Pohár Jiřího Merty 24.8.2024

Modely připravené ke statickému hodnocení

Douglas Mixmaster v popředí dalších soutěžních modelů

Letošní Pohár Jiřího Merty se dopracoval již do svého šestého ročníku, to pro ty kteří si potrpí na statistická data. Jinak ale, kromě čísla ročníku, se nemění vůbec nic: stejný pořadatel, stejné místo a v podstatě i stejné datum - sklonek prázdnin. No a samozřejmě i počasí, k minimaketářům tradičně medlánecky přívětivé. Právě zvolený termín budil vždy pochyby, kolik soutěžících bude mít touto dobou čas na modelářskou akci. A právě to letos velice mile překvapilo, soutěžících se sešlo sdostatek a modelů bylo také neobvykle mnoho. Včetně novinek, které obykle mívají premiéru na soutěži jarní. Dvanáct soutěžících a k tomu třináctý Jirka Alfery coby bodovač a létající účastník show s modely Jiřího Merty - to je na stávající personální stav v minimaketářských kategoriích opravdu dost, alespoň podle mého názoru. Ještě bohatší byl pak počet modelů, ať už soutěžních, předváděných nebo prostě jen tak přivezených a vystavených. Takže za mě palec nahoru. Z čeho jsem měl já osobně asi největší strach bylo to, jaké bude počasí. Snad déle než měsíc před soutěží bylo celou dobu krásně, sice horko ale víceméně bezvětří. To podle mě statisticky nemůže vydržet, říkal jsem si - ale ono to vydrželo, ač předpověď hlásila na termín soutěže změnu k horšímu. Nakonec bylo krásně, postupně sice trochu sílil vítr, ale nic tragického, a byla i krásná termika. Ta bylo pro některé požehnáním, pro jiné nepřišla úplně vhod a dva modely si stoupavé proudy vzaly s sebou nadobro. Jako obvykle byly vypsány kategorie M-min, M-min II.WW (Pohár Jiřího Merty), M-CO2/el, BV-min, Schneider cup a kondíky (stínové modely poháněné motorkem s kondenzátorem). V této poslední kategorii byli soutěžící sice jen dva, ale přesto se odlétala. Trochu překvapením pro mě byla malá účast, jen tří soutěžících, v kategorii M-CO2/el. Zato dvacetinek se sešlo celkem 21 a to je moc hezký počet, k celkovému počtu je ještě potřeba doplnit čtyři modely létající Schneider cup, sedm modelů z pozůstalosti Jiřího Merty a jistě se v kufrech vozidel ještě našlo i něco dalšího co mému oku uniklo. No a když už jsem nakousl ty novinky, tak tou největší, což platí o jejích rozměrech protože na Facebooku i Whatsappu jsme stavbu tohoto monstra už nějaký čas sledovali, byl Douglas XB-42 Mixmaster Radka Čechlovského s protiběžnými tlačnými vrtulemi. Radek měl ještě jeden nový model, dvacetinku Spitfire Mk.XIV klasické balzové konstrukce s papírovým potahem, dnes již celkem vzácná technologie stavby původně celokovové předlohy. Jirka Tamfal pak přivezl, jak jinak v jeho případě, novou dvacetinku československého letadla - Aero C-104. Pavel Stráník nově postavil svého dalšího mezka ze stavebnice Alfamodel, tentokrát ve verzi Bf-109F-4 v zimní kamufláži. Jeho druhý Messerschmitt byl novinkou jen částečnou, dvacetinku verze Bf-109G-14, se kterou se mu podařilo získat Pohár Jiřího Merty v roce 2021, předělal na pohon elektromotorem, čímž celkem slušně ušetřil na celkové letové hmotnosti modelu. I poslední novinka pocházela ze stavebnice Alfamodel a to Spitfire Mk.IX v československých barvách Jirky Doležela.

Soutěž měla standardní začátek - statické hodnocení modelů. To je asi ta nejméně záživná část, ale udělat se to musí. Aby se proces bodování co nejvíce urychlil, je bodovací tabulka rozdělena na tři tematické části a každou z nich boduje jedna dvojice bodovačů. A protože se všichni bodovači - Kamil Pítra s Tondou Alferym, Jiří Alfery s Pavlem Stráníkem a Dušan Garba s Jirkou Tamfalem - skutečně snažili, bylo do oběda hotovo a bylo možné se přesunout na letovou plochu. Po drobných zmatcích s volbou místa odkud se bude létat byl zvolen jižní cíp letiště. Z hlediska směru větru místo správné, avšak ze zkušenosti známé tím, že při silnějším větru se za nedalekým kopcem tvoří nepříjemné sestupné rotory a turbulence. K tomu ale tentokrát naštěstí nedošlo.

Po krátkém brífingu, důležitém hlavně kvůli připomenutí opatrnosti při pohybu po ploše, kde v těsné blízkosti probíhal aeroklubový letecký provoz, byla letová část soutěže zahájena fly-off Schneider cup. Tato soutěž je pro všechny asi nejatraktivnější, postupné hromadné starty, při nichž dojde vždy k vyřazení modelu který přistál jako první, mají v sobě napětí i zábavu. V prvním rozlétávacím kole vypadl Tonda Křižka se svou krásnou dvacetinkou Sopwith Schneider. V druhém kole přistál jako první překvapivě Dušan Garba s modelem Pegna PC.1 a tak se o vítězství utkali v následném finále Luboš Koutný s Pegnou PC.5 a Jirka Doležel s pistáciem REP 1912. Favorizovaná Pegna však přistála jen o pár vteřin dříve než REP a tak vítězem se stal Jiří Doležel.

Poté přišel na řadu hromadný start dvacetinek z pozůstalosti Jiřího Merty, jako obvykle většina ze sedmi předvedených modelů letěla opravdu moc hezky. Poté už následovaly volné soutěžní lety ostatních kategorií. Přiznám se, že konkrétně kondíky ani BV-min jsem moc nesledoval, co však za poznamenání stojí je to, že Lubomírovi Koutnému uletěl model Canuck kategorie BV-min. Inu to je tak když někdo létat umí, vzdušné proudy má vysledované a své modely celkem spolehlivě posílá do termiky - tentokrát ovšem až nečekaně silné.

Jiří Doležel s Vickersem 432 - vítěz Poháru

I v soutěži o Pohár Jiřího Merty zaúřadovala termika. Velice pozitivně v případě Jiřího Doležela, když jeho sice již notně obstarožní, ale stále hezký, dobře létající a ve vzduchu majestátní dvoumotorový Vickers 432 se potkal se silnou termikou v obou soutěžních letech a to Jirkovi přineslo zisk putovního Poháru. Velice těsně mu na paty šlapal Tonda Alfery s Curtissem P-40C. Pro zlepšení letových vlastností tohoto modelu Tonda musel trochu zvětšit směrovku, což zafungovalo a výsledkem byly mnohem stabilnější lety, ovšem ve druhém soutěžním letu to ve spojení s termikou způsovilo ulétnutí modelu a tak v celkovém hodnocení skončil dva body za Jirkou Doleželem. Na třetím místě se s již větším odstupem umístil Dušan Garba s také již hodně letitým, avšak dobře létajícím, Tankem Ta-152C. Škoda že Tonda Alfery neletěl s dvoumotorovou "plackou" Vought V-173, ta by do celkového pořadí jistě promluvila. V kategorii "nepohárových" dvacetinek Tonda Alfery už s převahou zvítězil s P-51D Mustangem. Před rokem jej na této soutěži zalétával a přesto byl s velice dobrým výsledkem druhý, letos dvěma maximy v letové části a s druhou nejlepší statikou nedal nikomu šanci. Jirka Tamfal létal opravdu velmi hezky s Be-501 Bibi a s pomocí termiky se probojoval na druhé místo před Dušanem Garbou, který byl s Ki-61 Hien třetí. V kategorii M-CO2/el, která se létá na co nejpřesnější dodržení délky letu 60s, zvítězil zásluhou statického hodnocení opět Tonda Alfery s Albatrosem D.Va před Pfalzem D.IIIa Jirky Doležela, který ovšem výkonem 59s "minutku" trefil ze všech nejlépe. Třetí, současně ale i poslední, skončil Pavel Stráník s Messerschmittem Bf-109G-14, když zcela zbytečně a nepotřebně potkal termiku a minutu o 10s přeletěl, jako bonus k tomu přistál na asfaltové dráze a model poškodil. Přitom se svým druhým mezkem, poháněným gumou, by býval v pohárové soutěži termiku tolik potřeboval, ale lovil ji marně.

Dobrého počasí a tak akotár správně vysoké trávy využívali Radek Čechlovský a Jirka Tamfal k zalétávání svých modelů. Jirkovi se podařilo Aero C-104 zalétat velice slušně, moc hezká dvacetinka lětala mnohem lépe než by se mohlo zdát z časů soutěžních letů. Radkovo zalétávání Mixmastera všichni bedlivě sledovali, koncepce modelu s protiběžnými tlačnými vrtulemi je nejen nezvyklá, ale hlavně zvuk převodovky každého upoutá. Tento model nepřekvapivě létá, a to hezky a stabilně, délka letu však vzhledem k velké váze není zrovna ohromující. Ale to je celkem pochopitelné. Smůlu měl Mirek Kuba s letitým Canardem. Prvním letem spolehlivě dosáhl maxima, avšak pak model vážně poškodil a bylo dolétáno - škoda, přidat ještě jedno maximum, byl by býval třetí.

Závěr soutěže proběhl opět jako vždy, vyhlášením vítězů, předáním diplomů a převzetím putovního poháru Jirkou Doleželem. Jeho jméno bude vyryto na plaketu, která se začíná pomalu zaplňovat. Opět jako tradičně vyšlo hezké počasí, vše proběhlo v klidu a pohodě a tak jedinou skvrnou je ztráta dvou uletěných modelů a jednoho vážně poškozeného. Mohlo to dopadnoput i hůř, okolní pole již byla sklizená, pooraná a podmítnutá.

[Pavel Stráník]

Výsledková listina soutěže druhoválečných dvacetinek o putovní Pohár Jiřího Merty

Výsledková listina kategorie M-min

Výsledková listina kategorie M-CO2/el létané na délku letu 60s