Sonerai ořech

[Sopwith]

Stavba Ondra Krucký.
Potah 6gr, balakryl, Mr.paint, hmotnost 10 gr, časy kolem minuty. Nyní jako všechny Ondrovi minimakety ve sbírce Michala Švehly

[Lubomir Koutny]

Nádhera, perfektní práce, povrchová úprava super. Jen ta váha by měla být o 25% nižší a pak by letové časy byly o 1/3 vyšší.

[Pavel Stráník]

Ono to není tak jednoduché - u takto velkého ořecha se váha pod 10g stlačit prostě nedá. Loni jsem postavil PIKa a vyšel mi dokonce na 13g po dovážení. Je to dané velkou plochou a velkým trupem, všeho je tam prostě moc. Teda mluvím o modelu který vypadá hezky, je hezky nastříkaný a je radost na něj pohledět. Samozřejmě ve variantě pár žeber, pár šprušlí a místo balzové karoserie na trupu prověšený kondenzátorák se to splácet za 7g dá.

[Lubomir Koutny]

Asi musím nesouhlasit. Můj Sonerai se kterým jsem létal ve Fl=malle byl stavěný podle stejného výkresu jako ten Kruckého . Kostra úplně stejná, až na profily křídla, Potah červený plyspane, lakováno ředěným napínákem váha 8g.
A velkou vrtulí let v Zetce 140 s. na Bohémce výška 14 m let 100 s, ve Flémalle vrtule 140 mm cvičný let 80 s, v soutěži natočeno o 10% více, vše výbprné, ale pak do haly vběhl chlapec se psem. turbulence, pád a jen 4- místo v soutěži.

[Lubomir Koutny]

Marně jsem hledal originál fotky Sonerai z Flemalle, ale našel jsem z léta 1989, kdy u nás byli Sabelovi a také po mezinátodní soutěži F1D v Zetce se konala se konala soutěž M-oř. Tehdy můj Kalinin K-5 letěl 168 s a Sonerai 140 s.
Odtud mám malou barevnou fotku z bodování a černobílou velkou na obalu Občasníku 28 které přikládám.
Ještě bych mohl přidat fotku pistácia Sonerai, to váží 4g a ve Flémalle lerělo 102s

[Lubomir Koutny]

Kdo hledá, ten najde.

[Lubomir Koutny]

Trofej po rekordním letu M-pist 102 s ve Flémalle

[Lubomir Koutny]

Nevím kolik váží potah Keuckého nádherného Soneraje, ale vím jaké váhy měl u svých minimaket Michal Karlík, ano byly o 1/3 lehčí než u mojich. stavěné podle mých výkresů. Michal říkal není to jen výběrem balzy, ale zásadně vše lepím herkulesem. potahuji kondenzátorákem a stříkám hunbrolkami, nebo revelkami. Dnes humbrolky nestojí za nic, akrylové barvy jsou těžší, ale Pavel Stráník říká, že výborné jsou lihové Agamy.
Nerad to říkám, ale Kruckého oříšek má špatný profil, nevím proč nedodržel profiláž jaká je na mém výkresu, ta je vyzkoušená, zlepšuje stabilitu a zaručuje nejvyšší výkony.

[discobolos]

Michal Králík (pozor Luboši na překlepy, někdo to špatně snáší, když mu komolíš jméno) opravdu stavěl neuvěřitelně lehké modely. Kromě toho co zmiňuje Luboš, mně osobně překvapilo, že kondenzátorový papír na potahu jen vypnul lehce vodou a rovnou to stříkal barevnými Revellkami. Žádná impregnace papíru nitrolakem.
Ale taky zmiňoval, že konzistence ředěného Herkulesu při potahování měla zásadní vliv na výslednou váhu. Klidně mohla znehodnotit celý model (tedy spíše plány stavitele na lehký model).
Jeho létající čluny, které se ke mně dostaly, měly neuvěřitelnou váhu - Oeffag H - 5,5g, Macchi M-7 - 8g.

[Lubomir Koutny]

Moc se pmlouvám za přejlepy především ve jménech, ale i mimo ně. Problém je v černé klávesnici, kde mizí písmena, ta mi byla 3x měněna, stále za stejný šunt,

[Lubomir Koutny]

Pavel má pravdu na Soneraji je vše velké velké u M-oř a stejně i u M-pist. To mé M-pist bylo postavenu stejnč jako Michalovy minimakety a má váhu 4g, to na rozdíl od třeba Z-50M, ten potažený plyspanem váží 7g a létá asi 35 s, tedy 1/3 oproti Sonerai. To je vše, co jsem chtěl k problému říci. Kdo chce, ten to pochopí.

[Lubomir Koutny]

Ještě dvě černobílé fotky tehdy nového Soneraie, piánek mohu zájemcům oskenovat a mailem poslat,