Nejbližší akce

05.08.2017

Podpolianský zlet historických modelov - 9. majstrovstvá SR voľných modelov

09.09.2017

Minimaketářské nebe v Trnávce 2017

16.09.2017

Memoriál Rudolfa Drnce 2017

Teplice F4F 2009

Ačkoliv F4F (Peanut, M-Oř) byla dle počtu zúčastněných modelů královskou kategorií, mohla by se letošní soutěž jmenovat Teplice 2009 Indoor Scale International, což zahrnuje makety všech velikostí od mojí 18cm-ové DH-2 1/48 až po monstruosní Alferyho "kočičáky", makety všech pohonů - guma, co2, elektro - a všech stylů řízení od čistých Free-Flightů Peanutů, Pistácií, F4E-CO2 a F4D-ček přes časovačema programované lety F4E-el až po dokonale řízené letové prvky RC-mini, nemluvě o senzační 3D akrobačce RC stíňáků Roberta Coka. (Chyběly snad jen upoutané halové makety - zná někdo něco takového?) To slovo International zahrnuje tři Angličany a dva až šest Slováků.

Depo A. Alferyho

Depo A. Alferyho

Průběh soutěže:

Začátek, průběh i konec dle časového plánu. To se povedlo nejen dík ukázněnosti soutěžících, ale hlavně díky rychlosti bodovačů a zpracování výsledků - především zmiňme Adamova otce, pana Jeníka, který vnáší klid do věci a pomůže, kde je třeba, a bráchu Jano Jeníka, který pobíhal s laptopem a rovnou ťukal vše do připravených výpočetních tabulek, a tak byly výsledky každého modelu známe prakticky okamžitě po dokončení soutěžního letu.

Ranní tréning jsme s Adamem zahájili pozváním na levný a dobrý oběd na druhou odpolední do vedlejší zavřenopolootevřené restaurace, pak jsme chválili účast, rozdali návleky a už se létalo.

Vše začalo exhibičkou a - zde si trochu přihřeju polívčičku - tato ranní část dne, toto setkání bez soutěžení, bylo velmi hodnotné. Všichni vědí, že Adam soutěžně zalétl stovku, ale kdo to viděl? Každý natáčí a šteluje... Naopak z ranní nesoutěžní části si každý pamatuje vše, Alferyho Heinkela, Smartova Flyera, Křepelkovu Avii... Já osobně jsem to profotil a prosoutěžil a prošteloval víc než je zdrávo - to je tedy ovšem má chyba, bylo k vidění mnoho, nejvíce za poslední ty krátké tři roky, co modelařím. Padesátka soutěžních modelů! Dvacet nesoutěžních. Dvacet soutěžících (či exhibujících) modelářů.

Vždy připravený Robert Cok využil každé místečko a chvilku k akroexhibici, Petr Konopásek byl s dětmi jen na skok, natáhli jsme spolu pistácia celobalsových S.E.5-ek pro společný operační let nad zákopy. A pak už jedna mela, Bücker show Viktora a Adama (mají dohromady pět Bückerů!), katapultové lety bratří Wrightů, nekonečný proud typů z krabic na plochu Tondy Alferyho řetězem přes syny... To vše narychlo, neboť mezitím se vše odnášelo ke dvěma bodovacím partám na statiku. Vlastní lety Pistácií a Peanutů před obědem, F4D,E a RC-min až "po o". V peanutech, pistáciích vyhrává Alfery neuvěřitelně ladným letem polystyrenového Mustanga a podobným kouskem Kingfishera, Adam je v ořechách druhý se svou "první stovkou, pánové" Bückera 131. F4D zcela zaslouženě vyhrál neuvěřitelný kousek Petera Smarta - katapultovaný a pak zcela ladně letící Wright Flyer II, obdivovaný po celém světě. Já jsem vyhrál F4E vlastně díky perfektní spolupráci se Štefanem Gašparínem, ve které se nám podařilo sestavit snad nejmenší časovačem řízený model na světě - určitě však s nejmenším střídavým (půlgramovým motorkem), vyvinutým specielně pro tento model. Ačkoliv se Ivan Motyčka s Robertem Cokem těšili, jak mě při záletu zasvětí do tajů časování a mikroelektroniky, připadla jim úloha jiná: přilepit mikrodrátek k mikročasovači mikrokapičkou vteřiňáku v malém prostoru trupu mikromodelu k sobě tak, aby měl kontakt. (Chyběla páječka.)

Bodování F4D,E bylo nesnadné, neboť modely nechtěly létat vlivem špatného počasí, vlhka a klesáku panujícímu vprostřed haly během této kategorie. A když již létaly, tak je to průvanem stahovalo za bodovače do lavic. Řeknu vám, vidět Alferyho Bearcata, jak to řachne do střídačky, to bolí... Krásně, ladně, využívaje celé plochy až na několik cm u manťáku, létal Volksplane Chrise Strachana, potlesk si vynutil jeho Lippisch Stroch. Moje DH2 nakonec letěla - náhodou došlo k vyrovnání silného výkonu čerstvě nabité baterie a nevhodných vzdušných podmínek. "Dost mrňavý, na to nevidíme," zaznělo od soudu...

Zvláště vydařené bylo bodování RC maket - pro mě bylo fascinující, jak nervosní RC-čkáři snažící se ve stísněných podmínkách tmavé haly o vodorovnou osmu jsou doslova popravováni hlasitými poznámkami bodovačů stylu: "Hele, úplně blbě!" Nebo: "Kam to letíš, čoveče?" Nebo - to při rozmlácení modelu při startu o mantinel: "Nula." (Myšleno nula bodů.) Když se chudák David divil, že nedostal body po jakžtakž zdařeném přemetu svého malého přetíženého a obtížně ovladatelného Tigermotha, dostalo se mu lakonické odpovědi: "Nezahlásils, hochu." Peter Smart létal vlastně celou dobu nazdařbůh, neboť jedním okem sledoval bodovače, jak rychlou mluvou vydávají různé pokyny (například mě vykazují z plochy s foťákem) a přitom se dohadují nad jeho papíry, co je co za obrat a kdy to přijde: "Hlásit, hlásit, pánové, hlásit!" Peter se mezitím pekelně soustředí na touch-and-go, říkám tedy za něj: "Touch-and-go," což je jasný - chce to tlumočníka, přiskakuje Antonín a říká Peterovi, co má dle papírů zrovna letět, pak se dohodnou, že přeci jen bude lepší, když bude Peter říkat Tondovi, co poletí, papíry nepapíry, a Tonda to přeloží. (Ještě že je jeho BE-2c tak úžasně pomalá.) Peter tedy zahlásí: "Landing!" Mezitím znervózní i Adam, který nemá svého těžkého RC-ořecha taky dvakrát v ruce a nechá si radit od chápavého Tomáše, zkušeného RC akrobata i bodovače. Ovšem rada: "Až budeš dělat čtyřbodovej výkrut, tak druhou votočku musíš dokončit před stanovištěm bodovačů," mu zvlášť klidu nedodá. Vyhrál Tonda Alfery.

Závěr patřil předávání cen a opravdové spokojenosti modelářů. Mohu říci, že vidět tak zkušené a soutěží znalé modeláře jako je Alfery, Cok, Smart, jak s úsměvem naznačujícím krásné zážitky přebírají ceny, bylo pro pořádající velkou odměnou. Štefan dal střídavý motor dle vlastního výběru, Microinvent časovač (0,10 g váhy!!), Jirka Kalina několik stavebnic halových modelů ve špičkové kvalitě a KE-PNUT-TEAM publikace a potahové papíry. Ceny pěkné, ne? Zde si můžete stáhnou výsledkovou listinu Teplice F4F 2009 [pdf, 163kB]

Modeláři a jejich modely:

Hosté z Anglie: Peter Smart, Chris Strachan a Neil Sommerin Tyto pány nemusí nikdo představovat. Já osobně jsem znal jejich modely ze stránek Mika Stuarta ještě dříve, než jsem navštívil na čumendu svou první Openscale a bylo pro mě velkým zážitkem vidět mé "internetové vzory" tváří v tvář. Mimořádné jsou především samokřídlo Lippisch Stroch létající ve vyrovnaných ustálených kružnicích a Wright Flyer startující z katapultu na gumičku - model se pak zbrzdí do opravdu pomalého letu krokem, dvě vrtule se vrtí, přistání hladké, nádhera! Taky že vyhrál, gratuluji! (Peter je schopen zalétat i pistacio Pittse, kterému ani náš přední minimaketář Lubomír Koutný neprorokuje vyšší umístění než "na televisor.")

V nejsvětlejší části haly postávala skupinka, která světlo potřebuje - výrobci miniaturních elektrosoučástek Ivan Motyčka a Robert Cok, tedy Microinvent, s nimi i Petr Hyl, nemýlím-li se, a Štefan Gašparín, veliký fanda veškerého modelářského pokroku a výrobce vynikajících střídavých motorů pro středně velké, ale i menší, nejmenší a extrémně malé modely. Robert Cok vytáhl z krabice staré matadory, letité vylétané ořechy, ale nejvíce se věnoval s Ivanem vyvážení a doladění RC-minimaket. (Pomineme-li jeho výkonné ořechové akrobaťáky.) Nakonec předvedl opravdu excelentní a také nejvýše hodnocený let s RC-peanutem Air 1, který létal tak pomalu a klidně, jako by nic nevážil - on také váží 17 g, což opravdu není mnoho. Dokonce možná dojmem lehkosti předčil i Peterovu plavnou Be-2-ku. Jen tu statiku nemůžeme po tak jednoduchém éru chtít bůhvíjakou, toť se ví... Štefan nešťastnou náhodou havaroval Avii, kdysi Feldova ořecha, předělanou na F4E-el. Zalétávali jsme ji spolu na paloučku v Říčanech, chtěla dovážit, zde byla připravena k letu a ejhle. Nakonec si večer přeci jen zalétala po opravách a - znáte to - po dalším dovažování. Náběh vrtule nastavuje nad fénem Štefan od oka, "oko je citlivé a přesné," říká. Jeho oko je vskutku citlivé a přesné, neboť jeho elektromotory jsou velikosti i váhy Aspirinu a celkové vybavení pro model DH-2 o rozpětí 17,9 cm umí propojit drátky tenkými jak silonová nit a válce makety motoru 1/48 od Eduarda, když jsem jen nastínil obavu o hmotnost, vyfrézoval "do šlupek"... Mimochodem odpor rotující makety motoru je při tak vysokých otáčkách překvapivě velký - zatímco bez makety létá model už na 40% výkonu, s maketou teprve na 80%.

Za Štefanem řádila rodina Alferyovcov. Tonda Alfery již předem ohlašoval, že veme "všechno", a to taky splnil! Procházka kolem jeho krabic byla inspirující. Uvědomil jsem si ihned, že jsem teprve na startu. Teprve nyní, po patnácti, dvaceti modelech začínám stavět něco, co bych si snad mohl nechat na vytahování po dvaceti letech jako Tonda. Naštěstí mu nelétalo úplně vše hned z krabice, to by byla frustrace již přílišná. Jeho synové jej hecovali zcela bez scrupulí a on se nechal - fakt předvedl snad vše. Celé mistrovství charakterisuje myslím jeho model P-51 Mustang. 33 cm rozpětí, celý z polystyrenu, zcela lesklý a hlaďounký, pěkně nastříkaný, stíhajda tutová, vrtule čtyřlistá, a přesto létá sto vteřin pomalým klidným letem ze země. Jeho Airacobra nemlich to samý jak bys met. Tigercata a Bearcata nemusíme představovat. Jeho návštěva doslova pozvedla úroveň kvalitou i počtem modelů o polovinu.

David Paškevič, otec & syn projevil již v Rakovníku zájem, že musí zkusit něco taky na gumu do Teplic: "Škola končí, známky mám, za deset dní to postavim..." Navrh jsem mu Bristola Fightera, vytisk papíry a on to opravdu měl do tejdne hotový - neuvěřitelný. Výplety, kulasy, vejfuky, všechno. To víte, dovažovat se muselo - znáte to... Tak pendloval od Štefanova elektrostolku ke stolkům KE-Pnut-Teamu a poznával, že guma Tan SS 2008 fakt neni nic moc, když již vyladěný model neletí s 3,2-kou na 1500 otoček víc jak čtvrt minuty. Příště to pude líp.

KE-Pnut-Team, pořadatel soutěže, nechal doma ze své pětice jen Tondu Mejtského, dopravního pilota, který předvedl v teplické hale své modely již o týden dříve. Nyní někde poletoval. Adam Jeník, pan Jeník, Jano Jeník, košická to sestava. Adam, kapitán Teamu, šachoval s Bückery, které již známe. Nový byl, od Viktorova peanutu k nerozeznání, pistáciový Bücker s šachovnicí na křídle. Zlobil a zlobil. Ale, jak řekl i pan Alfery, "je tu vlhko, dnes si ty modely dělají co chtějí." Zato peanut Bü 131 nezlobil a na dvojsvazek jedničky SS 2005 a přes 2000 otoček vylétal Adamovi druhé místo a hezký osobáček. Viktor Lukáč nakreslil naprosto profi plánek na stavbu i potah (dle Martina i jako obrázek na stěnu) několika versí Bü-131 - snad se to objeví v sekci Modely. Sám si jednu postavil a létá neuvěřitelně vyrovnaným a pomalým letem. "Ale sekundy mu chýbajú, o to ide..." Za Viktora tak vyhrával jeho plánek pomocí Adamova exempláře. Martin Huk vyzkoušel pár technik potahu šestigramákem na svém Latecoere Late a výsledek byl tak pěkný, že ho Peter Smart musel mít... A to je další tendence, kterou bych podpořil - výměna modelů. Vítězných. Ha! Vyhraješ kategorii - věnuj model! Nebo ne? Jinak Martin narval do Caudrona 1912 2005-ku místo 2007-ky a hnedle to bylo přes 80 s! V tý gumě něco bude. Robert Pajas, jako já, přijel takřka z porodnice "na chvilku", aby nakonec zůstal celý den. Snažil jsem se především zalétat mé a Štefanovo společné dílko, DH-2 s časovačem Microinvent, motor a vrtule od Štefana, váha vybavení 1,8 g a váha celého modelu 4,1 g. Problém byl v seřízení. To víte, jak chcete přesvědčit tlačnej motor v těžišti, aby reakční moment vynuloval vyhnutím z osy? Nakonec model létá doleva, ale směrovka i křidélka jsou doprava! To jest, otáčíme do výkluzu ze zatáčky s motorem i celý letoun, normálka ne? Ale než sem to doladil... Navíc má model takový odpor, že po vypnutí motoru padá jako kámen - musíme správně časovat, dyž už máme časovač. Vyšlo to. DH-2 vyhrála.

Blíže stolků KE-Pnut-Teamu operoval i Petr Onemichl se svým Farmanem a podařilo se mu jej zalétat výtečně. Petr s úsměvem přijímá i neúspěchy, ale nyní nad svým modelem přímo zářil. Neméně zářil i kuchař Michal Křepelka, jeho modely ho nepodvedly. Byla to chvíle stoupáků, slunce pralo. Michal je jedním z modelářů postižených kamarádstvím s Radkem Gregovským. Michalovy modely jsou precisně a čistě postavené, s úplnou nešizenou konstrukcí, trojpohled sedí, vrtule vlastní a velmi krásná, model lehký.

V temné části haly kuli pikle Martin Hartl a Ondra Krucký. Ondrův Borel vyrušil z klidu i Tomáše Ciniburka - "Jak to tak může letět?" Všechny z klidu vyrušilo ovšem Martinovo dvoumotorové Arado. Za prvé potištěný kondenzák. (Dnes tedy značně splihlý.) Za druhé 36 sekund dvou třílistých vrtulí ve vyrovnaném letu. Martin mimochodem postavil a potáhl šestigramákem krásného sporťáka - nástřik bílé, to chce kumšt, mrkni na reportáž z Rakovníka. Dušan Garba je vždy vzorný soutěžící. Kdo jej zná ze závodů, ví, že odlétá všechny pokusy, nic nenechá náhodě, využije každou minutu na zálet a doladění, zkrátka de do toho. Jeho létavý Farman tentokrát však nestačil dechem na složitější typy. I tak brambora, paráda - to je ten tréning, Dušane! Zrovna tak Pavel Formánek "až to dolítá, tak už nebude mít s čim...," ale on si vždy něco ještě postaví či vyladí a vždy nakonec překvapí skvělým výkonem - jako nyní tím Nieuportem.

Bodovači Václav Šťastný, Josef Spousta, Pavel Lebr, Mirek Rohlena, Tomáš Ciniburk jsou zkušení, školili Adama v Rakovníku. Tomáš má dokonce neustále po ruce malé letadélko na špejli, kterým může kdykoliv názorně předvést jakýkoliv obrat, jak má být správně, jak je nesprávně a na kolik nás to příde bodů. Je také schopný změřit jakýkoliv nepěkný let stopkami tak, aby to byl pouze pokus a chudák měl eště šanci - či přesněji řečeno eště osum šancí - model rozflákat o podlahu. A v tom je minimaketařina, pánové, nejen stavět, ale i rozbíjet! Nechť to má vývoj. Bodejť.

Text: Rober Pajas

Galerie

DSC_0007.jpg

David Paškevič a jeh...

DSC_0010.jpg

Viktor Lukáč učí svo...

DSC_0011.jpg

Martin Huk Latecoere...

DSC_0012.jpg

Martinův Antique Win...

DSC_0015.jpg

Avia BH-7, čistá sta...

DSC_0018.jpg

polystyréňáci Tondy ...

DSC_0019.jpg

Krom Borela vrhnul O...

DSC_0021.jpg

Chrisovo seřídil obě...

DSC_0022.jpg

pistácio, A. Alfery,...

DSC_0023.jpg

pistácio, A. Alfery,...

DSC_0024.jpg

ten mrňavej polystyr...

DSC_0025.jpg

Chris Strachan: Lipp...

DSC_0026.jpg

Evans VP-1 Volksplan...

DSC_0027.jpg

Vindicator Adama jen...

DSC_0029.jpg

mistrovský kousek pa...

DSC_0030.jpg

RC-min, D. Paškevič,...

DSC_0031.jpg

RC-min, D. Paškevič,...

DSC_0032.jpg

Bearcat, Alfery, F4E...

DSC_0033.jpg

Aero A-18, RC-min, A...

DSC_0034.jpg

Be-2c, Peter Smart, ...

DSC_0035.jpg

Vimmy, P. Smart neso...

DSC_0036.jpg

nesoutěžně

DSC_0037.jpg

toto Latecoere prý C...

DSC_0038.jpg

Piper Neila Sommerin...

DSC_0039.jpg

ořech nebo pistácio?...

DSC_0040.jpg

Martin Hartl, Arado ...

DSC_0041.jpg

Adam Jeník vylétal t...

DSC_0043.jpg

Alfery, Mustang, vít...

DSC_0044.jpg

nesoutěžně

DSC_0045.jpg

Peter Smart - CO2 pi...

DSC_0047.jpg

R. Pajas, Albatros D...

DSC_0048.jpg

Pajas-Gašparin proje...

DSC_0049.jpg

...odpor vrtule stoj...

DSC_0056.jpg

skupinka otců všech ...

DSC_0070.jpg

Garba, Paškevič, půl...

DSC_0072.jpg

Angličané Peter Smar...

DSC_0081.jpg

tohle prostě nikdy n...

DSC_0082.jpg

S.E.5a R. Coka létá ...

DSC_0083.jpg

Pottier 100 Petra Hy...

DSC_0084.jpg

Denight DDT, Dušan G...

DSC_0085.jpg

Skvěle létající Farm...

DSC_0086.jpg

koho a co? - z fotky...

DSC_0087.jpg

Farman P. Onemichla ...

DSC_0088.jpg

výkony tohoto mrňous...

DSC_0090.jpg

ořech či pistácio? R...

DSC_0091.jpg

Pfalz Martina Huka j...

DSC_0092.jpg

RC-min, Bü-133, A. J...

DSC_0093.jpg

Air 1, RC-min, R. Co...

DSC_0094.jpg

Demoiselle nesoutěžn...

DSC_0098.jpg

nabušenej kousek, Ro...

DSC_0099.jpg

...tak, tak...

DSC_0100.jpg

Tondovo "vemu všechn...

DSC_0102.jpg

Tondovo "vemu všechn...

DSC_0103.jpg

Tondovo "vemu všechn...

DSC_0104.jpg

Tondovo "vemu všechn...

DSC_0105.jpg

Tondovo "vemu všechn...

DSC_0107.jpg

Tondovo "vemu všechn...

DSC_0113.jpg

Tondovo "vemu všechn...

DSC_0117.jpg

Dybys viděl toho Alf...

DSC_0120.jpg

Neuport IIG, Formáne...

DSC_0121.jpg

F4D Open Rubber Pete...

DSC_0128.jpg

zátiší s modely, brý...

DSC_0131.jpg

momentka dvaasedmdes...

DSC_0132.jpg

funkční katapult, ho...

DSC_0137.jpg

jeden z bratrů jde n...

DSC_0139.jpg

Wright Flyer II Pete...

DSC_0141.jpg

něco je pozoruhodné....

DSC_0142.jpg

Angličan

DSC_0144.jpg

fáma, že Alfery točí...

DSC_0150.jpg

dost mě překvapilo, ...

DSC_0154.jpg

Hele, deset za vovál...

DSC_0159.jpg

čelní pohled

DSC_0165.jpg

který z nich je RC?

DSC_0183.jpg

Tondův Mustang se vr...

DSC_0185.jpg

Krucký a Hartl štelí...

DSC_0196.jpg

Caudron 1912 na rozh...

DSC_0200.jpg

vyloženě soutěžní ty...

DSC_0202.jpg

Viktor si postavil d...

DSC_0204.jpg

nějaký Daktyl

DSC_0210.jpg

Vindicator těsně po ...

DSC_0225.jpg

Ano, všichni měli ná...

DSC_0229.jpg

Storch na přistání...

DSC_0236.jpg

průvan směr lavice

DSC_0238.jpg

ještě jednou...

DSC_0247.jpg

Latecoere nabírá výš...

DSC_0250.jpg

...a nepříjemná chvi...

DSC_0253.jpg

Adame, žák není nad ...

DSC_0257.jpg

dle bodovačů nebyla ...

DSC_0260.jpg

Peter Smart řídil sv...

DSC_0262.jpg

průlet musí být rovn...

DSC_0263.jpg

Touch-and-Go se česk...

DSC_0266.jpg

David by těch loopin...

DSC_0282.jpg

nesoutěžně, ale hezk...