minimakety.cz

Dlouho jsem přemýšlel, jakou specialitku, současně s cílem mít vysoké nadhodnocení a tedy i nejnižší letový čas (což se nakonec povedlo i ve skutečnosti ) si na letošní Openscale postavím. Po tom, co syn zcela náhodně vyoperoval diferenciál z autíčka na ovládání, v jeho celkové hodnotě cca 400 Kč, padla volba právě na tento experimentální letoun. Je stavěn především z recese, proto není zcela postaven podle současných pravidel Mmin, i když jsem se samozřejmě snažil . Zkrátka chtěl jsem vědět, zda se takové monstrum vůbec udrží ve vzduchu.
Základem trupu je trubka z 1,5 mm lehké balzy, měl jsem strach, aby trup vůbec vydržel takový kroutící moment gumy, který bude třeba k uvedení modelu do vzduchu a aby vydržel počáteční "držkopády". Na ni byly nalepeny trupové přepážky a ty následně otvory odlehčeny. Dále na řadu přišla křídla. Ta byla pro jednoduchost a pružnost vyhotovena během pár minut z XPS Selitac, který se používá jako izolace pod plovoučky (Hornbach, role 16x1m za 320 Kč). Křídlo má rovnou spodní část, horní vypouknutí tvoří pár, v tomto případě skutečně pár=dva, balzových žeber vlepených dovnitř (bez jakéhokoliv podélníku), nezkoušet, časem se prověsí. Křídla a SOP jsou k trubce nalepena natupo, vše v seřízení 0°. Celý model je lepen vteřiňákem v tubě. Vrtule je zhotovena kelímkovou metodou, kelímek je z PP - pro tuto vrtuli maximálně vhodný materiál, od lepidla/tmelu na PS pro lepení PS stropních panelů (tuším, že se jmenovalo Decosa). Toto používám i jako tmel na balsu atd. Listy jsou do kuželu vsazeny do předem naměřených zářezů, obrovský kužel je následně maximálně odlehčem vydlabáním prostorů mezi listy. Vzhledem k pružnosti listů lze případné korekce provádět nad teplem - mě k tomu stačila obyčejná žárovka.
Celé monstrum váží 75 gramů, z toho 25 gramů připadá na vylisovaný kužel, rotory a převodovku (ta je z POM, 5 gr.) Je zbytečně předimenzováné, právě díky mojí obavě - bals. trubka. Proto s osazeným pohonem, který činí 8 nití 3x1 mm, l= 600 mm "létá" kolem 7 sec. Guma pak ztratí moment, model rychlost... Vtipné je takový model startovat, není pořádně za co chytit a je potřeba ho vrhnout stylem "granát" Na Openscale jsem s tím nelétal, protože tento výkon nepovažuji za něco k předvedení. Bohužel mám jen natáčedlo ze šlehače, které zvládá svazek do 8. nití. Chystám se na pořízení si ruční vrtačky, pak bych do POGA mohl dát 10-12 nití a pokud přežije převodovka, model by mohl startovat jako jeho předloha...

Další fotky..

Nějak jsem se nestihl zeptat, když jsi to zkoušel, vrhal jsi to po balistické křivce, nebo kolmo nahoru?
D

Většinou po balistické křivce, pak většinou následoval pád kolmo dolů, je to těžké na čumák.

Jirka je moc šikovný stavitel dvacetinek. To POGO jsem zavinil já, u mne viděl malého stíňáka kolmo startujícího v obýváku, jak se těsně pod stropem zastaví a sestupuje dolů. Debatovali jsme, kolik by měla vážit dvacetinka a jak řešit kontraprop. U stíňáku je to triviálně řešené balzovou trubičkou, v její přední hlavici je zalepená trubička kevně spojená se zadní vrtulí, zatím, co tu přední žene osička poháněná svazkem, který je pevně zakotvený vzadu balzové trubičky, která je volně otočná. Celé je to lehké a bezproblémově fungující. Ovšem do svazku nelze natočit mnoho obrátek, není výsuvný a odtáčí se z obou stran takže doba letu není nijak zázračná.
Jirka od počátku uvažoval, že velká dvacetinka bude formovaná teplem z polystyrenové desky, základ mu tvoří pevná balzová trubka, na ní přepážky. Formování polystyrenu za tepla bez kopyta, jen na přepážkách se moc nedařilo. Takže nakonec má trup z balzových podélníků a že jich tam je požehnaně. Jirka využil kontraprop z diferenciálu nějakého autíčka, ten je však dost těžký a nevím, zda se dá nějak zásadně více odlehčit. Takže nakonec celý model vychází velmi těžký na nos ! První starty tomu také odpovídaly, lety byly po parabole a časy mezi 4-7 sec. Nepomohly ani větší výchylky elevonů. Navíc protože křídla a kormidla jsou z polystyrenu, tak výchylky se samovolně měnily a každý let byl jiný. Původně maketově velký průměr vrtulí a velké stoupání nedávalo potřebný tah. Jirka zmenšoval stoupání vrtulí, pak i jejich průměr. Tah však stále není dostatečný, aby překonal váhu při svislém startu. Jirka natáčí ručním šlehačem, který spolehlivě přenáší maximální moment z osmi nití TAN SS 3x1. Ale pro kolmý start je u tak těžké dvacetinky nutný větší moment, to by zajistilo asi 12 nití.
Otázkou je, jaké časy by POGO při letové přes 100 g na 12 nití mohlo letět (snad 10-15s). Dle mého názoru je to velmi náročné a těžko zvládnutelné.
Určitě snažší, mnohem lehčí a bezproblémové by bylo od počátku vše řešit jednoduše s rotující balzovou trubičkou, bez těžké převodovky a problémů s těžištěm.Navíc rotující trubka umožňuje dosáhnout potřebný tah s mnohem menším průřezem gumy, takže letová váha může být u dvacetinky pod 50g a letové časy přes 25 s.

Dnes jsme se byl s dvorním mechanikem (přítelkyně) odpoledne trochu provětrat a vzal jsem si s sebou také Pogo se svazky 10 a 12 nití. Na 10 nití (15 gr. gumy) a na 50% otáček z maximálních 800 se Pogo daří startovat i kolmo do asi 10 metrů Na 12 nití je to ještě větší fičák, potřeboval jsem vyzkoušet, že ta malá převodovka zvládne i takový moment, zvládne. S tímto svazkem na 70% šlo letět přes 10 sec. , ale zdá se mi to pořád těžké na čumák. Příští starty zkusím s o 40% delším svazkem a uvidíme..

Pro příznivce hodu do dálky přikládám video:

http://www.youtube.com/watch?v=2BWdzgrz ... e=youtu.be

Project was cancelled..
Historie se opakuje. Tak jako američani i já od tohoto projektu ustupuji, alespoň na čas. Tím myslím, že Pogo mám v plánu ještě někdy stavět, celopolystyrénové, třeba až nebudu vědět do čeho říznout Další exemplář musí být minimálně o třetinu lehčí, jinak to nepůjde.
Současné Pogo, po menším předělání, bylo přenecháno Technickému muzeu v Brně, kde snad v modernizované expozici Letectví udělá návštěvníkům větší radost, než mě doma ve sklepě.