Úvahy o účasti na Mezinárodní soutěži halových modelů

[Lubomir Koutny]

Každoročně jsem zván pořadatelem Mezinárodní souteže halových modelů v Nizozemí
Před čtvrt stoletím jsem jezdil do Belgického Flémalle i na Intrescale v Mastrichu nejšasteji byl mým parťákem Pavel Stráník a náklady takových výletů jsme řešili výhodným prodejem motorů na CO2a stavebnic minimaket z produkce Podušky. Dnes je situace jiná, přesto naši hoši tam jezd ía sbírají diplomy za úspěchy v maketářských kategoriích, Díky perfektní informaci Dušana Garby vím i jeho úspěchu v nemaketářských kategoriích, o zvláštní podmínkách tamní haly a také o časových problémech, pokud chcete léta více kategorií konaných současně. Nějakou dobu jsme s Pavlem Stráníkem koketovali s myšlenku, že bychom se také příští rok zúčastnili. Tak jsem vytáhl 30 let starý model kategorie HOLY nyní přejmenovanou na Sainte (vítěze z Flémalle časem přes 3minuty ve vysoké hale a zkusil jej v nízké hale nového nádraži v Kr, Poli, výsledem byl přesvědčivý, časy o polovinu lepší, než měl loňský vítěz v Nizozemí v hale 12 m vysoké, a co dalšího bych létal ? Asi by to byly staré minimakety M.oř a M.pist Sonerai, ty nesou znaky svého věku, ale stále létají výborně, také jsem kalkuloval s možností M-oř P.63 Kingcobra a se starty ze zemš, ty jsem chtěl vyzkoušet 28.2, ve Střelicích. Pavlovi jsem říkal, že stále má krásnou Sopwith Baby do přesných maket, ale on tvrdil, že ta je starší a dnes je kategorie dál, létá se výše atd.
Moje účast ve Střelicích byla poznamenána tím, že jsem musel jet vlakem a pak půl hodiny v mrazu pěšky do haly, tam bylo jen 16C a gumičky tím utrpěly tepelný šok. Nepodařilo se natočit více jak 70% a tak jse raději neriskoval a létal na 50 z maxima testovaného při 25C, Guma, která dobře fungoval ve Hlučíně TAN SS 06/2017 byla ve Střelicich slabá, výšky po startu ze země nízké a ani po startu z ruky nepřesáhly ½ výšky haly. Druhý den jsem do P.63 dal svazek ze 4 nití gumy od Kaliny značené jako 1mm, ale naměřeno 1,15 g/m a hned za bezvětří zašel na plácek mezi baráky, tam ale byl chvílemi slaboučký průvan, po natočení na 800 otáček model s nezaběhnutou gumou nastoupal z ruky výšku 5m, udělal dva menší okruhy a hezky přistál. Točit tam více by znamenalo riziko nárazu do baráku, nebo přistání v keřích, Proto přesun na můj plácek u dálničního přivaděče a parčíku, tam již byl ztřetelný průvan od jihu jdoucí pře 20m vysoký panelák a zp§sobuíící slabý klesavý priud. Na 800 to neletělo ani horizont, na 1000 úzká zatáčka v horizontu, natažení VOP a otevření zatáčky točím 1200 je to lepší, výška 6m, ale žádný kluz, Točím 1500 dýchám negativ na pravé křídlo a model konečně hezky stoupá do asi 8m výšky, let je delší, ale opět bez kluzu – ten klesák je cítit. Uvažuji, že natočím 1700 a budu fotit. Pokládám model na lavičku a chystám fo´ták, v tom průvan sfukává model z lavičky, chytám jej za křídlo tak nešikovně, že protrhávám potah z nejtenčího kondenzátoráku stříkany červeno humbrolkou. Kompresor jsem před rokem vyhodil, stříkat nemohu a tak dělám záplaty z oranžového tenkého modelspanu, tím P-63 odsuzuji do druhé kategorie a pro vrchoné soutěže nepoužitelnou. Také se od Dušana dovídám, že při cestě dvou v jednom autě vychází celkové náklady na cca 10 000 Kč na jednoho a to rozhodlo.

[Lubomir Koutny]

Ještě k upřesnění rozdílů testech DH Hornet a P-63 v Hlučíně a vs Střelicích, V Hlučíně bylo teplo a vysoká hala, ve Střelicích mrazem poničené gumičky v hale chladno, nízká teplota a další problémy. Hornet vůbec neodstartoval ze země protože natočit více jak 50% obrátek by bylo riziko, že guma praskne.