Fokker V.29

[Lubomir Koutny]

Ano, máš pravdu parasoly s křídlem do šípu, to je zcela jiná kapitola. Takový De Monge 5, který jsem postavil jako oříška před rokem, je super stabilní, fantasticky létající model, vyloženě pro radost. Létá výborně venku, snese i menší turbulenci a v hale ve Hluku sice kontaktoval strop, ale po nárazu se uklidnil, znovu přešel do stabilní zatáčky a krásně pokračoval v letu s přistáním uprostřed haly. Výborně létá Alferyho dvacetinka Morane AI. Zato velká dvacetinka Morane Saulnier P, která nemá šíp je totální kopyto jak v mém provedení, tak i když ji postavil Zdeněk Vávra. Kupodivu ještě v době před dvacetinkami, když byla kategorie minimaket do 600 mm, tak můj velký a lehký Fokker D-VIII létal fantasticky a kupodivu stejně hezky pak i velmi lehká dvacetika Fokker D-VIII potažená zeleným plyspanem. Ovšem dnes, kdy trup a někdy i VOP jsou tištěné na PC lozenge, tak tento potah (z amerického papíru a tam také potištěný) mi vychází velmi těžký, je nutné dovažovat v předu a letové vlastnost dvacetinky jsou horší, to ovšem tak zcela neplatí u Fokkera D-VIII Tondy Alferyho, který je stavěný z jiných materiálů, jinou technologií a létá výborně.

[shark]

A ještě prosím o názor na nešípový parasol s větší hloubkou křídla a autostabilním profilem. Je to dobrej nápad, nebo blbej nápad, nebo jakej je to nápad?
(Sice to s Fokkerem moc nesouvisí, ale když už jsi to tady načal, Luboši, tak se ptám. Vím, že to máš celkem zmáknuté teoreticky i prakticky...)

[Lubomir Koutny]

No Honzo, nyní jsi mne tak trochu přitiskl ke zdi. Především myslíš tu velkou hloubku přídla jako absolutní (tedy v mm a ohledem na velikost Re), nebo relativní, tedy ti jde o štíhlost? Ano, dělali jsme i aerodynamické testy s autostabilními profily, a pokud tyto byly štíhlé, pak výsledky byly velmi dobré. Takže takový Morane Saulnier I, který se dá postavit super lehký a křídlo s velkou hloubkou s autostabilním profilem a maličkou VOP bude ideálně pomalu létající přesný model do haly, kde není dobré rychle stoupat, ale naopak se dobře hodnotí pomalý let ve výšce pár metrů a hezké přistání bez poskoků. Jako dvacetinka pak pouze do bezvětří.
Naopak takový Harold Loyd HL-2, má poměrně štíhlé křídlo a velká kormidla, postavit se dá také lehký a podle mých plánků jak oříšek, tak i dvacetinka mají snížený profil Clark Y. Takže docela svižně stoupají, jsou to velmi vhodné typy pro chlapce z mých kroužků, kteří si chtějí postavit minimaketu (ti pak oželí menší zisk bodů za statiku jednoduchého typu, ale jsou nadšeni tím, jak hezky jim jejich HL-2 létá).

[shark]

Myslel jsem něco takového, jako M-oř

http://richard.ferriere.free.fr/3vues/f ... ort_3v.jpg

[Lubomir Koutny]

Pominu li, že tento Farman je obvzláště škaredý, pak někdo se může nechat nalákat na tu obrovskou plochu. Jenže ta hrozně malá štíhlost křídla bude mít za následek obrovský indukovaný odpor. Od této firmy je spousta pěkných a létavých typů, jako například F-190, nebo třeba i F-100, který má také spoustu plochy, aby mohl létat pomalu, ale tvar křídla je rozumější.

[Ivan Horníček]

Látá to docela pěkně.
https://youtu.be/qjqiltNBH_k

[Lubomir Koutny]

Ano, parádně postavené a překvapivě hezky létající. Naměřil jsem 40 sec. Ovšem Farman F-190 byl postaven jako oříšek v několika exemplářích,asi nejhezčí Františkem Bártou, každý z nich létal přes minutu a ten nejlepší přes 80sec. Také Farman F-160 již v sedumdesátých letech mi na Bohémce letěl přes 80 sec a narazil do stěny ve výšce asi 10m. Pak na soutěži v Teplicích pořádané Žolcerem na zimním stadionu letěl přes 90 sec. (to byl s klasickými žebry nosník na horní straně a potah barevným modelspanem, rovné křídlo bez jakéhokolv lomení do V, guma Pirelli little orange 4x 1/1 a poměrně malá vrtule o průměru jen 140 mm). Tento přes 40 let starý oříšek ještě s pietou mám uschovaný.

[Lubomir Koutny]

Konečně bylo jeden den s přesdpovědi opravdu bezvětrné počasí, takže jsem vzal auto, do něj Fokkera V.29 a odejel směrem letiště Medlánky. Nebylo nutné jezdit až tam, stačilo zajet cca 300 m napolní cestu za konečnou trolejbusu v Komíně, obilí mělo hezkých 10 cm výšky a opravdu nefoukalo. První let byl na 600 otáček a model seřízený do pravé zatáčky, tedy s positivem na pravé. Start byl moc hezký opravdu do prava, ale po dvou okruzích se model začal točit v levé otevřené zatáčce a ucentroval se do stoupáku, následoval kerásný let přes dvě minuty. Byl jsem spokojený a doufal, že to je to pravé seřízení, proto jsem hned natočil 1000 otáček se a se stejným seřízením odstartoval, hned po prvním strmém okruhu se let napřímil a následoval looping, dále již placatění se v levé klesavé zatáčce. Pak asi 20 různých pokusů, jeden horší než druhý. Takže ještě nad teplým motorem překroucení křídla nazpět do levé motorové zatáčky a zalétávání znova od samého počátku, nakonec docela hezké lety na 400, 600 a 800 otáček, ten poslední opět v termice přes dvě minuty ale se strmějším sestupem v pravé spirále v kluzu.
Následující den již tradiční pokračování na mém oblíbeném plácku a jemné ladění, motor na 400 otáček perfektní, na 600 již silně na uchu beze snahy stoupat, když jsem jemně vychýlil osu vrtule do prava podložkou 0.5 mm, tak počátek motoru byl perfektní, ale po dvou okruzích model přešel do pravé zatáčky a přistání pak bylo ve větvích vrby. Po sundání jsem zkusil opět let na 600 otáček, ale bez oné podložky, jen před startem trochu nakroutit křídlo a bylo to moc pěkné. Takže jsem si troufl natočit 700 otáček a před startem opět nakroutil křídlo. Pak to nebyl normální let, ale farádní fantazie s výstupem do 20m výšky v pravidelných kruzích, pak okamžikkdy model letěl rovně a na závěr herzký sestup v pravé hezké zatáčce, kdy to bylo již mimo plácek a mezi stromy sadu. Přistání po letu dlouhém 35 s jemné, jako do peřin. To je asi optimální seřízení pro tento typ s malou plochou VOP a věřím, že na natočenýchh 1400 -1500 otáček by to na letišti mohlo být zajímavé. Mimochodem stále s modelem létám na stejný svazek, který má v sobě již více jak100 natočení...

[Lubomir Koutny]

Dnes ráno v 9 hodin bylo naprosté bezvětří, teplo, slunečno a již jen slabá rosa. Vzal jsem tedy V.29 a zašel na svůj travnatý plácek mezi paneláky , parkem a dálničním přivaděčem. První let na 400 otáček byl tadičně dobrý, na 500 již zase velký náklon na levé křídlo a malá výška. Pak jsem natočil 600 a nadýchal před startem negativ na pravém křídle, výsledkem byl hezký stoupavý let do cca 10 m výšky a měkké přistání klouzavým letem. Nedalo mi to a já natočil 900 otáček, pak lehce natáhl VOP a před startem hodně nadýchal negativ na právé straně a trochu i positiv na levé. To nebyl let, to byla přímo fantazie, výstup ve strmé levé stoupavé spirále do cca 25m výšky, tam usazení se do levé zatáčky o průměru asi 25m a kroužení až do konce motoru nad středem plácku, ale v klouzavém letupřechod do pravé otevřené zatáčky a směr na dálniční přivaděč, pak naštěstí vracení se zpět a zachycení o vršek stromu ve výšce 15m, velká klika byla, že tam nahoře model nezůstal, ale jen se otočil a klouza obloukem zpět, aby se zachyti na větvi ve výšce asi 6m. Hledání dlouhého štíhlého prutu, jeho ulomení a zjištění, že asi 1/2 metru délky chybí, nadstavování klackem a konečně sundání bez poškození. Normální člověk by byl spokojený a pokračování až na letišti. Jenže já znovu model natočil jen na 600 otáček a zkusil další let se stejným seřízením. Vzduch se již asi dost ohřál, takže po usazení se modelu ve výšce 10 m najednou znovu začal stoupat. Ano, utrhla se bublina, takže let ještě vylepšila, hezké přistání na kraji plácku a konečně naprostá spokojenost, je zalétáno a jde se domů. Cestou kollem vyasfaltovaného dětského hřiště mne napadlo zkusit start ze země, natáčím jen 400 otáček, rozjed byl asi 3m se zvednutým ocasem, pak jemné odlepení se anastoupání asi 1/2 metru výšky vlevé zatáčce a krásné měkké přistání s dlouhým dojezdem, Paráda, opravdu je zalétáno a netřeba další ladění. Ale trvalo to dva měsíce, než jsem přišel na to, co tento na seřízení choulostivý model potřebuje.

[Lubomir Koutny]

Konečně starý svazek po 130 natočeních skončil stržením. Nový svazek je o 15 mm kratší, takže těžiště jen nepatrně více ve předu, tomu odpovídá trošku větší úhel seřízení natáhnutím VOP. A stal se zázrak, z dvacetinky je docela dobráček s hezkým motorovým stoupavým letem v levé zatáčce a docela slušným klouzavým letem bez pravé štůrc spirály.