minimakety.cz

Letošní vyhlášení kategorie Mmin pro letouny z první světové, ke 100. „výročí“ začátku války, bylo pro mne hozenou rukavicí. Dlouho jsem se rozmýšlel, jaký model si postavím, zalíbil se mi Pfalz D. III ve známé jednoduché bílo-stříbrné kamufláži s červenou přední částí trupu. Bohužel jsem v dlouhé chvíli nahlédl na Tondou doporučované stránky wingnutwings.com, kde jsem objevil cvičnou verzi Pfalze v poněkud „cirkusácké“ verzi – zde jiskra přeskočila více.
Přiznám se dobrovolně, při stavbě, kterou jsem začal před 20. dny jsem si zažil svá několikerá poprvé: stíhačka z WWI, dvouplošník, žebra stavěná „salámovou metodou“,… Dlouho jsem přemýšlel z čeho udělám trup. Klasickou stavbu trupu (podélníky a papír) jsem zavrhl, polystyrenový trup mi k mé první historické stíhačce neseděl, takže když už maketa, tak od základu. Inspiroval jsem se částečně metodou zvanou Wickelrumpf, tzn. dýha se postupně navíjela na trup ve dvou vrstvách pod 45°, druhá šla kolmo na ni. Pravděpodobně tehdy inspiráno Rolandy, kde takto zhotovený trup měl výtečnou tuhost. Nevýhodou takto vyrobeného skořepinového trupu byla tendence k zakřivení a kroucení při stárnutí materiálu, zejména při použití nedostatečně vyzrálého dřeva nebo při vysoké vlhkosti prostředí. Tyto problémy způsobovaly naklánění letounu do strany, což vedlo i k haváriím při přistáních. Já zvolil na kostru s lamelovanými přepážkami a pár podélníky potah měkkou balsou vybroušenou místy až 0,1 mm, lepenou na trup pod cca 45°. Neúmyslně, i u mě došlo pravděpodobně k nevyzrátí balzy a zadek trupu mi lehce ujel do banánu (je vidět naštěstí jen zespod, navíc je tento pohled rozbit matoucí šrafovitou kamufláží), což zde nepovažuji za chybu, ale za maketovost. Trup je následně potažen barevným Ply-spanem – česky japonským šusťákem, přilakovám lesklým, neředěným, Balakrylem Polyurex – dle mého, čím hustší, tím méně balsa nasaje. Trup, včetně stříknuté povrchovky, v tomto stavu váží 6,92 gramů. A když už jsem byl v tom potahování, balsou jsem potáhl přední část VOP, kýlovku (toto dále už bez potahu) a centroplán, jako u předlohy. Stavba dál pokračovala víceméně už klasicky, lehce jsem si vyhrál s detaily: válce motoru jsou duté – zhotovené z teplem smršťitelné bužírky, budou sloužit jako úložiště zátěže pro vyvážení, zdvihátka na motoru mají pružinky, kabely, svíčky zhotovené o osiček do hodinek, kulomety z brček s otvory vypálenými pájkou, osa kol jako u předlohy připoutána gumovými prameny…

Na Pfalze se moc těším, je to moje oblíbený éro. s tím trupem z balzy jsi mi vyrazil dech, jsem zvědav! M.

Něco málo z motoru..

Další fotky již dokončeného Pfalze. Výplet přijde na řadu až po zalétání.

.

.

Pfalz vypadá moc hezky. Pěkný zbarvení. Jak vyšel váhově?

Děkuji Bohužel více než jsem chtěl (to tak bývá), váží 29 gramů, bez dovážení.. Ale podle současné polohy těžiště snad nebude moc olova potřeba.

No, on je v 1:20 docela velkej, navíc ten balsou potaženej trup.....Co bych za takovou váhu u svých výtvorů dal.

Juro,Juro to je pokoukání,to je krása,a kvalitní fotky,narozdíl od mých.Tys ho postavil rychle,ty si snad jenom furt ve dne v noci stavěl.Je to radost,když se to povede.

Ahoj Jirko. Jak se líbí Pfalzovi ve vzduchu a jak vyšla letová váha? Zdraví. T.

Ahoj Tome! Vypadá to, že lítat bude. Zalétávali jsme ho s Tondou večer v první den Openscale, do čumáku přišlo ještě celkem dost olova. Letovou má 43 gramů. Na soutěži letěl první a poslední let, něco kolem 20 sec, pak přišel při přistání střet s jedním žákem, ohnutá osa vrtule a ukončení soutěže, ale troufám si říct, že vymáčknout z něj dvojnásobek nebude problém. Od té doby je v krabici a čeká na volný večer o prázdninách.