Protože už je k dispozici kompletní výsledková listina, lze výsledky Openscale 2014 z hlediska nových pravidel zhodnotit podrobněji.
Co se statiky týče, mé nepříjemné pocity se bohužel v několika případech potvrdily – včetně odhadu, kdy k těmto excesům došlo. Nejvíce poškozeným jsem se omluvil mailem, ale zpětně s tím už nic nenadělám. Objevily se však i další nedostatky, kterým se asi zabránit dalo. U Aichi Jirky Doležela je vyhodnocení pro pevný podvozek, přičemž měl odnímací. Naopak u VEF I-16 byl pevný kapotovaný podvozek deklarován jako odnímací. Petr Kolář si neuplatnil nadhodnocení za krátký trup – protože zapomněl (stálo ho to druhé místo). Stejné to bylo i u Luboše Koutného – ten ale podle vlastního vyjádření takové nadhodnocení nezná…
U Petra Koláře se mi dokonce povedlo nezapsat mu u MiGa nadhodnocení vůbec žádné! Tyto věci by mohl příště podchytit někdo znalý, kdo by karty nezávisle na bodovačích prošel. Určitě to ale nemůže být ředitel soutěže, když klape data do klávesnice.
Toto jsou informace z „kuchyně“ soutěže, které by po ukončení soutěže neměly být ventilovány. Ale ve stádiu testování pravidel to považuji za přínosné – nejen pro ostatní organizátory, ale i pro samotné soutěžící jako upozornění, na co si dát pozor.
Co nám všem udělalo radost, bylo počasí. Asi nemohlo být lepší a tak jsou konečně k dispozici relevantní výsledky letového hodnocení. Celkem bylo nalétáno sedm maxim a z toho jen dva modely získaly plné letové hodnocení. Do této statistiky jsou zahrnuty i mé modely létající mimo soutěž. Vzhledem k počasí považuji tento výsledek za adekvátní a nastavenou základní úroveň letového maxima za dobrou. Pokud jde o konkrétní hodnoty nadhodnocení, je na dělání závěrů brzy, ale nějaké doladění asi potřeba bude. Porovnání statických i letových hodnocení Openscale 2013 a 2014 je v následujících grafech. Na rozložení statického hodnocení jsou zřejmé avizované nedostatky – hlavně posun „středu“ do nižších bodových zisků. Na rozložení letového hodnocení je vidět zásadní rozdíl oproti minulému roku. Průměrná hodnota dostala tam, kde jsem si ji původně přál mít, ale i rozložení se mi zamlouvá. Pro úplnost jsem udělal i porovnání stávajícího letového hodnocení s lineárním výpočtem letových bodů. Je na něm vidět, že zatímco na „vrcholu“ je vliv minimální – první změna ve výsledku je až někde na osmém místě pořadí – nižší hodnocení se posunou výš a tím se zmenšuje odstup špičky. Tento průběh se blíží „normálnímu“ průběhu rozložení statického hodnocení více, než lineární výpočet. Největší problém asi spočívá v tom – a to mi došlo až z reakcí na DF – že jsou ještě soutěžící, kteří si důsledně hlídají svoje průběžné výsledky, a okamžitý výpočet letových bodů je pro nelineární závislost složitější.
Poslední, ale nejdůležitější skutečností je celkový počet modelů a novinek mezi nimi. Snad to vydrží…
- Openscale.jpg (86.54 KiB) Zobrazeno 3934 x
- Srovnání.jpg (51.32 KiB) Zobrazeno 3934 x
. Tento "kvalifikační" předpoklad musí ona kontrolující osoba splňovat.
. Mohly tak nastat různé varianty, podle letuschopnosti modelu v konkrétní konfiguraci. Jasně, z mé strany je to špatně, ale jako možná situace při soutěži se to přihodit může. Pak je problém, jak to organizačně zajistit. V mém případě to problém není a nebude, nemám zapotřebí nerespektovat pravidla a fair play. Nicméně k chybám tak může dojít (ať už chtěným, či nechtěným) 
.
) a myslím si že zvýhodnění odmocninou při výpočtu maxima by mohlo stačit. Sice mě trochu překvapilo, že ten rozdíl v letovém hodnocení pro M=1 a M=0,75 není nějak významný, ale to lze na druhé straně vyložit i obráceně: odstraněním exponenciály se vlastně nic moc nestane a přinejmenším budou ti, co sledují s napětím průběh soutěže a lety soupeřů, opět moci reagovat na situaci v soutěži. Ale to není můj prvotní důvod k lineárnímu průběhu hodnocení, jde mi spíš aby více létající modely nebyly bity dvakrát. Osobně bych nejraději viděl funkci která by ve své dolní partii měla průběh druhé odpocniny (zvýhodnění opravdu mizerně létajících modelů) a dále tečnou v bodě, který by se musel na základě zkušenosti stanovit, pokračovala po přímce s danou směrnicí (neznevýhodňovat modely které potřebují více létat, třeba protože mají nižší statiku).
