Spitfire Mk IX podle E. Stahla
Napsal: 15 čer 2012 15:07
Již před OPENSCALE 2012 jse zde psal, že jsem připravil pro mé chlapce z kroužku hodně rozpracované stavebnice minimaket BV-min podle plánků E. Stahla a to Nie 161 a Spitfire Mk IX. Honza Vodička se plným právem divil, že zrovna Spit, kde je vše eliptické a bývají problémy se zalétáváním. Malý Nieuport 161 trochu jako nový létal, pak se párkrát ulomila VOP (která je z prkénka velmi křehlé balzy), znovu se lepila a také se muselo znovu zalétávat, výsledky byly čím dál,tím horší.
Spit podle E. Stahla má být verze Mk IX, ale na plánku je dvoulistá lopatovitá vrtule a jak je u tohoto autora zvykem, tak tam chybí oba chladiče, velikost a provedení znaků je chybné atd. Takže když devitka, tak musí mít čtyřlistou vrtuli a oba chladiče kapaliny, kamufláž a marking tak, jak v té době bylo zvykem. Bohužel jsem také připravil spojku křídla tak, že toto má jen maketové vzepětí. Jen za vrtuli bych si normálně počítal 400 Kč, ale Kuba dostal i v kostře hotový trup a ten již potažený, aby to nepokazil, celou stavebnici jsem mu dal za symbolické 200 Kč. V kroužku jsem mu dále pomáhal se stavbou. Spit byl sice před OPENSCALE hotový, ale nanalakovaný (to měl udělat Kuba doma, ale neudělal). Spit vybavený svazkem ze 4 nití 3/1 byl divoký a téměř nezkrotný, nejlepší časy v soutěži byy asi 12 sec. Na OPENSCALE 2012 Kubovi praskl svazek, minimaketa byla těžce poškozena, ptal jsem se kolik tam točili. Kubův otec řekl, že 100 obrátek pod maximum, co jsem napsal na cedulku v sáčku. Marně jsem mu říkal, že na té cedulce mimo to maximum při 25 st.C, bylo také napsáno kolik se má točit při tréninku a kolik v soutěži a že natáčet nezalétanou minimaketu na 95% z teoretického maxima je hloupost. Normální by bylo točit 50 - 60% a zkoušet vylepšit seřízení, v soutěži u zalétnutého modelu pak 60 -80 % (ale všechno toto bylo napsáno na oné cedulce, ale hlava rodiny je pojišťovací agent a číst to celé bylo asi nad jeho síly). Kuba sám nebyl schopný Spita opravit, tak jsem si s tím 4 hodiny hrál doma sám a zjistil jsem, že většina podélníků byla rozdrcena tlakem z venku dovnitř a ne naopak jak by to bylo normální od prasklé gumy. Zkrátka když guma praskla tak pomocník nedržel Spita v předu za tvrdou širokou čelní přepážku a vzadu za kolík, ale vpředu asi 4 cm za přepážkou a vzadu před kolíkem. Prasklé gumy se lekl apři tom trup zmáčkl tak, že většinu podélníků rozdrtil. Již jsem to Kubovi řekl, jak si myslím, že se to stalo, neprotestoval, jen mlčel. Také jsem mu řekl, že je to poprve a naposled, co mu Spita, nebo jiný model, který si rozbil vlastní blbostí, já opravuji.
Po opravě jsem byl zvědavý nakolik se příď trupu podařilo udržet ve správné poloze a zda se nezměnilo vyosení vrtule. Mezi paneláky je menší travnatý plácek, skoro to dnes ráno nefoukalo a tak se šlo zalétávat. V kluzu model utíkal do prava. Na cca 400 otáček byla první polo-vina okruhu dobrá, ale druhá již klesavá, pomohl by negativ na pravém křídle, ale tím se ještě více zhoršil klouzavý let. Šlo se domů, vše se proměřilo a zvážilo, zjistil jsem, že těžiště je zbytečně moc v předu, odebral jsem asi 2 g Pb ,vyosil jse motor více dprava a SOP doleva.
Točím 600 otáček a na asfaltu dětskéhu hřiště zkoušim start ze země, daří se. Pak jdu na starty zruky, daří se Spit má mnohem více otevřenou zatáčku a letí na 800 otáček ai 30s. Nicméně i slabý vítr, nebo špatný náklon při startu, dokáže vše pokazit. Ano, tyto malé stíhačky nejsou vhodnýni typy pro mládež v kroužku a vzepětí křídla mělo být dvojnásobné...
Mnohem více radosti z pěkného létání a dobrých výkonů má Honzík Sekera se svým také malým, ale jednoduchým a dobře létajícím Volksplane VP-1.
Spit podle E. Stahla má být verze Mk IX, ale na plánku je dvoulistá lopatovitá vrtule a jak je u tohoto autora zvykem, tak tam chybí oba chladiče, velikost a provedení znaků je chybné atd. Takže když devitka, tak musí mít čtyřlistou vrtuli a oba chladiče kapaliny, kamufláž a marking tak, jak v té době bylo zvykem. Bohužel jsem také připravil spojku křídla tak, že toto má jen maketové vzepětí. Jen za vrtuli bych si normálně počítal 400 Kč, ale Kuba dostal i v kostře hotový trup a ten již potažený, aby to nepokazil, celou stavebnici jsem mu dal za symbolické 200 Kč. V kroužku jsem mu dále pomáhal se stavbou. Spit byl sice před OPENSCALE hotový, ale nanalakovaný (to měl udělat Kuba doma, ale neudělal). Spit vybavený svazkem ze 4 nití 3/1 byl divoký a téměř nezkrotný, nejlepší časy v soutěži byy asi 12 sec. Na OPENSCALE 2012 Kubovi praskl svazek, minimaketa byla těžce poškozena, ptal jsem se kolik tam točili. Kubův otec řekl, že 100 obrátek pod maximum, co jsem napsal na cedulku v sáčku. Marně jsem mu říkal, že na té cedulce mimo to maximum při 25 st.C, bylo také napsáno kolik se má točit při tréninku a kolik v soutěži a že natáčet nezalétanou minimaketu na 95% z teoretického maxima je hloupost. Normální by bylo točit 50 - 60% a zkoušet vylepšit seřízení, v soutěži u zalétnutého modelu pak 60 -80 % (ale všechno toto bylo napsáno na oné cedulce, ale hlava rodiny je pojišťovací agent a číst to celé bylo asi nad jeho síly). Kuba sám nebyl schopný Spita opravit, tak jsem si s tím 4 hodiny hrál doma sám a zjistil jsem, že většina podélníků byla rozdrcena tlakem z venku dovnitř a ne naopak jak by to bylo normální od prasklé gumy. Zkrátka když guma praskla tak pomocník nedržel Spita v předu za tvrdou širokou čelní přepážku a vzadu za kolík, ale vpředu asi 4 cm za přepážkou a vzadu před kolíkem. Prasklé gumy se lekl apři tom trup zmáčkl tak, že většinu podélníků rozdrtil. Již jsem to Kubovi řekl, jak si myslím, že se to stalo, neprotestoval, jen mlčel. Také jsem mu řekl, že je to poprve a naposled, co mu Spita, nebo jiný model, který si rozbil vlastní blbostí, já opravuji.
Po opravě jsem byl zvědavý nakolik se příď trupu podařilo udržet ve správné poloze a zda se nezměnilo vyosení vrtule. Mezi paneláky je menší travnatý plácek, skoro to dnes ráno nefoukalo a tak se šlo zalétávat. V kluzu model utíkal do prava. Na cca 400 otáček byla první polo-vina okruhu dobrá, ale druhá již klesavá, pomohl by negativ na pravém křídle, ale tím se ještě více zhoršil klouzavý let. Šlo se domů, vše se proměřilo a zvážilo, zjistil jsem, že těžiště je zbytečně moc v předu, odebral jsem asi 2 g Pb ,vyosil jse motor více dprava a SOP doleva.
Točím 600 otáček a na asfaltu dětskéhu hřiště zkoušim start ze země, daří se. Pak jdu na starty zruky, daří se Spit má mnohem více otevřenou zatáčku a letí na 800 otáček ai 30s. Nicméně i slabý vítr, nebo špatný náklon při startu, dokáže vše pokazit. Ano, tyto malé stíhačky nejsou vhodnýni typy pro mládež v kroužku a vzepětí křídla mělo být dvojnásobné...
Mnohem více radosti z pěkného létání a dobrých výkonů má Honzík Sekera se svým také malým, ale jednoduchým a dobře létajícím Volksplane VP-1.