minimakety.cz

Pistácio Koken
Konec třicátých let zaznamenal hned několik světových leteckých firem, které stavěly speciální dálkový letoun a pokusily se s ním o světový rekord v doletu. Nejznámějším je jistě sovětský ANT-25 a Čkalovův rekordní let do USA přes severní pól. Tento rekord pak překonal japonský letoun Koken, vzdáleností přes 11 000 km. Japonci ovšem si pro let vybrali trasu v nesrovnatelně lepších klimatických podmínkách. Všechny tyto typy se vyznačovaly křídlem o velkém rozpětí a vysoké štíhlosti zajišťující minimální indukovaný odpor a velkou nosnost, když palivo tvořilo podstatnou část letové váhy při startu.
Video z amerického halového šampionátu, kde minimaketa ANT-25 letěla po startu ze země přes 3 minuty mne inspirovala ke stavbě oříška tohoto typu. Až později jsem zjistil, že ona rekordní americká minimaketa je vlastně superlehkou dvacetinkou o rozpětí asi 1,5m. Ovšem jako oříšek, nebo dokonce pistácio má zcela jinou oblast Re, kdy při miniaturní hloubce křídla a malé rychlosti letu se pohybuje v extrémně nízké oblasti Re, což je provázeno velmi malou jemností (malá klouzavost) a především velmi malou stabilitou, způsobeno odtržením proudnic a nečekanými pády po křídle. K zalétání je třeba,aby těžiště bylo před 28% hloubky křídla a polovina křídla uvnitř zatáčky nesmí mít větší positiv.
Oříšek ANT-25 odmítal možnost létat doleva v menší zatáčce, která by se vešla do Hlučínské haly, nakonec jsem jej musel naučit létat doprava, ale i tak výkony zatím nic moc.
Pistácio Koken je mým pokusem o super lehkou stavbu pistácia, to začalo kostrou a pokračovalo potahem na který jsem zvolil Kashmir 9 g/m2 barvený do červena anilinkami a na dural, původně šedý odstín přebarvený stříbrnou tuší. Celková váha pak byla 3 g i s ocelovou podložkou zalepenou v kuželu vrtule. Se svazkem z gumy TAN SS 06/2017 1,25 g/m smyčka o délce 260 mm, pak byla váha 3,62 g, ale model byl velmi nestabilní i když se podařil jeden krátký let po startu ze země. Při startech z ruky byl výsledek přímo zoufalý. Následovalo pak dovážení a zároveň i potlačení osy vrtule, nyní již model docela hezky letěl půl zatáčky a pak často došlo k přetažení na levé vnitřní polovině křídla a pád do vývrtky. Po lehkém přeformování křídla, odstranění positivu na levé polovině křídla, konečně začal modem celkem stabilně létat. Bohužel nebyl úplný klid ovzduší, aby se mohlo natočit třeba 50% otáček bez rizika zavěšení modelu na stromy, ale je jasné, že pády do vývrtky se podařilo odstranit a model předvedl i docela hezký slet po startu ze země. Vzhledem k použitému svazku a maximálním možným otáčkám však bude problém naladit model na výkon kolem minuty.

V podvečer po 19. hodině již bylo úplné bezvětří, takže se šlo dále zalétávat. Natáčedlo mám nyní bez počítadla a tak počty natočených obrárek a jejich přesnost je poznamenána chybějící praxí. Na první let jsem natočil asi 500 otáček, byl to krásný, klidný let do výšky asi 7m v kruzích o průměru 12m, přistání krátkým klouzavým letem, ale pak jsem zjistil, že v zadu je u kolíku velký uzel se spoustou otáček (odhaduji přes 100). Druhý let na 550 otáček byl podobný, ale s lehoučkým pohupováním, výška 6m, 20 s. Pak jsem zkoušel start ze země. Jedno kolo asi trochu blokovalo a tak model se chvíli motal na dlažbě, pak jsem jej chytil a zkusil start znovu s lehčím postrčením a ten se povedl, výstup do výšky 3 m a čas 15s. Spokojenost a šlo se domů.

Dnes ráno ještě v 9 hodin bylo bezvětří a tak jsem se rozhodl vyzkoušet o trochu tenčí a delší svazek z gumy 1,19 g/m o délce 277 mm a váze 0,66 g do které by se mělo natočit více obrátek a nehrozilo by nebezpečí kontaktu se stropem haly ve Hlučíně. Venku bylo sice klidno, t=20°C, ale velká rosa a také asi vlhčí vzduch, Hned napoprvé jsem natočil do nové gumy 500 otáček a očekával hezký let jako včera večer. To se nestalo model utekl do pravé klesavé zatáčky. Bylo jasné, že na levém křídle se vrátil positiv. Následoval asi pět pokusů nakroutit tam správný negativ a model trochu natáhnout, ty první končily nezdarem, sice levá zatáčka, ale přetažený stav. Postupně se seřízení sice zlepšovalo, ale model je zatraceně choulostivý na úhel a rychlost vypuštění. Takže nakonec jsem natočil 550 otáček a model osdtartoval asi trošku pod horizont, začátek letu byl rychlý a bez zatáčky, po prolétnutí vzdálenosti asi 10m konečně přišla správná levá zatáčka a stoupání v kruzích o průměru asi 10 m do výšky jen 4m, tam horozont a pak pomalý sestup. Přistání za 22s, ale dost velký zbytek ve svazku, takže na ten ještě start z ruky a let asi 4 s, pak ve svazku zbytek 120 otáček, které zůstaly v uzlu u kolíku vzadu.. Při správném vypuštění by asi výška byla tak 5 m a let pak 25s. An,o s tímto svazkem by se v teple a při celově perfektním seřízení daly při plném natočení létat hezké lety i přes minutu.

V pondělí 9.8. bylo v Brně po celý den téměř úplné bezvětří. Po nočním dešti bylo ráno moc mokro a tak létání nic moc. Podvečer však ideální podmínky. Zkusil jsem tenčí a o trochu delší svazek z gumy 1,19 g/m o délce 270 mm. Na 400 otáček byl let jen 15s, na 500 pak 30 s a na 600 nádherných 35 s výška asi 7 m, možná že tam dýchla nějaká utržená bublina teplejšího vzduchu. Více by člověk poznal až opravdu v hale, i tak zůstává ve svazku dost otáček ve velkém uzlu u kolíku zadního závěsu. Možná by bylo lepší, svazek zkrátit na 240 - 250 mm a zkusit ještě o nějaké procento tenčí, což by umožnilo zmenšit dovážení na přídi o 0,2 g a letovou o 0.3 g což je 10%.
Znovu se potvrdilo, že tento typ vyžaduje mimořádně pečlivé zalétávání, a je velmi choulostivý na způsob vypuštění, což je dané velmi malou hloubkou křídla a tím i Re. Myslím, že ve velikosti M-oř by tento typ byl mimořádně vhodný.