minimakety.cz

US Project 1930 Naval Aircraft Factory
Americká účast ve Schneiderově poháru skončila ročníkem 1929, při dopravě Williamsova American MERCURY jeho poškozením a odmítnutím pomoci při opravě v lodi NAVY. Dále již byl jen velmi zajímavý projekt z r. 1930, který má velmi vhodné proporce pro gumou poháněnou minimaketu. Korovinová karanténa mne poznamenala především tím, že jsem postavil několik oříšků rychlostních hydroplánů určených pro FLY OFF Schneiderova poháru. Posledním z této série je právě US Project 1930 Naval Aircraft Factory. Rozhodl jsem se pro křídlo s plnými žebry ve tvaru 9% profilu Clark Y, který je směrem ke konci rozpětí ještě zeštíhlen podbroušenim spodní strany a má jedem nosník na hodní straně, toto spolu s velkou VOP by mělo přispět k velmi dobé stabilitě. Trup a plováky mají žebra ve tvaru dle výkresu, tedy bez redukce na podélníky, které jsou do nich zapuštěné, tak jak je často vidět u amerických plánků minimaket. Pro potah křídla jsem zvolil tenký kevlarový žlutý papír od Kaliny, který je odolnější proti vlhku, zbytek je potažený americkým tenkým papírem v barvě americké NAVY, ten však při lepení ředěným herkulesem se někdy nepěkně trhal –vlhký zcela ztrácí pevnost. Vzpěrový systém bez výztužných drátů nejen že zaručuje vyšší pevnost, ale také umožňuje i dodatečně těmito vzpěrami doladit negativy na křídle (ale pozor, pokud se jedná o příliš velké síly pak tyto mohou negativně působit na geometrii plováků). Hotový model bez gumy vyšel velmi lehký 10g. Svazek smyčka z gumy 3,4 g/m o délce 370 mm pak posunula těžiště někam k 35% hloubky křídla, což umožňuje doma v klidu velmi hezký klouzavý let. Jak to bude venku a hlavně na motor to ukážou až první lety na motor a to hned, jak se ukáže příhodnější počasí, zatím venku mrzne a fouká studený vítr.
Myslím, že tento typ postavený ve velikosti dvacetinky (rozpětí křídla 500 mm) a s vrtulí o průměru 180 mm by mohl být velkým favoritem všech soutěží FLY OFF Schneiderova poháru.

V úterý 19.2. se oteplilo, v poledne byly 4°C a skoro bezvětří, takže jsem vzal nového oříška, udělal pár fotek a zašel na svůj plácek k zalétávání. Kupodivu i když bylo velmi vlhko tak potah z kevlarového papíru, ani ten americký NAVY modrý se nekrabatěly. Natočil jsem 300 otáček a posadil model na sníh, zkusil, zda takto neodstartuje, bohužel ani se nepohnul. Takže znova 300 a start z ruky, výsledkem bylo velké překvapení, místo letu v levé zatáčce model začal točit přístrojovou pravou a mířil si to přímo proti stěně paneláku. Naštěstí mu ta zatáčka vyšla tak, že ve výšce 3m minul stěnu ve vzdálenosti menší než půl metru a pokračoval v letu až skončil na haluzi smrku ve výšce 2m. Druhý let s nakroucenou SOP do leva jen na 150 otáček, následoval téměř rovný let s hezkým přistáním. Takže točím 400 a zmenšuji vyosení vrtule doprava podložkou z jehličí. Bylo to moc silné, let na uchu vybraný těsně nad zemí. Další let na 550 otáček a vychýlení pomocí slabšího kousku trávy. Krásný začátek ve stoupavé zatáčce, ale po půl okruhu dostal model slabý závan průvanu ze zadu, nastalo přetažení a pád. Takže model nesnáší závany ze zadu a hlavně již se tam lepí slabá podložka mezi čelní přepážku a hlavici. Pokračování příště.

Dnes ve středu ránní mlhou prosvítalo slunce a bylo bezvětří. Ta mlha přece jen způsobila, že vlhkost byla mnohem silnější, než včera a potah modelu se dost povolil. Udělal jsem jednu fotku ze zadu na autě a šel na svůj plácek, zvědavý jak moc pomohla zalepená podložka asi 0,6 mm zmenšující vyosení vrtule doprava. TAKŽE NEJPRVE OPATRNĚ LET NA 200 OTÁČEK A ZDÁ SE TO BÝT DOBRÉ. Pak 400 otáček a model hezky letí celý jeden okruh o průměru asi 25m, přistává s malým zbytkem otáček. Točím 600 otáček a srovnávám SOP, výsledkem je hezký výstup do výšky asi 3 m a celý okruh o průměru 30m. Namlsán točím tedy 700 otáček a trochu nadýchávám na levém křídle positiv, začátek letu je kouzelný, výstup asi do 4m model otevřenou zatáčkou plně využívá celou šíři plácku, ale ve druhé polovině okruhu začíná lehce pohupovat, přistání je hladké jako do peřin. Příčinou pohupování asi byla kombinace toho positivu na levém křídle a také současně velký uzel nevytočené gumy v zadu na kolíku závěsu - tedy lehce posunuté těžiště, což bývá u unavené gumy dosti časté. On ten svazek má za sebou asi 12 natočení a teplota byla kolem nuly. Dá se říci, že tento typ minimakety ve velikosti oříška je velmi stabilní a létavý (v létě na letišti by nemělo být problémem při plném natočení letět minutu). Ještě mnohem vyšší výkony by jistě byly u minimakety ve velikosti dvacetinky s vrtulí o průměru 180 mm. Tedy výborná minimaketa pro FLY OFF Schneiderova poháru - tento typ vřele všem doporučuji!