5. ročník minimaketářského nebe v Trnávce 2013 - Trnávka 19.10.2013

Letošní ročník soutěže v Trnávce negativně ovlivnila akce, která měla být příjemným doprovodným efektem - DNY NATO. V pátek před soutěží, čistě náhodou, ředitel soutěže zavítal na letiště v Trnávce a objevil ceduli, na které byl Řízením letového provozu ČR zakázán jakýkoli letecký provoz na letišti v Trnávce, a to včetně modelářského. Hlavní pořadatel tak musel všemi kanály kontaktovat potenciální účastníky a informovat je o přeložení soutěže. I tak se v sobotu na ploše objevil jeden ze sponzorů, ke kterému informace nedorazila. Ale asi tomu tak chtěli modelářští bohové ...

Nový termín byl stanoven na 19.října, kdy všichni pochybovali, že v tak pozdním podzimu nám počasí umožní létat. Nicméně přesto počasí vyšlo opět neuvěřitelně. Ráno bylo sice kolem nuly a při stavbě tradičního stanu někteří použili rukavice, do asi půl desáté se po ploše povalovala mlha, ale po desáté již bylo krásně.

Po nástupu všech zúčastněných začalo bodování celkem slušného počtu modelů. Martin Huk, který přijel z Prahy vlakem a v Hranicích na Moravě jej naložil do auta Tonda Alfery, všechny šokoval dotazem "kolik je možné do každé kategorie přihlásit modelů". Po odpovědi, že dva, má-li jich on více, odpověděl, že ano.

Celkem se sešlo 8 dvacetinek, 7 modelů CO2/el. (z toho jeden Martinův nemohl soutěžit) a 9 RC minimaket. Potěšitelné bylo, že se mezi námi ukázal nový minimaketář Tomáš Kocur z Havířova, známý pod nickem Malutky. Přivezl předvést krásně zpracovanou RC minimaketu Nieuport 17, jejíž stavbu mnozí sledovali na fóru minimaket. Potěšila i účast Pavla Stráníka, který se původně omluvil. To uvítal hlavní pořadatel a hned jej zaúkoloval bodováním dvacetinek. Jeden z tradičních bodovačů totiž v pátek podstoupil menší chirurgický zákrok a nemohl se tak soutěže zúčastnit. Tonda Alfery tentokrát jako bodovač dostal volno a mohl tak po roce, obětovaném praktickému zavedení nových pravidel, opět soutěžit.

Novinkami byl mezi RC minimaketami výše zmínený Nieuport 17, Avia BH-3 Petra Koláře, po létech oprášená placka V-173 Tondy Alferyho a už sice starší, ale v Trnávce předvedený prvně Phönix D.I Pavla Stráníka, z dvacetinky pak přestavěný Caudron 714 Martina Huka. Mezi M-min pak Morane Saulnier A-1 Antonína Alfery, Bonzo Wittman Martina Huka a Keith Rider R-4 Firecracker Jirky Doležela, který jej tradičně "spíchnul" za týden. V kategorii CO2/el. přivezl čerstvou novinku Petr Faitl - Farmana 451, Martin Huk přivezl také novotou zářícího Siebela Si 202 Hummel, který ale z výše zmíněných důvodů nesoutěžil. Dá se říci novinkou byla jeho Škoda D.1. Tonda Alfery exhumoval stařičký Thomas-Morse S.5, se kterým soutěžil jeho syn Jirka.

Těsně před jedenáctou byly obodovány dvacetinky a mohlo se začít létat. Petr Kolář již téměř tradičně předložil svého Miga 3 bez podvozku a přes drobný handicap ve statice i v prodloužení maxima dokázal standardními lety mezi 50 a 60 sekundami dostat se na pomyslnou "bednu", druhé místo. Nejdelší lety předváděl Jirka Doležel se svým Aichi M6A1-K Nanzan. Že je v modelu potenciál a že Jirka pečlivě model zalétal bylo jasné už na Drncově memoriálu, kde cestu k většímu úspěchu překazila menší havárie. Navíc Jirka má "čich na termiku". Díky handicapu ze statiky to stačilo jen na třetí místo. Po roční pauze se na pomyslný trůn vrátil Tonda Alfery. Přivezl novou dvacetinku Morane Saulnier, která názorně ukázala, že nová pravidla umožňují výrazně se prosadit i s hornoplošníkem. Kombinace krátkého trupu a krátkého předku nakonec znamenaly výrazné nadhodnocení. K tomu připočtěme perfektní stavbu a shodnost se vzorem, dostatek detailů a bylo z toho téměř maximum statických bodů. A protože Tondovy modely i skvěle létají, bylo celkem jasné, jak to dopadne. Záda mu kryla spolehlivá Cobra, která tentokrát byla "až" druhá. Dle pravidel samozřejmě jen mezi modely, Tonda obsadil "jen" první místo. „Bramborová“ pozice zbyla na domácího Dušana Garbu, který s Migem I-220 potvrdil, že lety s podvozkem nejsou jeho silnou stránkou.

Mezi maketami s CO2 a elektro pohonem se v plné nahotě ukázalo, že hodnocení v rámci jedné kategorie není v pořádku. Poněkud chladnější podzimní vzduch způsoboval zamrznutí CO2 motorů, navíc elektro pohon přes svá specifika umožňuje výrazně jednodušší provoz a delší dobu chodu. Nebylo tedy překvapením, že obě "elektro" makety obsadily první dvě místa. Stejně jako loni zvítězil Martin Huk se Zlínem XII před Petrem Faitlem se zbrusu novým, až při soutěži zalétaným Farmanem 451. Třetí pak jako nejlepší "kysličníkář" Pavel Stráník s Heinkelem He-112. Rodina Alfery se tentokrát na stupně vítězů nevešla, Tonda byl "až" čtvrtý. Ve spojitosti s touto kategorií předvedl zajímavé výrobky domácí Aleš Zdrálek. Přinesl ukázat funkční vzorky timerů pro volné elektro modely, a to jak pro stejnosměrné tak pro střídavé motory. S ohledem na předpokládanou výrazně nižší cenu ve srovnání s výrobky KP aero Dereka Knighta, nebylo překvapením, že byl v obležení soutěžících a houfně rozdával kontakty.

Díky poněkud zdlouhavějšímu bodování, protože modelů bylo opravdu dost, se s RC minimaketami začalo létat až v době, kdy už začal foukat vítr 3-5 m/s. Díky tomu zrušil lety Pavel Stráník s pěkným Phönixem a létal pouze s D.H.71 Tiger Moth. Rodina Alfery nasadila své "firemní" modely z produkce Alfa model, které v daných podmínkách měly navrch díky větší hmotnosti a rychlosti. Překvapivě dobře se vypořádal s počasím Tonda Alfery s plackou V-173, která vypadala při letu opravdu exoticky. Mezi stavebnice se protlačil jen Pavel Stráník, který obsadil 3. místo. Vyhrál tentokrát nejmladší Vláďa Alfery s Focke-Wulf 190 D-9, jeho otec byl druhý se Spitfire Mk Vb. Smůlu si vybral při své premiéře Tomáš Kocur, který svého krásného Nieuporta 17 lehce poškodil a ke druhému startu už nenastoupil. Ovšem největší ohlas vzbudil Martin Huk se svým Caudronem 714. Ten před každým obratem sérií akrobatických prvků včetně přemetu dostal model na začátek letového prostoru, teprve pak prováděl již "nezáživný" předepsaný prvek. Tento model je spíše do klidu, větší se ale Martinovi do krabice nevešel. Pěkné lety předváděl Petr Kolář s novou Avií BH-3, který ale doplatil na jeden horší let. Jirka Alfery s Hawker Tempestem Mk.V z neznámých důvodů dostal od bodovačů poněkud horší statické hodnocení, které jej odsunulo na čtvrté místo.

Během celé soutěže se o občerstvení starala mladší dcera hlavního oragnizátora Martina, guláš tentokrát nahradila šunková klobása, kterou si rovněž všichni pochvalovali. Po kratší přestávce, potřebné ke zpracování výsledků, během níž všichni zúčastnění společně zbourali a uklidili velký párty stan, došlo na vyhlášení nejlepších. Ceny do soutěže, mimo tradičního hlavního sponzora JETI model z Příboru, dodal i SFA models a Obecní úřad ve Fryčovicích. Cenu pro všechny účastníky pak dodal Rosťa Poledník v podobě jednoduchých stavebnic jeho bývalé firmy Balsa model. Díky počasí a celkové pohodě jsme tak strávili velmi příjemný podzimní den

Odkazy na videa

Aichi Nanzan Jirky Doležela

Wight Quadruplane Vladimíra Alferyho

MiG I-220 Dušana Garby

Bell P-39 Antonína Alferyho