HAla ZŠ Střelice

[Lubomir Koutny]

Hala ZŠ Střelice
Zpočátku byla místem, kde se počátkem roku konaly tři soutěže halových modelů, výška 8m, šířka asi 20, délka 40m. V posledních rocích již jen dvě soutěže a ta první bývá velmi dobře obsazená. Tak tomu bylo i před rokem, kdy jsem nalákal k účasti kamaráda Milana Lužu. Tradičně je hala otevřena již v 8h, kdy probíhá prezentace a prostor haly je volný pro létání s oříšky. Milana nadchla možnost létat v pěkné hale seznámit se se spoustou nových lidí, vidět experty na kategorie A6. P-3, F1R a také až odpoledne létanou královskou kategorii F1D za účasti Slováků a Poláků (včetně dvou mistrů světa Czapaluy a Trégla). Velmi se mu líbil stánek s modelářskými potřebami Josefa Kubeše, kde byla velká nabídka za rozumné ceny.
Milan řekl, že to byla nádherná akce a za rok se jistě zase zúčastníme, přijede pro mne již v 7h 20 min, ta abychom byli v hale hned v 8 00. jenže Milan změnil zaměstnání, nyní pracuje doma v Žulové, ale na dvě směny. Takže lednová soutěž byla bez naší účasti, ale domlouvali jsme se na únorovou 28.2.2026- několikrát jsem se v týdnu před soutěží Milana e mailem ptal, zda dohoda platí a v sobotu ráno mne vyzvedne, žádná odpověd, tak jsem telefonoval, Milan to nezvedl a hrál Mrtvého brouka. Nezbylo než jet vlakem do Střelic a tam 20 minut v mrazu jít přes město do haly, V hale bylo jen 16C a moje gumičky do modelů zařily tepelný šok, nedalo se natočit více jak 70% z maximálních otášek vyzkoušených při 25C.
Já do haly jel hlavně proto, abych vyzkoušel své oříšky P-63 Kingcobra a DH Hornet lety po startech ze země. První let P-63 na 50% natočení byl ve psích výškách, asi15s a pak dlouhé pojíždění po zemi, Na 70%pak výška 3m a 35s. Z ruky výška 6m a 40s. Hornet ze země vůbec neodstartoval, guma neměla potřebný moment a z ruky to také nebylo ono. Model byl přesunem v mrazu rozladěný, V 9h jsem se registroval, jako starodůchodce zaplatil snížené startovné 200 Kč a začal létat blanokřídlý hmyz, Pořádající Mikin Kaplan se mne zeptal, kde že mám partu bažantů z mých kroužků, lteří pravidelně vyhrávali soutěže žáků. Musel jsem mu po pravdě říci, že dnes školy nemají žádný zájem o krožky leteckých modelářů, Napřed jsem začal s A6., ale mrazem poničené gumičky neměly potřebný moment a často praskaly i při 50%, jen občas se podařilo natočit na 70%, ale i tak letové časy byly téměř o dvě minuty kratší, než u suverénního Dušana Garby a jeho Ostravských kolegů, Trochu lépe vypadala pro mne kategorie F1R, kde jsem létal se starými menšími modely Klikar, Dokonce, když se mi podařilo natočit 2000 otáček, tak to vypadalo, že model poletí 6 minut, jenže já konci letu pokazil špatným stírováním. Kategoii P-3 jsem nelétal a tak jen pozoroval experty ze severu Moravy. Po desáté hodině se kondice haly velmi zhoršila, slunce svítíci přes stěnu s okny způsobilo, že průvan unášel modely od oken k balkonu a bez stírování by tam modely skončily.V poledne jsem zbalil své nádobíčko a spěchal na vlak, ten mne málem přejel na přechou a další měl jet za hodinu, ale nejel, náhradní autobusová doprava se kodrcala u spousty zastávek, Domů jsem se dostal až o půl čtvrté. Myslím, e to byla moje poslední účast ve Střelicích.