Do stavby se tak pustilo několik dalších modelářů (tedy kromě ILK). Na soutěži pak bylo vidět několik dalších typů. Mnozí se nechali inspirovat stránkou http://www.parmodels.com/Plans/nocals.h ... TMHxq67v_w
Michal Křepelka přivezl hned dva modely. Mimo soutěž krotil model F4U-1 Corsair, do soutěže pak přihlásil model Piper Pa-22 Tri-Pacer.
První model byl nejspíše postaven dle plánku na výše uvedených webových stránkách - http://www.parmodels.com/Plans/F4U-1_No-Cal.pdf.
Zde zveřejněné modely mají povětšinou menší vrtule. Modely mohou létat na tenčí gumu, ale rychleji se točící vrtule rychleji vytočí otáčky svazku.
Nicméně Michalův Tri Pacer létal krásně a dosahoval časů přes dvě minuty, nejlepší čas 147 sekund. Michal bojoval s faktem, že se model občas odrazil od akustických panelů na stropě špatným směrem a nepodařilo se mu přistát na podlaze.
Jiří Tamfal postavil model SBD-5 Dauntless, plán pravděpodobně http://www.parmodels.com/Plans/SBD5_No-Cal.pdf. Jirka stihl model postavit v předstihu a tak měl celkem dost času na seřizování. Nicméně těžší model létal časy okolo minuty, nejlepší let 69 sekund. Zajímavostí je, že když model zalétal bez kabiny, po její montáži model na stejnou gumu nelétal. Patrně byla příliš maketová a tedy těžká.
- Dauntless.jpg (84.02 KiB) Zobrazeno 10737 x
Dušan Garba se nechal inspirovat informací na stránkách Mike Stuarta, kde autor zmiňuje velmi létavý typ Cessna 195 Turbo. Tento model je možno zakoupit prostřednictvím stránek https://volareproducts.com/blog/?page_id=2293. Model je postaven dle rekonstruovaného plánku z uvedené stavebnice, vyjma motorsticku, kde byl použit místo lehčí trubky balsový nosník 6x4 (asi zbytečně hrubý). Model byl původně vybaven velkou vrtulí dle plánku, navíc listy byly stejně jako na fotografii z webu postaveny stejně jak je běžné u kategorie P-3. Tedy s lety našikmo, aby se vrtule při velkém počátečním tahu svazku lehce deformovala, listy mají pak větší úhel náběhu, větší odpor a vrtule se točí pomaleji, tudíž déle. Vrtule měla původně spojovací tyčku balsovou. Ta se nicméně brzy při záletu polámala a byla nahrazena během ladění ve čtvrtek před soutěží přímo v hale ve Štítině bambusovým párátkem (tedy po uříznutí špiček). Zároveň byl zmenšen průměr vrtule. K tomu přispěla situace, kdy při jednom zalétávacím letu, po ulomení jednoho listu při nárazu do zdi, majitel staticky vyvážil plastelínou teď již jednolistou vrtuli a model začal konečně stoupat. Tudíž bylo jasné, že s použitým svazkem (2,7x1, oko 470 mm) je potřeba použít menší vrtuli. Přímo v Hluku pak došlo k dalšímu zmenšení vrtule cca o 10 mm. Listy se ukázaly jako příliš měkké a byly vyztuženy proužky papírové lepící pásky. Díky lehké vrtuli bylo nutno model dovážit asi 1,5g vepředu, prázdná váha se tak vyšplhala na 6,8g. Model byl podobně jako modely P-3 seřízen tak, že má na levém křídle (model létá doleva) positiv cca 5mm, vrtule je vyosena 4 stupně doleva, bez potlačení. Na 1600 otáček s gumou, jinak vyřazenou jako málo výkonnou na P-3 (10/2020), létal model přes dvě minuty. Nejdelší dva lety 169 a 161 sekund při jednom dotyku se stropem a pádu do poloviny výšky haly.
Stejný model si vybral i Jiří Doležel. Ten model podrobil odtučňovací kůře, takže byl lehčí než model Dušana Garby. Jirka použil vrtuli Ikara 240 mm, díky které musel výrazně dovažovat vzadu. Model byl asi výkonnější než model Dušana Garby, nicméně díky větší stoupavosti více narážel na stropní akustické panely a povětšinou se nasměroval nesprávným směrem a končil na zdi. Nejdelší soutěžní let 153 sekund. V tréninku však letěl 170 sec.
Robert Pajas přivezl model L-40 Meta Sokol, jehož plán zveřejnil v časopise RC modely 3/2024. Model se, pokud vím, nepodařilo zalétat a soutěže se nezúčastnil.
Jeho kamarád Alexandr Kukan postavil kachnu s tlačnou vrtulí Lockspeiser LDA-01. Model se rovněž nepodařilo rozlétat, a tak nesoutěžil.
Michael Vosika přivezl model Jodel D-9 BeBe. Bohužel ani jemu se model nepodařilo zalétat a soutěže se nezúčastnil.
