Moje Pistácia

[Lubomir Koutny]

Hpnzo musím tě zklamat, žádné sundávání ze smrku se nekonalo, rozumně jsem to zabalil, když vše dopadlo dobře. Objevili se tam mladí kluci, kde prý se dá takový malý model koupit a co by stál? Vysvětlil jsem jim, že je to malá přesná a velmi pracná minimaketa, takže neprodejná, ale až později mne napadlo, že jim mohu nabídnout stavebnici jednoduchého Liliputa, nebo dpkonce i toho hotového.
Jinam marně čekám na reakci odborníka na focení, jako je Steve, zda focení letových záběrů malých pistácií proti modré obloze může způsobit poruchu objektivu u foťáku Nikon COOMPLIX a jeho zaseknutí v uzavřené poloze?

[Steve]

Focení jako takové a hw jsou dvě různé věci.
Způsob focení, přednastavení zaostření namáčknutím nebo podobné finty nemají v podstatě žádný vliv na životnost mechaniky.
Dobré foťáky jsou na to nejen stavěny, ale i tento způsob focení je zmiňován v návodech.
A Nikony rozhodně patří mezi kvalitní výrobky.
Další věc je pak stáří a průběžné zacházení s foťáky. Nestačí mít foťák jen v batohu, ale taky ve vhodném obalu.
Psal jsi:
"měl jsem pocit, že při focení mi mezi tubusy objektivu zapadl maličký kousíček listu z ořecha..."

I jemný prach, pyl a pod. časem udělají své. I průběžnou údržbu vyfoukáním balónkem (ne ústy!) doporučuju.
Nenechávat v uzavřeném obalu, pokud jsem fotil ve vlhku (déšť, zimní focení).
Nezapínat pak hned po přinesení domů, vždy nechat "aklimatizovat".
Pak je ve hře i pravidelný servis ve značkové opravně.
Po osmi letech je porucha očekávatelná, každá závěrka vydrží určitý počet cyklů, stejně tak další komponenty (foťáky umí počítat cykly a v servisu se podle toho orientují).
Nelze asi očekávat (tedy u většiny uživatelů), že např. plastové (ale i kovové) převody vydrží věčně, u letitých strojů desítky až stovky tisíc (i mikro) pohybů - vysunutí i průběžné zaostřování.
Opravy špendlíky či páčení pinzetou poruchu jen dokončí.
Mimochodem - pokud se vzpříčí objektiv, rozebírat lamely mi nedává smysl.
Po rozptylu lamel a pružinek po okolí už není co řešit, to neopravují ani v servisu.

[Lubomir Koutny]

Ano, děkuji za odpověď. Jen musí oponovat o doporučení fotoservisu, žádný ze čtyř v Brně neby schopen poruchu objektivu opravit, nebyl to schopen ani firemní technik Nikonu pan Neplech, ten pak po první mé úspěšné opravě pomocí modelášských špendlíků mi gratuloval. Druhá oprava byla vytažením objektivu pomocí pinzety za lamely objektivu . Vždy se jednalo o poruchu objektivu po focení proti modré obloze pak ukončení focení zavřením foťáku a následné hlášení poruchy objektivu pří polkusu znovu fotit. Třetí pokus o opravu pinzetou dopadl špatně, rozpadem lamel a pružinek-
Nevím zda se mi podaří sehnat nový objektiv přímo přes známé v Japonsku, pokud ano, bude riskantní zkoušet fotit letové záběry maličkých pistácií, kdy se nevyhnu tomu, že některé záběry by byly pro čisté modré obloze ?

Ještě bych dodal, že po první úspěšné opravě Nikonu jsem učinil pokus o opravu mého 30 let starého OLYMPUSu také pomocí špendlíků ( o tom opravny tvrdily že má rozlámaný pastorek, což se mělo stát při tom,kyž se chtěl otevří v těsné kapse mých jeans). můj pokus byl úspěšný a po mnoha letech OLYMPUS znovu funguje. Moje zkušenost je, že odborníci ve fotoopravnách umí vyměnit kompletní díly. ale zásadně jinak nic neopraví,

[shark]

Luboši, doporučuji ti značku Dirkon. Jednoduchý, spolehlivý, funkční, žádné starosti s objektivem
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dirkon

[Steve]

Ano, děkuji za odpověď. Jen musí oponovat o doporučení fotoservisu, žádný ze čtyř v Brně neby schopen poruchu objektivu opravit, nebyl to schopen ani firemní technik Nikonu pan Neplech, ten pak po první mé úspěšné opravě pomocí modelášských špendlíků mi gratuloval. Druhá oprava byla vytažením objektivu pomocí pinzety za lamely objektivu . Vždy se jednalo o poruchu objektivu po focení proti modré obloze pak ukončení focení zavřením foťáku a následné hlášení poruchy objektivu pří polkusu znovu fotit. Třetí pokus o opravu pinzetou dopadl špatně, rozpadem lamel a pružinek-
Nevím zda se mi podaří sehnat nový objektiv přímo přes známé v Japonsku, pokud ano, bude riskantní zkoušet fotit letové záběry maličkých pistácií, kdy se nevyhnu tomu, že některé záběry by byly pro čisté modré obloze ?

Ještě bych dodal, že po první úspěšné opravě Nikonu jsem učinil pokus o opravu mého 30 let starého OLYMPUSu také pomocí špendlíků ( o tom opravny tvrdily že má rozlámaný pastorek, což se mělo stát při tom,kyž se chtěl otevří v těsné kapse mých jeans). můj pokus byl úspěšný a po mnoha letech OLYMPUS znovu funguje. Moje zkušenost je, že odborníci ve fotoopravnách umí vyměnit kompletní díly. ale zásadně jinak nic neopraví,

Nečteš pozorně.
Psal jsem:
Pak je ve hře i pravidelný servis ve značkové opravně.

Pravidelný servis je o tom, že tam občas dojdeš na servis, přestože je přístroj v pořádku. Prohlídnou, nastaví, vyčistí...
Ne, že tam dojdeš až poté, co se vzpříčí objektiv.
A pokud se mezi kroužky dostane list... To moc o jemném zacházení nevypovídá. Je to velmi jemná mechanika, téměř jako mechanické hodinky.

A modrá obloha nemá nic společného s podobnou poruchou.
Nikon se pouze pokouší najít pevný bod, nemá se čeho chytit. Proto tak akorát jezdí tam a zpět a hledá. Ale to dělá i v jiných případech.
Holt automatický režim.

Že nejde malé pistácio takto vyfotit není pravda, už jsem to dřív napsal - chce to předostřit na nějaký předmět v odhadované vzdálenosti kam model poletí a pak domáčknout. Přístroji je pak už jedno co vidí, už je nastaven a jen exponuje.

[Steve]

Luboši, doporučuji ti značku Dirkon. Jednoduchý, spolehlivý, funkční, žádné starosti s objektivem
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dirkon

Pamatuji si v ABC, i exponovanou neostrou fotku nějakého domku, snad na svažité ulici?
Ale jako kluk jsem o foťáku mohl jen snít (stejně jako hodně dospělých).
Doporučovalo se udělat tu část s dírkou z něčeho pevnějšího (Celuloid?) a nepřehnat propíchnutí

[Lubomir Koutny]

Díky za rady, nevím, kde je autorizovaný servis Nikon, tedy mimo Tábor. V Brně nic takového není, ale dnes již důchodce pan Neplech je bývalý expert byl firemním opravářem Nikon. Ten však neopravil mého Nikona ani OLYMPUS, naopak mi gratuloval ke zdařené špendlíkové opravě objektivů u obou mých foťáků. V Táboře mi oznámili, že náhradní díly, tedy i objektiv pro Nikon naposledy z Japonska dostali v roce 2021, proto se pokouším získat tento přímo z Japonska přes své známé. Velký profík fotograf Ján Kuchta i Ivoš Čerešňákmi mi dost radili, ale ty rady se ukázaly, že jsou k ničemu, když jsem je seznámil s výsledkem, tak se urazili, Až se mi podařilo oba foťáky zprovoznit, tak již zavládlo velké mlčení.
Chápu tvé rady s předostřením, ano to funguje dobře u většího modelu, který létá pomalu, déle a na větším poloměru zatáčky. Dobré záběry M-oř Macchi M.7 jsem takto udělal a byl chválen Pavlem Stráníkem, ten oříšek je o polovinu větší než pistácio a létá déle.
U záběrů pistácia je třeba si uvědomit, že úhlová rychlost je velká, model točí okruhy o průměru 15 - 20m, let zpravidlatrvá jen půl minuty , startuji z ruky a na pravé ruce, kterou model házím mám na poutku kymácelící se foťák, model je během jednoho letu ve vhodné poloze jednou, maximálně dvakrát. Nicméně pokud jsem fotil na film svým VÝBORNÝM ZENITEM E TAK ŽÁDNÝ PROBLÉM NEBYL, NASTAVIL JSEM CLONU, VZDÁLENOST A VŽDY MĚL PERFEKTNÍ ZÁBĚR. Nevím co za smysl měla zmínka o Dirkonu, ano sám jsem si ho udělal na focení širokoúhlých panoramatických statických záběrů, pro focení letových u pistácií je to zcela mimo mísu.
Poruchy objektivu u Nikona nastaly vždy, tedy 3x po focení letových záběr§ maličkých pistácií, kdy bylo více záběrů proti modré obloze, proto myslím, že se nejedná o náhodu, ale je to systémová záležitost, Pokud seženu nový objektiv, tak již toto nebudu riskovat.

[Lubomir Koutny]

P-63 Kingcobra je velmi vhodný typ jako předloha gumou poháněných minimaket, dlouhý štíhlý trup a křídlo umístěné blízko jeho středu, což umožňuje využít velké množství gumy bez potřeby dovažovat vpředu. Prvně jsem si postavil dvacetinku a byla to moje nejlétavější minimaketa. Pak to byl oříšek a ten létá také moc hezky. Na balkoně se mi povaluje deska růžového pěnového polystyrenu, co zbyla při tepelné izolaci našeho paneláku a tak před týdnem jsem se rozhodl využít tento materiál na stavbu pistácia P-63. Nemám žádnou řezačku polystyrenu a tak jsem to pižlal kuchyňským nožem, řezy nebyly rovné a tak jsem musel řezat s velkou rezervou tloušťky a o to více bylo pak zbytečného broušení, náročné bylo vykuchání vnitřku trupu, který je dělený ve vertikální rovině. Nikdy asi bych nezvládl tu správnou tloušťku stěny a minimální váhu jak to umí Jirka Doležel. A tak letová váha u toho mého výtvoru je 5g, o třetinu těžší než by byla klasická stavba. Nejhorší však byla výroba amerických znaků Mít barevný toner v tiskárně, tak to mohlo být dobré, ale já to řezal a lepil z barevných papírů a výsledek je mizerný, Doufal jsem, že to alespoň bude hezky létat, doma v obyváku to tak alespoň vypadalo, Venku to však ze začátku bylo zoufalé. Na 800 otáček asi 6 m hezké stoupání, pak zpomalení a lomcovák, Lehce dovažuji plastelínou na kuželu vrtule a točím 1000, hezký stoupavý let je asi 10m a pak zase ten lomcovák. Natlačuji VOP je to troch lepší a tak nakonec tlačím dolů osu vrtule podložkou u hlavice. Konečně hezký let, jeden velký okruh ve výšce 6m pak jeho otevření a let daleko do parčíku, přistání asi tak po 30 s. Spokojenost jde se domů zalepit tu podložku

[Pavel Stráník]

Rozhodně nejsem žádný polystyrenový guru, ale mé sporé zkušenosti s tímto "hnusným" materiálem jsou takové, že růžový polystyren se na pistácia a ani oříšky nehodí. Je sice o něco lehčí než světle modrý, ale za cenu větší poréznosti, tudíž se nedá vybrousit do hladka. Mně se osvědčil na dvacetinky a větší, které přijdou potáhnout papírem. Ale obzvláště pistácia se dnes nepotahují, vybrousí a vyhladí se do hladka a pak už jen stříkají barvou. Pak i hmotnost vyjde hodně zajímavě. Ale musí se to umět, respektive musí se to člověk naučit s nezměrnou trpělivostí. Navíc růžový polystyren je hodně měkký, při broušení a vůbec při práci s ním se lehce udělají škrábance nebo nějaká promáčklina či odřenina a to se moc špatně opravuje.

[Lubomir Koutny]

Pavle máš naprostou pravdu a je zde ještě další negativum. Já na plácku natáčím svá pistácia tak, že sedím na lavičce, která je ze dvou prken, mezi kterými je mezera 4 cm, do té mezery dám předek trupu ve svislé poloze model se opírá proti tahu guny o náběžky křídel. Měkké křídlo se různě deformuje a pak každý let je jiný, Například dnes jsem nalepenou podložkou 0,5mm potlačil osu vrtule a na 800 otáček model letěl bez dovažování plastelinou moc hezky ve výšce 4 m dva okruhy cca 30s, Na druhý let jsem natočil 900, hezký výstup do 8m, ale tam přetažení. lomcovák a pád ve vývrtce až na zem. Třetí let byl na 1000 sdovážením 0,25 g plasteliny na kuželu vrtule, parádní jet ve výšce 7m cca 40s. To mne nalákalo a natočil jsem 1200 otášek tedy 2/3 z maxima, plastejina stejná, fantastický start, během půl okruhu výška 25m a model asi bude za moment nad parčíkem a skončí na vysokých stromech, naštěstí přišel závan průvanu, model do lomcováku a vývrtka až na zem těsně před hranou parčíku. Měl jse kliku a hned to zabalil, přestože diváci si žádali opakování.

[Lubomir Koutny]

Dnes ráno v 9 hodin bezvětří t=13C a velká rosa. Omylem jsem vzal staré nefunkšní natáčedlo a zjistil to až na plácku. Tak natáčím prstem bez vytažení svazku. Odhaduji to na 600. Doma jsem poněkud změnil profil křídla, místo mírně prohnuté žiletky do tvaru kruhové úseče má nyní více zakřivenou přední část. Na vrtuli je plastelina 0,25g a startuji s mírným náklonem do leva, následuje moc hezký let ve výšce 2m jeden celý velký okruh a přistání se zcela vytočeným svazkem do rosy. Na druhý let asi stejné natočení, ale bez plasteliny, začátek dobrý, výška 3m a pak známý lomcovák. ano po přistání do rosy je model těžký na zadek. Třetí let na stejné natočení, ale s plastelinou, svazek je již unavený, takže ploužení ve výšce 1m a přistání s polovinou otáček. Před čtvrtým letem jse ztratil tu plastelinu a tak již známé schema, výstup do 4m , tam lomcováka, pád v vývrtce až na zem, A jde se domů,

[Lubomir Koutny]

Na závěr informací o této pistáci P-63 by bylo dobré vysvětlit, proč tato minimaketa tak často dělá lomcováky a pády do vývrtky. Musím se přiznat, že na vině je moje lenost a neochota udělat pro tento model správnou vrtuli, já měl jednu čtyřlistou hotovou nasvíc pro P-63 , ale velikosti M-oř o průměru 130 mm a stoupání cca 160 mm, tu jsem pouze zmenšii na průměr 108 mm. Velké stoupání vyžaduje silný svazek a dává velký reakční moment, při přetažení pak taková vrtule rychle ztrácí tah, model rychlost a místo zhoupnutí nastává lomcovák a vývrtka. Pokud chci létat s takovou vrtulí pak musí být těžiště v 25% hloubky křídla a silně potlačený motor. To vše by vyřešila letová dvoulistá vrtule se stoupáním cca 110 mm. Ano takovou bych vyrobil, pokud by model byl určen pro soutěžní létání, měl kvalirní povrchovou úpravu a tím i šance na slušné umístění v soutěži. Protože od samotného počátku zde byla snaha zkusit zda se dá z růžového pěnového polystyrenu udělat minimaketu pistácio, pak záměr byl splněn, ano lze, ale výsledek nestojí za vynaloženou námahu, tudy cesta k ůspěchu nevede,