Re-2005 Sagittario jako M-oř

[Lubomir Koutny]

Včera jsem udělal první fotku venku a zkusil klouznutí i když těžiště bylo v 50% hlubky křídla, ono to nějak klouzalo a po natočení pár otáček prstem dokonce spořádaně točilo doleva, ale lehce pofukovalo, takže pořádné natočení se nekonalo. Dnes ráno v 10 h byla teplota asi 9 st.C a skoro bezvětří. Vzal jsem tedy model, natáčedlo a kousek plasteliny na dovážení a šel na svůj plácek, natočil 300 otáček a vypustil model, který se vzepjal a pak bezvládně padl dolů. Plastelina 0,6 g na špici vrtule, opět 300 otáček a model letí ostře nakloněn doleva a padá 6 m ode mne. Jdu domů a provádím nutné úpravy :
1. Hned za čelní přepážku dovnitř lepím další rtubičkový cín a platelinu, celkově přidávám 1g, takže nyní je letová s podvozkem 12 g.
2. Nad horkou žehličkou odstraňuji negativ na levém křídle a kroutím tam nepatrný positiv
3. Zmenšuji vyosení SOP doleva
4. Lepím podložku 0,2 mm vychýlující osu vrtule více dolů
5. A na konec lepím podložku 0,2 mm vychýlující osu vrtule více doprava
I když se říká, že se nemá dělat více jak jedna změna seřízení, další pak postupně, tak uvedený soubor změn byl správný, po obědě sice byl občas slabý průvan s nárazy až 2 m/s, ale hezky teplo 16 sr.C a tak jsem šel znovu na plácek. Natočeno 300 otáček, model letí napřed hezky v horizontu levou zatáčku o průměru asi 20m, po půl okruhu přistává, s polovinou otáček ve svazku (uletěl asi 30m za 7s.). Na druhý let chci natočit 400 otáček, jenže točím moc rychle a vypadává mi jeden málo zalepený list vrtule. Chvíli cumlám čep vrtule, aby trochu naboptnal a pak list zasunu so otvoru v kuželu. vydržel a let byl i přes závan průvanu docela hezký, stabilní a jen o málo delší, jak ten první. Na třetí let točím 500 otáček, po startu model nastoupal výšku asi 3 m, pak opět vypadl ten list a protože to bylo za letu, tak jsem jej deset minut hledal. Bylo mi jasné, že to létat bude, ale je třeba mít vrtuli v pořádku.

[Lubomir Koutny]

Včera i při malém průvanu se často model zhoupnul a zratil dost výšky, takže jaem přidal další kousek plasteliny 0,3g do přídě a nyní je letová váha s podvozkem na digitálních vahách 12,4 g, což je dost. Dnes ráno v 9 hodin bylo úplné bezvětří, slunečno, jen 6 st. C a na trávě ještě rosa. První let byl na 600 otáček, výška 2 m asi 12 s a hodně velký zbytek, na ten ještě znovu z ruky asi 5 s. Navíc velký půl okruh byl dokončen až v parčíků. Proto jsem trošku přihnul SOP s cílem zmenšit průměr okruhu. Na druhý let jsem natočil 800 otáček a start posunul těsně k budově paneláku. Udělal jsem dobře, model v prvním okrihu o průměru 25 m nastoupal výšku asi 6m a zatáčel jen asi metr od stromů parčíku, druhý okruh byl téněř v horizontu, výška nepřesáhla 7m, další okruhy byly neskutečně pomalé a stabilní, klesání bylo tak pomalé, až jsem měl pocit, že se snad uvolnila nějaká bublina ohřátého vzduchu a model tam podržela, tomu odpovídal i čas 35s. Byl jsem nadmíru spokojený nejen krásným letem, ale hlavně tím, že celý let se vešel tak akorát na ten můj plácek bez zavěšení na nějaký strom. Míra štěstí byla asi vyčerpána a tak jsem šel spokojený domů. Je mi jasné, že pro létání v hale bude nutné průměr okruhů o dost zmenšit. Jinak považuji model za zalétaný. Případným zájemcům doporučuji si postavit druhý prototyp s německou vrtulí VDM a velkým kuželem. Nebudete muset dovažovat v předu a hlavice může být větší i otvor v přídi, takže bez problémů s dlouhými, silnými svazky, bez rizika, že by uzly na gumě tudy neprošly. Můžete použít i svazek smyčku z gumy 3x1 bez potřeby ji řezat na menší dimenzi (já to musím na 2,5 g/m).

[Lubomir Koutny]

Asi bych měl zdůraznit, že dobré letové vlastnosti tohoto oříška, podobně jako i u prvních dvacetinek zajišťuje větší štíhhlost VOP, která je dána podklady, které najdete jak v malém Greenovi , tak i v italských podkladech a z části i na internetu.

[Lubomir Koutny]

Pro případné zájemce přikládám plánek Re-2005 velikosti M-oř. Moje tiskárna bere maximálně formát A4, proto je ze dvou půlek. Protože zde nelze kopírovat přílohy v PD,F je to v JPE, tak si pohlídejte rozpětí na 330 mm. Také přidávám fotku druhého prototypu s německou vrtulí VDM, ktetý vřele doporučuji.

[Lubomir Koutny]

Zkušenosti se zalétáváním : V Hlučíně při startu ze země utíká doprava, asi brzdí kolo, tam také z ruky rovný let bez zatáčky. Před startem je nutné hodně mačkat SOP do zatáčky. Vyzkoušet lety bez podvozku.
V Pátek 20.5.2022 10 hodin venku 18 st.C bezvětří. Na mém plácku mezi paneláky, parčíkem a dálničním přivaděčem (cca 100x 40m) lety s podvozkem svazek l=420 mm, 2,1 g, 2,4 g/m, Nmax 1900. První let točeno 700 výška 3 m model letěl rovno a narazil do paneláku. Druhý let s namačkanou SOP do zatáčky, opět točeno 700, 2 okruhy Ø 15 m, výška 4m, na konec přetažení a pád do vývrtky, ve svazku zbytek asi 100 ot. Let asi 20 s na využitých 600 ot. Pak tedy extrapolace na 1800 ot let asi 60 s. Třetí let opět na 700 ot. byl přízemní výška 1,5 m, necelý jeden okruh, vypadalo to na již unavenou gumu, ale následující lety s házedlem Wrona ukázaly něco jiného.
První lety s tímto halovým házedlem nebyly slavné, vyhození většinou jen do výšky asi 5-6m a časy kolem 20s, Pak jsem namačkal SOP více do zatáčky a prokroutil křídlo, aby mělo trochu positiv na pravém křídle a negativ na levém uchu. Dosažená výška po hození se zvýšila na 7- 8m a letové časy kolem 30s. Pak se mi podařil opravdu perfektní hod do 9m výšky a také se asi uvolnila nějaká bublinka teplého vzduchu a let byl přes 40s. Pořád se zdálo, že je úplné bezvětří a naptosto klidný vzduch. Jenže následující let ukázal něco jiného, po vyhození do výšky 8m model napřed udělal jeden okruh bez jakékoliv ztráty výšky a v tom druhém již výšku pomalu nabíral, ve třetím okruhu jižbyly vidět zvedáky a výška byla kolem 20m, model již pak kroužil z části nad parčíkem, když výška byla přes 25m, tak přišel náraz termiky, který model rozhoupal a poslal zpět nad střed plácku, ve výšce 10m se model uklidnil a krásně pomalu klesal, přistál po více jak dvou minutách. Takže jsem se přesvědčil, že i když při zemi se zdá, že vzduch je úplně klidný, tak již ve výšce 8m tomu tak být nemusí, a dokonce to ovlivňuje i lety v menších výškách. Zkrátka není to hala. Míra štěstí byla vyčerpána, nic jsem nerozbil, nic neulétlo a vše dobře dopadlo, proto v nejlepším skončit a jde se domů.

[Lubomir Koutny]

Ve středu 3.8. v 9h bezvětří 18 st C. Napřed lety s podvozkem, točím 500 otáček (do odpočinutého svazku), následuje hezký let, výška asi 5 m, dva okruhy o průměru 15m čas téměř 20 sec. a cca 100 otáček zbytek. Druhý let ukázal, že unavená guma má malý moment,, výška jen 2m, 1 1/2 okruhu a čas 12 sec. zbytek 250 otáček.
První let bez podvozku opět na 500, výška 6 m, jeden okruh, pak přetažení a pád přes záda. Malé natlačení VOP a přidání zatáčky, opět na 500 otáček, výška 6m model více na uchu dva okruhy, čas 18 sec. Je otázkou, zda zkusit soutěžně létat v hale v Hlučíně, byl by problém se tam vejít a letět čas přes 50 sec. Spíše to vypadá na pěkné polétání na letišti.

[Lubomir Koutny]

Pátek 5.8. 10 hodin dopoledne bezvětří, 25 st. C. Létáno s podvozkem, o 5% zmenšené stoupání vrtule. První natočení 600 otáček, hezký let.výška 6m 22 s. Druhý let zase na 600, výška 5m, po 18 s přistání na keři. Třetí let na 900 otáček, výstup do 8m, 3 okruhy ve slabé termice, nastoupáno do 10 - 12m přistání se zcela vytočeným svazkem. Lze předpokládat, že ve vysoké hale (jako třeba v pardubické ČEZ aréně, nebo za bezvětří na letišti) by na 1800 otáček mohl model létat časy kolem minuty. Model je zalétaný a ukazuje, že ten, kdosi tento typ postraví jako dvacetinku, tak bude mít opravdu super minimaketu.

[Lubomir Koutny]

Dvacetinku Re-2005 stavělo v Brně hned několik modelářů. Nejprve to byl Osvald Janisch, jeho model byl lehký a velmi létavý, Osvaldův kamarád František Krontorád měl svou dvacetinku hezčí, s mnoha detaily, ale také těžší. Moc hezkou dvacetinku v barvách Italské sociální republiky se známkovými znaky měl Jirka Merta. Tyto dvacetinky byly stavěny podle starších podkladů (malý Green, italské podklady), kde VOP je štíhlejší, s větším rozpětím, což přispívá ke stabilitě i výkonům.
Moje dvacetinka z r. 1984 však již byla stavěna podle nových podkladů, které vyšly ve velké monografii L+K a tam je VOP o malé štíhlosti i rozpětí.
To se u mé dvacetinky projevovalo menší stabilitou v klouzavém letu. Motorový let byl vždy perfektní, ale pokud nebylo klidné počasí, tak v klouzavém byly občas problémy. Exemplárním případem byla soutěž v Borači, tam moje dvacetinka hned po startu byla v hezkém stoupáku, po minutě motor končil ve výšce asi 100 m, pak chvíli následoval hezký klouzavý let ve stejné výšce, ale po prvním závanu model začal houpat, to se zvětšovalo až udělal looping, pak po dalším závanu pro změnu přešel do štůrc spirály a rychle klesal, ve výšce 30 m se uklidnil a po krásném klouzání po třech minutách přistál na poli poblíž lesa.