráda.
Dnes ráno mráz, jasná pbloha a bezvětří, moc mne to lákalo ven, znovu vyzkoušet RWD, zda ty úpravy se osvědčily. Kolem deváté jsem již neodolal a šel opět na onen plácek. Hned napoprvé jsem natočil 700 otáček v dobré víře, že by to mělo být ono. Ještě jsem naštěstí trošku přihnul SOP do zatáčky, stoupl si až úplně ke stěně baráku po pravé ruce a odstartoval. Byla to paráda, již žádné zhoupnutí ale téměř po přímce lehké stoupání snad do tři metrů, pak velké obavy, zda model čelně nenrazí do betonu protějšího baráku, ale ne, on již začal velkou plochou zatáčku, zůstalo jen nebezpečí, že skončí na balkoně v prvním patře, i ten balkon nakonec minul, i když tam od něj nebyl dále jak půl metra, pak již přechod do horizontu a točil kruh jako podle kružítka, jenže ten kruh měl příliš velký průměr, asi tak 20 m, takže v cestě stálo křoví omezující plácek na levé straně, již se zdálo, že model mezi větvemi nějak zázračně prokličkuje, ale po třech metrech stála v cestě nějaká větev na které zůstal viset. Vyndávání modelu z toho křoví bylo složitější a nakonec jsem zjistil, že tam zůstala jedna vzpěrka přední výztuže podvozku. Inu výroba nové a její zalepení, to byla práce jen na 15 minut. Jsem moc rád, že nyní model hezky stabilně létá a bez obav již mohu pokračovat v hale, kde je třeba vždy jemné přistání na parketách...

[discobolos]

Možná zajímavá předloha. Jen Luboš to pojal trochu jako polomaketu. Podle fotek i třípohledu, který je dostupný na linku od Pavla, plováky určitě nebyly hranatého průřezu, stejně tak trup by asi těch tvarových podélníků měl mít trochu více .
Nicméně kroky při zalétávání jsou podnětné i pro zalétávání jiných modelů. Mnohaletá praxe je holt poznat .
To já s tím bojuju (ne moc úspěšně) dodnes .

[Jiří Doležel]

Pozor na ta pravidla fóra..

" - zdržení se zesměšňování stavebního úsilí ostatních
- zdržení se napadání ostatních členů fóra a to v maximální šíři, to co jeden může brát jako kamarádské rýpnutí může jiný chápat jako osobní napadnutí a cítit se veřejně zostuzen"

Mě se třeba Lubošův model moc líbí. A hlavně: je jeho. Oříšky a pistacia jsou výkonnostní kategorie, na přesné maketky jsou kategorie jiné. To neustálé hledání nejvhodnější předlohy a chuť pořád stavět jsou obdivuhodné, přál bych to všem ostatním, pro mne je to velmi inspirující.

[Pavel Stráník]

Jak píše Jirka - mně se třeba tohle RWD-17W taky líbí. Je postavené naprosto klasickým způsobem optimalizujícím hmotnost, pracnost a maketovost. Prostě i u nás bychom si měli zvyknout, že oříšky jsou trošku něco jiného než přesné makety a že ne každý se chce stovky hodin piplat s maketou která bude tak hezká, že mu s ní bude líto jít létat. Takže za mě palec nahoru, jen se bojím že tenhle způsob zalétávání (na rozdíl od Dušana mě rozhodně neinspiruje ) je přesně to co si tenhle pohledný oříšek zaslouží

[Lubomir Koutny]

Dušane, máš pravdu, že těch nosníků na trupu mohlo být více. Pokud jde o průřez plováků, pak 3 pohled ukazuje pouze zaoblenou horní stranu, jinak ostatní plochy rovné, což jsem se snažil dodržet. Navíc ta poměrně dost silná vrstva bazy na horní straně velmi plováky zpevnila. Takže jsem s výsledkem spokojený.

[Lubomir Koutny]

Možná ještě lepší než 3 pohled je dobrá fotka. Ta ukazuje, že boky plováků byly opravdu ploché a na trupu těch podélníků moc nebylo:

[discobolos]

Lubošovi se omlouvám, už nebudu popichovat.

[Lubomir Koutny]

Po delší době jsem si řekl, že zkusím jiný svazek s větším momentem, aby model trochu více stoupal. Žiletkou mezi prsty se mi podařílo uříznout metr gumy TAN SS 2,9 g/m, udělal jsem svazek o délce 360 mm, aby těžiště bylo ve stejné poloze a dnes ráno v 9h za bezvětří, ale velké rose jsem to šel vyzkoušet. Model jsem nesl v krabici, aby cestou zbytečně nenavlhal. Natočil jsem napoprvé 400 obrátek, což je asi 1/4 z maxima, trochu namáčknul SOP do zatáčky a očekával let v horizontu, Výsledek mne mile překvapil. Model letěl hezky klidnou otevřenou zatáčku - celý okruh o průměru asi 25m a výška letu nebyla větší než 2m. Zkusil jsem pak natočit 500 otáček a SOP více vykopl doleva, jenže potah modelu byl již silně navlhlý a trochu krabatý, výsledkem byl pouze užší půlokruh a přistání s velkým zbytkem obrátek. Na třetí let jsem tedy jen něco přitočil prstem a vlhkou VOP trošku natáhl, následoval hezký let, jeden okriuh o menším průměru. Po přisání do mohré trávy byly na plovácích velké kapky vody a tak raději jsem dal model zpět do krabice a šel domů, to se již také zvedal slabý průvan z jižního směru za barákem vytvářel klesavý proud, takže pokračovat v zalétávání tam pozbylo smysl.

[Lubomir Koutny]

Dalčší létání bylo až navečer, ideální počasí, bezvětří a ještě nebyla žádná rosa. Točím 400,hezký let ve výšce asi 1,5m. Na 500 je to již jeden a půl okruhu a výška 3 m. Malinko natahuji VOP a natáčím 650 otáček, povedl se nádherný let dva a půl okruhu, výška asi 7 m a krásné přistání s posledními otáčkami do trávy mezi stromy v parku. Čas odhaduji tak na 25 s. MYSLÍM, ŽE MÍRA ŠTĚSTÍ BYLA VYČERPÁNA ! Ještě vnitřní zápas a touha zkusit to na 750 otáček, ale nakonec rozum potlačil touhy a jde se domů. MYSLÍM, ŽE MODEL JE ZALÉTANÝ.

[Jiří Doležel]

Gratuluji k úspěšnému zalétání. Jak jsem zde již napsal, je to velmi pěkná a zajímavá předloha, přidávám si na svůj bucket list. Natahoval jsi nějak Luboši vzpěry plováků? Podle měření z třípohledu vrtule vychází na nějakých 120 mm, což není mnoho, ale i s malou vrtulí se dá.. nebo jak je to s tím divadlem. A druhý dotaz, při pátrání jsem narazil na trochu odlišné barvy, resp. většina podkladů z různých zdrojů tvrdí, že stroj byl stříbrno-červený, což ale nevylučuje shodu barev na soutěži, pokud máš podklady odlišné.
J.

[Lubomir Koutny]

JIRKO MÁŠ PRAVDU ! U podkladu, co mám vychází při přesně maketovém provedení proměr vrtulw 120 mm, to se mi zdálo málo a tak jsem protáhl vzpěry tak, aby vrtule mohla mít průměr 140 mm. Ano na mých podkladexch z časopisu Zjkrydlata Polska má letoun základní barvu nílou a červenými doplňky a já nepochyboval, že je to tak správné... Nyní jsi mi nasadil brouka do hlavy, já pátral a zjistl v knize o polských letounech, že tyto měly v tom období většinou základní barvu stříbrnou i když byly potaženy jen plátnem.
Takřže pokud bys RWD 17W stavěl , tak mohu doporučit poloviční počet žeber v křídle, ušetříš nsa váze, křídlo a kormidla potahovat nejtenším kondenzátorákem,ale trup plyspanem ( NA KONDENZÁTORÁKU STŘÍBRNÁ MOC NEDRŽÍ A SNADNO SE OHMATÁ), STŘÍKAT BARVY A OBTISKY, UŠETŘÍŠ 2 -3 G
na váze draku, dalššího 1/2 g ns váze gumy a model Ti bude o 30% déle létat.

[Lubomir Koutny]

Ve čtvrtek 25.6. bylo téměř po celý den bezvětří. Navečer po 20 . hodině pak naprostý klid jako v hale. Neodolal jsem a vzal po dlouhé době nasvůj plácek RWD-17W. Pro první let jsem točil 400 obrátek, následoval pěkný let v jednom okruhu o výšce 2m a průměru asi 20 m, přisání s dost velkým zbytkem obrátek. Druhý let na 600 byl do výšky asi 5m , jedem a půl okruhu o průměru asi 25m a opět dost velký zbytek obrátek. Bylo mi jasné, že s tak velkým okruhem je riziko přistání na stromech , nebo náraz do paneláku. Takže nakrucuji trochu SOP do zatáčky a také natahuji model zásahem do VOP. a točím 800 na třetí let. Start je impozantní a výška přes 10m, ovšem první okruh je zatraceně otevřený stromy parku jsou míjeny velmi těsně, první okruh je nervy drásající, model míjí panelák tak, že ke stěně zbývá jen 1/2m, ten druhý již je v pořádku a model přistává se zcela vytočeným svazkem. Délka letu byla cca 160m , průměrná rychlost 4-5 m/s a tedy čas cca 35s. Pro létání venku na větší ploše je použitý svazek optimální. Do halay však bude nutné použít o něco tenší a nepatrně delší - tedy pokud se podaří seřízení do okruhů o rozumném průměru (15-20m)