SPEED F8F BEERCAT
Napsal: 23 dub 2017 09:14
Při soutěžích v Renu je tradičně vypisována i soutěž dvouplošníků. V r. 1971 tam soutěžil i žluto oranžový SPEED F8F BEERCAT s negativním stupněním křídel. Malý stíňák tohoto typu jako kluzáček překvapivě dobře klouže a pokud je pečlivě postavený, pak i docela slušně létá i jako gumáček.
Tento typ má negativní stupnění křídel, proto to horní by mělo mít asi o 2° větší úhel seřízení než spodní. Ještě před zalepením vzpěr vše kontrolujeme, dovážíme v předu asi 1g (u mne to byly 2 modelářské špendlíky) a model zakloužeme, je-li vše v pořádku, pak klouzavý let je překvapivě hezký. Pak zalepíme vzpěry a rozhodneme se, zda vše zůstane u kluzáčku, nebo budeme pokračovat v motorizaci.
Vrtule je opět s listy vystřiženými pod úhlem 30° z kelímku od jogurtu zalepenými úhlopříčně do středu z pevné balzy 3x3 mm. Vrtulový kužel je z pěnového polystyrenu. Pokojáčkářské ložisko je z duralového plechu 0,5x2,5 mm, osa vrtule, tejně jako i zadní závěs z ocelového drátu 0,5 mm. Pokud jsme hodně šetřili hmotností, pak na hrubé dovážení by mělo stačit asi 0,8 g, to jemné pak plastelinou při zalétávání. Znovu kontrolujeme správné seřízení, především pak potlačení osy vrtule 3-5° (je to závislé na úhlech křídel, kormidel i poloze těžiště, ta by měla být asi na náběžné hraně horního křídla) a vyosení asi 1° doprava. Opravdu správné seřízení u tak malého a dost těžkého modelu není vůbec jednoduché, ale ten kdo to zvládne, tak ten je pak schopný snadno zalétat jak větší venku létající dvacetinky, tak i halové minimakety.
Správný průřez svazku je závislý na letové hmotnosti a na stoupání vrtule. V mém případě při 4g je to smyčka TAN SS 1,5g/m namazaná ricinovým olejem o délce závěsu (pro natáčení prstem za vrtuli), nebo L= 200 pro natáčení v napjatém stavu ze zadu. Zalétávat začneme s krátkým svazkem. Po vyladění optimálního kluzu pak zkusíme první motorový let asi na 200 otáček. Případnou ostřejší levou zatáčku odstraníme malým negativem na pravém křídle. Je-li vše v pořádku, natáčíme na další let o 200 více. Let vždy dolaďujeme jemným přihýbáním kormidel a úpravou negativů na křídlech. Při použití delšího svazku je zapotřebí dalšího dovážení na přídi. Naplno natočený modýlek je schopný i startů z hladké plochy stolu.
Myslím, že je dobré vyzkoušet si koncepci na malém stíňáku a pak větší minimaketa nás hned tak nepřekvapí nějakými záludnostmi.
Tento typ má negativní stupnění křídel, proto to horní by mělo mít asi o 2° větší úhel seřízení než spodní. Ještě před zalepením vzpěr vše kontrolujeme, dovážíme v předu asi 1g (u mne to byly 2 modelářské špendlíky) a model zakloužeme, je-li vše v pořádku, pak klouzavý let je překvapivě hezký. Pak zalepíme vzpěry a rozhodneme se, zda vše zůstane u kluzáčku, nebo budeme pokračovat v motorizaci.
Vrtule je opět s listy vystřiženými pod úhlem 30° z kelímku od jogurtu zalepenými úhlopříčně do středu z pevné balzy 3x3 mm. Vrtulový kužel je z pěnového polystyrenu. Pokojáčkářské ložisko je z duralového plechu 0,5x2,5 mm, osa vrtule, tejně jako i zadní závěs z ocelového drátu 0,5 mm. Pokud jsme hodně šetřili hmotností, pak na hrubé dovážení by mělo stačit asi 0,8 g, to jemné pak plastelinou při zalétávání. Znovu kontrolujeme správné seřízení, především pak potlačení osy vrtule 3-5° (je to závislé na úhlech křídel, kormidel i poloze těžiště, ta by měla být asi na náběžné hraně horního křídla) a vyosení asi 1° doprava. Opravdu správné seřízení u tak malého a dost těžkého modelu není vůbec jednoduché, ale ten kdo to zvládne, tak ten je pak schopný snadno zalétat jak větší venku létající dvacetinky, tak i halové minimakety.
Správný průřez svazku je závislý na letové hmotnosti a na stoupání vrtule. V mém případě při 4g je to smyčka TAN SS 1,5g/m namazaná ricinovým olejem o délce závěsu (pro natáčení prstem za vrtuli), nebo L= 200 pro natáčení v napjatém stavu ze zadu. Zalétávat začneme s krátkým svazkem. Po vyladění optimálního kluzu pak zkusíme první motorový let asi na 200 otáček. Případnou ostřejší levou zatáčku odstraníme malým negativem na pravém křídle. Je-li vše v pořádku, natáčíme na další let o 200 více. Let vždy dolaďujeme jemným přihýbáním kormidel a úpravou negativů na křídlech. Při použití delšího svazku je zapotřebí dalšího dovážení na přídi. Naplno natočený modýlek je schopný i startů z hladké plochy stolu.
Myslím, že je dobré vyzkoušet si koncepci na malém stíňáku a pak větší minimaketa nás hned tak nepřekvapí nějakými záludnostmi.
